62 C 76/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr Radanou Vilčovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul . jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částky 2 918 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 2 918 Kč s úrokem z prodlení od 28. 3. 2020 do 21. 12. 2020 ve výši 215 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 6 292 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně si dne 21. 12. 2020 podala u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala úhrady částky 2 918 Kč s příslušenstvím. Své podání odůvodnila tím, že strany uzavřely pojistnou smlouvu v písemné formě [číslo] přičemž smlouva se kromě obecné úpravy řídí úpravou zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na 21. 12. 2018 a jednalo se o pojištění vozidla [značka vozidla] [anonymizováno] [registrační značka]. Předmětem smlouvy bylo komplexní pojištění vozidla„ NAMÍRU“. První pojistné bylo sjednáno v částce 7 679 Kč a bylo sjednáno v roční délce. Pojistné bylo splatné první den příslušného pojistného období, když výše dalších předepsaných pojistných událostí se mohla změnit, a to zejména s ohledem na ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb. i s ohledem na stav trhu. O případné úpravě výše pojistného byl žalovaný vyrozuměn dopisem. Pojistné zaniklo ke dni 27. 3. 2020 v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a důvodem pro zánik bylo marné uplynutí 30 denní lhůty. Žalovaný byl v souladu se zákonem upomínán, dlužné pojistné neuhradil a nepožádal o prodloužení lhůty k dobrovolné úhradě. Následně mu bylo zasláno i oznámení o zániku pojištění. Při zániku pojištění má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, když pojistné hrazeno nebylo, a to na jeho poměrnou část sjednaného pojistného. Dlužné období, kdy nebylo pojistné hrazeno, bylo od 21. 12. 2019 do 27. 3. 2020 a podle § 13 odst. 2 shora citovaného zákona náleží pojistiteli, tj. žalobkyni, pojistné až do konce kalendářního měsíce, tj. do 31. 3. 2020, nicméně žalobkyně požaduje poměrnou část pojistného pouze za skutečnou dobu trvání pojištění do 27. 3. 2020. Za uvedené období žalobkyně požaduje po žalovaném na pojistném částku 2 918 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, pak za období od 28. 3. 2020 do 21. 12. 2020 požaduje po žalovaném také příslušenství ve výši 215 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje úhrady poplatku ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání zákonem uložené upomínky na dlužné pojistné s upozorněním na možný zánik pojištění. Současně žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu poplatku ve výši 300 Kč, a to za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění, když tyto poplatky jsou účtovány v souladu se sazebníkem nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění. Na sjednanou povinnost k jejich úhradě byl žalovaný upozorněn rovněž dopisem, v němž byl informován o zániku pojištění.

2. Žalovaný v písemném odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu uvedl, že uplatněný nárok zcela neuznává, když je nesporné, že byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] s datem vzniku pojištění k 21. 12. 2018 a prvním pojistným ve výši 7 679 Kč. Sporné však žalovaný činí to, že pojištění z předmětné smlouvy skončilo k datu 27. 3. 2020 na základě marně uplynulé lhůty dle § 12 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Pojištění podle žalovaného zaniklo již k datu 20. 12. 2019, a to na základě jiného právního jednání. Dne 4. 11. 2019 bylo žalobkyní žalovanému doručeno oznámení o zvýšení pojistného na další pojistné období od 21. 12. 2019 do 21. 12. 2020, datované dnem 24. 9. 2019, kterým původní pojistné 7 679 Kč bylo navýšeno na 8 746 Kč. Zároveň byl žalovaný žalobkyní v souladu s ustanovením § 2786 odst. 2 občanského zákoníku řádně upozorněn na možnost nesouhlasu se změnou výše pojistného, v jehož důsledku dojde k zániku pojištění ke konci pojistného období, tj. k datu 20. 12. 2019. Žalovaný tuto zákonnou možnost využil a dne 18. 11. 2019 zaslal žalobkyni písemný nesouhlas se změnou výše pojistného na následující pojistné období. Tento nesouhlas byl žalobkyni prokazatelně doručen, když ta na něj reagovala sdělením k pojistné smlouvě ze dne 19. 11. 2019, v němž potvrzuje doručení nesouhlasu žalovaného. Ve smyslu § 2782 odst. 2 občanského zákoníku žalovaný projevil nesouhlas se změnou výše pojistného na další pojistné období v zákonné třicetidenní lhůtě, a to bez ohledu na sdělení žalobkyně, že tato lhůta nebyla dodržena. Pojištění zaniklo ze zákona, a to i v souladu s poučením samotné žalobkyně v oznámení o zvýšení pojistného ke konci pojistného období, na které bylo pojištění zaplaceno, tj. k datu 20. 12. 2019. Žaloba na zaplacení pojistného na další pojistné období od 21. 12. 2019 do data marného uplynutí náhradní lhůty k úhradě pojistného je proto zcela nedůvodná a žalovaný navrhoval, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odporu ze dne 8. 3. 2021 uvedla, že odpor žalovaného neuznává a s tímto nesouhlasí s tím, že pojištění zaniklo k datu 20. 12. 2019 v souladu s ustanovením § 2786 odst. 2 občanského zákoníku, když v odporu není prokázáno tvrzení, že dne 4. 11. 2019 bylo žalobkyní žalovanému doručeno oznámení o zvýšení pojistného na další pojistné období. Žalobkyně předpis pojistného ze dne 24. 9. 2019, kterým oznámila výši pojistného na další pojistné období včetně zelené karty, zaslala na adresu žalovaného poštou 25. 9. 2019 (viz. printscreen o zpracování a zaslání), následně až dne 18. 11. 2019 obdržela žalobkyně nesouhlas se změnou výše pojistného na následující pojistné období, v němž žalovaný se nikterak nezmiňuje o datu jeho doručení. Proto žalovaného obratem sdělením z 19. 11. 2019 informovala o tom, že žádosti o ukončení pojištění nelze vyhovět, jelikož lhůta, v níž měl možnost uplatnit svůj nesouhlas, nebyla dodržena. V tomto přípise žalovaného opakovaně informovala, že pojištění zanikne na základě jeho výpovědi ze dne 14. 11. 2019, dnem 20. 12. 2020. Na tento přípis žalobkyně ze dne 19. 11. 2019 žalovaný nijak nereagoval, ba ani na další připomenutí platby, upozornění na neuhrazené pojistné, ani další upomínky k úhradě včetně upomínky s upozorněním na možný zánik pojistného k datu 26. 3. 2020 pro neplacení pojistného ze dne 3. 2. 2020. Proto pojištění zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný měl řadu měsíců možnost se s žalobkyní dohodnout na dřívějším ukončení pojištění a žalobkyně by mu jistě vyšla vstříc. Žalovaný však na žádný z přípisů žalobkyně nikterak nereagoval. Je nesporné, že žalovaný uhradil první pojistné za období od 21. 12. 2018 do 20. 12. 2019 ve sjednané výši, a to dne 3. 1. 2019. Další pojistné za období od 21. 12. 2019 do 20. 12. 2020 ve výši 8 746 Kč ani po upomínce s upozorněním na možný zánik pojistného nezaplatil. Proto pojištění zaniklo uplynutím lhůty dne 26. 3. 2020, resp. ke dni 27. 3. 2020. Při zániku pojištění má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jeho poměrnou část. Dlužné období, ve kterém nebylo pojistné placeno, je od 21. 12. 2019 do 26. 3. 2020 včetně, když ale dle § 13 odst. 2 výše citovaného zákona náleží pojistiteli, tj. žalobkyni, pojistné až do konce kalendářního měsíce, tj. do 31. 3. 2020. Žalobkyně však požaduje pojistné jen po dobu skutečného trvání pojištění do 26. 3. 2020 a za toto období činí dlužné pojistné částku 2 318 Kč Vedle dlužného pojistného – vymáhacího předpisu žalobkyně požaduje k úhradě rovněž náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného v celkové výši 600 Kč, přičemž tato částka vychází z platného sazebníku pro vymáhání nákladů pojistného u produktu neživotního pojištění s účinností od 1. 6. 2019, a to dle položky 1 ve výši 300 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného a dle položky 2 ve výši 300 Kč za odeslání pokusu o smír po zániku pojištění ze dne 5. 5. 2020, který byl zaslán žalovanému e-mailem na adresu uvedenou v pojistné smlouvě. Jedná se o náklady, které tvoří součást pohledávky za žalovaným, tzn., o náklady spojené s jejich uplatněním ve smyslu § 513 občanského zákoníku, když představují finanční paušalizaci všech kroků, které žalobkyně musela učinit a vynaložit nad rámec pojistnou smlouvou sjednaných a presumovaných úkonů. V souvislosti s porušením smluvních povinností žalovaného a nedodržení ustanovení o placení pojistného z jeho strany. Dluh žalovaného proto činí 2 918 Kč a žalobkyně požaduje, aby tato částka jí byla přiznána včetně příslušenství a nákladů řízení.

4. Žalovaný na vyjádření žalované reagoval přípisem ze dne 6. 4. 2021, v němž uvedl, že má za to, že není tím, kdo by měl prokazovat, kdy mu bylo žalobkyní doručeno oznámení o zvýšení pojistného na další pojistné období, jak se toho dovolává žalobkyně ve svém vyjádření. Žalovaný tvrdí, že mu oznámení bylo doručeno, byť je datováno již k 24. 9. 2019, až dne 4. 11. 2019 a pokud žalobkyně tvrdí něco jiného, nechť potom prokazuje, že tomu bylo jinak. Printscreen – zpracování o zaslání předpisu poštou dne 25. 9. 2019 takové doručení dokumentu žalovanému žalobkyní neprokazuje. Dokonce ani neprokazuje odeslání tohoto dokumentu žalobkyní žalovanému. Pokud se týká účtování nákladů 300 Kč za odeslaný pokus o smír ze dne 5. 5. 2020, pak tento měl být doručován na e-mailovou adresu [email] uvedenou v pojistné smlouvě. Takováto adresa ale ve smlouvě uvedená není a správná adresa ve smlouvě uvedená je [email]. Pokud se tak nejedná o překlep zástupkyně žalobkyně v posledním vyjádření, tak přinejmenším tento náklad by žalobkyni být přiznán neměl.

5. Soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) v nepřítomnosti žalobkyně, která svou neúčast u jednání omluvila a v této písemné omluvě uvedla, že na podané žalobě v plném rozsahu trvá.

6. Žalovaný u jednání setrval na svém procesním stanovisku a navrhoval zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

7. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem, byla dne 21. 12. 2018 uzavřena pojistná smlouva o komplexním pojištění vozidla„ NAMÍRU“ [číslo] na základě které bylo pojištěno motorové vozidlo žalovaného [značka vozidla] [anonymizováno], [registrační značka] a pojistné bylo stanoveno částkou 7 679 Kč ročně. Žalovaný byl dopisem žalobkyně ze dne 24. 9. 2019 vyzván k úhradě pojistného na další pojistné období od 21. 12. 2019 do 20. 12. 2020, přičemž výše pojistného byla zvýšena na částku 8 746 Kč. Žalovaný byl poučen, že pokud s úpravou výše pojistného na další období nesouhlasí, nechť do jednoho měsíce od doručení tohoto dopisu svůj podepsaný nesouhlas sdělí žalobkyni a v takovém případě pojištění zanikne k 20. 12. 2019. Žalovaný dopisem ze dne 15. 11. 2019 sdělil žalobkyni svůj nesouhlas se změnou výše pojistného u pojistné smlouvy [číslo] s tím, že tak činí v jednoměsíční zákonné lhůtě a žádá o ukončení pojištění ke konci pojistného období. Žalobkyně žalovanému dopisem ze dne 19. 11. 2019 potvrdila, že dne 18. 11. 2019 obdrželi oznámení o nesouhlasu s nově stanovenou výší pojistného, avšak tomuto ukončení pojištění nemůže vyhověno, neboť žalovaný jako pojistník tak měl učinit do jednoho měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně výše pojistného dozvěděl, což však v této lhůtě neučinil. V tomto případě však pojištění nezaniká a zanikne až na základě zaslané výpovědi ze dne 14. 11. 2019, a to ke dni 20. 12. 2020. Žalovaný dopisem z 12. 11. 2019, došlým žalobkyni 14. 11. 2019, vypověděl pojistnou smlouvu ke konci pojistného období. Na toto podání žalobkyně reagovala dopisem ze dne 15. 11. 2019 s tím, že pojistná smlouva zanikne až uplynutím lhůty dne 20. 12. 2020, když pojistiteli měla být doručena písemně nejméně 6 týdnů před koncem pojistného období, přičemž tato lhůta nebyla dodržena. Žalobkyně upozornila žalovaného dopisem ze dne 3. 12. 2019 o zaplacení pojistného ve výši 8 746 Kč ke dni 21. 12. 2019. Dne 7. 1. 2020 jej upozornila na neuhrazené pojistné a vyzvala žalovaného k urychlenému zaplacení této platby s tím, že pokud nebude dlužná částka zaplacena, budou nuceni účtovat dodatečné náklady související s upomínáním. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou prostřednictvím zástupkyně žalobkyně ze dne 24. 7. 2020 k úhradě dlužného pojistného v částce 2 918 Kč za období do 21. 12. 2019 do 27. 3. 2020. Ze strany žalovaného na dlužném pojistném ničeho zaplaceno nebylo.

8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. V daném případě byla mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem ve smyslu ustanovení § 2758 a násl. občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla uzavřena pojistná smlouva, na základě které bylo pojištěno motorové vozidlo žalovaného a ten se zavázal platit pojistné v částkách a termínech uvedených v takto uzavřené smlouvě. Žalovaný zaplatil z této pojistné smlouvy pojistné za období od 21. 12. 2018 do 20. 12. 2019, za následné období od 21. 12. 2019 do 20. 12. 2020 mělo pojistné činit částku 8 746 Kč, avšak žalovaný s takto zvýšeným pojistným nesouhlasil. Ve smyslu § 2786 odst. 1 občanského zákoníku byla žalobkyně jako pojistitel povinna pojistníkovi nejpozději 2 měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, v němž se výše pojistného mění, toto pojistníkovi sdělit a žalovaný jako pojistník ve smyslu odst. 2 téhož zákonného ustanovení svůj nesouhlas se změnou pojistného měl projevit do 1 měsíce ode dne, kdy se o této změně dozvěděl. V takovém případě by pojištění zaniklo uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno. Žalovaný se zvýšením pojistného na částku 8 746 Kč ročně nesouhlasil a toto žalobkyni sdělil dne 15. 11. 2019. Žalobkyně však s tímto nesouhlasila, neboť uvedla, že žalovaný tak neučinil v zákonné jednoměsíční lhůtě od doručení dopisu datovaného 24. 9. 2019. Žalobkyně však v řízení neprokázala, ke kterému dni sdělení o nové výši pojistného datované 24. 9. 2019 žalovanému doručila. Pokud žalobkyně v řízení namítala, že žalovaný svůj nesouhlas s upravenou výši pojistného neprojevil žalovaný v jednoměsíční lhůtě ode dne doručení tohoto dopisu, pak tuto skutečnost žádným způsobem v řízení neprokázala. Doložený printscreen o zpracování a zaslání předpisu poštou ze dne 25. 9. 2019 neprokazuje, kterým dnem skutečně došlo k odeslání výzvy k zaplacení pojistného s jejím zvýšením a kdy tato zásilka byla žalovanému doručena, aby tak žalobkyně mohla tvrdit, že žalovaný svůj nesouhlas neučinil v jednoměsíční lhůtě od doručení dopisu. Za této situace pojištění žalovaného z uvedené smlouvy zaniklo ke dni 20. 12. 2019. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, svou neúčast řádně omluvila, avšak tímto se připravila o možnost být soudem řádně poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o povinnosti tvrzení a prokázání skutečností svědčících o tom, že žalovanému skutečně byla předmětná zásilka odeslána dne 25. 9. 2019 a kdy mu tato zásilka byla doručena, aby mohla v řízení tvrdit a prokazovat, že žalovaný ve smyslu § 2786 odst. 2 o.s.ř. nedodržel jednoměsíční lhůtu pro vyjádření svého nesouhlasu se změnou výše pojistného. Žalobkyně v řízení neunesla břemeno tvrzení, ani břemeno důkazní, a proto soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítnout.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyně, která nebyla v řízení úspěšná, byla zavázána zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 6 292 Kč Tyto náklady se sestávají z nákladů na právní zastoupení žalovaného, a to za 4 úkony právní pomoci po 1 000 Kč, tj. 4 000 Kč dle ustanovení § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), 2 x d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., hotových výdajů stanovených paušální částkou 300 Kč za 1 úkon právní pomoci, to je za 4 úkony právní pomoci 1 200 Kč dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), 2 x d), g) a § 13 odst. 4 téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 1 092 Kč. Soud uložil žalobkyni uhradit žalovanému takto vyčíslené náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.