63 C 177/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Kučerou jako samosoudcem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost žalobce k žalovanému stanovená naposledy rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. spisová značka, jenž nabyl právní moci dne datum, na částku 1 500 Kč měsíčně, se s účinností od datum zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, jímž by zdejší soud zrušil jeho vyživovací povinnost vůči žalovanému.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že souhlasí s návrhem žalobce zrušit vyživovací povinnost. 3. příjmení listem ze dne datum vystaveným anonymizována tři slova část obce a část obce a rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, vzal soud za prokázané, že výživné pro tehdy nezletilého celé jméno žalovaného bylo stanoveno žalobci na částku 1 500 Kč měsíčně. Sdělením o přestupu žáka ze dne datum, ústřižky poštovních poukázek za období leden až prosinec rok a výučním listem ze dne datum vzal soud za prokázané, že žalovaný ukončil studium ve anonymizována tři slova škole ke dni datum, status studenta měl do datum, kdy přestoupil z denního na dálkové studium na ulice škole technické v obec, výživné pobíral do datum.

4. Shodnými tvrzeními účastníků vzal soud za prokázané, že od datum žádné výživné hrazené není, od té doby se již žalovaný živí sám.

5. Dle ust. § 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

6. Dle ust. § 911 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

7. V řízení bylo prokázáno, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému byla naposledy upravena rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka, číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, tak, že výživné pro tehdy nezletilého žalovaného bylo stanoveno na částku 1 500 Kč měsíčně. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný ukončil studium ve anonymizována čtyři slova ke dni datum, status studenta měl do datum, kdy přestoupil z denního na dálkové studium na ulice škole technické v obec, výživné pobíral do datum. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný je již sám schopen se živit, a proto vyživovací povinnost žalobce k žalovanému zrušil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měl ve věci plný úspěch žalobce, který však náhradu nákladů řízení po žalovaném nepožadoval. Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání, neboť účastníci se práva podat odvolání po vyhlášení rozsudku výslovně vzdali.