62 C 375/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného zletilého dítěte

I. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni, naposledy upravená rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2005 sp. zn. [spisová značka] na částku 2 000 Kč měsíčně, se s účinností od 21. 10. 2018 zvyšuje na částku 6 500 Kč měsíčně a s účinností od 1. 9. 2021 na částku 8 500 Kč měsíčně, splatnou vždy ke každému 15. dni v měsíci předem, k rukám žalobkyně.

II. Dlužné výživné vzniklé jeho zvýšením za dobu od 21. 10. 2018 do 31. 3. 2022 ve výši 73 032 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných splátkách ve výši 4 000 Kč měsíčně, splatných spolu s běžným výživným, přičemž první splátku je povinen zaplatit do 15. 5. 2022 k rukám žalobkyně, pod ztrátou výhody těchto splátek.

III. Žaloba, aby vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni byla s účinností od 21. 10. 2018 zvýšena o další částku 5 500 Kč měsíčně a s účinností od 1. 9. 2021 o částku 3 500 Kč měsíčně, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně si dne 21. 10. 2021 podala u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zvýšení výživného pro zletilé dítě. Své podání odůvodnila tím, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě z roku 2005 byla tehdy nezletilá žalobkyně svěřena do výchovy matky a žalovanému určeno přispívat na její výživu částku 4 000 Kč měsíčně. Toto rozhodnutí nabylo právní moci 20. 9. 2005. Žalobkyně studuje první ročník [název školy] [anonymizována dvě slova] v [obec], obor Marketing a obchod a s ohledem na to, že od poslední úpravy výživného uplynula doba cca 9 let, má žalobkyně za to, že se změnily její odůvodněné potřeby a proto žádá o zvýšení. Matka žalobkyni hradí veškeré výdaje spojené s jejím studiem, tj. jízdné 2 000 Kč měsíčně, kapesné 2 000 Kč měsíčně a další částky dle potřeby, např. učebnice, skripta cca 4 500 Kč na semestr. Jako další aktivity, které jsou finančně náročné, může považovat lyžování, což obsahuje každoroční výbavu, servis lyží a skipas, tyto činí cca 40 000 Kč ročně a plavání, letní dovolené u moře, jelikož je alergik, cca 15 000 Kč ročně. S otcem se žalobkyně vídá jen nepravidelně, nad rámec výživného jí ničeho neposkytuje. Je zaměstnán u [právnická osoba] v [obec]. Vzhledem k tomu, že se výrazně změnily poměrů účastníků, od doby poslední úpravy uplynulo minimálně 6 let a žalobkyně je studentkou vysoké školy, proto žádá o stanovení nového výživného na 12 000 Kč měsíčně, a to 3 roky zpětně od podání návrhu. V reakci na podání žalovaného žalobkyně uvedla, že trvá na své žalobě v nezměněném rozsahu, když lyžování neobsahuje jen výbavu, ale cenu skipasu, které se u nás pohybují od 800 Kč do 1 200 Kč, bez stravy a ubytování. Není sice žádnou aktivní sportovkyní, ale instruktorkou lyžování a lyže většinou po sezoně bývají odepsány, jelikož jsou vytěžovány téměř celou zimu s malými dětmi. Lyžování je její koníček, matka ji k němu vedla od malička. Absolvovala několik kurzů lyžování, všechny tyto kurzy a náklady s nimi spojené hradila matka, stejně jako instruktorský kurz, který v roce 2019 absolvovala. Otec se o tyto aktivity nikdy nezajímal, ani se na nich finančně nepodílel. Na dovolené u moře nemá doporučení od lékaře, ale matka se snaží dělat to nejlepší pro její zdraví, když netrpí pouze alergií na laktózu, ale také alergií na pyl ze stromů a trav, její zdravotní stav je velmi hlídaný, jelikož trpí na migrény a má problémy s krví. Matka s ní dojížděla pravidelně do [anonymizováno] nemocnice v [obec], o tom se před otcem nikdy nezmínila, neboť se o toto ani nezajímal. Matka jí aktivně pomáhala i při studiu na střední škole, kde studovala obor podnikání a cestovní ruch, sice otec platil školné, ale jedenkrát získala díky prospěchu nižší školné. Matka jí také brávala na poznávací výlety, které potřebovala díky tomu, že studovala cestovní ruch. Hradila také veškeré školní výlety, na těchto se otec nepodílel, stejně jako na nakupování školních pomůcek od základní školy. Všechny tyto vždycky hradila matka sama, také musela letos zakoupit nový PC z důvodu chození na vysokou školu a časté distanční výuce. Tento rok se učí na vysoké škole částečně on-line, ale dojíždí také na fakultu kvůli zápočtovým testům, zkouškám, minimálně třikrát v týdnu. Řidičský průkaz jí hradila matka a částka 10 000 Kč od otce na její narozeniny byl jediný takový dárek, který od něho dostala. Otec jí nemá obdarovávat, ale podílet se na její výchově, zdraví a zájmech, což nikdy neplnil, netrávil s ní čas, nikdy nesdílel její aktivity, nepodílel se na běžném ošacení, obuvi, nikdy ji nevyzvedl ze školy, když měla nějaký zdravotní problém. Matka s ní řeší její zdravotní stav, snaží se najít léčbu, která by jí pomohla, hlavně od migrén. Zkoušela masaře, akupunkturu, alternativní medicínu, i tu klasickou, ovšem bez výsledku. Její migrénozní stavy trvají i 36 hodin, je alergik, má kožní problémy, není vlastníkem bytu, ani žádné nemovitosti, pouze řidičského průkazu, ale nevlastní automobil, všude dojíždí MHD nebo Českými drahami nebo ji matka vozí. Velmi ji mrzí, že se otec nikdy na těchto základních věcech nepodílel, a to ani finančně. Proto trvá na úhradě částky 12 000 Kč měsíčně na 3 roky zpětně od podání návrhu. Na tomto svém stanovisku také žalobkyně v řízení setrvala.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě ze dne 2. 12. 2021 uvedl, že s návrhem na zvýšení výživného na 12 000 Kč měsíčně 3 roky zpětně nesouhlasí, když výživné platil vždy včas a nebyl s tím žádný problém, na požádání matky taky výživné částečně navýšil. Po dobu studia na soukromé střední škole jí 4 roky hradil školné ve výši 12 000 Kč ročně, taktéž na každé narozeniny, svátek a vánoce jí přispíval finanční částkou, na 18. narozeniny obdržela 10 000 Kč na řidičský průkaz. Co se týká aktivit žalobkyně a výbavy 40 000 Kč ročně na lyžování, pak má za to, že tato není žádnou aktivní sportovkyní, tedy není nutno každou sezonu měnit výbavu dle módního trendu, dovolená 15 000 Kč u moře ročně jelikož je alergik, ví, že žalobkyně má alergii na laktózu, ale není si vědom toho, že by trpěla nějakou respirační či kožní chorobou a bylo jí lékařem doporučováno jezdit k moři, o tom se nikdy nezmínila. Taktéž náklady 2 000 Kč na dopravné neodpovídá jízdnému do školy, žalobkyně studuje na [název školy] [anonymizována dvě slova] v [obec], kde má i svůj byt a nebude muset cestovat z adresy trvalého bydliště. Učebnice a skripta hradí matka až od doby, kdy nastoupila do prvního ročníku. Od října 2021 navýšil výživné na částku 6 000 Kč měsíčně, tomu se nijak nebrání, ovšem částka, kterou žalobkyně uvedla, je nepřiměřená a s doplacením výživného na 3 roky zpětně nesouhlasí. Navrhuje proto, aby výživné bylo stanoveno na 8 000 Kč měsíčně a na tomto svém návrhu žalovaný taktéž u jednání v plném rozsahu setrval.

3. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z nesporných tvrzení účastníků a taktéž z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 2. 2005 sp. zn. [spisová značka], kterým byla schválená dohoda rodičů, na základě níž byla nezletilá [jméno] svěřena do výchovy matky a otec se zavázal přispívat na výživu tehdy nezletilé [jméno] částku 2 000 Kč měsíčně, rozsudek nabyl právní moci dne 17. 3. 2005. Dne 17. 12. 2014 si pak matka žalobkyně podala u Okresního soudu ve Frýdku-Místku návrh na zahájení řízení o zvýšení výživného pro nezletilé dítě, a to pro tehdy nezletilou žalobkyni a domáhala se zvýšení výživného na částku 6 500 Kč měsíčně od 1. 1. 2015, když žalobkyně v té době navštěvovala 7. třídu základní školy a v té době se výrazně změnily její potřeby, kdy žila s nezletilou [jméno], nezletilou [jméno] a s manželem ve společné domácnosti. Podáním ze dne 25. 2. 2015 vzala svůj návrh na zvýšení výživného pro tehdy nezletilou [jméno] výslovně zpět, když se s otcem ústně dohodli na zvýšení výživného na částku 4 000 Kč měsíčně od 15. dne v měsíci k rukám matky a usnesením ze dne 2. 4. 2015 bylo řízení v této věci zastaveno. Rozhodnutí nabylo právní moci 6. 5. 2015. Z nesporných tvrzení účastníků a z potvrzení o studiu bylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že je od 15. 7. 2021 studentkou [název školy] [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [obec], Ekonomické fakulty, studijního programu marketing, studium bakalářské, specializace marketing a obchod, a to formou prezenčního studia. Z potvrzení o výši mzdy zaměstnance společnosti [právnická osoba] bylo prokázáno, že žalovaný je u této společnosti zaměstnán od září 1995 a v období od října do prosince 2018 dosahoval jeho průměrný výdělek částky 46 287 Kč, od ledna do prosince 2019 částky 32 710 Kč, od ledna do prosince roku 2020 32 704 Kč a od ledna do prosince 2021 pak 41 288 Kč měsíčně. Z nesporných tvrzení účastníků a taktéž z výpisu z účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný k rukám matky žalobkyně hradil školné, a to vždy pololetně po 6 000 Kč, když toto uhradil 12. 2. 2018, 21. 9. 2018, 11. 2. 2019, 22. 9. 2019, 23. 1. 2020, 13. 9. 2020 a 11. 3. 2021. Z výpisů z účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný uhradil žalobkyni na narozeniny dne 3. 2. 2020 částku 1 000 Kč, k vánocům 22. 12. 2020 částku 2 000 Kč, 1. 2. 2019 k narozeninám částku 2 000 Kč, k vánocům 22. 12. 2019 2 000 Kč, 3. 2. 2020 částku 10 000 Kč. Mezi účastníky a také z výpisů z účtu žalovaného je nesporné, že tento hradí od října 2021 k rukám matky žalobkyně na výživu žalobkyni částku 6 000 Kč měsíčně, což dokládal i výpisem z účtu za leden 2022, únor 2022, březen 2022, k narozeninám žalobkyni zaslal částku 5 000 Kč dne 3. 2. 2022 a 22. 1. 2022 k vánocům částku 2 000 Kč. Z fotokopie průkazu vydaného dne 17. 12. 2019 bylo prokázáno, že žalobkyně je instruktorem základního lyžování. Z ambulantní zprávy [anonymizováno] nemocnice [obec], Krevního centra ze dne 3. 8. 2021, 20. 9. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně dochází do tohoto krevního centra z důvodu kvalitativní poruchy trombocytů. Ze zprávy [anonymizováno] nemocnice [obec], oddělení dětské neurologie, a to zprávy ze dne 19. 11. 2018 bylo prokázáno, že žalobkyně trpí migrénami a že se zhoršuje frekvence těchto potíží. Ze zprávy odborné kožní ambulance MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 1. 10. 2019 bylo prokázáno, že žalobkyně je alergikem na pyly a trávy. Z detailu karetní transakce [název banky] [anonymizováno] z účtu žalobkyně bylo prokázáno, že tato dne 2. 9. 2021 uhradila kartou částku 14 989 Kč. Žalobkyně dále k dotazu soudu uvedla, že žije v [obec] spolu s matkou, která má ještě další vyživovací povinnost k nezletilé sestře, které je 11 let, matka je vdaná, žije ve společné domácnosti s manželem, žalobkyně je svobodná, studuje, v současné době nemá žádný příjem, se svým zdravotním stavem nemá žádné pravidelné výdaje a se školou má výdaje spočívající v úhradě dopravy, když dojíždí do [obec] třikrát týdně na cvičení a přednášky, jednou týdně na tělocvik do [část obce]. S nástupem na vysokou školu zaplatila za učebnice 2 500 Kč a výživné na její osobu je řádně hrazeno. Žalovaný k dotazu soudu uvedl, že je rozvedený, kromě žalobkyně žádnou další vyživovací povinnost nemá, žije s přítelkyní, za bydlení hradí asi 6 000 Kč měsíčně, taktéž se svým zdravotním stavem nemá žádné pravidelné výdaje a kromě příjmu, který byl uváděn, žádné další nemá. Žalobkyni hradí pravidelně výživné od října 2021 v částce 6 000 Kč měsíčně.

4. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni byla naposledy soudně upravena rozsudkem Okresního soudu v Ostravě z roku 2005, kdy byla stanovena na částku 2 000 Kč měsíčně. V době této úpravy byly žalobkyni 3 roky. Následný návrh matky tehdy nezletilé žalobkyně byl podán v roce 2015, když matka žalobkyně vzala tento návrh výslovně zpět, neboť se dohodli s žalovaným na zvýšení výživného na částku 4 000 Kč měsíčně a řízení v této věci bylo zastaveno. Žalovaný výživné v této výši řádně plnil až do září 2021 včetně a od října 2021 na výživném žalobkyně hradí částku 6 000 Kč měsíčně. Od doby posledního rozhodování, se na straně žalobkyně změnily její poměry, když žalobkyně je v současné době studentkou prvého ročníku [název školy] [anonymizována dvě slova] - [anonymizována dvě slova], a to ve formě prezenčního studia, žije v [obec] spolu se svou matkou, nezletilou sestrou a manželem matky. Nemá žádný pravidelný příjem a ani žádné pravidelné výdaje, se školou má náklady spojeny s dojížděním do [obec], nákupem učebnic a skript. Má zdravotní omezení spojená s častými migrénami, krvácivostí a alergiemi, pro což je sledovaná v Krevním centru [anonymizováno] nemocnice v [obec], taktéž na neurologii a alergologii. Žalovaný je v současné době rozvedený, kromě žalobkyně nemá žádnou další vyživovací povinnost, příjem má ze svého zaměstnání, které dosahovaly v měsících říjnu až prosinci 2018 průměrně 46 287 Kč, za rok 2019 32 710 Kč, za rok 2020 32 704 Kč a za rok 2021 41 288 Kč, se svým zdravotním stavem nemá žádné zvýšené výdaje a hradí pravidelné měsíční náklady na bydlení v částce 6 000 Kč. Žalobkyni po dobu jejího studia na střední škole platil školné, a to pololetně ve výši 6 000 Kč a taktéž jí zasílal finanční částky k vánocům, k narozeninám a k 18. narozeninám ji uhradil částku 10 000 Kč.

5. Podle ustanovení § 910 odst. 1 občanského zákoníku - Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

6. Podle ustanovení § 911 občanského zákoníku - Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

7. Podle ustanovení § 913 odst. 1 občanského zákoníku - Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

8. Podle ustanovení § 922 odst. 1 občanského zákoníku - Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

9. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V daném případě se žalobkyně domáhala po žalovaném zvýšení výživného zletilého dítěte, a to na 3 roky zpětně od podání návrhu, tj. od 21. 10. 2021, na částku 12 000 Kč měsíčně. O úpravě výživného pro tehdy nezletilou žalobkyni bylo naposledy soudem rozhodováno v době, kdy jí byly 3 roky a výživné bylo stanoveno na částku 2 000 Kč měsíčně. Od té doby žádná soudní úprava ve věci neproběhla, rodiče žalobkyně se v roce 2015 shodli na úpravě této vyživovací povinnosti na částku 4 000 Kč měsíčně, kterou žalovaný také od té doby řádně hradil a od října 2021 v souvislosti s nástupem žalobkyně na vysokou školu zvýšil toto výživné, které hradí doposud v částce 6 000 Kč měsíčně. Nad to žalobkyni v době, kdy tato studovala střední školu po dobu 4 let, hradil školné v částce 12 000 Kč ročně, tj. 1 000 Kč měsíčně za každý rok. Taktéž přispíval i finančně žalobkyni k narozeninám, k vánocům, když k 18. narozeninám jí zaslal částku 10 000 Kč. V daném případě soud dospěl k závěru, že je na místě výživné tak, jak bylo původně stanoveno, zvýšit, neboť od doby poslední úpravy již uběhla dlouhá doba a potřeby žalobkyně se bezpochyby od té doby zvýšily už jenom prostým plynutím času, ale také studiem na střední škole a následně nástupem na vysokou školu. Soud má na to, že vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni nadále trvá, neboť ta doposud nenabyla schopnosti se sama živit, ač je osobou zletilou, která by si již ze svého příjmu měla hradit své potřeby sama. V situaci, kdy však žalobkyně řádným denním studiem pokračuje v přípravě na své budoucí povolání, této schopnosti dosud nenabyla a povinnost žalovaného nadále trvá. Při určení rozsahu vyživovací povinnosti soud vycházel z ustanovení § 922 odst. 1 a § 913 odst. 1 občanského zákoníku, kdy je možno přiznat výživné, resp. jeho zvýšení, na dobu nejdéle 3 let zpět od podání návrhu. Vzhledem k tomu, že si žalobkyně podala návrh 21. 10. 2021, domáhala zvýšení výživného na dobu tří let zpětně, tj. od 21. 10. 2018. V té době byla studentkou střední školy a po jejím ukončení byla přijata ke studiu na vysoké škole, kde v současné době studuje první ročník. V souvislosti s určením rozsahu výživného soud přihlédl k odůvodněným potřebám žalobkyně, a také k jejím majetkovým poměrům. K těmto zjistil, že je nemajetná, nemá žádný pravidelný příjem, náklady má spojeny se studiem, původně střední školy a následně vysoké školy, s dopravou a taktéž se zdravotním stavem, neboť trpí častými a silnými migrénami, krvácivostí a je alergikem, což představuje určitá omezení v běžném životě. Soud při hodnocení a úvaze o zvýšení výživného vycházel i z ustanovení § 913 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, a to z možností, schopností a majetkových poměrů osoby povinné, tj. žalovaného, u něhož zjistil, že kromě žalobkyně žádnou další vyživovací povinnost nemá, nemá žádné výdaje spojené se svým zdravotním stavem, příjem má ze zaměstnání a výdaje spojené s náklady na bydlení. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud ve smyslu ustanovení § 913 odst. 1, 2 a § 922 odst. 1 občanského zákoníku veden doporučujícími tabulkami pro stanovení výše výživného Ministerstva spravedlnosti ČR zvýšil výživné pro žalobkyni, a to na částku 6 500 Kč od 21. 10. 2018 kdo 31. 8. 2021, když v doporučujících tabulkách by měla být výše výživného dosahovat procentuálního rozmezí 16 % až 22 % při zjištěném příjmu žalovaného, který za poslední 3 měsíce roku 2018 průměrně měsíčně dosahoval částky 46 287 Kč a za roky 2019 a 2020 částky 32 700 Kč. Při takto zjištěném příjmu odpovídá odůvodněným potřebám žalobkyně a jejím majetkovým poměrům částka 6 500 Kč měsíčně, která je také odpovídající možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům žalovaného. S účinností od 1. 9. 2021, tj. od nástupu na vysokou školu, soud zvýšil výživné na žalobkyni na částku 8 500 Kč, když podle doporučujících tabulek Ministerstva spravedlnosti činí rozmezí u osob 18 a více let částky 19 % až 25 % příjmu, který v roce 2021 u žalovaného dosahoval částky 41 200 Kč měsíčně. Soud zvýšil výživné pro žalobkyni tak, jak bylo shora uvedeno a současně vyčíslil dluh na výživném vzniklý tímto zvýšením za období od 21. 10. 2018 do 31. 3. 2022, a to za měsíc říjen 2018 na částku 532 Kč, za 11, 12/ 2018 na částku 3 000 Kč, za 1-12 2019 na částku 18 000 Kč, za 1-12 2020 na částku 18 000 Kč, za 1-6/ 2021 na částku 9 000 Kč a za 7, 8/ 2021 na částku 5 000 Kč, tj. dohromady 53 532 Kč. Za období od 9-12 2021 vyčíslil dluh částkou 12 000 Kč a za 1-3/ 2022 na částku 7 500 Kč, tj. 19 500 Kč, celkem 73 032 Kč. Soud při stanovení dlužného výživného zohlednil skutečnost, že žalovaný hradil výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně, školné ve výši 1 000 Kč měsíčně do června 2021 a od října 2021 platí výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně. Soud umožnil žalovanému uhradit tento dluh na výživném ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně, které jsou splatné spolu s běžným výživným, když první splátku je povinen zaplatit do 15. 5. 2022, k rukám žalobkyně, pod ztrátou výhody těchto splátek. Takto stanovené zvýšené výživné je žalovaný s ohledem na dosahovaný příjem, na své majetkové poměry a své schopnosti, schopen řádně hradit a současně zvýšené výživné odpovídá oprávněným potřebám žalobkyně a jejím majetkovým poměrům. Pokud se žalobkyně domáhala zvýšení výživného na 12 000 Kč měsíčně na tři roky zpětně od podání návrhu, pak v částce 5 500 Kč měsíčně od 21. 10. 2018 do 31. 8. 2021 a od 1. 9. 2021 o částku 3 500 Kč neshledal soud žalobu důvodnou, a v této části ji zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když tohoto práva se oba účastníci výslovně vzdali.