62 C 360/2019

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o určení, že žalobkyně není závětním dědicem

I. Určuje se, že dcera zůstavitele [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa], narozeného [datum], naposledy bytem [adresa], zemřelého dne [datum] ze závěti – listiny označené jako„ Závěť“, napsané vlastní rukou a datované dnem [datum], s vlastnoručním podpisem [příjmení] [jméno].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 27 328 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na nákladech státu částku 29 541,28 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně si dne 9. 10. 2019 podala u soudu žalobu, kterou se domáhala určení, že není závětním dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení], zemřelém dne [datum], a to ze závěti sepsané vlastní rukou a vlastnoručně podepsané [jméno] [příjmení] dne [datum]. Své podání odůvodnila tím, že dne [datum] zemřel její otec [jméno] [příjmení]. V dědickém řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] předložila žalovaná závět ze dne [datum], kterou dle jejího tvrzení sepsal a podepsal jejich otec, a v níž byly obě ustanoveny dědičkami veškerého jeho majetku, a to rovným dílem, jež tvoří částku [anonymizována dvě slova], která má představovat jeho životní úspory, které uschoval ke své dceři [celé jméno žalobkyně]. Písmo, kterým je psána a podepsána závěť, není písmem jejího otce, ten psal a podepisoval se jinak. Otec byl dlouhodobě ve špatném zdravotním stavu, měl [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Byl léčen minimálně od [anonymizováno] [rok] náplastmi a léky obsahujícími [anonymizováno]. V době podpisu závěti již byl hospitalizován a v té době neměl s ohledem na léčbu rozumové a volní vlastnosti k tomu, aby byl schopen sám sepsat a především formulovat obsah závěti. Předmětná závěť a především slovo„ závěť“, úvodní tři věty a podpis vykazují, že byly pořízeny v jiné době než její ostatní část, která byla zřejmě dopisována, což je patrno z písma v porovnání s jinými texty zůstavitele a rozložení textu. Také namítá obsahovou nepravdivost, tedy nesoulad v listině uvedených informací se skutečností. Tvrzení o úsporách, které měl„ uschovat ke své dceři“ je nepravdivé. Z tohoto vyjádření vyplývá, že otec měl něco uschovat tak, že by jí věc předal, nebo si ji uschoval mimo její vědomost v jejím bytě. Ani jedna z těchto možností nepřichází v úvahu, protože otec nebyl schopen, s ohledem na svou životní situaci, kdy byl zajištěn pouze důchodem a jiné příjmy měl jen sporadicky z brigád, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolil, uvedené úspory našetřit, ani si je do jejího bytu uložit, neboť do něj neměl přístup a jí osobně do úschovy žádné finanční prostředky nepředal. Namítá dále, že ze závěti není zřejmé, že by k ní do úschovy uložil nějakou finanční částku, pokud by se mělo jednat o finanční prostředky, nejsou tyto v závěti specifikovány měnou. Pouze jasně formulované, nezaměnitelné a určité právní jednání vyvolává následky, které jsou v něm vyjádřeny, nelze takto neurčitě vyjádřenou vůli zůstavitele vyplnit a tudíž považovat závěť za platnou. Právní jednání nelze výkladem doplňovat, měnit či nahrazovat nějakým jiným. Žalobkyně namítá, že předložená závěť z [datum] vlastnoručně nepsal, nepodepsal její otec a její obsah je neurčitý, bylo jí jako dědici ze zákona rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 7. 2019, sp. zn. [spisová značka] uloženo, aby do 2 měsíců podal u Okresního soudu v Ostravě žalobu na určení, že žalobkyně není závětním dědicem zůstavitele [jméno] [příjmení]. U jednání žalobkyně na podané žalobě setrvala.

2. Žalovaná se k podané žalobě písemně vyjádřila dne 30. 11. 2019 a ve svém podání uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Žalovaná uznala tuto závěť zůstavitele za pravou a platnou při jednání u notáře a na tomto stanovisku setrvala. Zůstavitel sepsal svou poslední vůli vlastní rukou a tuto vlastnoručně podepsal. Občanský zákoník neklade požadavek na to, aby při sepsání této závěti byly přítomni nějací svědci, avšak i přesto byla při sepsání závěti přítomna nejen [jméno] [příjmení], [datum narození], přítelkyně zůstavitele, která písemně potvrzuje, že je svědkem sepsání závěti zůstavitelem. [jméno] [příjmení] potvrdila to, čeho byla očitým svědkem písemným prohlášením. K tomuto žalovaná dodává, že ve spisu vedeného notářem je již založeno prohlášení svědka, že tato byla přítomna sepsání závěti. Žalovaná má za to, že již tento důkaz je dostačující k prokázání skutečnosti o sepisu dané závěti. Pokud žalobkyně navrhuje vyhotovení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, pak nechť soud ji vyzve k zaplacení zálohy na tento důkaz, když s ohledem na výše uvedené považuje žalovaná provedení tohoto důkazu za nadbytečné. Žalobkyně rozporuje nejen sepsání závěti zůstavitelem, ale i její obsah, ze kterého vyplývá, že nejen majetek, jež je předmětem dědického řízení, ale i úspory zůstavitele uloženy u žalobkyně, mají být předmětem dědického řízení. Žalovaná navrhuje, aby byl v řízení vyslechnut svědek pan [jméno] [příjmení], který byl blízkým přítelem zůstavitele, a kterému se zůstavitel svěřoval rovněž s tím, že si měl finanční prostředky uschovat u své dcery [jméno] [celé jméno žalobkyně], což bylo žalované sděleno nejen samotným zůstavitelem, ale také tímto svědkem. O tom, že jsou finanční prostředky u žalobkyně uschované a tyto byly zůstavitelem žalobkyni předány k úschově, byly známy i širší rodině, jež mohou tuto skutečnost u soudu potvrdit. Jednání žalobkyně považuje žalovaná za zcela nemorální, nemravné a účelové. Z výše uvedených důvodů navrhovala žalovaná zamítnutí žaloby a na tomto svém stanovisku u jednání setrvala. [Anonymizovaný odstavec.]

4. Další důkazy v řízení nebyly prováděny, ani navrhovány, když výslech svědka [jméno] [příjmení], manžela žalované, nebylo možno provést, neboť ten v mezidobí zemřel.

5. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že otec účastnic řízení, [jméno] [příjmení], byl od [datum] hospitalizován ve [anonymizována dvě slova], na interním oddělení do [datum] a pro ustálený zdravotní stav byl přeložen na oddělení následné lůžkové péče a po zhoršení zdravotního stavu [datum] byl přeložen na interní oddělení, kde [datum] zemřel. V průběhu hospitalizace na oddělení následné péče dne [datum] za přítomnosti žalované, jejího manžela a jeho přítelkyně [jméno] [příjmení] sepsal vlastnoručně listinu nazvanou„ Závěť“, kterou také vlastnoručně podepsal, když soudem ustanovený znalec potvrdil, že přes tremor byl tento text sepsán v celém rozsahu zůstavitelem [jméno] [příjmení] a podpis pod textem je dle srovnávacích materiálů jeho podpisem. V průběhu pozůstalostního řízení, vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], žalovaná dne [datum rozhodnutí] předložila tuto závěť, kterou jí zůstavitel po jejím sepisu předal, a v níž veškerý svůj majetek odkázal svým dvěma dcerám, a to účastnicím tohoto řízení. Předloženou závěť žalobkyně neuznala za pravou a platnou, zpochybnila správnost této listiny, jednak pro nesoulad uvedených informací se skutečností, když je sporná okolnost v tom, že zůstavitel žádnou věc k žalobkyni neuschoval, neměl přístup do jejího bytu, žádnou věc jí nepředal a není ani zřejmé, jaké věci v hodnotě [anonymizována dvě slova] se má jednat, není zde uvedeno ani, že jde o finanční prostředky, a i kdyby o ně šlo, není zde uvedena žádná měna. A dále i co do formy, neboť v době, kdy byla sepsána, už neměl zůstavitel rozumové a volní vlastnosti k tomu, aby tento text sepsal, zpochybnila i písmo v závěti s porovnáním s jiným textem ručně psaným. Žalobkyně proto byla v pozůstalostním řízení odkázána, aby si u soudu podala žalobu, kterou bude určeno, že není dědičkou z výše uvedené závěti. O tom, že zůstavitel může své vztahy v rodině ohledně majetku vyřešit sepisem závěti, mu poradil jeho kamarád [jméno] [příjmení], o tomto jeho úmyslu věděla i jeho přítelkyně paní [příjmení]. Zůstavitel sepsal tuto závěť v době své hospitalizace, v jídelně, když tomuto byla přítomna p. [příjmení], manžel žalované a žalovaná, tito byli přítomni po celou dobu sepisu závěti, což mělo trvat 10 minut, žalovaná mu říkala, co tam má uvést, spolu to takto sepsali. Po sepisu závěti byl zůstavitel vyčerpaný, unavený, což podle znalce [příjmení] [jméno] [celé jméno znalce], dle jeho znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, oboru psychiatrie, odpovídá tomu, že u zůstavitele sice ke dni sepisu a podpisu závěti nebyla zjištěna žádná duševní choroba trvalého rázu, pro kterou by nebyl schopen posuzovat smysl svého jednání a nebyl schopen právně jednat, ovšem dokumentace v tomto směru je poměrně chudá a ani dokumentace z doby hospitalizace není natolik silná, aby bylo možno stanovit diagnózu demence, ale tuto nelze dle znalce vyloučit. Ovšem nejméně od [datum], trpěl [anonymizována dvě slova], a to [anonymizována dvě slova], jehož příčinou je [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] či vliv [anonymizována dvě slova], je to nespecifická reakce na různé [anonymizována dvě slova], které se projevují [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [anonymizováno], u zůstavitele se jednalo o [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] spojené se [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizováno] a taktéž byl zde i vliv [anonymizována dvě slova], a to [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizováno], pro toto [anonymizováno] jsou typické [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], v klinickém obraze je přítomno i [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] se zachovalou [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], zhoršení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno], [anonymizováno] a podobně, přičemž toto [anonymizováno] patří mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Intenzita příznaků v čase kolísala. O zdravotním stavu zůstavitele byli jak žalovaná, tak i zůstavitel ošetřujícím lékařem před podpisem závěti informováni. V některých případech známky [anonymizováno] jsou natolik markantní, že je mohou vnímat i laikové, přičemž samotný obsah předložené závěti svědčí o [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] pisatele, a to tak, že to musí být zřejmé i laikovi. Zhoršený tělesný stav zůstavitele měl za následek rozvoj [anonymizováno] stavu, kdy některá podávaná farmaka měla další negativní vliv na jeho psychické funkce, a to především lék [anonymizováno] a [anonymizováno], v předmětné době nebyl proto v plné šíři chápat význam poslední vůle a především její následky, jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly v předmětné době podstatně sníženy, jeho schopnost projevit svou vůli svobodně byla podstatně snížena, byla zvýšena jeho sugestibilita a ovlivnitelnost, přičemž je nutnost vzít v úvahu i dlouhodobé [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], s [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizováno] a [anonymizováno]. Také nelze u něj opomenout ani zhoršený [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] s nutností použití [anonymizováno]. Znalec tak dospěl ve svém závěru ke zjištění, že zůstavitel v době sepisu závěti trpěl tímto [anonymizována dvě slova], když tato epizoda byla zachycena v dokladech, v jeho chorobopise, v době od [datum] do [datum] a zůstavitel, jako posuzovaný, nebyl schopen podpisu závěti, když jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly v předmětné době značně sníženy. Paní [příjmení], která za ním do nemocnice docházela i svědek [příjmení], který s ním byl 14 dní před smrtí v telefonickém kontaktu, uvedli, že dle nich byl zůstavitel při smyslech a byl orientován.

6. Podle ustanovení § 1533 občanského zákoníku – Kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše.

7. Podle ustanovení § 581 občanského zákoníku – Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

8. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V dané věci se žalobkyně domáhala určení, že není závětním dědicem ze závěti pořízené jejím otcem [jméno] [příjmení] dne [datum], sepsanou vlastnoručně a vlastnoručně podepsanou. Žalobkyně v průběhu pozůstalostního řízení po otci [jméno] [příjmení] zpochybnila závěť, kterou žalovaná předložila a která měla být jejich otcem [datum] v nemocnici pořízena. Žalobkyně zpochybnila jednak skutečnost, že by tuto závěť sepsal jejich otec, že by byla sepsaná jím vlastnoručně a jím podepsaná, když písmo je jiné, než jaké otec míval, dále zpochybnila i obsahové nesrovnalosti v této závěti a rovněž i to, že závěť by byl otec schopen sepsat, že by měl v té době zachovány volní i rozumové schopnosti na to, aby tuto vůli projevil, a to s ohledem na jeho zdravotní stav, neboť v té době pobíral celou řadu léků, které měly ovlivňovat jeho psychický stav. V tomto případě byla zůstavitelem [jméno] [příjmení] ve smyslu § 1533 občanského zákoníku pořízena v písemné formě, vlastnoručně sepsaná závěť, jím byla také datována a podepsána. Tuto skutečnost ve znaleckém posudku potvrdil soudem ustanovený znalec z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, jenž uvedl, že i přes tremor (třas rukou), je závěť sepsaná tímto pisatelem v celém rozsahu, je jím podepsaná, což vyplývá ze srovnávacích materiálů, které měl k dispozici a který z podstatné části předložila žalobkyně. Tato skutečnost má oporu i v prokázaném tvrzení žalované, že zůstavitel sepisovat závěť v její přítomnosti, přítomnosti jejího manžela a přítelkyně zůstavitele p. [jméno] [příjmení], kteří byli po celou dobu sepisu této závěti přítomni. Tato závěť má po formální stránce všechny náležitosti vyžadované zákonnými ustanoveními upravujícími závěť, zejména ustanovení § 1532 a § 1533 občanského zákoníku, když tato byla sepsána vlastní rukou zůstavitele, je datována a zůstavitelem rovněž podepsána. Po obsahové stránce by měla vyjadřovat vůli pořizovatele závěti, jakým způsobem má být naloženo s jeho majetkem, tzn., na koho a jaký majetek z pozůstalosti po jeho smrti přejde. Pořizovatel závěti pak musí být v době tohoto právního jednání v takovém duševním stavu, aby ten jej nečinil neschopným takto právně jednat, jak vyžaduje ustanovení § 581 občanského zákoníku. Žalobkyně v řízení tvrdila, že zůstavitel byl dlouhodobě ve špatném zdravotním stavu, od [anonymizováno] [rok] požíval léky a náplasti obsahující [anonymizováno], nebyl proto schopen sepsat a formulovat obsah závěti. Tato tvrzení byla prokázána i provedeným znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, když u zůstavitele ke dni podpisu závěti nebyla zjištěna žádná duševní choroba trvalého rázu, ovšem samotná dokumentace před hospitalizací i po dobu hospitalizace nebyla natolik silná, aby mohl znalec stanovit diagnózu demence, kterou však jednoznačně vyloučit nemohl. Jednoznačně uvedl, že nejméně od [datum] trpěl [anonymizována čtyři slova], a to [anonymizována dvě slova], jehož příčinou byla [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a také vliv [anonymizována dvě slova]. V případě zůstavitele se mělo jednat o [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] se [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] a důležitý vliv měla i [anonymizována dvě slova], a to léků proti bolesti - [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno]. Pro tuto duševní poruchu je typický [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], a [anonymizována dvě slova]. V klinickém obraze mohou být přítomny: [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], zhoršení [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] se zachovalou [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] v [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. U zůstavitele byly [anonymizováno] epizody opakovaně zachyceny v pořízené dokumentaci, přičemž jedna několikadenní epizoda je zachycena i v době od [anonymizováno] do [datum], kdy byl zmatený, roztřesený, spavý, ve špatné náladě. Samotná závěť pak podle znalce nese známky narušení psychickým funkcí zůstavitele (v té době pisatele), jeho písemný projev svědčí o zastřeném vědomí se sníženou schopností zaostřit, udržet a přesunout pozornost, svědčí o narušení bezprostřední paměti, o prodlouženém reakčním čase, např. opakování slov, celých slovních spojení, nesmyslné tečkování u číslic, neuvedení měny, celá řada gramatických chyb. Psychický stav zůstavitele v době pořízení této závěti tak, musel být zřejmý i laikovi, tj. osobám, které byly při pořizování této závěti osobně přítomny. I žalované, která byla označena za jednu ze závětních dědiček, a která pomáhala zůstaviteli při sepisu této závěti, muselo být zřejmé, v jakém stavu se její otec nachází. Sama uvedla, že poté, kdy závěť pořídil, byl slabý a unavený. O zdravotním stavu otce v době, kdy byl umístěn na oddělení následné péče byla žalovaná lékařem informována, a věděla, že se otec o sebe nebude schopen postarat, neboť zařizovala jeho umístění v hospici. Znalec uvedl, že s ohledem na zhoršený tělesný stav zůstavitele, který měl za následek rozvoj delirátního stavu a s ohledem na podávaná farmaka, která měla další negativní vliv na jeho psychické funkce, nebyl schopen v plné šíři chápat význam poslední vůle a především jeho následky, přičemž jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti v předmětné době, tj. v době sepisu a podpisu závěti, byly podstatně sníženy, stejně tak jeho schopnost projevit svoji vůli svobodně byla snížena a zvýšena jeho sugestibilita a ovlivnitelnost. Znalec dospěl k jednoznačnému závěru, že v době, kdy se sepisoval zůstavitel svou závěť a tuto podepisoval, tak po duševní stránce nebyl schopen sepisu a podpisu závěti, když jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti byly v této době značně sníženy, a to právě v důsledku duševní poruchy přechodného rázu, která se u něj rozvinula, a to tzv. [anonymizována dvě slova]. Zůstavitel měl v úmyslu o svém majetku pořídit závěť, o tom vypovídali v řízení slyšení svědci p. [příjmení] i p. [příjmení], který mu možnost takto řešit své majetkové poměry poradil, ovšem před hospitalizací tak zůstavitel neučinil, závěť sepsal až v době své hospitalizace, kdy se u něj podle jednoznačného závěru znalce rozvinula duševní porucha přechodného rázu, a to [anonymizována dvě slova]. Pro tuto duševní poruchu vyvolanou velmi vážným zdravotním stavem – [anonymizována čtyři slova] se [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] (porucha [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [anonymizováno]), [anonymizováno] (pokles [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno] z důvodu [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]), pro bolesti, pro které užíval léky tlumící tyto bolesti, nebyl schopen toto jednání učinit, jeho ovládací a rozpoznávací schopnosti byly podstatně sníženy. Zůstavitel, který sepisoval závěť za přítomnosti třetích osob, a to zejména samotné závětní dědičky, která mu radila, jakým způsobem má závěť sepsat, co všechno má obsahovat, mohlo mít vliv na zůstavitele, na jeho schopnost projevit svou vůli svobodně, když tato byla v té době podstatně snížena a naopak zvýšena byla v té době jeho sugestibilita a ovlivnitelnost. Toto právní jednání ve smyslu § 581 občanského zákoníku je neplatným, neboť jej činila osoba, která trpěla duševní poruchou přechodného rázu, která jej v té době činila neschopnou takto právně jednat. V okamžik sepisu závěti jednal zůstavitel v duševní poruše, která ho činila nezpůsobilým tomuto právnímu jednání. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl a určil, že žalobkyně není dědičkou ze závěti sepsanou jejím otcem [jméno] [příjmení] dne [datum].

9. Jelikož žalobkyně byla se svou žalobou úspěšná v plném rozsahu, byla žalovaná podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. zavázána zaplatit žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši 27 328 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a dále z nákladů na právní zastoupení žalobkyně, spočívající v odměně zástupce ve výši 2 500 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za 6 úkonů 15 000 Kč podle ustanovení § 7, § 9 odst. 3 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a), d), 4xg) – účast u ústního jednání dne 10. 3. 2020, dne 10. 6. 2021, dne 14. 6. 2022 a dne 14. 7. 2022 vyhlášky č. 177/1996 Sb., hotových výdajích stanovených paušální částkou 300 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za 6 úkonů 1 800 Kč podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), d), 4xg), § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 3 528 Kč. Dále žalobkyně uhradila na zálohách za provedené znalecké posudky částku 5 000 Kč. Soud uložil žalované, s ohledem na její neúspěch ve věci, zaplatit žalobkyni takto vyčíslené náklady řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

10. Soud zavázal zaplatit žalovanou na nákladech státu v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. částku 29 541,28 Kč, a to na účet Okresního soudu v Ostravě. Žalovaná byla v řízení neúspěšná, proto byla zavázána tyto vynaložené náklady státu uhradit, a to za vyhotovení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví částku 13 100 Kč a za znalecký posudek z oboru zdravotnictví, včetně účasti znalce u ústního jednání dne 14. 6. 2022 částku 16 441,28 Kč. Žalované bylo uloženo zaplatit tyto náklady do tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.