62 C 337/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o vydání bezdůvodného obohacení

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 180 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 1. 1. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 72 842 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

1. Žalobce si dne 23. 9. 2020 podal u soudu žalobu, kterou se po žalované domáhal úhrady částky 180 000 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Své podání odůvodnil tím, že žalobce ze svého účtu č. bankovní účet dne 29. 9. 2017 bez právního důvodu poukázal na účet žalované č. bankovní účet částku 180 000 Kč. Žalovaná byla žalobcem dne 10. 11. 2017 vyzvána prostřednictvím právnická osoba k bezodkladnému vrácení neoprávněně přijatých prostředků, přičemž na tuto výzvu nereagovala. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní upomínkou ze dne 26. 6. 2020 vrácení částky 180 000 Kč a na tuto výzvu žalovaná reagovala prostřednictvím své zástupkyně tak, že se nárokem na vrácení částky neztotožňuje. Žalobci proto nezbylo než se se svým nárokem na vydání bezdůvodného obohacení obrátit na soud.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila písemným podáním ze dne 19. 3. 2021, ve kterém uvedla, že se žalobou nesouhlasí a nárok žalobce neuznává. Platba žalobce ve výši 180 000 Kč ze dne 29. 9. 2017 ve prospěch bankovního účtu žalované nebyla žádnou platbou náhodnou či bez právního důvodu. Tato platba byla plněním závazku žalobce, přičemž žalovaná nebyla stranou tohoto závazku a tento její účet sloužil pouze jako smluvené platební místo. Žalobce byl od roku 2014 společníkem společnosti právnická osoba„ anonymizována dvě slova“ a od založení do roku 2021 také vykonával funkci jednatele této společnosti. Druh žalované, pan jméno příjmení, datum narození, byl v období od 1. 7. 2016 do 31. 10. 2017 zaměstnancem této společnosti, dále této společnosti zprostředkovával zajištění dalších zaměstnanců, z řad státních příslušníků anonymizováno republiky. V průběhu roku 2017 se společnost ocitla v nepříznivé finanční situaci a přestala svým zaměstnancům vyplácet mzdu, a to včetně pana jméno příjmení. Po domluvě mezi účastníky řízení a panem jméno příjmení měl žalobce uhradit dlužné mzdy společnosti a místem plnění byl právě účet žalované. Z tohoto účtu pan jméno příjmení peníze vybral a rozdělil mezi zaměstnance. Žalovaná nebyla nikdy osobou, která by měla pro sebe obdržet jakékoliv peněžité plnění a žádné takové plněné pro sebe ani neobdržela. Tento postup byl sjednán z toho důvodu, že pan jméno příjmení ani další zaměstnanci neměli sjednaný bankovní účet v ČR. Tento bankovní účet byl také zřízen právě za účelem zprostředkování platebního styku mezi žalobcem a panem jméno příjmení. Dále byla dne 25. 11. 2016 mezi žalobcem a panem jméno příjmení, datum narození, uzavřena smlouva o zápůjčce, jejímž obsahem bylo zapůjčení finančních prostředků ve výši 5 000 Euro. Zápůjčka byla sjednaná na dobu 2 měsíců, nicméně v uvedené době nebyla žalobcem vrácena. Po domluvě s účastníky řízení, panem jméno příjmení a jméno příjmení měla být rovněž tato částka součástí úhrady dlužné částky, která byla žalobcem poukázána na účet žalované. Ke dni 29. 9. 2017 byl střední kurz eura vůči české koruně dle ČNB 25,975. Z poukázané platby tak část ve výši 129 875 Kč odpovídala úhradě sjednané zápůjčky vůči panu jméno příjmení Ani v tomto případě nebyla žalovaná osobou, která by měla pro sebe obdržet jakékoliv peněžité plnění a ani žádné neobdržela. Žalovaná uvádí, že platba 180 000 Kč na její účet nebyla plněním bez právního důvodu, ani plněním pro žalovanou, nýbrž se jednalo o plnění v rámci závazkových vztahů uzavřených mezi třetími subjekty, které byly takto plnění prostřednictvím žalované. Z tohoto důvodu navrhovala žalovaná zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Žalobce ve své reakci na podání žalované ze dne 30. 4. 2021 uvedl, že s tvrzením žalované, že platba ve výši 180 000 Kč byla plněním jakéhokoliv závazku žalobce. Rovněž odmítl, že by na daný bankovní účet žalované plnil jakožto na ujednané platební místo třetí osobě. V souvislosti s tvrzením žalované ohledně dlužných mezd právnická osoba anonymizována dvě slova odkazuje na výpověď jméno příjmení v trestním řízení vedeném proti žalobci, když v podání vysvětlení ze dne 20. 11. 2018 na Městském ředitelství policie obec a číslo mj. uvedl:„ Dále uvádím, že jsem měl účet č. bankovní účet, ale byl na mou přítelkyni celé jméno žalované. Na tento účet mi ale příjmení příjmení mzdu nikdy neposlali. Ale posílal mi tam příjmení žalobce peníze na zaplacení některých zakázek, tedy materiálu pro právnická osoba, který objednali a já jsem jej vyzvedl.“ Dále uvedl:„ Pro mne je záležitost firmy právnická osoba uzavřená věc. Necítím se v dané věci být poškozeným a po příjmení žalobce či této firmě nic nechci.“ Žalobce proto trvá na tom, že částka zaslaná na účet žalované nebyla plněním závazku žalobce, a rovněž trvá na tom, že byla zaslána na účet žalované bez právního důvodu. Dále nesouhlasí s tvrzením, že by existoval závazek vůči jméno příjmení a že by částka představovala úhradu dlužné částky panu jméno příjmení. Toto tvrzení žalobce považuje za ryze účelové a absurdní. Žalobce proto na své žalobě setrval a navrhoval, aby soud této v plném rozsahu vyhověl.

4. Žalovaná v podání ze dne 29. 6. 2021 uvedla, že za dobu trvání pracovního poměru jméno příjmení u této firmy mu vznikl mzdový nárok ve výši 169 724 Kč a tento mu nebyl včas a řádně uhrazen, nýbrž měla být jeho částečná úhrada provedenou touto platbou a opravuje svá tvrzení, že by se mělo jednat i o mzdové nároky dalších zaměstnanců společnosti. Žalobce ve svém vyjádření podporuje vyjádření žalované, že účet sloužil jen jako platební místo pro plnění vzájemných závazků mezi žalobcem a jméno příjmení. Pokud totiž pan jméno příjmení neuplatnil žádný nárok jako poškozený v rámci trestního řízení vedeného proti žalobci, neznamená to, že by to vylučovalo jakoukoliv splatnou či nesplatnou pohledávku za žalobcem. Je zcela irrelevantní, jestli se snaží žalobce prokázat odlišný důvod pro provedení platby ze dne 29. 9. 2017 než tvrdí žalovaná, kterým má být úhrada stavebního materiálu, protože tím sám vyvrací své tvrzení, že by měla být platba provedena bez právního důvodu. Navíc podané vysvětlení bylo učiněno dne 20. 11. 2018, zatímco platba ve výši 180 000 Kč byla provedena dne 29. 9. 2017. Prohlášení příjmení příjmení o tom, že po žalobci nic nepožaduje, bylo učiněno až poté, kdy žalobce provedl úhradu na účet, o kterém jméno příjmení uvedl, že s ním nakládal. Dále žalovaná uvedla, že kromě zápůjčky ve výši 5 000 Euro ze dne 25. 11. 2016, byla žalobci dne 8. 12. 2016 poskytnuta bankovním převodem další peněžní zápůjčka ve výši 10 000 Euro panem jméno příjmení. Celková částka těchto zápůjček činila 15 000 Euro. Výše dlužných částek žalobce značně převyšovala provedenou úhradu ze strany žalobce. Žalovaná uvedla, že nemá povědomí o tom, jakým konkrétním způsobem nebo v jakém poměru byla tato platba užita na úhradu těchto různých dluhů. Toto povědomí žalovaná nemá proto, že nikdy nebyla stranou těchto právních vztahů, když její bankovní účet byl určen pouze jako platební místo. Žalovaná u jednání na svém stanovisku setrvala a navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

5. Při zjišťování skutkového stavu soud vycházel z těchto důkazů: Z nesporných tvrzení účastníků a z výzvy neoprávněnému příjemci platby ze dne 10. 11. 2017 bylo prokázáno tvrzení, že žalobce ze svého účtu č. bankovní účet dne 29. 9. 2017 poukázal na účet č. bankovní účet částku 180 000 Kč a tato částka byla toho dne připsána na účet žalované. Žalobce prostřednictvím bankovního ústavu vyzval neoprávněného příjemce této platby dne 10. 11. 2017 k vrácení částky 180 000 Kč, když tato neměla být určena příjemci této neoprávněné platby na daném účtu č. bankovní účet. Žalovaná jako majitel účtu na tuto výzvu nereagovala a částku 180 000 Kč na účet žalobce nepoukázala. Z výpovědi žalované jako účastnice řízení byla prokázána skutečnost, že tato viděla žalobce pouze jednou v životě a bylo to v době, kdy u žalobce jméno příjmení pracoval, a to ve společnosti právnická osoba Žalobce měl její telefonní číslo, neboť jí párkrát volal, když chtěl mluvit s jméno příjmení. O tom, že peníze žalobce panu jméno příjmení zašle věděla, věděla i kolik peněz na ten účet přijde, že to mají být zaplacené nějaké dluhy. Rovněž věděla o tom, že žalobce byl v anonymizováno u rodiny pana příjmení, tehdy si vyřizoval půjčku u příjmení. Pokud se týká účtu č. bankovní účet tak ten byl její, chtěla ho zrušit, protože se službami spořitelny nebyla spokojená, zřídila si nový účet u název banky anonymizováno a domluvili se s panem příjmení, že on bude tento účet využívat, protože neměl vyřízen trvalý pobyt, žil v České republice v té době krátce a nevěděl, zda na sebe bude moci si zřídit účet. Tento účet pro své platby využíval po dobu dvou až tří let, sama k tomuto účtu přístup měla, chodil jí tam ještě rodičovský příspěvek, který si pak nechala přeposílat na svůj nový účet. Pokud se týká částky 180 000 Kč, pak jí jméno říkal, že tam má nějakou částku na tomto účtu nechat, zbytek převedla na svůj účet, ze kterého pak byla částka vybírána k úhradě dluhu příjmení. Účet byl zrušen jednak proto, že jí v té době končila rodičovská a sama ten účet jinak nevyužívala a byly u něj vysoké poplatky. Na tento účet chodil pravidelně jen rodičovský příspěvek a také asi půl roku předtím než začal jméno pracovat u firmy právnická osoba, tak tam chodila jeho výplata ze právnická osoba anonymizováno. S tímto účtem potom nakládal převážně už jen pan jméno příjmení. právnická osoba ze dne 10. 11. 2017 k vrácení částky 180 000 Kč reagovala tak, že volala jméno a on uvedl, že si to s žalobcem vyřeší, takto měla tuto věc za vyřízenou. Po dobu dvou a půl let od výzvy právnická osoba až do zaslání předžalobní výzvy v červnu 2020 jí žalobce o zaplacení částky 180 000 Kč neupomínal, dvakrát jí telefonoval a sháněl jméno, když se ptal, kde je a že mu nebere telefon. Osobně ji k vrácení této částky nevyzýval, a to ani telefonicky, ani e-mailem, ani osobně. Z dokumentu potvrzující peněžní půjčku celé jméno žalobce ze dne 25. 11. 2016, z prohlášení o půjčení peněz celé jméno žalobce ze dne 9. 6. 2021, z výpisu z účtu banky anonymizována dvě slova z 8. 12. 2016, z výpisu z účtu u název banky anonymizováno č. bankovní účet byla prokázána tvrzení, že žalobce si dne 25. 11. 2016 půjčil od jméno příjmení částku 5 000 Euro, když tyto peníze mu byly jako příteli jméno příjmení a za jeho svědectví předány s tím, že tyto peníze budou vráceny do dvou měsíců. Tento dokument obsahuje podpisy všech tří zúčastněných, a to jméno příjmení, celé jméno žalobce a svědka jméno příjmení. Žalobci byla půjčena a zaslána na účet č. bankovní účet u bankovního účtu číslo jméno příjmení částka 10 000 Euro, a téhož dne byla tato částka připsána i na účet žalobce. Z prohlášení o půjčení peněz žalobci ze dne 9. 6. 2021 bylo prokázáno tvrzení, že jméno příjmení prohlásil, že půjčil žalobci celkovou částku 10 000 Euro, která měla být vrácena prostřednictvím bankovního účtu celé jméno žalované, přítelkyně jejich kamaráda jméno příjmení, a celé jméno žalobce měl přes stejný účet zapůjčenou částku vrátit. Z výpisu stát. instituce ze dne 18. 10. 2018 a z výpisu z účtu u právnická osoba za období od 1. 1. 2016 do 31. 10. 2017 číslo účtu bankovní účet bylo prokázáno tvrzení, že svědek jméno příjmení byl od 1. 1. 2016 do 30. 4. 2016 zaměstnán u společnosti právnická osoba a od 1. 7. 2016 do 31. 10. 2017 u společnosti právnická osoba Účet číslo bankovní účet byl založen žalovanou dne 22. 1. 2013 a zrušen byl 31. 10. 2017, když dispoziční právo k účtu mimo majitelky za toto požadované období měl jméno příjmení. Z výpisů z tohoto účtu bylo prokázáno, že ke dni 9. 2. 2016, 9. 3. 2016, 9. 4. 2016 a 10. 5. 2016 na tento účet byla zasílána společností právnická osoba mzda panu jméno příjmení. Žalobce na tento účet dne 29. 8. 2016 ze svého účtu č. bankovní účet zaslal částku 5 000 Kč, dne 12. 9. 2016 částku 2 800 Kč ze stejného účtu a taktéž ze stejného účtu dne 12. 12. 2016 částku 3 000 Kč, vždy bez jakékoliv specifikace platby. V průběhu roku 2017 na tento účet byla poukazována žalované platba přídavku na dítě a rodičovského příspěvku a dne 29. 9. 2017 úhrada v částce 180 000 Kč od žalobce (bez specifikace této platby) z čísla účtu bankovní účet, přičemž téhož dne byla částka 120 000 Kč převedena na účet žalované u název banky anonymizováno č. bankovní účet. Z výplatních lístků společnosti právnická osoba pro jméno příjmení za období od 7/ 2016 do 10/ 2017 bylo prokázáno, že mzda svědka – přítele žalované jméno příjmení měla být od této společnosti poukazována na účet právnická osoba bankovní účet. Z výpovědi svědka jméno příjmení bylo prokázáno, že s žalobcem v současné době není v žádném kontaktu, s žalovanou má společné děti, ale spolu nežijí a pokud se jedná o částku 180 000 Kč, která byla zaslána na účet žalované, pak se jednalo o vrácení půjček ve výši 15 000 Euro, když částka 10 000 Euro byla zaslána na účet žalobce panem příjmení a částka 5 000 Euro mu byla předána v hotovosti panem jméno příjmení. Žalobcem zaslanou částku vybral v hotovosti a po výměně na eura zaplatil panu příjmení a panu příjmení a nadále ještě zůstává dluh. V přepočtu se jednalo o 400 000 Kč, které měl žalobce na vrácení půjček zaplatit. Mezi svědkem a panem příjmení je rodinná vazba, proto peníze musí on vrátit, když se za půjčku zaručil. Tuto soudně nevymáhal, neuměl to, nevěděl, jak to funguje. Žalobce čekal, jestli bude chtít tyto peníze zpátky, když viděl, že to neudělal, tak po třech letech chtěl zpět 180 000 Kč. Sám je v České republice od 16. 12. 2014 a asi od dubna 2016 byl zaměstnán u společnosti právnická osoba, když tato společnost měla inzerát na zaměstnání. Měl uzavřenou pracovní smlouvu, pracoval tam asi po dobu jednoho roku. Mzdu pravidelně nedostával, pouze zálohy, to na ruku od žalobce. Užíval účet paní celé jméno žalované, jak se spolu dohodli. Na tento účet mu chodila i mzda od předchozího zaměstnavatele, protože v té době nemohl mít zřízený účet, neměl ještě vyřízený trvalý pobyt, čekal na papíry. V průběhu roku 2017 byl tento účet uzavřen. Žalovaná měla pouze kontakt na žalobce, když s ním jednala o záležitostech ohledně adresy, smluv, ale s podnikáním neměla nic společného. Má za to, že žalobce nebyl tak bohatý, aby po dobu tří měsíců nevšiml, že omylem zaslal 180 000 Kč. U sjednávání půjček nebyl osobně přítomen, nemohl být v anonymizováno, protože neměl vyřízené papíry, tj. vízum, proto by se nemohl vrátit zpět do Česka. Žalobce byl u jeho rodiny, při sjednávání půjček byla přítomna jeho sestra, bratr, rodiče. Pokud se týká půjčky 10 000 Euro, pak mu volali a on s žalobcem jednal telefonicky. U nich to platí tak, že když svědek byl garantem, tak žalobce peníze dostal, svědek se tímto za něj zaručil. Svědek vše organizoval, jinak by žalobce žádné peníze nedostal. Když se vrátil do Česka, tak žalobce říkal, že ty peníze už má na účtu, to mu volal. Pokud se jedná o částku 5 000 Euro, tak ví, že u toho byl podepsaný nějaký papír, možná to byla smlouva, podepisoval ji jako ručitel. Tuto podepisoval on, žalobce, tady v České republice a pak to zaslal panu příjmení. Podepsal to proto, že půjčku garantoval. Pokud se týká splatnosti obou půjček, tak ta byla u obou dva měsíce, měli se vrátit panu příjmení, tedy 15 000 Euro. Žalobce tyto peníze měl, to viděl, respektive mu řekl, že je má připravené a s panem příjmení se pak domluvili na tom, že mu peníze půjčí ještě na dalších pět měsíců, to už si domluvili společně, když žalobce peníze potřeboval. Získal velkou zakázku, tak na její rozjezd. Sám tuto půjčku splácí, podle toho, jak má finanční prostředky. Pan příjmení si musel vzít u banky půjčku, aby mohl tyto peněžní prostředky žalobci půjčit, a tuto splácí. Pokud se týká firmy právnická osoba, má za to, že tam byli jen dva zaměstnanci, s touto firmou spolupracovaly ještě další firmy, subdodavatelé a pokud se týkalo placení ve firmě, pak nejprve žalobce platil vše hotově, později už materiál vybíral na faktury, když byl žalobce v obec, tak mu dával peníze na ruku, když potřebovali nebo je zasílal na účet paní celé jméno žalované, to bylo v době, kdy byl v obec. Od žalobce nikdy nedostal výplatu celou, vždy jen zálohy, stejně jako i pan jméno, který nikdy také nedostal výplatu celou. V roce 2016 do dubna 2017 u zakázky pro firmy anonymizováno má za to, že veškerý materiál byl odebírán na faktury, v podstatě každý den pro nějaký materiál jezdil, neboť se jednalo o velkou zakázku. Sám se cítil poškozený firmou právnická osoba, když musí vracet tito půjčky a tak i jednáním žalobce, když mu bylo řečeno, že pracují už čtyři roky a pak zjistil, že fungují jen tři měsíce, což mu sám žalobce řekl. Se stavebnictvím neměli vůbec žádné zkušenosti, on sám v tomto oboru pracoval již 20 let, tak ho mrzelo, že žalobce byl po tuto dobu, kdy on pracoval dvakrát na dovolené ve anonymizována dvě slova, lítal na dovolené a on splácí jeho půjčky. Kvůli žalobci byl vyslýchán na policii v listopadu 2018, pak i v obec a nikdy mu nebyla vyplacena celá výplata, pouze zálohy. Ohledně zakázek v anonymizováno a placení materiálu, tak si již přesně nevzpomněl, ale věděl, že dojížděl pro materiál a tento bral na faktury, zakázka nebyla dokončená, jednalo se o období září nebo října 2017. Z toho důvodu taktéž nebylo zaplaceno žalobci ze strany anonymizováno. Byl také vyslýchán v obec, kvůli nezaplacenému materiálu, ohledně této záležitosti vypovídal. Peníze po žalobci nevymáhal, jednak proto, že žalobce má exekuce a také proto, že mu vyhrožoval ohledně jeho družky, proto s ním už nechtěl mít nic společného, nezvedal mu telefon a ví, že má žalobce dluhy. Celou částku, tak jak přišla na účet, vybral, směnil za eura, dal panu příjmení. Ten peníze dostal, peníze fyzicky z účtu vybrala paní celé jméno žalované, protože v té době byl v země. Od žalobce věděl, že ty peníze pošle. K účtu měl sám dispoziční právo a byl to on, kdo tento účet používal. Něco tam chodilo i žalované, ale nevěděl přesně, o co se jednalo. Žalovaná měla a stále má účet u název banky anonymizováno, kdy k tomuto účtu již dispoziční právo nemá, avšak občas v rámci rodiny, kdy je potřeba vybrat finanční částku, tak mu předává kartu. Z úředního záznamu ze dne 20. 11. 2018 Policie ČR, Městské ředitelství policie obec, anonymizováno oddělení obecné kriminality bylo prokázáno, že byl proveden úřední záznam o podaném vysvětlení jméno příjmení a tento uvedl, že na základě pracovní smlouvy z 1. 7. 2016 byl zaměstnancem společnosti právnická osoba do září 2017. Dále uvedl, že neví přesně, kolik měla společnost právnická osoba zaměstnanců, ale ví pouze o čtyřech, a to on, jméno, kamarád jméno a jméno, kteří pracovali pouze jeden nebo dva měsíce a pak utekli, protože nedostali výplatu a jméno odešel v červnu 2017. Dále uvedl, že on sám celé jméno žalobce nic nedluží, ba naopak, tento mu dluží, a to výplaty, když mu nikdy nebyla vystavena výplatnice, tedy doklad o mzdě, občas vyplácel celé jméno žalobce nějaké peníze bez dokladů, kolik ale skutečně měl vyplatit a kolik vyplatil, nevěděl, nelze to nijak doložit. Dále uvedl, že si žalobce od jméno příjmení půjčil 15 000 Euro v listopadu nebo prosinci 2016, 5 000 Euro dostal v anonymizováno hotově a zbytek převodem. Dále uvedl, že mzdu mu vyplácel celé jméno žalobce, někdy příjmení, ale více celé jméno žalobce. Peníze mu posílal žalobce na zaplacení některých zakázek, materiálu pro anonymizováno, který objednali a on jej vyzvedl. V roce 2016 do dubna 2017 materiál pro anonymizováno platil hotově, později platil on z peněz, které mu dal žalobce. Ví, že žalobce měl účty u více bank jako je např. název banky anonymizováno. Později už celé jméno žalobce neplatil, protože měli dohodu o tom, že dostali splatnost 30 dnů na fakturách, tak pouze pro materiál zajel, když byl žalobcem objednán, kdo to ale platil a zda vůbec, neměl informace. Zakázka pro anonymizováno začala v dubnu 2017 a skončila v září 2017, ale nebyla dokončena. Na závěr svědek uvedl, že pro něj je záležitost firmy právnická osoba uzavřena, necítí se v té věci být poškozený a po žalobci či firmě právnická osoba nic nechce. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 6. 2020 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k vydání částky 180 000 Kč, která tato částka je bezdůvodným obohacením, a žalobce žalovanou dne 10. 11. 2017 prostřednictvím banky vyzval k bezodkladnému vrácení těchto finančních prostředků s tím, že pokud tak neučiní, pak bude podána ve věci žaloba, s upozorněním na vznikající soudní náklady spojené s řízením. Z odpovědi zástupkyně žalované na předžalobní výzvu ze dne 4. 8. 2020 bylo prokázáno, že předmětná částka představovala dlužnou mzdu zaměstnance pana jméno příjmení u společnosti právnická osoba„ anonymizována dvě slova“ s tím, že tato mzda byla placena na účet partnerky pana příjmení, s nímž žila ve společné domácnosti a spolu se dvěma společnými nezletilými dětmi, přičemž aktuálně proběhlo jednání v trestní věci proti žalobci, kde svědek příjmení, mj. potvrdil, že žalobce dlouhodobě dlužil svým zaměstnancům této firmy mzdu a má za to, že věc je tímto vyřešena.

6. Další důkazy v řízení provedené soud nehodnotil a další důkazy v řízení neprováděl, když z provedených důkazů byl dostatečně zjištěn skutkový stav.

7. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že žalobce ze svého účtu u právnická osoba bankovní účet dne 29. 9. 2017 poukázal na účet č. bankovní účet částku 180 000 Kč, přičemž prostřednictvím právnická osoba vyzval majitele výše uvedeného účtu, jako neoprávněného příjemce, k vrácení částky 180 000 Kč, když tato platba neměla být určena majiteli tohoto účtu. Žalovaná jako majitel účtu však poukázanou částku na účet žalobce. Nezaslala. Tento účet, založený 22. 1. 2013 byl sice účtem žalované, avšak tato jej užívala jen výjimečně, když na něj byly poukazovány platby rodičovského přídavku a přídavků na děti. Po dohodě se svým přítelem a zaměstnancem společnosti právnická osoba panem jméno příjmení, byl tento účet jím užíván, měl k němu zřízeno dispoziční právo. Na tento účet mu přicházely platby výplat od předchozího zaměstnavatele společnosti právnická osoba, a to v období od února do května 2016. Také na tento účet mu po dobu trvání pracovního poměru u společnosti právnická osoba, tj. od 1. 7. 2016 do 31. 10. 2017 žalobce poukázal tři platby, a to vždy z účtu č. bankovní účet - dne 29. 8. 2016 ve výši 5 000 Kč, 12. 9. 2016 ve výši 2 800 Kč a 12. 12. 2016 ve výši 3 000 Kč, bez uvedení účelu této platby, tak stejně jako i platba ze dne 29. 9. 2017 ve výši 180 000 Kč, u níž rovněž účel platby není uveden. právnická osoba měla svému zaměstnanci jméno příjmení po dobu trvání jeho pracovního poměru, jak vyplývá z výplatních pásek za předmětné období, vyplácet mzdu právě na tento účet, ke kterému měl svědek dispoziční právo, přičemž ovšem z výpisů z účtu za uvedené období bylo zjištěno (což odpovídá i výpovědi svědka), že mu žádná výplata mzdy poukázána zaměstnavatelem nebyla. Svědku byly samotným žalobcem placeny pouze zálohy na mzdu, a to hotově. Žalobce si dne 25. 11. 2016 od přítele jméno příjmení pana jméno příjmení zapůjčil částku 5 000 Euro, což stvrdil svým podpisem na dokumentu o půjčení peněz, čehož svědkem byl také jméno příjmení, i jako přítel obou zúčastněných - celé jméno žalobce a jméno příjmení. Zapůjčená částka 5 000 Euro měla být žalobcem vrácena do dvou měsíců. Dále si žalobce dne 8. 12. 2016 od jméno příjmení zapůjčil částku 10 000 Euro, která byla z banky název banky anonymizováno z účtu jméno příjmení zaslána na účet žalobce u název banky anonymizováno a na účet žalobce byla téhož dne připsána. Žalovaná žádný vztah k žalobci neměla, neměla žádný závazek či pohledávku, místo na které bylo žalobcem plněno, bylo pouze platebním místem, nikoliv však částkou určenou žalované. Zaslaná částka byla určena jméno příjmení a měla představovat dlužnou mzdu, a úhradu za závazky žalobce, které měl jméno příjmení jako ručitel vrátit. Žalovaná předmětný účet k 31. 10. 2017 zrušila, když v té době již jméno příjmení měl svůj bankovní účet u jiné banky v České republice a dále tento využívat nechtěla. Žalobce své platby, které na uvedený účet poukazoval v průběhu roku 2016, byly platbami za úhrady poskytnuté jméno příjmení na zakázku společnosti právnická osoba, a kterému mu byly touto cestou žalobcem na účet vráceny. jméno příjmení od žalobce či společnosti právnická osoba po podání vysvětlení z listopadu 2018 již ničeho nepožadoval, protože mu byla v září 2017 na uvedený účet zaslána platba ve výši 180 000 Kč. Tuto platbu žalobce požadoval z daného účtu, u něhož měl informaci, že se jedná o účet jméno příjmení až po té, kdy ten ukončil svůj pracovní poměr u právnická osoba anonymizována dvě slova. Na předžalobní výzvu z 26. 6. 2020 žalovaná reagovala tím, že se jednalo o mzdu panu jméno příjmení, když tato řádně nebyla řádně hrazena ani ostatním zaměstnancům, a proto se nejednalo o bezdůvodné obohacení.

8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku - Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle odstavec 2 téhož zákonného ustanovení - Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávní užíváním cizí hodnoty nebo tím, že za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. V daném případě se žalobce po žalované domáhal ve smyslu § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, vydání bezdůvodného obohacení, a to vrácení částky 180 000 Kč, která měla být zaslána bez právního důvodu z účtu žalobce na účet žalované. Žalobce tvrdil, že k zaslání a přijetí těchto peněz nebyl žádný právní důvod, a proto žalovaná měla ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení poukázanou částku vrátit tak, jak byla vyzvána prostřednictvím právnická osoba dne 10. 11. 2017. Žalovaná podle shora citovaného zákonného ustanovení měla být povinna vydat žalobci jako ochuzenému, oč se vůči němu bez spravedlivého důvodu obohatila, avšak žalovaná byla sice majitelem účtu, na který byla částka 180 000 Kč dne 29. 9. 2017 žalobcem poukázána, ovšem k tomuto účtu měl dispoziční oprávnění i její přítel jméno příjmení, který s tímto účtem, na základě dohody s žalovanou, nakládal. Číslo tohoto účtu bylo žalobci dobře známo, neboť žalobce jakožto jednatel společnosti právnická osoba, jehož jméno příjmení byl zaměstnancem od 1. 7. 2016 do 31. 10. 2017, a na který měla tato společnost zasílat jeho výplatu (dle doložených výplatních pásek jméno příjmení), což se však dle výpisů z účtu za uvedené období nečinila, Číslo tohoto účtu žalobce znal, neboť na něj jméno příjmení zasílal v srpnu, v září a v prosinci 2016 částky, a to 5 000 Kč, 2 800 Kč, 3 000 Kč, představující platby jméno příjmení za materiál na zakázky společnosti. S žalovanou žalobce žádný pracovní, závazkový či jiný vztah neměl. Tento účet byl pouze místem, na nějž žalobce příjmení příjmení plnil své závazky, a to za úhrady plateb materiálu vyplývající z pracovního poměru jméno příjmení ve společnosti žalobce a rovněž i úhrada částky 180 000 Kč, představující dlužnou mzdu a platby půjček, které prostřednictvím tohoto účtu měly být poskytovatelům půjček vráceny. Vzhledem k tomu, že žalovaná sama žádný vztah k žalobci neměla, nebyla ani přesně informována o tom, co poukázána částka 180 000 Kč má přesně představovat, pouze věděla, že částka v této výši bude na účet žalobcem zaslána, avšak jednalo se o vztah mezi žalobcem a panem jméno příjmení. Žalobce dlužil jméno příjmení 5 000 Euro, z nevrácené půjčky sjednané dne 25. 11. 2016, jejímuž sjednání a převzetí byl přítomen jako svědek jméno příjmení, což stvrdili všichni tři svými podpisy na dokumentu o půjčení peněz a dále žalobce dlužil jméno příjmení 10 000 Euro z půjčky, když tato částka byla dne 8. 12. 2016 z účtu jméno příjmení zaslána a téhož dne připsána na účet žalobce u název banky anonymizováno. Žádnou z těchto půjček žalobce ve sjednaném termínu nevrátil. Žalobce si vůči jméno příjmení na uvedený účet plnil své závazky, vyplývající z pracovního poměru u společnosti žalobce právnická osoba, a také částečně i dluhy vůči třetím osobám. Žalobce se po dobu trvání pracovního poměru jméno příjmení, tj. do 31. 10. 2017 nedomáhal vrácení zaplacené částky 180 000 Kč, byť v té době si byl dobře vědom jakou částku a na jaký účet zaslal. Pokud by se skutečně jednalo o omylem poslanou částku, pak by se jistě jejího vrácení domáhal bezprostředně či bez zbytečného odkladu po jejím odeslání nikoliv až po té, kdy jméno příjmení ukončil pracovní poměr u společnosti žalobce, tj. po 10 dnech od ukončení pracovního poměru. Vzhledem k tomu, že žalobce při odeslání tuto platbu blíže nespecifikoval, bylo proto zřejmé, že je zúčastněným stranám – žalobci a jméno příjmení jasné na jaký účel je částka jméno příjmení hrazena. O této skutečnosti svědčí i to, že žalobce se jejího vrácení po dobu více než 2,5 let nedomáhal. Soud má za to, že v řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované, naopak bylo prokázáno, že se z jeho strany se jednalo o plnění závazků žalobce vůči jméno příjmení z titulu dlužné mzdy a vrácení zapůjčených částek jméno příjmení a jméno příjmení, které žalobce řádně a včas neplnil. Za tohoto stavu soud žalobu žalobce vyhodnotil jako nedůvodnou, když žádnému majetkovému prospěchu na straně žalované nedošlo, a proto ji žalobu v celém rozsahu zamítl.

11. Jelikož žalobce nebyl se svou žalobou úspěšný, byl zavázán zaplatit žalované podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. vzniklé náklady řízení ve výši 72 842 Kč Tyto náklady představují náklady za právní zastoupení žalované, a to za 7 úkonů právní pomoci po 8 300 Kč za jeden úkon, tj. 58 100 Kč podle ustanovení § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a) – převzetí věci dne 9. 7. 2020, písm. d) 2x – písemné podání ve věci samé ze dne 18. 3. 2021 vyjádření k žalobě, ze dne 15. 6. 2021 reakce na vyjádření žalobce, písm. g) 4x za účast u ústního jednání dne 2. 12. 2021, dne 24. 2. 2022 za dva úkony, když jednání trvalo od 9,08 hod od 11,30 hod, dne 10. 5. 2022 dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., hotové výdaje stanovené paušální částkou 300 Kč za 1 úkon právní pomoci, to je za 7 úkonů právní pomoci 2 100 Kč podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), 2xd), 4xg) a § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 12 642 Kč. Soud uložil žalobci, s ohledem na jeho neúspěch ve věci, zaplatit žalované takto vyčíslené náklady řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.