62 C 315/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno o zaplacení 11 593 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 30. 7. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 7 592 Kč, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 000 Kč od 20. 7. 2024 do 29. 7. 2025, úrok z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 2 000 Kč od 30. 7. 2025 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 000 Kč od 22. 7. 2024 do 29. 7. 2025, úrok z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 2 000 Kč od 30. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu 16. 10. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 11 592 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že žalovaný uzavřel 19. 6. 2024 a 21. 6. 2024 s předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a , Anonymizováno, na základě, nichž předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 2 x 2 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky do 30 dnů od jejich poskytnutí společně s úrokem ve výši 390 Kč za každý úvěr. Dlužná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 2 000 Kč, úroku ve výši 390 Kč, poplatku za odeslané upomínky formou SMS a e-mailových zpráv ve výši 800 Kč, poplatku za administraci prodlení ve výši 700 Kč, poplatku za upomínky formou písemných výzev k úhradě ve výši 1 000 Kč a smluvní pokuty za prodlení se splácením úvěru ve výši 908 Kč za úvěr č. , hodnota, a za úvěr č. , hodnota, se částka skládá z nesplacené jistiny 2 000 Kč, úroku ve výši 390 Kč, poplatku za odeslané upomínky formou SMS a e-mailových zpráv ve výši 800 Kč, poplatku za administraci prodlení ve výši 700 Kč, poplatku za upomínky formou písemných výzev k úhradě ve výši 1 000 Kč a smluvní pokuty za prodlení se splácením úvěru ve výši 904 Kč. Tyto pohledávky původní věřitel postoupil na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , která tuto pohledávku následně postoupila na žalobkyni, tj. společnost , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO žalobkyně, .

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání 26. 2. 2026 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoliv oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud provedl navržené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.

5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, z 18. 6. 2024 soud zjistil, že v této smlouvě je žalovaný označen jako klient jménem, příjmením, rodným číslem, trvalou adresou, emailovou adresou, telefonním číslem a číslem bankovního účtu. Účastníci smlouvy se dohodli tak, že předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jakožto úvěrující poskytne žalovanému částku 2 000 Kč a žalovaný tuto částku spolu s úrokem ve výši 390 Kč vrátí do 19. 7. 2024. Zápůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná v sazbě 36,5 % ročně.

6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, z 21. 6. 2024 soud zjistil, že v této smlouvě je žalovaný označen jako klient jménem, příjmením, rodným číslem, trvalou adresou, emailovou adresou, telefonním číslem a číslem bankovního účtu. Účastníci smlouvy se dohodli tak, že předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jakožto úvěrující poskytne žalovanému částku 2 000 Kč a žalovaný tuto částku spolu s úrokem ve výši 390 Kč vrátí do 21. 7. 2024. Zápůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná v sazbě 36,5 % ročně.

7. Z Potvrzení o platbě soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, zaslala 19. 6. 2024 na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, částku 2 000 Kč a 21. 6. 2024 částku 2 000 Kč.

8. Soud má za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně vyhotovila 24. 8. 2024 listinu označenou jako Předžalobní výzva k uhrazení pohledávky, v nichž žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky, avšak soud nemá za prokázané odeslání upomínky do dispozice žalovaného.

9. Ze Smluv o postoupení pohledávky č. , hodnota, a č. , hodnota, z 20. 9. 2024 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , postoupila předmětné pohledávky za žalovaným na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, .

10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek z 23. 9. 2024 včetně přílohy soud zjistil, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , postoupila předmětné pohledávky za žalovaným na společnost , Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO žalobkyně, , sídlem , adresa, .

11. Z Předžalobní výzvy z 22. 7. 2025 včetně poštovního podacího archu soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 15 369 Kč do 7 dnů od odeslání výzvy.

12. Podle § 1879 a násl. občanského zákoníku (dále jen o. z.) - Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci bylo prokázáno, že pohledávky původního věřitele společnosti , právnická osoba, . za žalovaným byly platně postoupeny na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

13. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud právně kvalifikuje podle § 2395 a násl. občanského zákoníku (dále také o. z.), upravujících smlouvu o úvěru, protože zjištěné smlouvy obsahují podstatné náležitosti tohoto smluvního typu. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco předchůdkyně žalobkyně podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavírala v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný na rozdíl od předchůdkyně žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavíral, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ).

14. Podle § 2 ZoSÚ – Je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ – Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ – Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ – Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Soud nevzal za prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěry splácet, a to, pokud jde o příjmovou i výdajovou stránku poměrů žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalovaného, jestliže neměla k dispozici údaje o jeho příjmech a výdajích. Soud byl připraven u ústního jednání žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem a připravila se tak o možnost být ze strany soudu poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. S ohledem na neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem (shora citované § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), když k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.).

19. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému z neplatných právních jednání částku 4 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu § 2991 o. z., a proto je povinen žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaný dosud neuhradil na svůj dluh ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně požadované částky 4 000 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Vzhledem k tomu, že tak žalovaný neučinil, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle jistiny zaplacení příslušenství, a to úroku z prodlení. S ohledem na neplatnost uzavřených smluv, tak nebyla ujednána splatnost závazku, a tuto je nutno posoudit podle pravidel daných § 573 o. z., tj. od odeslání předžalobní výzvy 22. 7. 2025 a uplynutí lhůty uvedené ve výzvě, tj. 7 dnů. Lhůta tak uplynula 29. 7. 2025 a žalovaný je v prodlení od 30. 7. 2025. Výše úroku z prodlení je dána § 2 vládního nařízení. Dlužnou částku včetně příslušenství byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. Výrokem III. soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesní úspěch žalobkyně byl 35 % a žalovaného 65 %, žalovanému by tak náležely náklady řízení v rozsahu 30 %, avšak dle obsahu spisu žalovanému žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.