62 C 314/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 18 146,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 31. 3. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 3 649 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 649 Kč od 4. 5. 2023 do 30. 3. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 649 Kč od 31. 3. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 13 000 Kč od 31. 3. 2024 do zaplacení a částku 1 497,60 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 736 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně si dne 20. 5. 2024 podala u soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala úhrady částky 18 146,60 Kč s příslušenstvím. Své podání odůvodnila tím, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, mezi žalobkyní a žalovanou uzavřenou 3. 4. 2023 distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz. Na základě této se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, až do výše 13 000 Kč, s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. IV. a čl. IX. smlouvy, a to k datu splatnosti dle čl. IX. smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovanou objednané volitelné služby, a to všechno za podmínek uvedených v čl. II. odst. 5 smlouvy a čl. 2 sazebníku. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje na základě, kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost, a to tak, že při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalované informace o počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících a hospodařících ve společné domácnosti se spotřebitelem mající příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaná sdělila žalobkyni, což vyplývá z PDF souboru úvěruschopnost či creditworthiness, který byl soudu zaslán v příloze žaloby. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v registrech, a to z výpisu z Centrální evidenci exekucí, z výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z registru neplatných dokladů, výpisu z registru ČR hledaných osob, z výpisu registru politicky aktivních osob, výpisu katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpisu z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Posouzení úvěruschopnosti žalované provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými zákonem o spotřebitelském úvěru. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla s žalovanou uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalovanému nejprve zpřístupněn formulář ke standartním předsmluvním informacím ke spotřebitelském úvěru, který odsouhlasil, a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslána na jemu uvedenou e-mailovou adresu. Úvěr byl žalobkyní vyplacen prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně společnosti , Jméno žalobkyně, ., a to dne 3. 4. 2023 ve výši 13 000 Kč. Žalovaná si při sjednávání smlouvy zvolila volitelnou službu, a to služba „Klidné spaní“ za poplatek 110 Kč a informační SMS servis za poplatek 29 Kč. Splatnost úvěru nastala 3. 5. 2023. Žalovaná však ničeho neuhradila. Žalobkyni v důsledku prodlení žalované se splácením úvěru vznikl nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty. Žalovaná má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobkyni nesplacenou pohledávku v částce 16 649 Kč, a to za jistinu 13 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 3 510 Kč, za službu Klidné spaní 110 Kč a informační SMS servis 29 Kč. V případě, že by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena a žalovaná se takto bezdůvodně na úrok žalobkyně obohatila. Žalobkyně je oprávněná v souladu s čl. 6.4 VOP a čl. 3 Sazebníku požadovat v případě prodlení žalované úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru až do zaplacení. Žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatňuje po žalované pouze za prvních 90 dnů prodlení, žalovaná se do prodlení dostala následující den po dni splatnosti, který nastal 3. 5. 2023. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, kterou počítá ze zůstatku jistiny úvěru v každém kalendářním dni v určeném devadesátidenním období od 4. 5. 2023 do 2. 8. 2023 ve výši 1 497,60 Kč. Předžalobní výzva byla žalované odeslána 24. 3. 2024 a žalovaná ničeho nezaplatila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. K jednání nařízenému na den 15. 10. 2024 se žalobkyně nedostavila, ani žalovaný, žalobkyně svou neúčast u jednání řádně omluvila a navrhovala, aby soud jednal v její nepřítomnosti a žalovaná se bez omluvy nedostavila, proto soud jednal ve věci v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.).

4. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z těchto důkazů, ze kterých zjistil následující skutečnosti: z listiny Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., že jsou zde uvedeny základní údaje o osobních a majetkových poměrech žalované. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 3. 4. 2023, že jako smluvní strana je zde uvedena žalobkyně jako věřitel, žalovaná jako dlužník, předmětem této smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalované částku až do výše 13 000 Kč jako spotřebitelský úvěr, první tranše úvěru činí 13 000 Kč, RPSN 1 732,08 %, celkem splatná částka je vždy uvedena v klientské sekci, datum splatnosti 3. 5. 2023. Smlouva je opatřena podpisem za žalobkyni, za žalovanou není opatřena podpisem, u textu dlužník v závěru smlouvy je pouze uveden údaje, že smlouva byla podepsána SMS kódem dne 3. 4. 2023. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, že na účet č. , č. účtu, byla dne 3. 4. 2023 vyplacena částka 13 000 Kč. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 24. 3. 2024 včetně podacího lístku z téhož dne, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě částky 18 894,41 Kč do 3 dnů na bankovní účet zde uvedený a téhož dne byla tato zásilka žalované na adresu uvedenou ve smlouvě odeslána.

5. Soud předně konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu, žalobkyně sice předložila k důkazu listiny nadepsané jako „Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru“, „Souhlas se zpracováním osobních údajů“, „Všeobecné obchodní podmínky platné od 1. 8. 2020“ a „Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním“ ze dne 3. 4. 2023, nicméně tyto listiny nebyly opatřeny podpisy stran, jenž je měly uzavřít, kdy na listině nazvané jako Smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním je umístěn podpis osoby jednající za žalobkyni. Z těchto listin se uzavření smlouvy s žalovanou nebylo prokázáno, že by text těchto listin odpovídal projevu vůle žalované. Nebylo tímto prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku za splnění podmínek § 562 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Rovněž nebylo prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, a to její příjmovou i výdajovou stránku v kontextu konkrétních osobních poměrů žalované. V tomto směru žalobkyně předložila pouze listiny, ato výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, ., kdy jde o listinu vytvořenou žalobkyní, která tyto skutečnosti není způsobilá sama o sobě prokázat. Soud byl připraven u jednání žalobkyni poučit o povinnosti doplnit skutková tvrzení a důkazy ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., avšak žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, svou neúčast omluvila, a tímto se o možnost být takto poučena sama připravila.

6. Soud vzal v řízení za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku 13 000 Kč, a to dne 3. 4. 2023 převodem na účet žalované a taktéž bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 24. 3. 2024 ve lhůtě 3 dnů, když tato zásilka byla odeslána na adresu trvalého pobytu žalované.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. – Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle odst. 2 téhož ustanovení – Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 2993 o. z. – Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované plnění bez prokázaného důvodu, a to částku 13 000 Kč převodem na účet žalované a žalovaná před podáním žaloby na tuto částku žalobkyni ničeho nezaplatila, ani v řízení netvrdila, že by takto učinila. Proto soud vzal za prokázáno, že z částky 13 000 Kč na účet žalobkyně ničeho nezaplatila. Soud má za to, že žalobkyni náleží v souladu se shora citovanými ustanoveními právo na vrácení všeho, co bez prokázaného důvodu poskytla žalované, tj. částku 13 000 Kč, což byla částka žalované poskytnuta, ale žalobkyni zpátky nevrácena. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1968 a násl. o. z. právo na úroky z prodlení za dobu od 31. 3. 2024 do zaplacení, což je první prokázaný den prodlení žalované. Splatnost dle názoru soudu nebyla sjednána s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy a žalovaná byla podle § 1968 odst. 2 povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla vyzvána. Žalovaná byla vyzvána k úhradě předžalobní výzvou ze dne 24. 3. 2024, která jí byla téhož dne odeslána. Byla jí tak za použití § 573 o. z. doručena do její dispoziční sféry dne 27. 3. 2024 a žalovaná byla s ohledem na žalobkyní uvedenou třídenní lhůtu k plnění povinna plnit do 30. 3. 2024. Žalovaná se tak ocitla v prodlení dnem následným, tj. 31. 3. 2024, a proto byl žalobkyni přiznán nárok na úroky z prodlení právě od tohoto data ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 315/2013 Sb. Soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 13 000 Kč s příslušenstvím tak, jak je vymezeno ve výroku I. rozsudku, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 736 Kč. Úspěch žalobkyně v tomto řízení byl pouze částečný, proto jí byly přiznány nákladů řízení podle jejího úspěchu, když žalobkyně byla v řízení neúspěšná v rozsahu 35 %, tj. do částky 7 722,92 Kč a úspěšná co do 65 %, tj. co do částky 14 037,34 Kč, soud odečetl od jejího úspěchu její neúspěch a přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu 30 %. Při 100 % úspěchu by tak žalobkyně měla nárok na úhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč, tj. 900 Kč dle § 14b) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále 3 x hotové výdaje stanovené paušální částkou 100 Kč za 1 úkon právní pomoci, tj. za 3 úkony právní pomoci 300 Kč podle § 14b) odst. 5 téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 252 Kč. 30 % z částky 2 452 Kč čítá částku 736 Kč, kterou byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).