62 C 296/2023
č. j. 62 C 296/2023-47
V PLATNOSTICitované zákony (14)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 160
- o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 458/2000 Sb. — § 50
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 4 § 555 § 556 § 588 § 1798 § 1810 § 1970 § 2048 § 2079
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 12 757,97 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 157,97 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 974,32 Kč od 9. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 983,65 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 9 600 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně si dne 20. 12. 2022 podala u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala úhrady částky 12 757,97 Kč s příslušenstvím. Své podání odůvodnila tím, že s žalovaným dne 29. 4. 2021 uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě, které poskytovala žalovanému do odběrného místa na adrese [ulice a číslo], [okres] elektřinu pro potřeby domácnosti. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na dobu 30 měsíců, od 13. 5. 2021 s možností automatické prolongace smlouvy. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou [variabilní symbol] za období od 29. 6. 2021 do 2. 11. 2021, splatnou dne 6. 12. 2021, nedoplatek ve výši 2 224,14 Kč, který nebyl ve stanovené lhůtě uhrazen. Následně na základě nově, po vystavení původní faktury poskytnutých informací provozovatelem distribuční soustavy byla faktura opravena opravným daňovým dokladem [variabilní symbol] ze dne 19. 1. 2022 na částku 2 074,32 Kč za stejné období a tato faktura byla splatná 8. 2. 2022. Na tuto fakturu nebyla provedena žádná úhrada, k zaplacení tak zůstala částka 1 974,32 Kč, která nebyla žalovaným zaplacena. Žalovaný opakovaně neplnil své platební povinnosti vzniklé z uzavřené smlouvy, když nezaplatil zálohu za červenec 2021, srpen 2021 a září 2021, proto žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty. Žalobkyně dne 2. 11. 2021 v souladu s energetickým zákonem ukončila dodávku elektřiny z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývajících ze smlouvy s žalovaným. Na možnost ukončení dodávky byl žalovaný upozorněn upomínkou z 21. 9. 2021, zaslanou doporučeně. Žalobkyně následně přípisem z 16. 11. 2021 odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalovaného. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému v souladu s uzavřenou smlouvou smluvní pokutu ve výši 9 600 Kč vyúčtováním [variabilní symbol], vystaveným 2. 11. 2021 a splatným 12. 11. 2021, a to za každý měsíc od 2. 11. 2021 do 13. 11. 2023, tj. za 24 měsíců po 400 Kč. Na toto vyúčtování nebyla ze strany žalovaného provedena žádná úhrada. Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému dle smlouvy o dodávkách elektřiny podle odstavce„ ostatní ujednání“ smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. Na základě smlouvy odstavce„ ostatní ujednání“ vyúčtovala žalobkyně žalovanému tuto smluvní pokutu za nezaplacení žalované faktury [variabilní symbol]. Vyúčtování této smluvní pokuty žalobkyně provedla v rámci vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne 22. 2. 2022, [variabilní symbol]. Žalobkyně dále uzavřela s žalovaným dne 29. 4. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě, které žalovanému dodávala plyn do odběrného místa na ulici [ulice a číslo], [okres]. Žalobkyně dne 24. 1. 2022 vyúčtovala žalovanému fakturou [variabilní symbol] nedoplatek ve výši 983,65 Kč, splatný 14. 2. 2022. Na tuto fakturu žalovaným nebyla provedena žádná úhrada. Na základě uzavřené smlouvy podle odstavce„ ostatní ujednání“ si strany ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou podle uzavřené smlouvy přesahující 10 dnů. Na základě těchto ujednání vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 100 Kč za nezaplacení faktury [variabilní symbol], přičemž splatnost byla stanovena v samotné faktuře na 14. 2. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou z 12. 5. 2022 a 24. 5. 2022 k úhradě dlužných plateb před podáním žaloby, ale bezvýsledně.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání nedostavili, přičemž žalobkyně svou neúčast u jednání řádně omluvila a žalovaný se bez omluvy nedostavil.
4. Při zjišťování skutkového stavu soud vycházel z těchto důkazů: ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 29. 4. 2021 a ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným tyto smlouvy, na základě kterých se zavázala žalovanému do odběrného místa na ulici [ulice a číslo], [okres] dodávat plyn a elektřinu, přičemž smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data účinnosti smlouvy a smlouva o sdružených službách dodávky plynu na dobu 36 měsíců s možností automatického prodloužení těchto smluv. Z vyúčtování elektřiny za období od 29. 6. 2021 do 2. 11. 2021 [variabilní symbol] poskytnutých provozovatelem distribuční soustavy opravné vyúčtování bylo prokázáno, že na základě nových informací poskytnutých distributorem vyúčtovala žalobkyně žalovanému nedoplatek za dodávku elektřiny ve výši 2 074,32 Kč, který byl splatný 8. 2. 2022. Z oznámení o přerušení dodávky ze dne 21. 9. 2021 včetně podacího archu z téhož dne bylo prokázáno, že žalobkyně sdělila žalovanému, že s ohledem na neobdržení platby ve výši 1 400 Kč za zálohy za měsíce červenec, srpen a září 2021 poskytují žalovanému dodatečnou lhůtu k zaplacení těchto platebních povinností do 29. 9. 2021 s tím, že pokud se tak nestane, bude dodávka elektřiny přerušena a smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze strany žalobkyně vypovězena. Téhož dne byla zásilka žalovanému odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě. Z odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 16. 11. 2021 včetně podacího archu z 18. 11. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně odstoupila od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z důvodu neplacení sjednaných plateb žalovaným, přičemž tato zásilka byla žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě také 18. 11. 2021 odeslána. Z vyúčtování smluvní pokuty [variabilní symbol] ze dne 2. 11. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za porušení sjednaných podmínek dle smlouvy ve výši 9 600 Kč, splatných 12. 11. 2021, a to za předčasné ukončení smlouvy za dobu 24 měsíců po 400 Kč, tj. 9 600 Kč. Z vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne 22. 2. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za pozdní úhradu smluvených plateb, a to za úhradu faktury [variabilní symbol] ve výši 100 Kč. Z výzvy k úhradě pohledávky před podáním žaloby z 12. 5. 2022 včetně poštovního podacího archu z 16. 5. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných plateb za dodávku elektřiny za smluvní pokutu ve výši 9 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 100 Kč do 20. 5. 2022 s tím, že žalovaný byl upozorněn na možnost vzniku dalších nákladů souvisejících se soudním řízením. Zásilka byla žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě zaslána žalobkyní doporučeně. Z vyúčtování dodávky plynu za období od 7. 5. 2021 do 17. 1. 2022 [variabilní symbol] bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek za uvedené období za odběr plynu ve výši 983,65 Kč splatný 14. 2. 2022. Z vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne 4. 3. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za pozdní úhradu smluvených plateb za odběr plynu, a to za fakturu [variabilní symbol] ve výši 100 Kč. Z výzvy k úhradě pohledávky před podáním žaloby ze dne 24. 5. 2022 a podacího archu ze dne 26. 5. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužných plateb za dodávku plynu, a to fakturu ve výši 983,65 Kč, a smluvní pokutu ve výši 100 Kč do 1. 6. 2022 s upozorněním na možné vznikající další náklady spojené se soudním řízením. Zásilka byla žalovanému odeslána 26. 5. 2022 doporučeně na adresu uvedenou ve smlouvě.
5. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že žalobkyně dne 29. 4. 2021 uzavřela s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě, kterých se zavázala žalovanému do odběrného místa na ulici [ulice a číslo], [okres] dodávat elektřinu a plyn a žalovaný se zavázal v daném místě elektřinu a plyn odebírat a hradit vyúčtování provedená žalobkyní, stejně jako předepsané zálohy. Obě smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou, přičemž smlouva na dodávku elektřiny na dobu 30 měsíců od data účinnosti smlouvy a smlouva na dodávku plynu pak na dobu 36 měsíců, vždy s možností automatické prolongace. Žalobkyně dne 29. 9. 2021 ukončila dodávku elektřiny z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalovaným, a to konkrétně z důvodu neplacení záloh za měsíce červenec, srpen a září 2021 a následně přípisem ze dne 16. 11. 2021 z tohoto důvodu odstoupila od uzavřené smlouvy. Smluvní strany si ve smlouvě ujednaly pro případ, kdy zákazník opakovaně poruší kteroukoliv platební povinnost ze smlouvy vyplývající, smluvní pokutu, která zahrnuje také případnou náhradu škody vzniklou neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč za každý i jen započatý měsíc po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Dále si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dnů. V souladu s výše uvedeným vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením faktury [variabilní symbol]. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za odběr elektřiny za období od 29. 6. 2021 do 2. 11. 2021 nedoplatek fakturou [variabilní symbol] na částku 2 224,14 Kč, splatnou 6. 12. 2021. Tato faktura zůstala neuhrazená, přičemž na základě nových po vystavení původní faktury poskytnutých informací provozovatelem distribuční soustavy vyúčtovala žalobkyně opravným daňovým dokladem [variabilní symbol] nedoplatek za odběr elektřiny v částce 2 074,32 Kč, který byl splatný 8. 2. 2022. Na tuto fakturu byl započten přeplatek z minulého období a neuhrazená tak zůstala částka 1 974,32 Kč, kterou žalovaný nezaplatil. Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu fakturou [variabilní symbol] ve výši 9 600 Kč za porušení sjednaných podmínek dle smlouvy, a to za nezaplacení zálohy za měsíce červenec, srpen a září 2021, pro které přerušila dodávku a od smlouvy odstoupila a z důvodu předčasného ukončení smlouvy pak vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu za období od 2. 11. 2021 do 13. 11. 2023, tj. za 24 měsíců po 400 Kč. Tato faktura byla splatná 12. 11. 2021 a žalovaný ji nezaplatil. Žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu vyúčtovala žalovanému nedoplatek za období od 7. 5. 2021 do 17. 1. 2022 za odběr plynu fakturou [variabilní symbol] ve výši 983,65 Kč, když faktura byla splatná 14. 2. 2022 a žalovaný ji rovněž nezaplatil. Z důvodu nezaplacení této faktury žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 100 Kč, a to fakturou [variabilní symbol] ze dne 4. 3. 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaný si žádnou z výše uvedených platebních povinností nesplnil, žalobkyně ještě před podáním žaloby žalovaného písemně vyzvala k úhradě dlužných plateb, ale bezvýsledně.
6. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána zčásti důvodně. Mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy, na základě, kterých žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa uvedeného v těchto smlouvách plyn a elektřinu a žalovaný se zavázal tyto odebírat a hradit sjednané zálohy a provedená vyúčtování. Smlouvy byly uzavřeny ve smyslu ustanovení § 2079 občanského zákoníku a § 50 odst. 1 energetického zákona. Žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu v období od 29. 6. 2021 do 2. 11. 2021 a za dané období příslušnou fakturou vyúčtovala žalovanému nedoplatek, který pak byl na základě nových skutečností zjištěných provozovatelem distribuční soustavy opraven opravným daňovým dokladem a na základě tohoto se žalobkyně po žalovanému domáhala úhrady částky 1 974,32 Kč, a to se splatností 8. 2. 2022, kterou žalovaný nezaplatil. Žalobkyni proto vznikl nárok na náhradu smluvní pokuty sjednané v souladu s ustanovením § 2048 občanského zákoníku, a to v částce 100 Kč za prodlení s úhradou této faktury. Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému nedoplatek za odběr plynu za období od 7. 5. 2021 do 17. 1. 2022 ve výši 983,65 Kč a toto vyúčtování bylo splatné 14. 2. 2022, kterou žalovaný nezaplatil, proto žalobkyně v souladu se smlouvou vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu v částce 100 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by některou z těchto částek žalobkyni, byť jen z části uhradil. Soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 3 157,97 Kč a vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, byl podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku zavázán zaplatit vedle jistiny také příslušenství, a to úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení je dána ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud uložil žalovanému zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.
7. Žalobkyně se domáhala dále po žalovaném úhrady smluvní pokuty ve výši 9 600 Kč za předčasné ukončení smlouvy, resp. za porušení povinnosti žalovaného odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě tak, jak je uvedeno v žalobě. Žalovaný nárok ve výši 9 600 Kč na zaplacení smluvní pokuty byl ze strany soudu žalobkyni zamítnut. Při odůvodnění této částky žalobkyně odkázala na„ ostatní ujednání“ sjednané smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, přičemž tato neobsahuje formulaci o vzniku nároku žalobkyně na smluvní pokutu za porušení povinnosti žalovaného odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě, jak bylo žalobkyní tvrzeno. Naopak v rámci těchto ostatních ujednání bylo výslovně sjednáno, že v případě, že zákazník učiní bez souhlasu žalobkyně jakýkoliv právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou nebo vedoucí k ukončení dodávky od žalobkyně, nebo opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, bez ohledu na to, zda jde o tutéž či různé povinnosti a zda následně z důvodu neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona dojde k přerušení dodávky a odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně a nebo zákazník způsobí svým jednáním nemožnost dodávky, je žalobkyně oprávněna účtovat zákazníkovi smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé innogy neodebráním pro zákazníka nasmlouvané elektřiny ve výši 400 Kč pro kategorie domácnost a 2 000 Kč pro kategorii podnikatel, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Uvedené nepříliš jasně a přehledně formulované smluvní ujednání stran smlouvy soud posoudil podle § 555 a násl. občanského zákoníku, se závěrem, že smluvní pokutou by mělo být mj. sankcionováno předčasné ukončení odběru elektřiny v důsledku opakovaného neplnění platebních povinností ze strany žalovaného jako příčiny ukončení smluvního vztahu s žalobkyní, a to za každý měsíc doby sjednaného trvání smlouvy, od ukončení dodávky elektřiny. Právě tomuto výkladu smluvního ujednání stran o smluvní pokutě nasvědčuje to, že i žalobkyně toto ujednání vnímala stejně, což plyne z formulace odůvodnění tohoto nároku vyplývajícího ze žaloby, že se jedná o smluvní pokutu za porušení povinnosti odebírat elektřinu. Je nutno vyjít z úmyslu jednající žalobkyně, vyjádřené v jejím následném chování, tj. ve formulaci žalobních tvrzení (§ 556 odst. 1 a 2 občanského zákoníku), když je zjevné, že opakovaným neplněním platebních povinností žalovaný sice poruší smlouvu (a současně mu vzniká za každé prodlení s úhradou peněžitého závazku povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý případ prodlení s jakoukoliv platbou déle, než 10 dnů), jeho další odběr elektřiny bude neoprávněným ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona a tento se zakazuje, avšak uvedená skutečnost sama o sobě neznamená ukončení odběru elektrické energie ze strany žalovaného. K tomu dojde až jednáním žalobkyně, která přeruší dodávku elektrické energie a ukončí smluvní vztah odstoupením od smlouvy. Podle základní právní úpravy smluvní pokuty obsažené v § 2048 občanského zákoníku, podle něhož ujednají-li si strany pro případě porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením tvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta je nárokem peněžité povahy, který je dlužník povinen zaplatit věřiteli za nesplnění smluvních povinností. Jejím účelem je donutit dlužníka pod pohrůžkou majetkové sankce k řádnému plnění. Současně plní funkci paušalizované náhrady škody, avšak povinnost uhradit jej trvá, i když věřiteli v důsledku porušení smluvních povinností žádná škoda nevznikne. Ze slovního výkladu sjednané smluvní pokuty nebyl vznik nároku na smluvní pokutu vázán pouze na porušení platebních povinností žalovaného sjednaných ve smlouvě, ale na kumulaci dalšího předpokladu, jímž je výkon práva žalobkyně z tohoto důvodu přerušit dodávku elektřiny a ukončit smluvní vztah odstoupením od smlouvy. Z formulace § 2048 občanského zákoníku vyplývá, že ujednání, jehož smyslem je sjednání smluvní pokuty pro případ výkonu práva, a nikoliv pro případ porušení smluvní povinnosti, odporuje zákonu a je ve smyslu § 588 občanského zákoníku z tohoto důvodu absolutně neplatným, neboť takové ujednání zjevně narušuje veřejný pořádek v podobě ochrany před typovým rozšiřováním zákonných sankcí, zejména ve spotřebitelských smlouvách. Pokud mělo předmětné ujednání, z něhož žalobkyně vyvozuje svůj nárok na zaplacení částky 9 600 Kč, představovat jiné nepojmenované smluvní ujednání, pak nebylo možno tomuto vyhovět. Žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele, naopak žalobkyně vystupovala v postavení podnikatele. Předmětná smlouva má tedy charakter smlouvy spotřebitelské, a na takovýto závazkový vztahu a postavení stran plně dopadá právní úprava uvedená v § 1810 a násl. občanského zákoníku. Rovněž se jedná o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem, neboť z této smlouvy plyne, že základní podmínky smlouvy byly určené žalobkyní, jako jednou stranou smlouvy, aniž by druhá strana smlouvy, ta slabší, mohla obsah ve smlouvě ujednaných podmínek, jakkoliv ovlivnit. Taktéž má tato smlouva charakter formuláře podle § 1798 odst. 1 občanského zákoníku, který je vytvořený žalobkyní, do něhož se vypisují jen údaje o druhé straně, odběrné místo, adresa doručování, dále to, zda se jedná o nový odběr či změnu zákazníka či dodavatele, způsob připojení, hodnota jističe a sjednaná distribuční sazba. Veškerá ostatní ujednání smlouvy jsou předem ve formuláři žalobkyně daná a na jejich obsahu nemohl žalovaný ničeho změnit ani o tomto vyjednávat. Ujednání, z něhož žalobkyně dovozuje svůj nárok na částku 9 600 Kč, je obsaženo právě v takto předtištěné části smlouvy a nachází se v části nazvané„ ostatní ujednání“, když již název sám evokuje u spotřebitele průměrného rozumu (§ 4 odst. 1 občanského zákoníku), že se nebude jednat o nějaká zásadní ujednání, v nichž by mohly být skryty jakákoliv ujednání o sankcích a podobně. Soud má za to, že žalobkyni nárok na smluvní pokutu vázanou na výkon práva nevznikl a z tohoto důvodu byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 9 600 Kč jako nedůvodný zamítnut.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla se svou žalobou z větší části neúspěšná a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.