62 C 377/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o určení povinnosti

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna na své náklady přeložit svůj vodoměr ze stávajícího místa v šachtici, technické číslo odběrného místa [číslo], evidenční číslo odběrného místa [číslo], dosud se nacházející na veřejném pozemku parc. [číslo] (dříve parc. [číslo]) v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], na nové místo k tomuto stavebně předurčené a připravené, nacházející se uvnitř nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně na adrese [adresa], na pozemku parc. [číslo] podle zaznačení z [datum] do přiloženého výkresu [číslo] – Situace přehledná, z projektové dokumentace Vodovodní přípojky z [anonymizováno] [rok], vytvořila [jméno] [příjmení], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 1 800 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně si dne 23. 10. 2021 podala u soudu žalobu, kterou se domáhala určení povinnosti žalované. Své podání odůvodnila tím, že žalovaná provozuje vodovod pro veřejnou potřebu na území [územní celek] a stíhá ji povinnost vytvářet a řídit se požadavky na provádění vodovodních řádů a přípojek. Problém spočívá v tom, že žalovaná od roku 2014 uvádí žalobkyni zkreslené požadavky na umístění vodoměru, klade jí nesplnitelné podmínky a od roku 2018 jí brání pustit požární vodu pro zařízení, které je nutné pro ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry. Vyvolala stav ohrožení zájmu na ochraně zdraví chráněných zákony, aby získala pro sebe a vlastníka vodovodu prospěch na úkor žalobkyně. Žalovaná je monopolní dodavatel vody, bez které žalobkyně nemůže plnit podmínky požární ochrany pro provoz své nemovitosti v rámci zkolaudované dispozice. Podmínky žalované pro dodávku vody brání žalobkyni v nemovitosti dělat činnost, pro kterou je zkolaudovaná. V roce 2008 žalobkyně nabyla vlastnictví k nemovitosti, provozovny podniku od právního předchůdce – [příjmení] [příjmení] – [anonymizována dvě slova]. Jednatel žalobkyně [příjmení] [příjmení] pokračuje v živnosti po zemřelém živnostníkovi. V roce 1995 Městský požární rada odsouhlasil právnímu předchůdci žalobkyně technickou zprávu požární ochrany nemovitosti, která řeší její bezpečnost napojením na vodovod. V roce 1998 právní předchůdce žalobkyně zřídil pro nemovitost vlastní přípojku vody z vodovodního řadu, neboť dosud odebíral z přípojky soukromníka, který zneužil jeho závislost na něm kladením neúměrné podmínky. Žalobkyně jako vlastník nemovitosti nabyla s ní také neoddělitelně spjaté závazky požární obrany zařízením napojeným na vodovod. Přípojka převedená není. Žalobkyně a [právnická osoba] [příjmení] – [anonymizována dvě slova] uzavřely smlouvu o nájmu přípojky. V prosinci roku 2008 žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu o dodávce vody. Žalobkyně je povinna umožnit žalované přístup k přípojce a měřidlu, chránit ji před poškozením a oznamovat závady. Poškození a zásah do toho je porušením smlouvy. Byla-li nefunkčnost přípojky nebo měřidla způsobená nedostatečnou ochranou, hradí škodu a náklady s tím spojené odběratel. 19. 1. 2009 žalovaná namontovala vodoměr. Jde o to, že žalobkyně se stará o vodoměr umístěný ve vodovodní šachtici na veřejné parcele [číslo] dříve [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], vystavěné a schválené dle předpisu žalované. Pro dokreslení technicko-právní situace o vodoměru pak je třeba uvést, že hrana šachtice je méně než půl metru od hranice sousedního pozemku ve vlastnictví soukromníka, který v roce 1998 začal znemožňovat právnímu předchůdci žalobkyně odběr. Vodovodní šachtice nemá mechanickou zábranu proti nepovolenému otevření. Tím se preventivně snižuje riziko velké škody při násilném otevření, když šachtice zpěněného polypropylenu praskne, naruší se její nepropustnost, která je nutná pro její fungování. Průnik vody dovnitř brání ovládání, její zamrznutí trhá šachtici, potrubí, ventily. Vystavění robustní šachtice z betonu nelze povolit. K žádosti o povolení nelze doložit souhlas všech dotčených vlastníků. V roce 2014 žalobkyně odhalila na měřidle samovolný pohyb střelky tam a zpět, který ve výsledku vždy něco přičte, i když je odběr zastaven. Platí něco za to, co neodebrala. Dne 7. 6. 2014 žalobkyně požádala žalovanou o přeložení vodoměru dovnitř objektu z důvodu pulsace vody, která maří správné měření. 16. 7. 2014 žalovaná odmítla vyhovět z důvodu, že maximální přípustná délka přípojky od místa napojení pro vodoměr je 50 m, což objekt žalobkyně přesahuje. V takových případech vodoměr instaluje nejblíže vodovodnímu řadu do vodoměrné šachtice, přičemž drobný pohyb střelky tam a zpět potvrdil, ale přičítání odmítl. 15. 2. 2017 žalobkyně po ústní domluvě s monitoringem sítě žalované opět požádal písemnou formou o přeložení, když ověřil, že dodatečně namontované opatření nezastavilo samovolný pohyb střelky tam a zpět. 7. 3. 2017 žalovaná sdělila nesouhlas s přemístěním, odůvodnila to limitem přípojky do 50 m a přidala, že nemá dostatek informací o technickém stavu přípojky (nezná průběh trasy, materiál, dimenze, způsob uložení a kvalitu provedených spojů). Žalobkyně eviduje na provozovnu četné útoky neznámých pachatelů proti majetku. Od listopadu 2018 eviduje přímé útoky na vodovodní šachtici takové povahy, že odběr musel být protokolárně zastaven a věc oznámena policii. V listopadu 2018 na šachtici útočil pachatel destruktivní látkou na kovové díly ve vodovodní šachtici, což způsobilo roztržení armatury před vodovodem, došlo k velkému úniku vody. Toto bylo zaevidováno policií, vyšetřeno, že vodovodní šachtice s vodoměrem není zabezpečená, např. plotem. V červenci 2020 žalobkyně zjistila další útok na šachtici a její vybavení, pachatel zasáhl i vodoměr. I tato skutečnost byla hlášena policii. V listopadu 2020 žalobkyně zjistila útok na šachtici a její vybavení, zjištěno, že čin neznámého pachatele skrytě a na první pohled nenápadně vyvolává destrukci samotné šachtice s vodoměrem tak, aby potom nezbyly stopy. Tělo vodoměru nebylo zjevně více poškozeno, ale plomby byly zřejmě strženy. V prosinci 2020 žalobkyně přistihla nepovoleného člověka, který v šachtici manipuloval s injekční stříkačkou a bylo zřejmé, že šachtice je zaneřáděná a měřidlo násilně otočené o 90˚. Přivolaná policie věc eviduje. 31. dne téhož měsíce a roku žalobkyně zjistila útok, který oznámila 5. 1. 2021 policii. Žalobkyně se s hlídkou dohodla, že oznámení podá poštou. Žalobkyně žádala, aby jí byl vystaven předpis škody za opravu, kdy s měřidlem bylo manipulováno a plomby strženy. V lednu 2021 žalobkyně zjistila útok na šachtici a její vybavení. I toto hlásila policii. Žalobkyně provedla nezbytné opravy, aby zachovala smluvní přístup k měřidlu. Prakticky ihned po útoku v listopadu 2018, po němž byl zastaven odběr požární vody, žalobkyně žádá žalovanou o přemístění vodoměru. 27. 12. 2018 žalobkyně žádá o přeložení vodoměru z důvodu bezpečnosti. 9. 1. 2019 žalovaná sdělila, že s přeložkou nesouhlasí, odkázala na dopis ze 7.

3. Žalobkyně reagovala žádostí z 23. 1. 2019 o přehodnocení nesouhlasu a připomněla, že o technickém stavu přípojky byla žalovaná spravena stavební dokumentací. 18. 2. 2019 žalovaná nesouhlas potvrdila. Žalobkyně se ocitla v mimořádném stavu ohrožení zdraví a majetku. Proto se dne 3. 5. 2019 obrátila na generálního ředitele žalované a zdvořile jej pořádala o prošetření postupu, mimo jiné i připomínkovala disjunkci s vyhlášenou kvalitou [anonymizováno] [číslo]: [číslo]. Dne 28. 5. 2019 se generální ředitel vyjádřil, že je vše v pořádku, žádosti nevyhoví, odkázal na dopisy z 9. 1. 2019, 18. 2. 2019. Dne 18. 10. 2019 žalovaná potvrdila, že limit do 50 m určila dle podmínek [spisová značka], odvolávala se své předešlé dopisy. 17. 12. 2020 žalovaná odmítla návrh majitele vodovodní přípojky na přeložení celé vodoměrné šachtice za oplocený pozemek. 2. 2. 2021 se žalobkyně obrátila na správní úřad Hasičský záchranný sbor [územní celek] na úseku požární ochrany jako nástupci pravomoci Městského požárního rady. Seznámila jej s ohrožením dodávek požární vody pro nemovitost a požádala o vyjádření k přeložce, aby řešila stav ohrožení, kdy nelze chránit život, zdraví a majetek před požáry a doložila to žalované. 29. 7. 2021 správní úřad sdělením vydal kladné stanovisko k realizaci přeložky. 13. 8. 2021 žalobkyně znovu požádala žalovanou o přeložení vodoměru, důrazně připomněla, že nepovolením přeložky vodoměru vytváří podmínky, které ohrožují zdraví, a přiložila sdělení úřadu HZS. Dopisem z 30. 8. 2021 žalovaná odmítla přemístění vodoměru, protože rozhodnutí HZS ji neovlivňuje, odůvodnila to odkazem na dopis z 18. 10. 2019, který v tomto ohledu odkazuje na všechny předešlé dopisy s podmínkou limitu do 50 m. Žalobkyně namítá, že žalovaná už ve svém prvním vyjádření k její žádosti o přeložení z důvodu samovolného načítání zkreslila a opakovaně dosud zkresluje požadavky na provádění vodovodních řadů a přípojek, protože limit do 50 m uvádí neúčinné vydání č. 4, kapitola 4.4 měření spotřeby, které ztratilo platnost 16. 8. 2011. Rozhodný den 16. 7. 2014 platí totiž vydání č. 5, účinné od 17. 8. 2011 do 4. 3. 2015, z něhož plyne, že limit do 50 m tam není a tudíž neplatí. Dále limit do 50 m pro umístění vodoměru uvnitř už neuvádí požadavky č. 6, č. 7, ani č. 8 účinné od 26. 8. 2021, když žalovaná naposled z tohoto důvodu odmítla reagovat na další žádosti žalobkyně a odkázala na předešlé dopisy. Platná kapitola 4.5 měření spotřeby vody výslovně uvádí, že uvnitř nemovitosti je možné umístit v odůvodněných případech, pokud ho nelze umístit ve vodoměrné šachtě. Žalobkyně namítá, že žalovaná zkresluje skutečné podmínky, že nezná průběh trasy, materiál, dimenze, způsob uložení a kvalitu spojů. Zapírá tím, že jí byly řádně předány všechny informace o technickém stavu přípojky. Dne 4. 9. 1998 žalovaná ve svém vyjádření k projektu přípojky potvrdila, že obdržela a ponechává si kompletní dokumentaci a souhlasí s ní za podmínek, které podmiňují kolaudaci. Žalovaná je kompletně obeznámená a přípojku povolila. Dne 3. 12. 1998 udělala zkoušku tlaku, která se běžně opakuje. Žalovaná zřejmě zkresluje podmínku do 50 m a zapírá vědomí o kompletní dokumentaci k přípojce, aby odůvodnila stávající umístění vodoměru co nejblíže k napojení na vodovod a tím pro sebe snížila riziko ztráty z úniku v případě vady na přípojce. Chrání se ztrátám vody, které by mohly vzniknout v případě vadné přípojky, ovšem bezohledně tím vyvolává ohrožení zájmu na ochraně zdraví, chráněné zákonem o požární ochraně a předpisy. I kdyby podmínka 50 m v platných předpisech byla, nemohla by platit ze stejného důvodu ohrožení. Žalobkyně má za to, že jde o odůvodněný případ, kdy vodoměr je součástí požární ochrany, není možné ji dále mít ve vodoměrné šachtici, proto má právo měřidlo umístit uvnitř nemovitosti, protože venku útoky na něj ohrožují zájem na ochraně zdraví. Přistoupit na návrh žalované o úpravě šachtice je vyhození peněz za věc, která je předem odepsaná ke zničení, neřeší zhoršené podmínky a potřebu stálé ochrany před ohněm. Jednání žalované jeví znaky zakázaného ohrožování zdraví dle § 2987 občanského zákoníku, když zkresluje žalobkyni podmínky, aby jí bránila přeložit vodoměr a chránit ho uvnitř objektu, když zhoršená bezpečnostní situace znemožňuje jeho umístění venku. Nelze proto napájet požární vodou požární zařízení, které ze zákona o požární ochraně chrání zájem na ochraně zdraví, životního prostředí a majetku. Získává pro sebe prospěch na úkor žalobkyně tím, že snižuje riziko újmy v případě vady přípojky a zlepšuje si profil hospodaření. Jednání žalované jeví znaky zakázané konkurence dle § 433 odst. 1 občanského zákoníku, když na území [územní celek] je jediný dodavatel vody, resp. požární vody do požárního zařízení, bez něhož nelze splnit podmínky požární ochrany nemovitosti pro určenou činnost. Žalobkyně je slabší strana. Žalovaná ví, že odmítnutím přeložení vodoměru staví žalobkyni do tísnivé situace. Žalobkyně bez vody nemůže v nemovitosti provozovat činnost. Pokud pustí vodu přes vodoměr na současném místě, je jeho podnikání ohroženo útokem a škodou v řádech desítek tisíc korun denně. Žalovaná vytváří život ve zřejmé a bezdůvodné hrozbě nebo brání podnikání. Žalobkyně proto pro výše uvedené má za to, že u dané nemovitosti jde o odůvodněný případ, kdy není možnost mít vodoměr umístěný ve vodoměrné šachtici, protože to vylučuje plnit smluvní povinnost k ochraně vodoměru před poškozením, kterou žalovaná jako na odběratele nezákonně klade. Podáním ze dne 15. 3. 2022 pak žalobkyně doplnila svou žalobu tím, že uvedla k povinnosti žalované umožnit přeložení vodoměru do budovy, že tato jeho povinnost plyne z externího dokumentu Požadavky na provádění vodovodních řadů a přípojek, vydání 8 z 26. 8. 2021, kde v kapitole Měření spotřeby vody, odrážka druhá, druhá věta:„ v odůvodněných případech je možno vodoměr umístit uvnitř nemovitosti“, viz. příloha [číslo] založená ve spise. Žalobkyně tvrdí, že zde se jedná o dostatečně odůvodněnou situaci, kdy žalovaná měla vyhovět žádosti žalobkyně a rozhodnout o umístění vodoměru uvnitř nemovitosti. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná odmítnutím umístění vodoměru do nemovitosti porušuje zákon. Proto se obrátila na soud s žalobou o určení povinnosti a navrhuje, aby soud uložil žalované, aby na své náklady přeložila svůj vodoměr ze stávajícího místa v šachtici, technické číslo odběrného místa [číslo], evidenční číslo odběrného místa [číslo], dosud se nacházející na veřejném pozemku parc. [číslo] (dříve parc. [číslo]) v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], na nové místo k tomuto stavebně předurčené a připravené, nacházející se uvnitř nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně na adrese [adresa], na pozemku parc. [číslo] dle zaznačení ze dne 14. 3. 2022 do přiloženého výkresu [číslo] – Situace přehledná, z projektové dokumentace Vodovodní přípojky z [anonymizováno] [rok], vytvořila [jméno] [příjmení]. U jednání žalobkyně na podané žalobě setrvala.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že strany mezi sebou uzavřely smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] účinnou od 1. 1. 2009, v článku [číslo] smlouvy se stanoví:„ odběratel je povinen dbát právních předpisů a technických norem vydaných k zajištění správné funkce vnitřního vodovodu a vnitřní kanalizace a řídit se při zajišťování funkce vnitřního vodovodu a vnitřní kanalizace pokyny dodavatele“. Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu ve znění pozdějších předpisů poté v ustanovení § 17 odst. 1 stanovuje, že:„ povinností odběratele je dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, popřípadě provozovatelem vodovodu“. Komentovaná literatura k tomuto ustanovení uvádí, že odběratel je povinen dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, provozovatelem vodovodu. Tyto podmínky mohou stanovit např. přesné umístění, délku přímé trasy bez ohybů před vodoměrem a další. Uvedená povinnost se vztahuje k dodržení podmínek umístění, a to zejména jejich vytvoření před samotným osázením vodoměrů k jejich udržení po instalaci vodoměru po celou platnosti odběratelské smlouvy. Z výše uvedeného plyne, že žalobkyně je povinna dodržet podmínky pro umístění vodoměru stanovené žalovanou. Žalovaná proto musí odmítnout tvrzení žalobkyně, že by nevyhověním požadavku na přeložení vodoměru porušovala zákon, neboť s ním jedná zcela v souladu. Povinnosti ohledně umístění vodoměru byla historicky stanovena také technickou normou žalované, externí dokument [spisová značka]„ Požadavky na provádění vodovodních řadů a přípojek“, vydání č. 5 s účinností od 17. 8. 2011. Externí dokument v bodě 4 upravuje podmínky pro měření spotřeby vody, přičemž jasně stanovuje, že o umístění vodoměru rozhoduje provozovatel a pouze v odůvodněných případech je možno vodoměr umístit uvnitř nemovitosti. Umístění vodoměru uvnitř nemovitosti odběratele je dle externího dokumentu mimo jiné možné pouze v případě, že vodovodní přípojka není vedena po pozemcích třetích subjektů, což v tomto případě není splněno, neboť přípojka vedoucí do nemovitosti žalobkyně prochází dalšími pozemky ve vlastnictví třetích osob. Toto je zakresleno v dokumentu žalobkyně založeném ve spise – Projektové dokumentaci vodovodní přípojky z února 1998. Stejné podmínky také vyplývají i z aktuálního znění externího dokumentu účinného od 26. 8. 2021, bod 4.

5. Z tohoto důvodu musí žalovaná rovněž odmítnout tvrzení žalobkyně, podle něhož by žalované plynula povinnost k přeložení vodoměru z externího předpisu. V neposlední řadě upravuje umístění vodoměru také technická norma ČSN 755411 ve znění změn, ve svém bodě 7.1. stanoví, že:„ způsob měření, typy vodoměrů a jejich umísťování vychází z požadavku provozovatele nebo majitele vodovodu pro veřejnou potřebu“. Návrh žalobkyně na přesunutí vodoměru je v přímém rozporu se zákonem a technickými normami, které se žalobkyně zavázala ve smlouvě dodržovat. Žalovaná musí rovněž odmítnout tvrzení žalobkyně, dle kterého by mu bránila v puštění požární vody pro zařízení, které je nutné pro ochranu života a zdraví občanů před požáry. Přerušení dodávky vody do odběrného místa žalobkyně nastalo po její vlastní žádosti ze dne 23. 11. 2018. V současné době zde není žádná překážka, která by žalobkyni bránila v žádosti o obnovení dodávky vody. Takovouto žádost ovšem zatím žalovaná od žalobkyně neobdržela. Žalobkyně je tedy tím, kdo svým jednáním brání účinné požární ochraně, která by mimo jiné mohla být zajištěna např. i hasícími přístroji, umístěnými v jejím objektu. Žalovaná konečně uvádí, že umístění vodoměru nemá vliv na funkci protipožární ochrany, a to zejména v případě, kdy je v objektu žalobkyně přerušena dodávka vody na její vlastní žádost. Na základě výše uvedeného žalovaná návrh žalobkyně v celém rozsahu neuznává a navrhuje, aby jej soud zamítl. Na výzvu soudu pak žalovaná doplnila své vyjádření přípisem ze dne 22. 4. 2022, ve kterém uvedla, že dispečer žalované obdržel 23. 11. 2018 ve 12:08 hovor od jednatele žalobkyně p. [jméno] [příjmení], který oznámil dispečerovi žalované únik vody ve vodoměrné šachtici v lokalitě [ulice a číslo] v [obec] [obec] a současně požádal o neprodlené zastavení přívodu vody. Žalovaná na tento popud zaslala na místo havárie zákrokovou četu, která přívod vody zastavila. Téhož dne v odpoledních hodinách kontaktoval p. [příjmení] opět dispečink žalované, během tohoto telefonátu dispečerovi sdělil, že přívod vody není zcela zastaven, a požadoval jeho dotažení. To bylo provedeno ještě téhož dne zákrokovou četou. Oba tyto zákroky byly žalovanou zaznamenány do dispečerského deníku. Žalovaná na svém stanovisku o zamítnutí žaloby u jednání setrvala.

3. Při zjišťování skutkového stavu soud vycházel z těchto důkazů: z nesporných tvrzení účastníků a z vyjádření k projektové dokumentaci vodovodní přípojky ze dne 4. 9. 1998 a ze smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] ze dne 8. 12. 2008, z nichž bylo prokázáno, že žalovaná se vyjádřila k projektové dokumentaci vodovodní přípojky u stavby vodovodní přípojky a k objektu firmy [anonymizována dvě slova] na ulici [ulice], parc. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] s tím, že s předloženou dokumentací ke stavbě vodovodní přípojky pro objekt firmy [anonymizována dvě slova] souhlasí, a to za podmínek, že u místa napojení bude zřízena vodoměrná šachta, ve které bude umístěna vodoměrná sestava, z šachtice bude přípojka pokračovat do provozní budovy a bude ukončena u nástěnného hydrantu. Na základě uzavřené smlouvy ze dne 8. 12. 2008 se žalovaná jako dodavatel zavázala od 1. 1. 2009 dodávat a odvádět vodu z místa plnění č. odběru [číslo] v [obec] [obec] na ulici [ulice a číslo], parc. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova] s tím, že způsob zjišťování množství dodané vody bude vodoměrem umístěným v šachtici, přičemž touto smlouvou se žalobkyně zavázala, že jako odběratel je povinna kdykoliv umožnit dodavateli přístup k přípojce a měřidlu, chránit je před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit dodavateli závady, jakýkoliv zásah do měřidla bez souhlasu dodavatele je nepřípustný a dodavatel má právo jednotlivé části měřidla zajistit proti neoprávněné manipulaci. Poškození tohoto zajištění je hodnoceno jako porušení smlouvy. Byla-li nefunkčnost přípojky nebo měřidla způsobena nedostatečnou ochranou nebo přímým zásahem odběratele, hradí škodu a náklady spojené s výměnou nebo opravou odběratel. Dále se zavázala, že pokud je vodoměr umístěn v šachtě, je odběratel povinen zajistit, aby šachta byla přístupná, odvodněná a musí vyhovovat„ požadavkům na technické provedení přípojky“. Ze sdělení k žádosti o přeložení vodoměru [číslo] ze dne 16. 7. 2014 bylo zjištěno, že žalovaná na žádost žalobkyně ze dne 7. 6. 2014 uvedla, že v otázce přemístění vodoměru v odběrném místě [číslo] na [anonymizováno] [číslo] v [obec] [obec] nemohou vyhovět, vodovodní přípojka pro zásobovaný objekt přesahuje délku 50 metrů a v těchto případech se instaluje vodoměr zásadně co nejblíže vodovodnímu řadu, do vodoměrné šachty nebo tubusu s tím, že v odběrné sestavě provedli kontrolu, při níž neshledali žádné technické nedostatky, když drobný pohyb střelky vodoměru je způsoben jeho vysokou citlivostí a nedochází k samovolnému načítání spotřeby, která je měřena mechanicky. Z vyjádření k opětovné žádosti přemístění vodoměru ze dne 7. 3. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná na dopis žalobkyně ze dne 16. 2. 2017 uvedla, že na základě opětovného posouzení žádosti sdělují, že trvají na stanovisku, které bylo sděleno 16. 7. 2014 s tím, že s přemístěním vodoměru osázeným ve vodoměrné šachtě, který měří spotřebu pro odběrné místo [číslo] na [anonymizováno] [číslo] v [obec] [obec] nesouhlasí, když důvodem je délka vodovodní přípojky, která přesahuje 50 metrů, nedostatek informací o technickém stavu, neznám proběh trasy, materiály, dimenze, způsob uložení a kvalita provedených spojů. Dále uvádí mimo jiné, že je povinností odběratele dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, případně provozovatelem vodovodu, v souladu s tímto ustanovením mají právo požadovat po žalobkyni umístění vodoměru ve vodoměrné šachtě s tím, že stanovisko ve věci přemístění vodoměru je tak konečné. Ze sdělení k žádosti o odborné vyjádření k havárii – odběrné místo [číslo] ze dne 9. 1. 2019 bylo prokázáno, že žalovaná odpověděla na dopis žalobkyně ze dne 27. 12. 2018 a uvádí, že v souladu s § 3 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích je majitelem vodovodní přípojky vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod, který je zodpovědný za údržbu a technický stav přípojky s tím, že žalovaná je pouze majitelem vodoměru [číslo] z tohoto důvodu nedokážou posoudit, jakým vnějším vlivům je vodovodní přípojka vystavena. Dále uvádí, že na základě opětovného posouzení žádosti trvají na svém stanovisku, které zaslali 7. 3. 2017, a s přemístěním vodoměru osázeným ve vodoměrné šachtě výše uvedeného odběrného místa nesouhlasí. Důvodem je délka vodovodní přípojky, která přesahuje 50 metrů, nedostatek informací o jejich technickém stavu. Ze sdělení k žádosti o přehodnocení stanoviska – odběrné místo [číslo] ze dne 18. 2. 2019 bylo prokázáno, že žalovaná odpověděla na dopis žalobkyně ze dne 23. 1. 2019 a uvedla, že opětovně a v souladu se zákonem o vodovodech a kanalizacích je majitelem vodovodní přípojky vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod, který je také zodpovědný za její údržbu a technický stav. Z tohoto důvodu se k technickým dotazům, které jsou jim pokládány, vyjadřovat nebudou. Ve věci odběrného místa na přemístění vodoměru osázeného ve vodoměrné šachtě trvají na posledním stanovisku, které uvedli v dopise ze dne 9. 1. 2019, a sdělují, že s přemístěním vodoměru vzhledem k délce vodovodní přípojky, která přesahuje 50 metů, nesouhlasí, a toto stanovisko je stanoviskem konečným. Uplatňují tak rovný přístup ke všem zákazníkům, a proto neakceptují zaslaný návrh smlouvy o dílo z 22. 1. 2019. Z vyjádření k žádosti o přešetření stanoviska žalované k přemístění vodoměru v odběrném místě [číslo] ze dne 28. 5. 2019 bylo prokázáno, že žalovaná odpověděla na dopis ze dne 3. 5. 2019, kdy generální ředitel žalované uvedl, že s celým případem se podrobně seznámil a konstatuje, že technické řešení osázení vodoměrů v odběrném místě žalobkyně považuje za správné, měřidlo, tedy vodoměr, je osázeno v souladu s požadavky na provádění vodovodních přípojek, dle kterých má být měření umístěno co nejblíže místu odbočení přípojky. Tyto požadavky jsou závazné pro všechny, kteří projektují a realizují stavby na území [územní celek]. Odpovědnost za jakost provedení přípojky a také za jakost stavu přípojky během jejího užívání je daná vlastníkovi vodovodní přípojky, který je povinen zajišťovat práce, jimiž zabezpečuju dobrý stavební stav přípojky, aby nedocházelo k jeho znehodnocení a prodloužila se její uživatelnost. Na základě výše uvedeného nemůže vyhovět požadavku na přemístění vodoměru a trvá na vyjádření, která byla uvedena v dopise ze dne 9. 1. 2019 a 18. 2. 2019. V rámci uplatněného postupu tak generální ředitel žalované neshledal technické, ani procesní pochybení, proto je toto stanovisko ve věci konečné. Z vyjádření k žádosti o informace ve věci přemístění vodoměru na odběrném místě [číslo] ze dne 18. 10. 2019 bylo prokázáno, že žalovaná reagovala na dopis žalobkyně ze dne 20. 9. 2019, v němž žalobkyně požadovala zaslat opis listiny, která společnost žalované zakazuje přemístit vodoměr na výše uvedeném odběrném místě, sdělují, že společnost provozuje vodovody na území [stát. instituce] v souladu se zákonem o vodovodech a kanalizacích a při umísťování vodoměrů postupuje v souladu s externí směrnicí:„ Požadavky na provádění vodovodních řadů a přípojek, značka [spisová značka]“, která je závazná pro všechny zaměstnance společnosti, pro externí projektanty a dodavatele, kteří projektují a realizují stavby na území [územní celek]. Tato externí směrnice je v souladu s platnou legislativou, proto uvádí, že je povinností odběratele dodržovat podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, popřípadě provozovatelem vodovodu. Proto trvají na vyjádření, která již byla dříve sdělena, a toto stanovisko je neměnné a konečné. Ze sdělení žalované ze dne 17. 12. 2020 bylo prokázáno, že žalovaná reagovala na návrh na změnu umístění vodoměrné šachty ze dne 1. 12. 2020, která se měla týkat změny projektové dokumentace vodovodní přípojky na ulici [obec], parc. [číslo] s tím, že s návrhem změny umístění vodoměrné šachty žalovaná nesouhlasí, nesouhlasí s návrhem na umístění vodoměrné šachty na oploceném soukromém pozemku, když tato bude umístěna v souladu s [spisová značka] Technické požadavky na provedení vodovodních řadů a přípojek [právnická osoba] v blízkosti místa napojení na vodovod na volně přístupném veřejném místě. Z vyjádření k žádosti o projednání změny vodovodní přípojky – odběrné místo [číslo] – [anonymizováno] ze dne 30. 8. 2021 bylo prokázáno, že žalovaná reagovala na dopis žalobkyně ze dne 13. 8. 2021 a to tak, že k dopisu ze dne 13. 8. 2021 sdělují, že žalobkyní zaslané sdělení správního úřadu na úseku požární ochrany HZS [územní celek] ze dne 29. 7. 2021 nemá na rozhodnutí o umístění vodoměrné šachtice rozhodný vliv a tak, jak už byla žalobkyně informována dopisem ze dne 18. 10. 2019 ohledně žádosti o přemístění vodoměru na výše uvedeném odběrném místě je neměnné a také konečné s tím, že na další žádosti ve věci přemístění vodoměru již nebude ze strany žalované reagováno. Z oznámení pro podezření z trestného činu ze dne 5. 1. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila Obvodnímu oddělení policie, Městského ředitelství policie [obec] v [obec] [obec] útok neznámého pachatele na pořádek vodovodní šachtice s vodoměrem ze dne 31. 12. 2020, kdy byl zjištěn nedovřený poklop na vodovodní šachtici s přípojkou pro nemovitost na [anonymizováno] [číslo] v [obec] [obec] a její požární hydrant, dále je zde uvedeno, že dne 27. 12. 2020 byla vodovodní šachtice vyklizena po předešlém útoku, který byl oznámen 11. 12. 2020 a který policie šetří. Dne 28. 12. 2020 dispečeři žalované vodovodní šachtici detailně ohlíželi, aby zjistili rozsah své škody po útoků, kterým jim byl oznámen. V tu dobu byla v pořádku. 29. 12. 2020 žalobkyni telefonovala paní z [anonymizováno], sdělila, že k místu jedou zaměstnanci, aby začali opravovat nepoužitelné zařízení. Dále byly přiloženy dvě fotografie po útoku ze dne 31. 12. 2020. Z požadavků na provádění vodovodních řadů a přípojek, externí dokument [spisová značka] účinný od 2. 4. 2010 bylo zjištěno, že pod bodem 4.3 je uvedeno, že trasa přípojky musí být navržená co nejkratší, bez zbytečných lomů a pod bodem 4.4 je uvedeno, že vodoměr je možno umístit do vodoměrné šachty či tubusu, případně ve vhodné technické místnosti uvnitř nemovitosti, přičemž o umístění vodoměru rozhoduje provozovatel vodovodu s tím, že při použití tubusu a šachet platí zásady, že je upřednostňováno umístění co nejblíže místu odbočení přípojky na veřejném prostranství a pokud možno v nezpevněných plochách, ve zdůvodněných případech je možno umístění uvnitř oploceného areálu odběratele. V případě umístění uvnitř objektu je třeba splnit mimo jiné podmínky, že maximální přípustná délka přípojky od místa napojení po vodoměr je 50 m, přípojka není vedená po pozemcích třetích osob a vodoměr je umístěn bezprostředně za vstupem potrubí do objektu, přičemž umístění vodoměru umožní jeho pravidelný odečet a bezproblémovou montáž či výměnu. Z požadavků na provádění vodovodních řadů a přípojek, externí dokument [spisová značka] účinný od 17. 8. 2011 bylo prokázáno, že v bodě 4.4 je uvedeno, že vodoměry jsou umisťovány do vodovodních šachet, v odůvodněných případech je možno vodoměr umístit uvnitř nemovitosti, o umístění vodoměru rozhoduje provozovatel. U vodoměrných šachet podzemních je upřednostňováno umístění co nejblíž míst odbočení přípojky na veřejném prostranství a pokud možno v nezpevněných plochách. V odůvodněných případech je možno umístění uvnitř oplocení areálu odběratele. Pro umístění uvnitř objektu je toto možné při splnění podmínek, když u dané nemovitosti v odůvodněných případech není možno umístit vodoměr ve vodoměrné šachtě, má být umístěn v technické místnosti, kde nehrozí vznik škoda na majetku při provádění odečtů, výměn a případně poruchy vodoměru. Přípojka není vedena po pozemcích třetích subjektů a vodoměr je umístěn bezprostředně za vstupem potrubí do objektu. Z požadavků na provádění vodovodních řadů a přípojek externí dokument [spisová značka] účinný od 26. 8. 2021 bylo prokázáno v bodě 4.4, že vodoměry jsou umísťovány do vodoměrných šachet, v odůvodněných případech je možno vodoměr umístit uvnitř místnosti, o umístění vodoměru rozhoduje provozovatel. U vodoměrných šachet podzemních je upřednostňováno umístění co nejblíže místu odbočení přípojky na veřejném prostranství, pokud možno v nezpevněných plochách. V odůvodněných případech je možno umístění uvnitř oploceného areálu odběratele a uvnitř objektu je možno umístit vodoměr při splnění podmínek, když u dané nemovitosti v odůvodněných případech není možno vodoměr umístit ve vodoměrné šachtě. Vodoměr je umístěn v technické místnosti, kde nehrozí nebezpečí vzniku škod na majetku při provádějí odečtů, výměna a v případě poruchy na vodoměru a přípojka není vedena po pozemcích třetích subjektů. Vodoměr musí být umístěn bezprostředně za vstupem potrubí do objektu. Z výňatku z Dispečerského deníku ze dne 23. 11. 2018 bylo zjištěno, že ve 12:03 bylo voláno z čísla [tel. číslo], že z VDM šachty vytéká voda, chce to zastavit, byla vyslána zákroková četa, která se ve 12:40 dostavila do [obec] [obec] na ulici [ulice a číslo] [anonymizováno] a ve 12:40 byla uzavřena na DŠ ID [číslo], uzavření není účtováno, není jasné, na čí straně je závada, pokud bude na straně odběratele, vyúčtovat, pořízena fotodokumentace, skončeno ve 13:

40. Z výňatku z Dispečerského deníku ze dne 26. 11. 2018 – dispečer, kontrola vodovodní šachtice, vyslána zákroková četa v 8:15 [obec], [ulice a číslo], vada s něco před VDM na redukci, stav 34 m3, evidenční [číslo]. Ze situace přehledné č. výkresu 1 [anonymizována dvě slova] – [právnická osoba], vypracovala [příjmení], datum únor 1998 vyplývá, že stávající vodovodní šachta se nachází na pozemku parc. [číslo] prochází přes pozemky parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] přičemž pozemky parc. [číslo] patří [právnická osoba] [anonymizováno], přes které by tato přípojka měla k nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně, tedy do objektu [adresa] na parcele St. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], který je ve vlastnictví žalobkyně, procházet přes pozemky třetích osob, přičemž podle informace o stavbě nejsou na těchto pozemcích, které jsou ve vlastnictví [právnická osoba] s.r.o. evidována žádná omezení vlastnického práva, tudíž žádná věcná břemena. Z návrhu na uzavření smlouvy o dodávce vody mezi dodavatelem, a to žalovanou, a odběratelem, [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v odběrném místě č. odběru [číslo] na adrese [adresa]. Ze sdělení Městského ředitelství policie [obec], Obvodního oddělení [obec] bylo zjištěno, že ve věci žalobkyně byla věc prověřována pod [číslo jednací] [rok] [číslo] jako přestupek proti majetku a skutek byl po prověřování odložen podle § 74 odst. 3 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

4. Další důkazy v řízení nebyly prováděny, když nebyly ze stran účastníků navrhovány, a soud vycházel z důkazů v řízení provedených.

5. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že na základě žádosti právní předchůdkyně žalobkyně žalovaná dne 4. 9.1998 souhlasila se stavbou vodovodní přípojky dle přiložené dokumentace, podle které měla být zřízena vodoměrná šachta, v níž bude umístěna vodoměrná sestava. Dodávka vody a odvádění odpadních vod bylo zajištěno na základě uzavřené smlouvy z 15. 12. 2008 [číslo] to na dobu neurčitou od 1. 1. 2009, přičemž množství odebrané vody mělo být zjišťováno vodoměrem umístěným ve vodoměrné šachtici. Žalobkyně jako odběratel se zavázal zajistit přístupnost této šachty, její odvodnění a také to, že bude vyhovovat požadavkům na technické provedení přípojky. Žalobkyně žádala dopisem ze dne 7. 6. 2014 o přeložení tohoto vodoměru ze šachtice do objektu žalobkyně, avšak této žádosti nebylo vyhověno, neboť délka navržené přípojky pro daný objekt měla přesahovat 50 m a v tomto případě se vodoměr instaluje zásadně co nejblíže vodovodnímu řadu do vodoměrné šachty nebo tubusu, když na vodoměrné sestavě nebyla z jejich strany shledána žádná technická závada či nedostatek. Žalobkyně znovu požádala o přeložení vodoměru ze šachtice a žalovaná dopisem ze 7. 3. 2017 tomuto požadavku nevyhověla a trvala na svém stanovisku s tím, že žalobkyni upozornila na zákon o vodovodech a kanalizacích, podle kterého je povinností odběratele dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem či provozovatelem a v souladu s tímto mají právo požadovat umístění vodoměru ve vodoměrné šachtě. Na další žádosti žalobkyně o přeložení vodoměru ze šachtice do nemovitosti žalobkyně žalovaná dne 9. 1. 2019, 18. 2. 2019, 18. 10. 2019 reagovala naprosto shodně jako v předchozích případech s tím, že trvá na svém s tím, že zakazuje přemístit vodoměr a že je postupováno v souladu s externí směrnicí požadavků na provádění vodovodních řadů a přípojek značka [spisová značka], která je závazná pro všechny zaměstnance, společnosti, projektanty a dodavatele projektující a realizující stavby na území [územní celek]. Žalovaná taktéž dopisem ze dne 17. 12. 2020 ve věci změny projektové dokumentace vodovodní přípojky s návrhem na umístění vodoměrné šachty se změnou umístění vodoměrné šachty nesouhlasila. Žalovaná taktéž reagovala dne 30. 8. 2020 na vyjádření k žádosti o projednání změny vodovodní přípojky s tím, že sdělení Správního úřadu na úseku požární ochrany HZS [anonymizováno] nemá na rozhodnutí o umístění vodoměrné šachtice rozhodný vliv a stanovisko k žádosti o přemístění vodoměru je nadále neměnné a konečné. Žalovaná své stanovisko mj. opírala o znění externího dokumentu, účinného od 17. 8. 2011, podle něhož jsou vodoměry, které jsou v jejím vlastnictví, umísťovány do vodoměrných šachet, v odůvodněných případech uvnitř nemovitosti, přičemž o umístění vodoměru rozhodoval provozovatel. V případě, že je vodoměr umístěn uvnitř objektu, tak je tomu v situaci, že není možné umístit vodoměr ve vodoměrné šachtě, přípojka není vedena po pozemcích třetích subjektů a vodoměr musí být umístěn bezprostředně za vstupem potrubí do objektu. I podle současného znění externího dokumentu, účinného od 26. 8. 2021 platí, že typ a profil vodoměru určuje provozovatel a vodoměry jsou umísťovány do vodoměrných šachet, v odůvodněných případech je možné jej umístit uvnitř nemovitosti, přičemž o umístění vodoměru rozhoduje provozovatel. Další požadavky spojené s umístěním vodoměrů zůstaly shodné. V případě žalobkyně je vodoměr umístěn v šachtici, co nejblíže místu odbočení přípojky, na veřejném prostranství (pozemek ve vlastnictví města) a na nezpevněné ploše. Navržené řešení žalobkyně na umístění vodoměru v jejím objektu by přicházelo do úvahy, pokud by nebylo možné vodoměr umístit do šachtice, a přípojka by nebyla vedena přes pozemky třetích subjektů. Toto řešení přípojky prochází přes pozemky [právnická osoba], [anonymizováno], která na těchto pozemcích nemá evidována žádná omezení vlastnického práva, tzn., žádná věcná břemena či služebnosti vedení potrubí. Dodávka vody do daného odběrného místa byla přerušena na žádost žalobkyně ze dne 23. 11. 2018, když žalobkyně prostřednictvím svého jednatele hlásila vytékání vody z vodoměrné šachtice, chtěla vodu zastavit, na místo byla vyslána zásahová četa, která přívod vody zastavila, ještě téhož dne pak došlo k dotažení přívodu vody, který nebyl dle žalobkyně zcela zastaven, což se taktéž téhož dne stalo. Od uvedeného okamžiku je přívod vody zastaven, ale jejímu obnovení žádná právní či technická překážka nebrání. Žalobkyně prostřednictvím svého jednatele 5. 1. 2021 písemně oznámila podezření z trestného činu, když se jednatel dostavil 31. 12. 2020 na místní oddělení policie, aby oznámil útok neznámým pachatelem na pořádek vodovodní šachtice s vodoměrem a k tomuto přiložil fotografie po útoku z 31. 12. 2020, přičemž policie, která prověřovala daný přestupek proti majetku, tento skutek odložila podle § 74 odst. 3 písm. b) zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

6. Podle ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb. – Vlastníkem vodoměru je vlastník vodovodu, s výjimkou případů, kdy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se prokazatelně stal vlastníkem vodoměru provozovatel vodovodu.

7. Podle ustanovení § 17 odst. 1 téhož zákona – Povinností odběratele je dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, popřípadě provozovatelem vodovodu.

8. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení – Odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k vodoměru, chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit provozovateli závady v měření. Jakýkoliv zásah do vodoměru bez souhlasu provozovatele je nepřípustný a provozovatel má právo jednotlivé části vodoměru zajistit proti neoprávněné manipulaci.

9. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Žalobkyně se svou žalobou domáhala určení povinnosti žalované, aby byla tato povinna na své náklady přeložit vodoměr ze stávajícího místa v šachtici, technické číslo odběrného místa [číslo], dosud se nacházející na veřejném pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], na nové místo k tomuto stavebně předurčené a připravené, nacházející se uvnitř nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně na adrese [adresa], na pozemku parc. [číslo] to podle zaznačení ze 14. 3. 2022 do přiloženého výkresu č. 1 – Situace přehledná, z projektové dokumentace Vodovodní přípojky z [anonymizováno] [rok], vytvořila [jméno] [příjmení]. V daném případě pro žalobkyni, i její právní předchůdkyni, byl vodoměr umístěn ve vodoměrné šachtici na veřejném pozemku na nezpevněné ploše, když dodávka vody probíhala na základě uzavřené smlouvy z 15. 12. 2008 od 1. 1. 2009, přičemž způsob zjišťování množství dodané vody měl být činěn vodoměrem umístěným v šachtici. Žalobkyně se následně dopisem z roku 2014 domáhala přeložení tohoto vodoměru z vodoměrné šachtice do objektu žalobkyně na jejím pozemku, přičemž žalovaná s tímto nesouhlasila a následným žádostem žalobkyně o přeložení vodoměru z roku 2017, 2019 a 2020 nebylo ze strany žalované vyhověno. Nárok žalobkyně není důvodný, když z ustanovení § 17 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích vyplývá, že je povinností odběratele, tj. žalobkyně dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, případně provozovatelem vodovodu. Tyto podmínky pak jsou blíže specifikovány v externím dokumentu [spisová značka], účinného od 17. 8. 2011 a od 26. 8. 2021 podle kterých platí, že o umístění vodoměru vždy rozhoduje provozovatel, tj. žalovaná, a že se vodoměry umísťují prioritně do vodoměrných šachet a pouze v odůvodněných případech je možné je umístit uvnitř nemovitosti. Může se tak stát, pokud není možné umístit vodoměr ve vodoměrné šachtě (např. z důvodu zpevněných ploch) a přípojka není vedena po pozemcích třetích subjektů. Z tohoto pohledu požadavek žalobkyně na přeložení vodoměru z vodoměrné šachtice, ve které je umístěn od roku 2009, podle souhlasného stanoviska žalované k projektové dokumentaci ke stavbě vodovodní přípojky z roku 1998, podle níž byl vodoměr umístěn ve vodoměrné šachtici na veřejném prostranství, nejblíže místu odbočení přípojky na nezpevněné ploše, odpovídá podmínkách a požadavkům žalované jako vlastníka vodovodu, přičemž tyto podmínky vycházejí ze zákonného znění i z externích požadavků stanovených žalovanou. Žalobkyně proto nemůže ani nesplnit další podmínky pro umístění vodoměru uvnitř nemovitosti, když se tak může stát, jen pokud není možno umístit vodoměr ve vodoměrné šachtě, což v daném případě možné bylo a je, a taktéž, že přípojka není vedena po pozemcích třetích subjektů. Tato podmínka v žádném případě naplněna není, neboť tato přípojka by musela vést přes pozemky třetích subjektů, a to ve vlastnictví [právnická osoba], [anonymizováno]. V tomto případě úprava daná zákonem o vodovodech a kanalizacích, tak i externí dokument, který upravuje požadavky na provádění vodovodních řadů a přípojek, vydaný žalovanou, tak i technická norma ČSN 755411 stanoví v bodě 7.1., že způsob měření, typy vodoměrů, jejich umísťování vychází z požadavků provozovatelů a majitelů pro veřejnou potřebu. Za tohoto stavu je nárok žalobkyně na uložení povinnosti žalované přeložit vodoměr umístěný v šachtici do objektu ve vlastnictví a na pozemku žalobkyně nedůvodným, když žalovaná je vlastníkem vodoměru, o jeho umístění rozhoduje a žalobkyně jako odběratel je povinna podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem či provozovatelem vodovodu dodržet. Tato úprava vychází ze zákona o vodovodech a kanalizacích, tak i z externího dokumentu, podle kterých platí, že přednost má umístění vodoměru ve vodoměrné šachtici, která má být co nejblíže místu odbočení přípojky na veřejném prostranství a pokud možno na nezpevněné ploše. Toto vymezení přesně odpovídá umístění vodoměrné šachtice v případě žalobkyně, přičemž účinného znění externího dokumentu rozhodně nevyplývá povinnost žalované vyhovět požadavku žalobkyně na přeložení vodoměru do objektu žalobkyně. A to zejména za situace, kdy žalobkyně vymezené podmínky pro umístění vodoměru v nemovitosti nesplňuje. Pokud žalobkyně ve své žalobě tvrdila, že od roku 2018 jí žalovaná brání pustit požární vodu pro zařízení, která jsou nutná pro ochranu života, zdraví občanů a majetku před požáry a vyvolala tak stav ohrožení na zájmu ochrany zdraví chráněných zákony, aby pro sebe, jako vlastníka vodovodu získala na úkor žalobkyně prospěch, je toto tvrzení nepravdivé, neboť přívod vody do objektu žalobkyně byl zastaven na základě požadavku žalobkyně a od té doby nebyl obnoven, přestože žádná překážka obnovení dodávky vody nebrání. Žalovaná však žádnou takovou žádost dosud od žalobkyně neobdržela. Žalobkyně je tím, kdo svým jednáním brání účinné požární ochraně, která ovšem může být zajištěna i jiným způsobem, např. hasicími přístroji. Žalovaná nebrání žalobkyni v jejím podnikání a rozhodně tímto pro sebe nezískává žádný majetkový prospěch na úkor žalobkyně. Skutečnost, že je žalovaná jediným dodavatelem pitné vody pro [územní celek] sebou nese bezpochyby i celou řadu povinností, které musí splňovat, aby tak mohla činit. Žalobkyně v tomto vztahu není slabší stranou ve smyslu § 419 občanského zákoníku, není z tohoto pohledu spotřebitelem, kterým může být pouze fyzická osoba. Pokud žalobkyně tvrdí, že bez vody nemůže v nemovitosti provozovat svou činnost, pak se ovšem nejedná o problém žalované, ale žalobkyně, neboť jen ona si může požádat o obnovení dodávky vody, ale to zatím neučinila. Jen ona sama, tím brání v provozování podnikání, a to už od 11/ 2018. Žalovaná tak rozhodně nebrání žalobkyni v provozování její činnosti v její nemovitosti. Soud má za to, že pokud si žalobkyně bude plnit povinnosti odběratele tak, jak ji ukládá uzavřená smlouva, kterou je vázána, pak v případě poškození vodoměru působením třetích osob, nemůže vést ke vzniku odpovědnosti za škodu Ochrana vodoměru v šachtici je daná možnostmi umístnění, když šachtice musí být přístupná, na veřejném místě, na nezpevněné ploše, odvodněná a splňující další požadavky na technické provedení přípojky, což žalobkyně splňuje. V případě kontroly a zjištění, že došlo k poškození vodoměru či přípojky třetí osobou, pak toto žalobkyně oznámila příslušným orgánům činným v trestním řízení a v takovém případě se nejedná o přímý zásah odběratele do zařízení, což nevede k povinnosti žalobkyně uhradit škodu. Soud proto s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na přeložení vodoměru z vodoměrné šachtice do objektu ve vlastnictví žalobkyně je nedůvodný, neboť žalobkyně nesplňuje podmínky dané uzavřenou smlouvou, ustanovením zákona o vodovodech a kanalizacích, požadavky na provádění vodovodních řadů a přípojek a za tohoto stavu žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyně, která nebyla v řízení úspěšná a byla zavázána zaplatit žalované na nákladech řízení částku 1 800 Kč Tyto náklady se sestávají z hotových výdajů stanovených paušální částkou 300 Kč za jeden úkon podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 1 odst. 1, odst. 3 písm. a) – 2x, písm. b) – 2x a písm. c) – 2x, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. za 6 úkonů ve věci, a to za písemné podání ze dne 5. 4. 2022 a 22. 4. 2022, přípravu ke každému jednání a za účast u dvou jednání ve věci. Žalobkyně byla zavázána zaplatit žalované takto vyčíslené náklady řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.