63 C 41/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl předsedou senátu titul Pavlem Kučerou jako samosoudcem v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 146 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 146 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 8 292 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 3 146 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil svou žalobu tím, že [anonymizována tři slova] [územní celek] se sídlem v [obec] jako příslušný orgán ochrany veřejného zdraví zjistila na základě výkonu státního [anonymizováno] dozoru dne [datum], že žalobce nevydal pro pracoviště prodejny [ulice] síň [anonymizováno], [ulice] dům [anonymizováno], [ulice], písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví, ochraně životního prostředí při práci se [anonymizováno] originál, čímž porušil § 44 odst. 7 zákona č. 258/2000 Sb., dále bylo provedenou kontrolou zjištěno, že žalobce porušil § 104 odst. 1, 5 zákona č. 262/2006 Sb., když neposkytl zaměstnancům předmětného pracoviště osobní ochranné pracovní prostředky, které by chránily zaměstnance před riziky plynoucími z chemického faktoru pracovních podmínek, dále žalobce porušil § 103 odst. 2, 3 zákona č. 262/2006 Sb., když jako zaměstnavatel neurčil obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a vedení dokumentace o provedených školeních a nezajistil zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti ochrany zdraví při práci, které se týkají rizika nakládání s nebezpečnou chemickou směsí, s níž mohou zaměstnanci při výkonu svého povolání přijít do styku. Kontrolou bylo dále zjištěno, že žalobce porušil § 2 odst. 1 písm. f) zákona č. 309/2006 Sb., když jakožto zaměstnavatel nezajistil, aby pracoviště pro zaměstnance odpovídalo stanovenému hygienickému požadavku, protože nebylo vybaveno prostředky pro poskytnutí první pomoci. Dne [datum] rozhodla [anonymizována tři slova] [územní celek] na základě protokolu o kontrole ze dne [datum] v příkazním řízení a uložila žalobci pokutu ve výši 5 000 Kč, žalobce podal proti uvedenému příkazu dne [datum] odpor, čímž se příkaz zrušil a v řízení se pokračovalo. [ulice] orgán dne [datum] vyrozuměl žalobce o pokračování v řízení a následně dne [datum] vydal rozhodnutí, kterým uložil žalobci pokutu ve výši 5 000 Kč, na základě podaného odvolání žalobce ze dne [datum] rozhodlo [stát. instituce] dne [datum] tak, že rozhodnutí správního orgánu v části změnilo a ve zbytku potvrdilo. Žalobce následně podal žalobu u Krajského soudu v Ostravě, jenž rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobě vyhověl, rozhodnutí [stát. instituce] zrušil a věc [stát. instituce] vrátil k dalšímu řízení, neboť dospěl k závěru, že skutky, které jsou žalobci kladeny za vinu, nebyly prokázány a nelze se spokojit s tvrzeními obsaženými v protokolu o kontrole, Krajský soud v Ostravě rovněž rozsudkem zavázal [anonymizováno] k zaplacení náhrady nákladů řízení žalobci ve výši [částka], tyto náklady dne do [datum] [stát. instituce] uhradilo k rukám právního zástupce žalobce. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítl kasační stížnost [stát. instituce] a uložil mu povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti částku [částka], tato částka byla [stát. instituce] dne [datum] uhrazena. V souladu se závěry Nejvyššího správního soudu [stát. instituce] zrušilo napadené rozhodnutí správního orgánu a věc vrátilo správnímu orgánu k novému projednání. [ulice] orgán dne [datum] pokračoval v řízení a usnesením ze dne [datum] rozhodl tak, že se řízení o přestupcích zahájené dne [datum] zastavuje, neboť skutky, o nichž se vede řízení, se nestaly, když správní orgán dospěl k závěru, že nemá za prokázané, že by žalobce svým jednáním porušil povinnosti, pro které dne [datum] správní orgán zahájil řízení. Výše uvedené usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žalobce uplatnil nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, a to tak, že uplatnil nárok na náhradu škody spočívající v nákladech vynaložených žalobcem na právní zastoupení ve správním řízení ve výši 3 146 Kč. Žalovaný v rámci vyjádření k žádosti o náhradu škody ze dne [datum] odmítl nárok žalobce. Žalobce odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1099/19, který je aplikovatelný na případ žalobce. Žalobce tak uplatňuje vůči žalovanému nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím spočívající v účelně vynaložených nákladech na právní zastoupení ve smyslu § 31 zákona č. 82/1998 Sb. ve výši 3 146 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že požadoval její zamítnutí. Žalovaný dále uvedl, že v posuzované právní věci oznámení o zahájení správního řízení vydáno nebylo, nelze tak aplikovat nález Ústavního soudu ze dne [datum], II. ÚS 1099/19. V předmětné věci vydala [anonymizována tři slova] dne [datum] příkaz, který byl prvním úkonem ve věci, podáním odporu byl příkaz ze zákona zrušen a nelze tedy tvrdit, že právním titulem pro vznik odpovědnosti státu za škodu v dané věci je uvedený příkaz, neboť se jedná o rozhodnutí, které nikdy nemělo vůči žalobci právní účinky, a tímto příkazem nebyla žalobci způsobena jakákoliv škoda. Příkaz nemůže být právním titulem pro vznik odpovědnosti státu za vzniklou škodu. Nejvyšší správní soud ani Krajský soud v Ostravě nevytkly [anonymizována tři slova], že by na základě kontrolního zjištění nebyla oprávněna vydat příkaz ze dne [datum], když uvedly, že vzhledem k obsahu odporu měla [anonymizována tři slova] provést další dokazování. Usnesením ze dne [datum] rozhodla následně [anonymizována tři slova] tak, že se předmětné řízení o přestupcích zastavuje, neboť se skutky, o nichž se vede řízení, nestaly. Pravomocné zastavení řízení o přestupcích nemůže být dáno k tíži žalovaného, neboť k samotnému zastavení dochází po kvalifikovaném provedení dokazování a po splnění zákonných podmínek. Žalobce uplatňuje nárok na náhradu nákladů za právní zastoupení, které vynaložil v souvislosti se sepsáním návrhu na doplnění dokazování ze dne [datum] a účasti u výslechu svědkyň dne [datum], tedy úkonů v rámci pokračování společného řízení o přestupcích. Dle § 79 odst. 3 správního řádu nestanoví-li zákon, jinak, nese účastník své náklady, jimiž se rozumí i odměna za zastupování. Bylo tak pouze na svobodném uvážení žalobce, zda v posuzovaném případě využil právních služeb advokáta, přičemž musel být srozuměn s tím, že si tyto náklady ponese sám. V posuzovaném případě nebyly splněny nutné předpoklady vzniku odpovědnosti státu za škodu.

3. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a usnesením [anonymizována tři slova] ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo] [spisová značka], vzal soud za prokázané, že dne [datum] rozhodla [anonymizována tři slova] [územní celek] na základě protokolu o kontrole ze dne [datum] v příkazním řízení a uložila žalobci pokutu ve výši 5 000 Kč, žalobce podal proti uvedenému příkazu dne [datum] odpor, čímž se příkaz zrušil a v řízení se pokračovalo. [ulice] orgán dne [datum] vyrozuměl žalobce o pokračování v řízení a následně dne [datum] vydal rozhodnutí, kterým uložil žalobci pokutu ve výši 5 000 Kč, na základě podaného odvolání žalobce ze dne [datum] rozhodlo [stát. instituce] dne [datum] tak, že rozhodnutí správního orgánu v části změnilo a ve zbytku potvrdilo. Žalobce následně podal žalobu u Krajského soudu v Ostravě, jenž rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobě vyhověl, rozhodnutí [stát. instituce] zrušil a věc [stát. instituce] vrátil k dalšímu řízení, neboť dospěl k závěru, že skutky, které jsou žalobci kladeny za vinu, nebyly prokázány a nelze se spokojit s tvrzeními obsaženými v protokolu o kontrole. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítl kasační stížnost [stát. instituce] a uložil mu povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti částku 4 114 Kč, v souladu se závěry Nejvyššího správního soudu [stát. instituce] zrušilo napadené rozhodnutí správního orgánu a věc vrátilo správnímu orgánu k novému projednání. [ulice] orgán dne [datum] pokračoval v řízení a usnesením ze dne [datum] rozhodl tak, že se řízení o přestupcích zahájené dne [datum] zastavuje, neboť skutky, o nichž se vede řízení, se nestaly, když správní orgán dospěl k závěru, že nemá za prokázané, že by žalobce svým jednáním porušil povinnosti, pro které dne [datum] správní orgán zahájil řízení.

4. Fakturou [číslo] ze dne [datum] a výpisem z účtu u [obec] [anonymizováno] za období [anonymizováno] [rok] vzal soud za prokázané, že žalobce zaplatil právnímu zástupci za právní služby poskytnuté ve správním řízení celkem částku 7 260 Kč. Vyjádřením [stát. instituce] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že [stát. instituce] odmítlo výše uvedený nárok žalobce.

5. Dle ust. § 3 odst. 1 písm. a) zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v tehdy platném znění, stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

6. Dle ust. § 5 písm. a) a b) zák. č. 82/1998 Sb., v tehdy platném znění, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním a nesprávným úředním postupem.

7. Dle ust. § 14 odst. 1 a 3 zák. č. 82/1998 Sb., v tehdy platném znění, nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6 téhož zákona. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

8. Dle ust. § 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., v tehdy platném znění, domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

9. Dle ust. § 31 odst. 1, 2 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

10. Dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. S ohledem na shora provedené dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud předně dospěl k závěru, že žalobce řádně uplatnil svůj nárok u žalovaného, když žalobce požádal žalovaného o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, a to o zaplacení majetkové škody ve výši 3 146 Kč, žalovaný toto odmítnul. Žalobce přitom řádně specifikoval, jakého nároku a z jakého důvodu se domáhá. V souladu s ust. § 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., v tehdy platném znění, se pak žalobce domáhal náhrady škody u soudu, neboť do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

12. V řízení bylo přitom prokázáno, že dne [datum] rozhodla [anonymizována tři slova] [územní celek] na základě protokolu o kontrole ze dne [datum] v příkazním řízení a uložila žalobci pokutu ve výši 5 000 Kč, žalobce podal proti uvedenému příkazu dne [datum] odpor, čímž se příkaz zrušil a v řízení se pokračovalo. [ulice] orgán dne [datum] vyrozuměl žalobce o pokračování v řízení a následně dne [datum] vydal rozhodnutí, kterým uložil žalobci pokutu ve výši 5 000 Kč, na základě podaného odvolání žalobce ze dne [datum] rozhodlo [stát. instituce] dne [datum] tak, že rozhodnutí správního orgánu v části změnilo a ve zbytku potvrdilo. Žalobce následně podal žalobu u Krajského soudu v Ostravě, jenž rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobě vyhověl, rozhodnutí [stát. instituce] zrušil a věc [stát. instituce] vrátil k dalšímu řízení, neboť dospěl k závěru, že skutky, které jsou žalobci kladeny za vinu, nebyly prokázány a nelze se spokojit s tvrzeními obsaženými v protokolu o kontrole. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítl kasační stížnost [stát. instituce] a uložil mu povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti částku 4 114 Kč, v souladu se závěry Nejvyššího správního soudu [stát. instituce] zrušilo napadené rozhodnutí správního orgánu a věc vrátilo správnímu orgánu k novému projednání. [ulice] orgán dne [datum] pokračoval v řízení a usnesením ze dne [datum] rozhodl tak, že se řízení o přestupcích zahájené dne [datum] zastavuje, neboť skutky, o nichž se vede řízení, se nestaly.

13. Dle ust. § 150 odst. 2 správního řádu v řízení o vydání příkazu může být jediným podkladem kontrolní protokol pořízený podle zvláštního zákona týmž správním orgánem, který je věcně a místně příslušný ke správnímu řízení navazujícímu na kontrolní zjišťování, pokud protokol pořizoval ten, kdo může být oprávněnou úřední osobou, a pokud se kontrolovaný seznámil s obsahem protokolu nebo byl k seznámení se s obsahem protokolu řádně vyzván, popřípadě pokud byly v souladu se zákonem vyřízeny námitky kontrolovaného proti obsahu protokolu a pokud o obsahu protokolu nejsou pochybnosti ani z jiného důvodu. Příkaz je tedy možno vydat ve správním řízení v případě, že správní orgán považuje skutková zjištění za dostačující. Vydání příkazu je tak pouze možnost správního orgánu, a nikoliv jeho povinnost, správní orgán tak musí vždy pečlivě vážit, zda podmínky pro vydání příkazu jsou splněny. Pokud tedy dojde k vydání příkazu, který je podáním odporu zrušen a následně je řízení zastaveno, protože se skutky, o nichž se vede řízení, vůbec nestaly, nebyly tak zcela jistě splněny podmínky pro vydání příkazu, když skutková zjištění nemohla být v daném případě dostačující a o obsahu protokolu byly pochybnosti. Jinak řečeno, v daném případě k vydání příkazu dojít nemělo, a pokud se tak stalo, byla žalobci tímto způsobena škoda.

14. Jak již bylo uvedeno výše, podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. V daném případě tedy podáním odporu ze strany žalobce došlo sice ke zrušení příkazu, nebyly však odstraněny veškeré právní účinky vůči žalobci, které tento příkaz vyvolal, když správní řízení vůči žalobci nadále pokračovalo a žalobce byl nucen se bránit. Nelze tedy souhlasit s názorem žalovaného, že neexistuje právní titul pro vznik odpovědnosti státu za škodu v dané věci, když uvedený příkaz měl vůči žalobci právní účinky. Navíc s ohledem na výše popsanou enormní snahu žalovaného dosáhnout toho, aby byl žalobce sankcionován, se pak nelze divit tomu, že žalobce se nechal v pokračujícím řízení zastoupit.

15. Jestliže se dále žalovaný bránil s odkazem na ust. § 79 odst. 3 správního řádu, dle kterého nestanoví-li zákon jinak, nese účastník své náklady, jeho výklad tohoto ustanovení by v případě správního řízení téměř vylučoval odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, což je v příkrém rozporu se smyslem a účelem zákona č. 82/1998 Sb., dle kterého je přímo podmínkou přiznání náhrady škody nemožnost poškozeného náhradu nákladů řízení uplatnit v původním řízení na základě procesních předpisů (ust. § 31 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.). Odkaz na procesní předpisy tedy znamená, že je možno náhradu škody přiznat jen u těch nákladů řízení, které procesní předpis nahradit neumožňuje (což je případ ust. § 79 odst. 3 spr. řádu). Pokud jejich náhradu procesní předpis umožňuje, je náhrada škody vyloučena, bez ohledu na to, že poškozenému v původním řízení přiznány nebyly, například z důvodu jeho procesního neúspěchu nebo čistě proto, že mu je rozhodující orgán v rámci své diskrece nepřiznal (II. ÚS 2085/08, NS 25 Cdo 2928/2006). V daném případě však ve správním řízení o nákladech řízení žalobce nebylo vůbec rozhodováno.

16. S ohledem na znění ust. § 31 odst. 1, 2 zák. č. 82/1998 Sb., dle kterého náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu, je soud toho názoru, že výše uvedené stanovisko žalovaného je v tomto směru formalistické a příliš restriktivní. Náklady na zastupování žalobce ve výše uvedeném správní řízení považuje soud za účelně vynaložené a tyto sestávají ze dvou úkonů právní služby po 1 000 Kč (návrh na doplnění dokazování ze dne [datum], účast u výslechu svědkyň dne [datum]) dle ust. § 10 odst. 1 a § 7 bod 3 advokátního tarifu, ze dvou režijních paušálů po 300 Kč a dále z 21 % DPH ve výši 546 Kč, celková výše náhrady škody tak činí částku 3 146 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci celkovou dlužnou částku ve výši 3 146 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když s ohledem na to, že se žalovaný dostal se zaplacením dlužné částky do prodlení, rozhodl zároveň o jeho povinnosti zaplatit žalobci úrok z prodlení stanovený dle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.

17. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byl v řízení plně úspěšný žalobce, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, odměnou za čtyři úkony právní služby po 1 000 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, žaloba, účast u jednání dne [datum]) dle ust. § 7 ve spojení s ust. § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., čtyřmi režijními paušály po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a DPH ve výši 21 % v částce 1 092 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku 8 292 Kč, kterou je žalovaný v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.