62 C 507/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 10 128,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 401,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 401,01 Kč od 3. 6. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 4 235,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 636,99 Kč od 4. 2. 2023 do 2. 6. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 235,98 Kč od 3. 6. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 201,98 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 149 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částku 491,49 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne 12. 6. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 128,48 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 25. 6. 2021 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, . (dále jen „původní věřitel“), v písemné formě Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejíž přílohu č. 1 tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru (dále jen jako „smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši 13 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 14 183 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 27 183 Kč. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 17měsíčních splátkách ve výši 1 599 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána vždy v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den 25. 11. 2022. Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné Žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem na Žádosti o úvěr. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Veškeré relevantní informace o obsahu závazku a povinností plynoucích z uzavřené smlouvy žalovaný získal z dokumentu „Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kdy seznámení se s obsahem tohoto dokumentu žalovaný potvrdil připojením vlastnoručního podpisu na uvedený dokument. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil částku ve výši 7 598,99 Kč, která odpovídá 4 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle Předpisu splátek tvořícího přílohu č. 1 smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru byla alokována částka ve výši 3 363,01 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka 4 235,98 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou částky 19 584,01 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 9 636,99 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 9 947,02 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 25. 11. 2022. Ode dne 26. 11. 2022 je žalovaný v prodlení s úhradou shora uvedené částky. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odst. 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Z původního věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 s účinností od 3. 2. 2023. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 28 803,67 Kč a skládala se z: - nesplacené jistiny ve výši 9 636,99 Kč, - nesplaceného smluvního úroku 817,40 Kč, - nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 275,13 Kč, - nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 981,32 Kč, - nesplaceného inkasního poplatku 1 873,17 Kč, - postoupeného sankčního poplatku 3 000 Kč, - postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, - postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 824,81 Kč po celkové splatnosti závazku, - postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 714,48 Kč, - postoupené smluvní pokuty ve výši 4 180,37 Kč. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalované, žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení ku prospěchu žalované neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Rozklad žalované pohledávky za žalovaným tak bude následující: - nesplacená jistina 9 636,99 Kč, - nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 817,40 Kč, - nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 6 275,13 Kč, - nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 981,32 Kč, - nesplacený inkasní poplatek 1 873,17 Kč, - postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 201,98 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku (splatnost poslední splátky), tj. od 26. 11. 2022 do 16. 1. 2023, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 9 636,99 Kč, - kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 201,98 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 26. 11. 2022 do 16. 1. 2023, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 9 636,99 Kč - účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, - smluvní pokuta ve výši 491,49 Kč. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobkyni postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako Kapitalizovaný úrok. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 10 149 Kč je tvořena součtem nesplaceného úroku 817,40 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 275,13 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 981,32 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 1 873,17 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 201,98 Kč. Vzhledem k tomu, že zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni postoupen kapitalizovanou částkou, představuje tento v žalobním návrhu Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši po revizním přepočtu viz výše. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 4. 2. 2023 z jistiny ve výši 9 636,99 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným žalobkyně uvádí, že nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 26. 2. 2023 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobkyně na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobkyně nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byla žalovaná v dopise informována: - Odchozí dopis 48 Kč, - Odchozí dopis doporučeně 74 Kč, - Odchozí telefonický hovor 72 Kč, - Osobní návštěva 217 Kč. Přílohou tohoto žalobního návrhu je i dokument nazvaný Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, který obsahuje výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje shora uvedený ceník. V rámci tohoto žalobního návrhu pak žalobkyně ku prospěchu žalovaného nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, ale pouze za část z nich, a to z důvodu přiměřenosti a účelnosti takových nákladů. Žalobkyně nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 217 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 0, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, za odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 1. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 24. 5. 2023 žalobkyně předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu). V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli v souladu se 4. odstavcem na 1. straně smlouvy pod rekapitulací závazku právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. V rámci revizního přepočtu smluvní pokuty žalobkyně ku prospěchu žalovaného požaduje smluvní pokutu pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 9 636,99 Kč, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 26. 11. 2022 do 16. 1. 2023. Žalobkyně tak po žalovaném nárokuje úhradu smluvní pokuty za prodlení se splacením závazku ve výši 491,49 Kč. Smluvní pokuta je požadována za zkrácené období ku prospěchu dlužníka, neboť časové omezení smlouvou o úvěru stanoveno nebylo. Žalobkyně tak učinila z toho důvodu, aby si smluvní pokuta zachovala svoji zajišťovací funkci, a aby nedocházelo k neomezenému narůstání její výše, a tedy i vymizení její funkce jako sankce za nesplácení dluhu. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ustanovení § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, s odkazem na ustanovení § 168 odst. 1 téhož zákona.

2. Žalovaný se ve věci uvedl, že si vzal úvěr a celý jej nesplatil. Kolik uhradil a kolik k úhradě zůstalo si nepamatoval. Při sjednání úvěru předkládal toliko pracovní smlouvu, žádné jiné doklady nepřekládal, ani doklady týkající se jeho výdajů.

3. K ústnímu jednání dne 28. 3. 2024 se žalobkyně nedostavila, svou nepřítomnost u jednání omluvila. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalobkyně, když při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud vzal za prokázánu její procesní subjektivitu. Ze žádosti o úvěr ze dne 25. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný poskytl základní údaje o svých osobních a majetkových poměrech. U žalovaného je uvedena adresa trvalého pobytu , adresa, a adresa výběru , adresa, . Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 6. 2021, včetně přílohy č. , hodnota, – předpis splátek a vč. Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne25. 6. 2021 bylo zjištěno, že původní věřitel , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným jako zákazníkem - dlužníkem v postavení spotřebitele dne 25. 6. 2021 smlouvu o úvěru, s odkazem na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 13 000 Kč, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 13 000 Kč a zaplatit poplatek v částce 14 183 Kč, zahrnující úrok ve výši 1 511 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 8 710 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 1 362 Kč, poplatek za inkaso splátek v hotovosti v bydlišti ve výši 2 600 Kč, tj. celkem 27 183 Kč ve 17měsíčních splátkách ve výši 1 599 Kč. Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem, příjmením, rodným číslem a adresou , adresa, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023 bylo prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobkyní jako postupníkem smlouvu, na základě, které postoupil svou pohledávku za žalovaným dle citované smlouvy. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9. 2. 2023 soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . tímto sdělením, které žalovanému zaslala dne 9. 2. 2023 na adresu trvalého pobytu, oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 24. 5. 2023 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby do 2. 6. 2023, když tato zásilka byla žalovanému odeslána 29. 5. 2023.

5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen „OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

7. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

9. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy11. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen „směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146–167 a s. 174-178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C-106/77, ECLI:EU:C:1978:49).

13. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

14. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

15. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobkyně při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně ke svým skutkovým tvrzením označila a doložila pouze žádost žalovaného o úvěr ze dne 25. 6. 2021, žádné důkazy nedoložila ani neoznačila; žalovaný sám u jednání uvedl, že vyjma pracovní smlouvy, žádné další doklady nepředkládal. Soud tak vzal za prokázáno, že žalobkyně neověřila příjmovou stránku žalovaného, a ani výdajovou stránku v kontextu konkrétních osobních poměrů žalovaného. Soud byl připraven poučit žalobkyni u ústního jednání podle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalobkyně se však dobrovolnou neúčastí u tohoto jednání o možnost být poučena ze strany soudu připravila. S ohledem na výše uvedené soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobkyně posoudil dostatečně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 6. 2021 pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 OZ).

16. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 13 000 Kč. Dále soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobkyně, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalovanému náleží, toto postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, rovněž byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

17. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět toliko částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, a to částku ve výši 13 000 Kč, žalovaný uhradil před podáním žaloby částku 7 598,99 Kč (což žalobkyně pouze tvrdila, nicméně žalovaný ani netvrdil a neprokazoval žádné úhrady nad rámec této částky). Žalobkyně má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytla žalovanému, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 5 401,01 Kč (tj. 13 000 Kč – 7 598,99 Kč). Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně poprvé prokazatelně vyzvala žalovaného k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ výzvou k zaplacení ze dne 24. 5. 2023, která mu byla odeslána dne 29. 5. 2023 na kontaktní adresu, lze tak shrnout, že se výzva dostala do dispozice žalovaného dne 1. 6. 2023; v této výzvě žalobkyně stanovila lhůtu k plnění do 2. 6. 2023. Na základě uvedeného soud z částky ve výši 5 401,01 Kč rovněž přiznal žalobkyni – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně od 3. 6. 2023 do zaplacení (výrok ad. I tohoto rozsudku).

18. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.

19. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí.

20. Výrok ad. III tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve věci převážně procesně neúspěšná a žalovaný žádné náklady spojené s řízením nepožadoval.