64 C 14/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Veronikou Targa ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví s žalovaným ke stavbě bez č. p./č. e., stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], obec Ostrava, [katastrální uzemí] u [obec], zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 13 600 Kč k rukám zástupkyně JUDr. [jméno] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud zrušil podílové spoluvlastnictví s žalovaným ke stavbě bez č. p./č. e., stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], obec Ostrava, [katastrální uzemí] u [obec], zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Ostrava (dále též jen„ garáž“) s tím, že s žalovaným byli od [datum] manželé, přičemž jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], pravomocný dne [datum]. Za trvání manželství s žalovaným společně nabyli garáž na základě kupní smlouvy ze dne [datum], garáž však nebyla ve stanovené lhůtě tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství vypořádána, došlo tedy ke změně statutu vlastnictví ze společného jmění manželů na podílové spoluvlastnictví. Žalobkyně opakovaně avizovala žalovanému svůj úmysl ukončit režim podílového spoluvlastnictví garáže, jíž užíval po ukončení manželství žalovaný, žalovaný však garáž vypořádat nechtěl s tím, že je psána na něj. Nejsou se tudíž schopni dohodnout na vypořádání spoluvlastnictví, garáž je reálně nerozdělitelná, jak ze stavebního, tak ekonomického hlediska, přichází v úvahu její přikázání za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků. Žalobkyně nemá zájem garáž užívat, proto žádala o její přikázání do výlučného vlastnictví žalovaného za současného vyplacení náhrady její osobě na vypořádací podíl. V návaznosti na vyjádření žalovaného uvedla, že garáž nebyla nabyta za výlučné prostředky žalovaného, ale z hotovosti, kterou měli účastníci doma. Žalovaný prodal svou bytovou jednotku za cenu 680 000 Kč, z níž byla částka 50 000 Kč použita na úhradu provize realitní kanceláře, částka 27 200 Kč byla určena finančnímu úřadu, částka 597 300 Kč pak byla vyplacena na účet žalovaného, z níž žalovaný vracel 200 000 Kč na zápůjčku matce, uhradil mimořádnou splátku [právnická osoba] na úvěr ve výši 278 965 Kč včetně poplatku, doplatil úvěr u [právnická osoba] a leasing na auto, příbuzným avizoval, že mu z prodeje bytu nic nezbylo. U jednání soudu uvedla, že vztahu ke kupní smlouvě ze dne [datum] bylo prodávajícím požadováno v dubnu 2015 složení zálohy v částce 25 000 Kč, která mu byla uhrazena v hotovosti ze společných prostředků. K datu [datum] pak nemohlo dojít k uzavření kupní smlouvy, neboť žalovaný byl v [obec], kde rovněž učinil výběr částky 45 000 Kč. K výzvě soudu doplnila, že je v rozporu s logikou, aby žalovaný nespotřeboval kupní cenu za svůj byt, když dle výpisu z jeho účtu v rozhodném období opakovaně čerpal kontokorent, z něhož byl následně učiněn sporný výběr peněžních prostředků, na účtu tak fakticky nebyly žádné finanční prostředky z utržené kupní ceny za bytovou jednotku žalovaného.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a uvedl, že garáž je v jeho výlučném vlastnictví, nabyl ji sice za trvání manželství s žalobkyní, avšak za své výlučné finanční prostředky z prodeje bytu na základě kupní smlouvy ze dne [datum], garáž tudíž nikdy nebyla součástí společného jmění účastníků. U jednání soudu uvedl, že [obec] je v dojezdové vzdálenosti [obec], proto nebylo vyloučeno, aby učinil výběr v hotovosti v [obec] a zároveň uzavřel předmětnou smlouvu v [obec], k doplacení úvěru u [právnická osoba], jakož i leasingu auta, došlo před rozhodným obdobím (v letech 2013, 2014). Úhrada zápůjčky matce se rovněž netýká předmětné doby. Poukazoval na změnu tvrzení ze strany žalobkyně v průběhu řízení.

3. Soud provedl navržené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: - z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že účastníci uzavřeli manželství dne [datum], přičemž jejich manželství bylo rozvedeno, rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. - z informace o pozemku z katastru nemovitostí, že žalovaný je zapsaným vlastníkem stavby bez čísla popisného nebo evidenčního, stojící na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], způsob využití garáž, č. [list vlastnictví], [katastrální uzemí] u [obec]. - z listiny označené kupní smlouva ze dne [datum], evidované ve sbírce listin Katastrálního úřadu pro Moravskoslezská kraj, [stát. instituce] [číslo jednací], že uvedeného dne byla uzavřena písemná dohoda mezi [jméno] [příjmení], narozeným [datum], jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím, jejímž předmětem byl prodej nemovitosti - garáže, zapsané na [list vlastnictví], o výměře 33 m2, stojící na pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], za dohodnutou kupní cenu 50 000 Kč, jež byla žalovaným uhrazena v hotovosti prodávajícímu před podpisem smlouvy s tím, že žalovaný nemovitost za dohodnutou kupní cenu koupil a přijal do svého výlučného vlastnictví (čl. III). [obec] uzavření smlouvy je [obec]. Podpisy smluvních stran na vyhotovení smlouvy pro katastrální úřad byly úředně ověřeny s tím, že prodávající uznal svůj podpis za vlastní a ověřovací doložka pro legalizaci byla připojena na pobočce České pošty s. p., [obec a číslo], žalovaný listinu vlastnoručně podepsal a ověřovací doložka pro legalizaci byla připojena na pobočce České pošty s. p., [obec a číslo]. Po obsahové stránce se tato dohoda shoduje s kopií předloženou žalobkyní (č. l. 10). - z listiny označené kupní smlouva ze dne [datum], že uvedeného dne byla uzavřena písemná dohoda mezi žalovaným jako prodávajícím a [jméno] [příjmení], narozeným [datum], jako kupujícím, jejímž předmětem byl prodej nemovitosti - bytové jednotky [číslo] situované v 1. nadzemním podlaží budovy [adresa], bytový dům, [list vlastnictví], stojící na parcele parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 162 m2, [katastrální uzemí], o dispozici 3+kk s přísl. a spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] na společných částech budovy a parcele parc. [číslo] (dále též jen„ bytová jednotka“), za dohodnutou kupní cenu 680 000 Kč s tím, že kupní cena měla být vyplacena tak, že částka 597 300 Kč měla být vydána žalovanému na účet č. [bankovní účet] do 5 dnů po vyrozumění o zápisu vlastnického práva kupujícího k bytové jednotce do katastru nemovitostí, částka 27 200 Kč měla být zaslána finančnímu úřadu na úhradu daně z nabytí nemovitých věcí a částka 55 500 Kč představovala provizi pro zprostředkovatele, [právnická osoba] - z výpisu z osobního účtu žalovaného [číslo] vedeného u [právnická osoba] za období [datum] - [datum], že dne [datum] byla na označený účet připsána úhrada v částce 597 300 Kč z účtu č. [bankovní účet], [právnická osoba], dne [datum] byla odepsána platba ve prospěch účtu č. [bankovní účet] (spořící účet) v částce 597 300 Kč, dále byly připsány úhrady z účtu č. [bankovní účet] dne [datum] v částce 20 000 Kč, dne [datum] v částce 80 000 Kč, dne [datum] v částce 290 000 Kč, dne [datum] byla odepsána platba ve prospěch účtu č. [bankovní účet] v částce 278 965 Kč a proveden výběr hotovosti pokladnou v částce 45 000 Kč, dne [datum] byl proveden výběr hotovosti z bankomatu v [obec]. [příjmení] uvedené transakce bylo od [datum] do [datum] na označený účet připsáno 910 Kč a odepsáno dalších celkem 25 938,90 Kč. - z výpisu z úvěrového účtu žalovaného [číslo] vedeného u [právnická osoba] za období [datum] - [datum], že ke dni [datum] byla na označený účet připsána splátka v částce 381 Kč, mimořádná splátka jistiny v částce 275 823,90 Kč, splátka poplatku v částce 2 758 Kč s konečným stavem účtu 0 Kč. - z výpisu z vkladového účtu žalovaného (Peníze stranou k osobnímu účtu ČS II) [číslo] vedeného u [právnická osoba] za období 1. 5. - [datum], že označený účet byl sjednán k osobnímu kontu č. [bankovní účet], počáteční stav účtu byl v daném období 0,10 Kč a konečný zůstatek činil 210 136,10 Kč, dne [datum] byla na účet připsána úhrada z účtu č. [bankovní účet] v částce 597 300 Kč, následně byly odepsány platby ve prospěch účtu č. [bankovní účet] dne [datum] v částce 20 000 Kč, dne [datum] v částce 80 000 Kč a dne [datum] v částce 290 000 Kč. - z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], že je matkou žalobkyně, o koupi garáže věděla od účastníků, navštěvovali ji, v období duben/květen 2015 žalovaný objevil garáž a chtěl si ji zakoupit za účelem podnikání, stála asi 50 000 Kč, bylo potřeba ji opravit, o což se staral žalovaný, na pracích se podílel i její syn. Manžel žalobkyni často finančně podporoval, v dané době dal žalobkyni mj. 20 000 - 25 000 Kč v hotovosti s tím, že se mělo jednat o zálohu na garáž, manžel však nevěděl, že jsou to peníze na garáž. Žalovaný měl příjem ze zaměstnání a dále měl peníze z prodeje bytu asi 580 000 Kč, byly však použity na úhradu dluhů. - z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], že je matkou žalovaného, asi v roce 2009 zapůjčila žalovanému částku 200 000 Kč v hotovosti, kterou měla z úspor, na zakoupení bytu v [obec], kde byl žalovaný na vojně, na době navrácení domluveni nebyli, měla být vrácena, až se žalovaný vrátí z vojny a byt prodá, k čemuž došlo v roce 2015, asi na podzim, žalovaný uvedl, že má peníze z prodeje bytu. - z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že kupní smlouvu na garáž s žalovaným uzavřel, avšak podrobnosti ohledně jejího podpisu ani úhrady kupní ceny si již nevybavuje, jednání s žalovaným osobně přítomen nebyl, v dané době řešil úmrtí manželky, zastupoval jej syn, cena za garáž nebyla vysoká, nacházela se v záplavové oblasti. - z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že s žalovaným osobně jednal o prodeji garáže, byli se na ni podívat, dohodli se na ceně, následně došlo k uzavření smlouvy a přepisu garáže na žalovaného, kontakt s žalovaným proběhl asi přes inzerát, kupní cena byla v řádech desítek tisíc, asi byla předána hotově, spíše najednou, podrobnosti si již nevybavuje, v dané době řešili úmrtí matky. K výpovědím slyšených svědků soud uvádí, že tyto považuje za věrohodné, svědci vypovídali spontánně, jejich výpovědi se v základních bodech shodovaly s dalšími provedenými důkazy ve věci.

4. Mezi účastníky nebylo sporu, že částka 278 965 Kč byla nabyta z prodeje bytu žalovaného a použita jako mimořádná splátka úvěru žalovaného u [právnická osoba]

5. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listin - sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], předžalobní výzvy ze dne [datum]), z nichž při svém rozhodnutí nevycházel, bylo to z důvodu, že z nich nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí.

6. Soud nepřistoupil k výslechu navrženého svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] ani účastnickým výslechům, jakož i zadání vypracování znaleckého posudku ohledně stanovení obvyklé ceny garáže, neboť s ohledem na níže prezentovaný právní závěr by byly nadbytečnými, a jejich provedení by tak nebylo ani hospodárným. Rovněž nebyl k důkazu proveden výpis z osobního účtu žalovaného za celé označené období žalobkyní, neboť pro posouzení dané věci bylo dle názoru soudu rozhodné pouze období měsíce května 2015.

7. V řízení byl tedy prokázán následující podstatný skutkový stav. Účastníci byli do [datum] manželé, za trvání manželství byla žalovaným zakoupena garáž na základě písemné dohody uzavřené dne [datum] v [obec] s prodávajícím [jméno] [příjmení] za dohodnutou kupní cenu 50 000 Kč, jež byla žalovaným uhrazena prodávajícímu v hotovosti před jejím podpisem s tím, že garáž byla přijata do výlučného vlastnictví žalovaného, který je jako vlastník garáže zapsán v katastru nemovitostí. Jednání o koupi garáže, jakož i samotnému uzavření předmětné dohody, byl za stranu kupující přítomen a v této dohodě označen pouze žalovaný. Žalovaný před koupí garáže dne [datum] obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní (osobní) účet peněžní prostředky ve výši 597 300 Kč představující kupní cenu z prodeje bytové jednotky v jeho výlučném vlastnictví na základě písemné dohody uzavřené dne [datum] s [jméno] [příjmení] jako kupujícím. Tuto částku žalovaný převedl dne [datum] na vkladový (spořící) účet sjednaný k jeho osobnímu účtu, z něhož postupně převedl zpět na svůj osobní účet dne [datum] částku 20 000 Kč, dne [datum] částku 80 000 Kč, dne [datum] částku 290 000 Kč, tj. celkem 390 000 Kč. Od [datum] do [datum] bylo z osobního účtu odepsáno celkem 351 903,90 Kč, když mj. dne [datum] byl uhrazen úvěr žalovaného u [právnická osoba] v částce 278 965 Kč a dále byly ve dnech [datum] a [datum] provedeny výběry hotovosti v celkové částce 47 000 Kč. Na spořícím účtu žalovaného zůstalo ke dni [datum] k dispozici 210 135,10 Kč, z nichž část ve výši 207 300 Kč představovala zůstatek kupní ceny obdržené žalovaným za bytovou jednotku.

8. Dle § 709 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví.

9. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. V projednávané věci se žalobkyně domáhala vypořádání spoluvlastnictví s žalovaným ke shora označené garáži, jíž měli společně nabýt za trvání manželství s tím, že po rozvodu manželství nedošlo v zákonné lhůtě k vypořádání společného jmění ve vztahu ke garáži, proto je garáž nyní ve spoluvlastnictví účastníků.

10. Soud se primárně musel zabývat předběžnou otázkou, zda se v případě garáže jedná o nemovitou věc, která původně spadala do společného jmění účastníků a ve vztahu k této nastoupila nevyvratitelná domněnka vypořádání podle § 741 písm. b) o. z., tedy že garáž je v podílovém spoluvlastnictví obou účastníků se stejnými podíly. Bylo zjištěno, že garáž byla zakoupena žalovaným za trvání manželství účastníků na základě kupní smlouvy platně uzavřené dne [datum] ve smyslu § 2079 odst. 1 o. z., v níž je na straně kupující označen toliko žalovaný. Žalovaný je pak evidován jako jediný vlastník garáže i ve veřejném seznamu (katastru nemovitostí). Dále bylo zjištěno, že žalovaný v dotčené době (květen 2015) disponoval finančními prostředky, které získal z prodeje svého výlučného majetku (bytové jednotky), když dne [datum] obdržel částku 597 300 Kč bezhotovostním převodem na svůj bankovní (osobní) účet, jíž téhož dne převedl na vkladový (spořící) účet sjednaný k tomuto účtu.

11. Žalobkyně ve vztahu k výlučným prostředkům žalovaného namítala jejich spotřebování. Soud se tak zabýval tím, zda a v jaké výši byla kupní cena za bytovou jednotku žalovaného spotřebována. Mezi účastníky byla nespornou část ve výši 278 965 Kč použitá na úhradu dluhu na jméno žalovaného (úvěru u společnosti [právnická osoba]). Dále soud vyšel ze zjištění, že žalovaný čerpal ze spořícího účtu na svůj osobní účet ve dnech [datum] až [datum] celkem částku 390 000 Kč, když následně provedl dne [datum] bezhotovostní platbu v nesporné částce 278 965 Kč, dále pak hotovostní výběry v celkové částce 47 000 Kč a další platby v celkové částce 25 938,90 Kč. I po shora popsaných transakcích (viz zjištění z výpisů z osobního a spořícího účtu žalovaného) měl však žalovaný nadále k dispozici z kupní ceny obdržené za prodej své bytové jednotky minimálně částku 207 300 Kč uloženou na spořícím účtu.

12. K tvrzení žalobkyně ohledně úhrady zápůjčky matce žalovaného v částce 200 000 Kč (spotřebování výlučných prostředků žalovaného v této části) slyšená svědkyně [jméno] [příjmení] (matka žalovaného) uvedla, že k úhradě zápůjčky žalovaným došlo až v období po koupi garáže. Namítala-li pak žalobkyně, že žalovaný v rozhodné době čerpal kontokorent, tedy finanční prostředky ve společném jmění manželů, resp. že došlo ke smíchání výlučných prostředků žalovaného a prostředků ze společného jmění manželů, neboť vybrané finanční prostředky žalovaným byly minimálně v částce 33 965 Kč z načerpaného kontokorentu, soud odkazuje na závěry přijaté Nejvyšším soudem v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3070/2012 ze dne 21. 7. 2022 (R 48/2023). Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí mimo jiné uvedl, že jestliže byly na účet u peněžního ústavu patřícímu jednomu z manželů uloženy jeho výlučné peněžní prostředky i prostředky pocházející ze společného jmění manželů, neznamená to, že by bez dalšího na všechny platby z tohoto účtu bylo nutné nahlížet jako na plné nebo částečné platby ze společného jmění manželů, bude záležet na okolnostech dané věci, na výši uložených prostředků, jejich původu a výši platby. V projednávané věci nelze odhlédnout od skutečnosti, že oba bankovní účty žalovaného (osobní a spořící) byly propojené (spořící účet byl sjednán k osobnímu účtu žalovaného) a že žalovaný činil v rozhodné době transakce z obou účtů více méně souběžně a že mu zůstala k dispozici i po provedených platbách a výběrech částka z prodeje bytové jednotky minimálně ve výši 207 300 Kč Částky 20 000 Kč a 80 000 Kč, označené ve výpisu z osobního účtu jako řádně čerpaný kontokorent, byly žalovaným převedeny na osobní účet ze spořícího účtu, tedy z původně vložené částky 597 300 Kč (tj. jeho peněz).

13. Co se týče tvrzení žalobkyně, že na kupní cenu garáže byla poskytnuta záloha ze společných peněz, matka žalobkyně, svědkyně [jméno] [příjmení], sice uvedla, že otec žalobkyni poskytl v období duben/květen 2015 částku okolo 25 000 Kč, připustila však, že účel jejího poskytnutí mu znám nebyl. Slyšení svědkové [jméno] [jméno] a [příjmení] [jméno] poté nebyli schopni pro výrazný časový odstup od uzavření předmětné kupní smlouvy jednoznačně potvrdit způsob úhrady kupní ceny (zda proběhla naráz, či po částech), shodně však poukázali na její relativně nízkou výši, svědek [příjmení] [jméno] se proto přiklonil k její úhradě najednou.

14. Soud proto vycházel z projevu vůle žalovaného zachyceného v samotné kupní smlouvě ze dne [datum] s tím, že kupní cena za garáž byla zaplacena před jejím podpisem v hotovosti, čemuž nasvědčuje i provedený hotovostní výběr z osobního účtu žalovaného v celkové částce 47 000 Kč, a žalovaný nabývá garáž do svého výlučného vlastnictví, dále též zjištění z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], že osobně jednal s žalovaným. [jméno] žalobkyně uvedla, že jednání ohledně koupě garáže ani uzavření předmětné smlouvy osobně účastna nebyla. Ostatně svědkyně [jméno] [příjmení] rovněž uvedla, že žalovaný se o garáž staral sám (zajišťoval její opravy), měl zájem v této provozovat podnikání.

15. Jak bylo Nejvyšší soudem vysvětleno již v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 1658/98 ze dne 19. 4. 2000 (Rc 49/2001) věc, která byla pořízena za trvání bezpodílového spoluvlastnictví manželů z prostředků patřících výlučně jednomu z manželů, se nestává předmětem bezpodílového spoluvlastnictví, ale je ve výlučném vlastnictví toho, kdo ji takto pořídil. Tak je tomu v běžných případech koupě věci jedním z manželů z jeho výlučných zdrojů, resp. prostředků, kdy ji od prodávajícího kupuje sám (svým jménem) pro sebe a kdy se druhý z manželů na takové koupi nijak nepodílí. Rozhodující z hlediska určení, zda věc patří či nepatří do bezpodílového spoluvlastnictví, je tedy projevená vůle obou manželů. Uvedený závěr, učiněný pro právní úpravu bezpodílového spoluvlastnictví manželů (účinnou do 31. 7. 1998), se plně prosadí i v poměrech právní úpravy společného jmění manželů (srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 410/2008 ze dne 28. 9. 2009).

16. Promítnuto do poměrů projednávané věci, uzavřel-li žalovaný smlouvu na koupi předmětné garáže sám, žalobkyně jako manželka se na koupi žádným zjištěným způsobem osobně nepodílela, přičemž v rozhodné době prokazatelně disponoval dostatečnou výší finančních prostředků z prodeje svého výlučného majetku (bytové jednotky), lze dle názoru soudu z uvedeného dovodit, že žalovaný nabyl garáž do svého výlučného vlastnictví. Tzn. že byly splněny podmínky pro nezařazení předmětné garáže do společného jmění manželů, tedy výjimku ve smyslu § 709 odst. 1 písm. d) o. z. S ohledem na uvedené soud nedospěl k závěru, že by předmětná garáž byla ve spoluvlastnictví účastníků, resp. mělo být přistoupeno k likvidaci spoluvlastnictví rozhodnutím soudu ve smyslu § 1143 o. z., proto žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle něhož má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud při určení tarifní hodnoty předmětné věci vycházel z částky 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), neboť z obsahu spisu nevyplývá relevantní podklad týkající se aktuální hodnoty garáže a zjišťování její hodnoty by si vyžádalo delší časový prostor a případně další (neúčelné) náklady (srovnej např. závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1021/2015 ze dne 24. 6. 2015). Náklady řízení na straně žalovaného sestávající z odměny zástupkyně za celkem 4 úkony právní služby, a to za převzetí a příprava věci, podání ze dne [datum], účast u jednání soudu ve dnech [datum] a [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu po 3 100 Kč, tj. celkem 12 400 Kč a náhrady hotových výdajů ke každému z úkonů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč, tj. celkem 1 200 Kč, náklady řízení tak činí 13 600 Kč, jež je žalobkyně povinna zaplatit k rukám zástupkyně žalovaného podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Pokud zástupkyně žalobkyně v otázce přiznání nákladů řízení s ohledem na předmět řízení (vypořádání spoluvlastnictví) odkazovala na judikatorní závěry, a sice že by žádnému z účastníků neměly být přiznány, resp. tyto si nese každý z účastníků sám dle § 142 odst. 2 o. s. ř. (viz nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22 ze dne [datum]), soud má za to, že uvedené závěry nedopadají na projednávanou věc. Soudem nebylo přistoupeno k vypořádání spoluvlastnictví pro neexistenci samotného spoluvlastnictví předmětné věci (garáže) účastníky, proto byla za dané situace uložena povinnost nahradit náklady řízení neúspěšné žalobkyni.