64 C 125/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Veronikou Targa ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného

I. Výživné stanovené žalovanému naposledy rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] pro žalobkyni v částce 5 000 Kč měsíčně se s účinností od [datum] zvyšuje na částku 7 500 Kč měsíčně, splatnou vždy k 1. dni v měsíci k rukám žalobkyně.

II. Nedoplatek na výživném za období od [datum] do [datum] ve výši 10 887 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do výživného v částce 500 Kč měsíčně od [datum] zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 13 878,70 Kč k rukám zástupkyně JUDr. [jméno] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost platit jí výživné v částce 8 000 Kč měsíčně (po zpětvzetí žaloby co do částky 1 000 Kč) s účinností ode dne podání žaloby, tj. od [datum] s odůvodněním, že naposledy byla rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] schválena dohoda rodičů o výživném mj. pro její osobu ve výši 5 000 Kč měsíčně. K věci uvedla, že již nabyla zletilosti, přičemž je studentkou předposledního ročníku osmiletého gymnázia v [obec] - [obec]. Žije v domácnosti s matkou a dvěma nezletilými sourozenci. Matka je zaměstnána na pozici manager u [právnická osoba] [anonymizováno] s měsíčním příjmem cca 22 000 Kč hrubého, dále pobírá cestovní náhrady. Matka si svou vyživovací povinnost vůči žalobkyni plní hrazením nákladů za bydlení, nákupem potravin, praním, žehlením. Žalovaný je zaměstnán u [stát. instituce] a jeho měsíční příjem by se měl pohybovat mezi 45 000 Kč - 50 000 Kč čistého. Žalovaný má vedle její osoby vyživovací povinnost k nezletilé sestře [obec], jíž k rukám matky platí výživné 6 500 Kč měsíčně. S ohledem na její pravidelné měsíční výdaje, a sice náklady na stravné ve škole ve výši 1 100 Kč, jízdné ve výši 310 Kč, náklady za telefon ve výši 280 Kč, hygienické potřeby ve výši 600 Kč, náklady za péči o tělo a permanentku do fitness centra ve výši 1 500 Kč, se domnívá, že žalovaný je schopen ze svého příjmu přispívat částkou vyšší. Zároveň má v plánu absolvovat přípravné kurzy na vysokou školu, jazykový kurz a řidičský kurz.

2. Žalovaný s požadovanou výší výživného nesouhlasil, je zaměstnán u [stát. instituce], přičemž jeho průměrná čistá měsíční mzda v roce 2019 činila 39 795 Kč, v roce 2020 činila 40 527 Kč, v roce 2021 činila 43 630 Kč, za první tři měsíce roku 2022 činila 45 598 Kč. V souvislosti s plněním dalších pracovních povinností v rámci pandemie COVID 19 mu byly vyplaceny odměny v celkové výši 62 000 Kč, jedná se však o nenárokovou složku mzdy a nelze s ní dopředu počítat i s ohledem na současnou nepříznivou ekonomickou situaci. V období od [číslo] do [číslo] byl v úpadku s povolením oddlužení, po celou dobu oddlužení pobíral pouze nezabavitelnou část mzdy ve výši 9 200 Kč měsíčně, poté ihned souhlasil s navýšením výživného pro dcery. Bydlí v nájemním bytě s přítelkyní, která má ve střídavé péči nezletilého syna a rovněž přispívá na výživu své zletilé dceři, která studuje vysokou školu. Dne [datum] uzavřel smlouvu o půjčce na částku 100 000 Kč na vybavení bytu. Za nájem bytu včetně záloh na služby platí cca 15 000 Kč měsíčně, za internet platí 330 Kč měsíčně, během jednoho roku však došlo k navýšení záloh na služby o 1 700 Kč měsíčně. Zajímá se o obě dcery, až do počátku roku 2021 hradil žalobkyni mimo výživné další nepovinné záležitosti jako lyžařský kurz, dárky k narozeninám, Vánocům, [jméno] apod. Žalobkyně s ním však nekomunikuje, na telefonáty a sms zprávy nereaguje. Je informován o jejích studijních výsledcích prostřednictvím on-line aplikace. Poukázal na rozpor v tvrzené výši nákladů vynakládaných žalobkyní na stravné, jízdné a náklady za fitness centrum. Dle jeho názoru by se matka žalobkyně měla rovněž podílet na zvýšených potřebách žalobkyně, skutečnost, že má matka žalobkyně další vyživovací povinnost k nezletilému synovi, nemůže jít k jeho tíži, když ve výčtu osob v domácnosti žalobkyně nebyl uveden partner matky žalobkyně. Je ochoten hradit žalobkyni 6 500 Kč - 7 000 Kč měsíčně, což představuje obdobnou částku, jakou přispívá na druhou dceru.

3. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že přípravu na získání řidičského oprávnění zahájila v dubnu 2022 s tím, že zaplatila společnosti [právnická osoba] částku 15 000 Kč ve dvou splátkách. Absolvovala kurz angličtiny, za nějž vynaložila částku 3 595 Kč. Je členkou [anonymizována dvě slova] - fitness studio, přičemž poplatek za členství činí 1 300 Kč měsíčně. MultiSport kartu do tohoto studia uhradila částečně matka žalobkyně v částce 950 Kč. V dalším školním roce by chtěla absolvovat přípravné kurzy na právnické fakulty a kurz komunikačních dovedností, dále přípravné kurzy Scio. V průběhu letních prázdnin bude pracovat jako oddílová vedoucí na dvou táborech a jako animátorka v [země], brigády v průběhu školního roku z důvodu studia nezvládá.

4. U jednání soudu účastníci setrvali na svých procesních stanoviscích. Žalovaný v rámci jednání konaného dne [datum] k doplnění žalobkyně uvedl, že byl připraven dát žalobkyni k narozeninám částku 10 000 Kč, jíž mohla použít k úhradě autoškoly. Kurzy angličtiny s ohledem na skutečnost, že tyto žalobkyně navštěvuje od základní školy a dosahované studijní výsledky, nepovažuje za efektivní. Ohledně nákladů za posilovnu namítl, že žalobkyně může svou fyzickou zdatnost zvyšovat jinými způsoby než návštěvou fitness centra. K přípravě na vysoké školy je dle něj rozhodující samostudium, komunikační dovednosti má žalobkyně dostačující. Uvedené brigády žalobkyní nepovažuje za práci v pravém smyslu, žalobkyně by si mohla najít vhodnější práci s lepším výdělkem.

5. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobkyně je dcerou žalovaného, bydlí s matkou spolu s nezletilou sestrou a nezletilým bratrem v nájemním bytě v [obec]. Žalobkyně je studentkou víceletého gymnázia v [obec] - [obec] a žalobce pravidelně platí na její výživu 5 000 Kč měsíčně. Výdaje žalobkyně na stravné ve škole činí 39 Kč/oběd (tj. cca 858 Kč měsíčně), náklady za jízdné činí 2 627Kč. Žalobkyně vynaložila za řidičský kurz 15 000 Kč a dále vynakládá částku 1 300 Kč měsíčně za posilovnu.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: - z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], že jím byla schválena dohoda rodičů, jíž došlo ke zvýšení výživného stanoveného žalovanému pro žalobkyni a nezletilou [jméno] z částky 3 400 Kč měsíčně na částku 5 000 Kč měsíčně s účinností od [datum], přičemž v té době byl průměrný čistý měsíční příjem žalovaného ve výši cca 35 000 Kč a matky žalobkyně ve výši 13 500 Kč, žalobkyně byla studentkou (tercie) víceletého gymnázia, žalovaný měl vyživovací povinnost pouze k dcerám, matka žalobkyně očekávala narození dalšího dítěte, rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. - z účastnické výpovědi žalobkyně, že bydlí v domácnosti s matkou a dvěma sourozenci, partner matky žalobkyně s nimi nežije, pravidelně na domácnost nepřispívá, pouze občas něco zakoupí. Je studentkou předposledního ročníku víceletého gymnázia v [obec] - [obec], v kontaktu s žalovaným není přibližně rok. Chodila na brigádu do [anonymizována dvě slova] s výdělkem 2 000 Kč - 2 500 Kč měsíčně, na jaře ji však ukončila. Nevlastní žádný movitý majetek vyšší hodnoty ani nemovitý majetek. Platí si 1 300 Kč měsíčně za fitness centrum, 200 Kč měsíčně platí za kosmetiku, 600 Kč měsíčně za hygienické potřeby, dále platí 280 Kč měsíčně za paušál na mobil a 80 Kč měsíčně za aplikace Spotify a Netflix. Dochází na kurz angličtiny v rámci přípravy na zkoušku FCE, za nějž zaplatila částku cca 3 500 Kč a náklady za učebnice v částce 400 Kč, dále má kurz řidičského oprávnění, jenž stál 15 000 Kč. Co se volnočasových aktivit týče za návštěvy kamarádů a společenské akce vynakládá cca 600 - 700 Kč za víkend. Zvýšené náklady se svým zdravotním stavem nemá. Veškeré výdaje si hradí sama, po matce výživné nepožaduje, neboť jí platí bydlení a služby s tímto spjaté, zajišťuje jí osobní péči v podobě praní, vaření, úklidu. - z účastnické výpovědi žalovaného, že bydlí v nájemním bytě s partnerkou, za něj platí náklady v měsíční výši cca 15 000 Kč, partnerka mu přispívá cca 1/3, přičemž má čistý měsíční příjem přibližně 20 000 Kč. V kontaktu s dcerou není přibližně rok pro vzájemnou neshodu, avšak je pravidelně informován o jejích studijních výsledcích. Příjem má pouze ze zaměstnání, vlastní osobní vozidlo 15 let staré, nemovitý majetek nemá. Úspory nemá, vyjma uvedené zápůjčky jiné závazky nemá. Co se týče pravidelných měsíčních výdajů, tyto se pohybují v částce 25 000 Kč - 30 000 Kč, jednak za náklady spjaté s bydlením, stravu, náklady za údržbu chalupy a zahrady, dále náklady za PHM na dopravu do zaměstnání cca 3 000 Kč. Zvýšené náklady se zdravotním stavem nemá. - z potvrzení o příjmu matky žalobkyně, že je od [datum] zaměstnána u společnosti [právnická osoba] jako vedoucí centra sdílených služeb s průměrným čistým měsíčním příjmem za období 1 - 12/ 2021 v částce 26 500 Kč, za období 1 - 3 / 2022 v částce 26 575 Kč včetně cestovních náhrad. - z potvrzení o příjmu žalovaného, že je zaměstnán u [stát. instituce] a jeho průměrný čistý měsíční příjem za období 1 - 6/ 2021 činil částku 48 626 Kč, za období 7 - 12/ 2021 činil částku 53 135 Kč, a to včetně mimořádných odměn, za období 1 - 3/ 2022 činil částku 45 598 Kč. - z rozhodnutí zaměstnavatele žalovaného ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], že žalovanému byly v uvedených dnech přiznány odměny za plnění mimořádných služebních úkolů v celkové částce 62 000 Kč. - ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] včetně dodatku [číslo] evidenčního listu, že žalovaný má v nájmu byt [číslo] o velikosti 3+1, od [datum] za nájemné v částce 9 101 Kč měsíčně. Zálohy na služby spojené s bytem činí částku 4 059 Kč měsíčně. Předmětný byt užívá spolu s družkou a jejím synem. - z výpisu z účtu vedeného u m-Bank, že žalovaný platí v rámci trvalých plateb zálohu na plyn 200 Kč měsíčně, zálohu na elektřinu 1 600 Kč měsíčně a internet 330 Kč měsíčně. - z potvrzení ze dne [datum], že zaměstnavatel matce žalobkyně strhnul za měsíce duben, květen 2022 ze mzdy částku 950 Kč měsíčně pro účely úhrady MultiSport karty na jméno žalobkyně. - z potvrzení ze dne [datum], že žalobkyně je od 11/ 2021 členkou [anonymizována čtyři slova] [obec] [anonymizováno]. - z žádosti o přijetí k výuce a výcviku, že dne [datum] žalobkyně zahájila výuku a výcvik pro získání řidičského oprávnění skupiny vozidel B u provozovatele autoškoly, společnosti [právnická osoba], když ke dni [datum] tento výcvik ukončila. - z osvědčení o absolvování kurzu včetně stvrzenky ze dne [datum], že žalovaná v období od [datum] do [datum] absolvovala jazykový kurz - angličtina - příprava na Cambridge zkoušku FCE (B2), za nějž zaplatila 3 595 Kč. Pokud soud v řízení provedl další důkazy (čtením smlouvy o půjčce ze dne [datum], listiny označené školní stravování, jízdné DP [obec], [právnická osoba]), ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z těchto důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

7. Na základě výše provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Naposledy bylo o výživném žalovaného pro žalobkyni rozhodnuto rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], jímž došlo ke schválení dohody rodičů o navýšení výživného na částku 5 000 Kč měsíčně s účinností od [datum], přičemž v té době dosahoval žalovaný příjmu cca 35 000 Kč měsíčně a měl dvě vyživovací povinnosti, matka žalobkyně měla průměrný měsíční příjem ve výši 13 500 Kč, přičemž mimo dvě vyživovací povinnosti očekávala narození dalšího potomka, rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žalobkyně je dcerou žalovaného, přičemž je studentkou víceletého gymnázia v [obec] - [obec]. Žalobkyně žije v nájemním bytě v [obec] s matkou a dvěma nezletilými sourozenci. Matka žalobkyně je zaměstnána u společnosti [právnická osoba] a v období od 1/ 2021 do 3/ 2022 dosahovala průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši cca 26 500 Kč. Žalovaný žije v nájemním bytě s družkou a jejím synem. Náklady žalovaného na bydlení spolu se službami spojenými s užíváním bytu činí cca 15 000 Kč měsíčně, na něž mu přispívá družka přibližně 1/3, náklady na dopravu do zaměstnání činí cca 3 000 Kč měsíčně. Žalovaný je zaměstnán u [stát. instituce] a v období roku 2021 dosahoval v průměru čistého měsíčního příjmu cca 50 880 Kč včetně odměn přiznaných za období 12/ 2020 - 12/ 2021 v celkové částce 62 000 Kč. V období 1 -3/ 2022 měl žalovaný průměrný čistý příjem 45 598 Kč. Žalobkyně zaplatí měsíčně za stravné, jízdné, telefon, hygienické potřeby, péči o tělo, posilovnu přibližně částku 3 500 Kč, víkendové aktivity žalobkyně činí přibližně 2 400 Kč měsíčně, dále žalobkyně mimořádně vynaložila 15 000 Kč za řidičský kurz a 3 595 Kč za jazykový kurz.

8. Dle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

9. Dle § 911 o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

10. Dle § 913 odst. 1 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

11. Dle § 915 odst. 1 o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

12. Dle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

13. S ohledem na shora uvedený skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná. Bylo zjištěno, že žalobkyně je nadále studentkou víceletého gymnázia v [obec] - [obec], vyživovací povinnost rodičů k žalobkyni tak doposud trvá, neboť žalobkyně řádně pokračuje v přípravě na své budoucí povolání a není schopna se samostatně živit (§ 910 a § 911 o. z.). Naposledy bylo o výživném pro žalobkyni rozhodováno před čtyřmi lety, přičemž z rozhodovací praxe soudů vyplývá, že zpravidla po třech letech dochází k nárůstu potřeb každého dítěte v důsledku jeho fyzického a psychického růstu. Žalobkyně je tudíž oprávněna požadovat po žalovaném zvýšení výživného, neboť její potřeby se objektivně zvýšily už jen běžným plynutím času.

14. V nyní projednávané věci požaduje žalobkyně po žalovaném zvýšení výživného na částku 8 000 Kč měsíčně s účinností ode dne podání žaloby na soud, tj. od [datum]. Při rozhodování o výši výživného proto soud vycházel z poslední úpravy výživného pro žalobkyni, jíž bylo vůči žalovanému přiznáno výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně s účinností od [datum]. V té době měl žalovaný průměrný čistý měsíční příjem ve výši cca 35 000 Kč, matka žalobkyně měla průměrný čistý měsíční příjem ve výši 13 500 Kč, oba měli shodný počet vyživovacích povinností (dvě nezletilé dcery). Od uvedené doby došlo u obou rodičů žalobkyně k navýšení příjmů. Matka žalobkyně má průměrný čistý měsíční příjem 26 500 Kč, má však o jednu vyživovací povinnost navíc. Žalovaný v současné době dosahuje průměrného čistého příjmu v částce cca 45 600 Kč měsíčně. Soud zohlednil skutečnost, že vyjma žalobkyně platí žalovaný výživné i na nezletilou dceru [jméno] ve výši 6 500 Kč měsíčně. Rovněž přihlédl k jeho dalším pravidelným měsíčním nákladům za bydlení a dopravu do zaměstnání v celkové částce okolo 18 000 Kč. Jiné závazky žalovaného však nejsou pro soud rozhodné, neboť je nelze plnit na úkor výživného, které je přednostní pohledávkou. Dále soud posuzoval pravidelné měsíční výdaje žalobkyně, a sice stravné ve škole, jízdné, náklady na telefon, náklady za péči o tělo a posilovnu, hygienické potřeby, v celkové částce cca 3 500 Kč měsíčně, víkendové volnočasové aktivity v částce cca 2 400 Kč měsíčně, žalobkyni rovněž v rozhodném období vznikly mimořádné výdaje za jazykový kurz v částce 3 595 Kč a řidičský kurz v částce 15 000 Kč.

15. Po zhodnocení výše uvedeného dospěl soud v souladu s ustanovením § 913 o. z., k tomu, že opodstatněné potřeby žalobkyně odůvodňují přiznání vyššího výživného, přičemž majetkové poměry žalovaného po zohlednění nákladů za bydlení, dopravu a jeho vyživovací povinnosti toto umožňují, neboť mu v měsíci zůstává částka okolo 16 000 Kč. Došlo tak ke změně podstatných okolností ve smyslu § 163 o. s. ř. a soud navýšil s účinností od [datum] stanovené výživné pro žalobkyni o 2 500 Kč, tedy na výživné v částce 7 500 Kč měsíčně, což považuje za částku zcela přiměřenou zjištěným poměrům žalobkyně, neboť životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Podstatou shodné životní úrovně je to, aby se na všechny členy rodiny nahlíželo stejně a aby jejich postavení při využívání rodinných zdrojů bylo, když ne shodné, tak alespoň obdobné. Rozhodujícím je pak stav poměrů v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí (srov. § 154 odst. 1 o. s. ř.), tzn. zohlednit lze pouze okolnosti, které nastaly v době do vyhlášení (vydání) rozhodnutí o výživném. Argumenty žalobkyně, že plánuje v dalším školním roce docházet do přípravných kurzů k přijímacím zkouškám ke studiu na vysoké škole a s tímto bude mít zvýšené výdaje, jakož i s případným dalším studiem, nelze v současné chvíli v rámci tohoto rozhodnutí zohlednit. Dle názoru soudu za odůvodněné potřeby žalobkyně lze ovšem považovat i tvorbu úspor ve smyslu § 917 o. z., což jí přiznané výživné umožňuje. K námitce žalovaného stran nákladů žalobkyní vynakládaných zejména na jazykový kurz, fitness centrum soud uvádí, že tyto nepovažuje za neodůvodněné, naopak jsou zcela běžné věku a potřebám žalobkyně ve srovnání s potřebami jejích vrstevníků, nadto kurz cizího jazyka souvisí s jejím studiem. Žalobkyně se zároveň snaží vlastním úsilím přispět na úhradu svých potřeb pomocí brigád, vzhledem k jejímu dennímu studiu se ale nejedná o standardní příjem, kterého může pravidelně dosahovat. Stanovené výživné pak nikterak nevybočuje z rámce daného doporučujícími tabulkami Ministerstva spravedlnosti, podle kterých v případě příjmu žalovaného, počtu jeho vyživovacích povinností a věku žalobkyně by mělo činit okolo 17 % příjmu rodiče, je tak mírně pod spodní hranicí.

16. V částce 500 Kč měsíčně od [datum] však soud žalobě nevyhověl, neboť při úvaze o rozsahu vyživovací povinnosti žalovaného ve vztahu k odůvodněným potřebám žalobkyně bylo dle názoru soudu potřeba zohlednit taktéž rozsah matčiny vyživovací povinnosti k žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že matka jí plní vyživovací povinnost poskytováním bydlení, stravy a osobní péčí. Je však potřeba uvést, že žalobkyně je již zletilá a nemá zdravotní omezení, tudíž je schopna si zajišťovat péči o svou osobu. V souladu s rozhodovací praxí soudů se osobní péče rodičů považuje za vyvažující vyživovací povinnosti pouze u dětí zhruba do 10 let věku (viz závěry obsažené v rozhodnutích Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 14 Co 312/2009, sp. zn. 13 Co 233/2009). Proto nebudou-li potřeby žalobkyně kryty z výživného od žalovaného, je matka žalobkyně povinna se finančně podílet na její výživě. Soud tak zamítl žalobu žalobkyně v části placení dalšího výživného, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

17. Vzniklý nedoplatek na výživném za období od [datum] do [datum] ve výši 10 887 Kč (tvořený mj. poměrnou částí výživného za období od [datum] do [datum] v částce 887 Kč) pak uložil soud žalovanému zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok III).

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. tak, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, přičemž je nutno zároveň zohlednit, že žalobkyně částečným zpětvzetím žaloby zavinila zastavení řízení co do částky 1 000 Kč. Žalobkyně byla úspěšná co do 62,5 % (požadovaného navýšení o 4 000 Kč), žalovaný co do 37,5 %, převážně úspěšnější je tudíž žalobkyně a přísluší jí právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení (25 %). Tato je tvořena odměnou za právní zastoupení, přičemž u prvních tří úkonů právní služby činí sazba odměny za úkon 9 260 Kč (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) podle § 7 bod 6. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif), vycházeje z tarifní hodnoty předmětu právní služby 240 000 Kč (pětinásobek hodnoty ročního plnění, tj. 4 000 Kč x 12 x 5) podle § 8 odst. 1, 2 advokátního tarifu, u dalších dvou úkonů právní služby činí sazba odměny za úkon 8 300 Kč (účast u jednání dne [datum] a dne [datum]) podle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, vycházeje z výše tarifní hodnoty 180 000 Kč (tj. 3 000 Kč x 12 x 5) podle § 8 odst. 1, 2 advokátního tarifu, odměna za pět úkonů právní služby činí celkem 44 380 Kč spolu s náhradou hotových výdajů v částce 300 Kč ke každému z úkonů, tj. celkem 1 500 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, navýšeno o 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 9 634,80 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně tak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 25 % z částky 55 514,80 Kč, tj. 13 878,70 Kč, kterou byl žalovaný zavázán zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).