62 C 29/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 11 937,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 7. 6. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 300 Kč od 7. 5. 2024 do 6. 6. 2024, úrok z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 10 300 Kč od 7. 6. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 673,03 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 469 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částku 1 637,70 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 856 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou došlou dne 22. 11. 2024 se žalobkyně domáhala rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou zaplatit částku 11 937,70 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 26. 10. 2023 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „, Anonymizováno, “), Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 26. 10. 2023 (dále jen "smlouva"), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy společnost , Anonymizováno, poskytla žalované úvěr 26. 10. 2023 ve výši 10 300 Kč. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na účet. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit společnosti , Anonymizováno, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Dne 13. 11. 2023 byla mezi společností , Anonymizováno, a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků (dále jen jako „Rámcová smlouva“). Na základě této smlouvy pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 14 417 Kč a skládala se z: - nesplacené jistiny ve výši 10 300 Kč, - nesplaceného úroku ve výši 2 369 Kč, - nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 648 Kč, - neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, s tím že žalobkyně uvádí, že v žalobním návrhu na této položce nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč, a to bez ohledu na to, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce. Částka paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného, jak je uvedeno ve druhém odstavci třetí strany Smlouvy. Sjednaná výše úhradu za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobkyni postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo žalobkyni než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 2 369 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 100 Kč = 2 469 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 673,03 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 26. 11. 2023 do 3. 5. 2024, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 10 300 Kč. Zákonný úrok z prodlení za uvedené období byl na žalobkyni postoupen shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek, kdy však nebyl ke dni postoupení pohledávky a pro potřebu vyčíslení úplaty za postoupení pohledávky vyčíslován. Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 7. 5. 2024 z jistiny ve výši 10 300 Kč. Nad rámec uvedených nároků požaduje žalobkyně i náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 17. 10. 2024 žalobkyně předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a o.s.ř.). Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná porušila svou povinnost splatit částku sjednanou ve Smlouvě řádně a včas, vznikla jí povinnost zaplatit společnosti , Anonymizováno, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 5. 2024 s účinností ke dni 6. 5. 2024, a to ve výši 1 648 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 1 637,70 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 26. 11. 2023. 2023 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 10 300 Kč do 3. 5. 2024. Smluvní pokuta je požadována v souladu s § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. K nařízenému jednání dne 15. 5. 2025 se žalobkyně ani žalovaná nedostavily, žalobkyně svou neúčast u ústního jednání omluvila, když souhlasila s tím, aby jednání proběhlo bez její účasti. Na základě uvedeného soud jednal v nepřítomnosti účastníků řízení v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a rozhodl na podkladě provedeného dokazování a obsahu spisu.

4. Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 10. 2023 soud zjistil, že tuto uzavřela společnost , právnická osoba, jako věřitel, jako klient je uvedena žalovaná. Věřitel se zavazuje poskytnout žalované úvěr ve výši 10 300 Kč, splatnost je stanovena na 30 dnů. Celková částka, kterou klient zaplatí, činí 12 669 Kč, roční úroková sazba 279,83 %. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, kontaktními údaji a adresou: , jméno FO, , adresa, . Částka 10 300 Kč byla zaslána právní předchůdkyní žalobkyně na účet žalované uvedený ve smlouvě dne 26. 10. 2023.

5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 5. 2024 soud zjistil, že tuto uzavřela společnost , právnická osoba, , jako postupitel a žalobkyně jako postupník, předmětem této smlouvy je mimo jiné i postoupení pohledávky vůči žalované ze shora identifikované smlouvy.

6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 5. 2024 soud zjistil, že žalované bylo společností , právnická osoba, oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo žalované odesláno dne 22. 5. 2024 na adresu uvedenou ve smlouvě (zjištěno z poštovního podacího archu ze dne 22. 5. 2024).

7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 6. 2024 soud zjistil, že žalované bylo žalobkyní oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, současně byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 14 543,64 Kč do 24. 6. 2024.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 17. 10. 2024 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k okamžité úhradě jeho dluhu s příslušenstvím před podáním žaloby do 31. 10. 2024. Tato výzva byla žalované odeslána dne 21. 10. 2024 (zjištěno z poštovního podacího archu ze dne 21. 10. 2024).

9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

13. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy15. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen „směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146–167 a s. 174–178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C-106/77, ECLI:EU:C:1978:49).

17. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

18. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

19. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobkyně při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně ke svým skutkovým tvrzením nedoložila ničeho. Soud byl připraven poučit žalobkyni u ústního jednání dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalobkyně se k jednání nedostavila a připravila se tak o možnost být ze strany soudu poučena. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že nevzal za prokázané, že předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 10. 2023 pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.).

20. Soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobkyně, kdy bylo prokázáno, že pohledávka, která je předmětem žaloby, byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Soud vzal za prokázáno, že žalované bylo odesláno do její dispoziční sféry oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 5. 2024 a na účet žalované byla připsána toliko částka 10 300 Kč.

21. Na základě uvedeného soud konstatuje, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované na základě neplatné smlouvy částku 10 300 Kč, žalovaná ničeho nezaplatila. Soud rovněž vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobkyně, tj. fakt, že jí pohledávka vůči žalované náleží, když bylo prokázáno, že na ni byla pohledávka postoupena shora označenou smlouvou o postoupení pohledávek, kdy postoupení bylo žalované oznámeno. Soud konstatuje, že žalobkyni náleží v souladu s § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co na základě neplatné smlouvy poskytla žalované. Na základě uvedeného soud shledal žalobu důvodnou co do částky 10 300 Kč představující žalované poskytnuté a nevrácené finanční prostředky k datu rozhodnutí soudu. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznala soud žalobkyni podle § 1968 o. z., také právo na zákonné úroky z prodlení. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy – viz. shora) a žalovaná byla podle 1958 odst. 2 o. z., povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla vyzvána. Žalovaná byla poprvé vyzvána k úhradě Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 5. 2024 odeslanou do dispoziční sféry žalované dne 22. 5. 2024. Žalovaná byla dle výzvy povinna hradit do 10 dnů od obdržení výzvy. Lze tak shrnout, že od 7. 6. 2024 byla žalovaná v prodlení s úhradou jistiny žalobkyni. Na základě uvedeného soud přiznal žalobkyni částku ve výši 10 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně, ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení, z této částky od 7. 6. 2024 do zaplacení. Soud uložil žalované zaplatit dlužnou částku včetně přiznaného příslušenství ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána § 160 odst. 1 o.s.ř.

22. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud provedl kapitalizaci předmětu řízení k datu rozhodnutí soudu; matematickým propočtem zjistil, že vyhověl žalobě po zaokrouhlení v rozsahu 69 %. Procesní úspěch žalobkyně z hlediska náhrady nákladů řízení činí rozdíl mezi úspěchem v rozsahu 69 % a neúspěchem v rozsahu 31 %, tj. 38 %. Při 100 % úspěchu by náklady řízení představovaly zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady za právní zastoupení žalobkyně ve výši 300 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za tři úkony 900 Kč podle § 14b) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., hotové výdaje ve výši 100 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za tři úkony 300 Kč podle § 14b) odst. 5 téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 252 Kč, tj. celkem 2 252 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla procesně úspěšná pouze v rozsahu 38 %, přiznal jí na nákladech řízení částku 856 Kč. Soud uložil žalované s ohledem na její neúspěch ve věci zaplatit žalobkyni takto vypočtené náklady řízení, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).