62 C 288/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 15 663,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 750,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 19. 1. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 6 319,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 069,74 Kč od 7. 12. 2023 do 18. 1. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 319,73 Kč od 19. 1. 2024 do 7. 3. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za částky 6 913,73 Kč od 8. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 5 750,01 Kč od 19. 1. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 477,06 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 11 652,04 Kč, částku 3 594,18 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne 26. 4. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 663,92 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 29. 11. 2021 uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, . (dále jen „původní věřitel“), v písemné formě Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž přílohu č. , hodnota, tvořil Předpis splátek pro žalovanou zvolenou variantu úvěru (dále jen jako „smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 20 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 17 184 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 37 184 Kč. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den 29. 1. 2023. Smlouva byla uzavřena na základě žalovanou vyplněné Žádosti o úvěr, do které uvedla základní údaje o své osobě a dále okolnosti vypovídající o její finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovanou předloženy k posouzení její bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem na Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalované splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaná získala z dokumentu „Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaná potvrdila připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila částku ve výši 13 249,99 Kč, která odpovídá 4 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle Předpisu splátek tvořícího přílohu č. , hodnota, smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru byla alokována částka ve výši 6 930,26 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka 6 319,73 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou částky 23 934,01 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 13 069,74 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 10 864,27 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 29. 1. 2023. Ode dne 30. 1. 2023 je žalovaná v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 s účinností od téhož dne. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 39 568,41 Kč a skládala se z: - nesplacené jistiny ve výši 13 069,74 Kč, - nesplaceného smluvního úroku 469,52 Kč, - nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 300 Kč, - nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 780,46 Kč, - nesplaceného inkasního poplatku 2 314,29 Kč, - postoupeného sankčního poplatku 3 750 Kč, - postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, - postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 201,16 Kč po celkové splatnosti závazku, - postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 2 183,24 Kč, - postoupené smluvní pokuty ve výši 8 000 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalované, žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalované neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovanou tak bude následující: - nesplacená jistina 13 069,74 Kč, - nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 469,52 Kč, - nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 6 300 Kč, - nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 780,46 Kč, - nesplacený inkasní poplatek 2 314,29 Kč, - postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 787,77 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od 30. 1. 2023 do 1. 11. 2023, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 13 069,74 Kč, - kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 477,06 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 30. 1. 2023 do 1. 11. 2023, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 13 069,74 Kč, - smluvní pokuta ve výši 3 594,18 Kč. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobkyni postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako Kapitalizovaný úrok. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 11 652,04 Kč je tvořena součtem nesplaceného úroku 469,52 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 300 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 780,46 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 314,29 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 787,77 Kč. Vzhledem k tomu, že zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni postoupen kapitalizovanou částkou, představuje tento v žalobním návrhu Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši po revizním přepočtu viz výše. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 7. 12. 2023 z jistiny ve výši 13 069,74 Kč. Ode dne postoupení pohledávky uhradila žalovaná na svůj dluh částku 1 000 Kč, a to dne 7. 3. 2024. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 9. 4. 2024 žalobkyně předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli v souladu se 4. odstavcem na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobkyně ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 13 069,74 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 30. 1. 2023 do 1. 11. 2023. Žalobkyně tak po žalované nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 3 594,18 Kč. Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Žalobkyně tak učinila z toho důvodu, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na § 168 odst. 1 téhož zákona.

2. Žalovaná u jednání uvedla, že si vědoma, že uzavřela s právní předchůdkyni žalobkyně smlouvu o úvěru na částku 20 000 Kč, avšak ihned po uzavření smlouvy byla jí odečtena první splátka ve výši 2 656 Kč. S ohledem na složitou finanční situaci dlužnou částku zcela nezaplatila. Při sjednávání smlouvy předkládala pouze občanský průkaz, jiné doklady či podklady nebyly od ní vyžadovány.

3. K ústnímu jednání dne 10. 10. 2024 se žalobkyně nedostavila a svou nepřítomnost u jednání omluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v její nepřítomnosti, když při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

4. Ze žádosti o úvěr ze dne 29. 11. 2021, že žalovaná poskytla základní údaje o svých osobních a majetkových poměrech. U žalované je uvedena adresa trvalého pobytu , adresa, a shodná je i adresa výběru. Žalovaná byla zaměstnaná na , Anonymizováno, s příjmem 4 947 Kč, ostatními státními příspěvky 19 202 Kč, s výdaji na bydlení 1 000 Kč, další výdaje 9 090 Kč a upotřebitelný příjem 14 086 Kč, žalovaná byla rozvedená s vyživovací povinností ke dvěma dětem. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 29. 11. 2021, včetně přílohy č. , hodnota, – předpis splátek, že původní věřitel , právnická osoba, . uzavřel s žalovanou jako zákazníkem – dlužníkem v postavení spotřebitele dne 29. 11. 2021 smlouvu o úvěru, s odkazem na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru na základě, které původní věřitel poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 20 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 20 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 17 184 Kč, zahrnující úrok ve výši 1 014 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 2 770 Kč, poplatek za inkaso splátek v hotovosti v bydlišti ve výši 3 600 Kč, tj. celkem 37 184 Kč ve 14měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč. Žalovaná je ve smlouvě identifikován jménem, příjmením, rodným číslem a adresou. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobkyní jako postupníkem smlouvu, na základě, které postoupil svou pohledávku za žalovanou dle citované smlouvy. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 1. 2024, že společnost , právnická osoba, . tímto sdělením, které žalované zaslala dne 3. 1. 2024 na kontaktní adresu, oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 9. 4. 2024, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do 19. 4. 2024.

5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen „OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

9. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen „směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146–167 a s. 174-178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C-106/77, ECLI:EU:C:1978:49).

13. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

14. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 OZ, ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

15. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobkyně při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně ke svým skutkovým tvrzením označila a doložila pouze žádost žalované o úvěr ze dne 29. 11. 2021. Žádné důkazy svědčící o ověření příjmové i výdajové stránky žalované nedoložila ani neoznačila. Soud byl připraven poučit žalobkyni u ústního jednání podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalobkyně se však dobrovolnou neúčastí u tohoto jednání o možnost být poučena ze strany soudu připravila. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobkyně posoudil dostatečně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 29. 11. 2021 pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 OZ).

16. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 20 000 Kč. Dále soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobkyně, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalované náleží, toto postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, rovněž byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

17. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět toliko částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy, a to částku ve výši 20 000 Kč, žalovaná uhradila před podáním žaloby částku 14 249,99 Kč (což žalobkyně pouze tvrdila, nicméně žalovaná ani netvrdila a neprokazovala žádné úhrady nad rámec této částky). Žalobkyně má v souladu s § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytla žalované, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 5 750,01 Kč (tj. 20 000 Kč – 14 249,99 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně poprvé prokazatelně vyzvala žalovanou k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 OZ oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 1. 2024, která mu byla odeslána dne 3. 1. 2024 na kontaktní adresu, lze tak shrnout, že se výzva dostala do dispozice žalované dne 8. 1. 2024; v této výzvě žalobkyně stanovil lhůtu k plnění do 10 dnů od doručení výzvy, tj. do 18. 1. 2024. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 5 750,01 Kč rovněž přiznal žalobkyni – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 19. 1. 2024 do zaplacení (výrok ad. I).

18. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

19. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí.

20. Výrok ad. III tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci převážně procesně neúspěšná a žalovaná se náhrady nákladů řízení výslovně vzdala.