64 C 212/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Veronikou Targa ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o výživné

I. Žalovaná je povinna platit výživné na [jméno] [celé jméno žalované], narozenou [datum], s účinností od [datum] částku 1 000 Kč měsíčně k rukám žalobkyně, splatnou vždy do 1. dne v měsíci předem.

II. Dlužné výživné pro [jméno] [celé jméno žalované], narozenou [datum], za dobu od [datum] do [datum] ve výši 15 000 Kč, je žalovaná povinna zaplatit k rukám žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice Okresnímu soudu v Ostravě na soudním poplatku částku 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované placení výživného na [jméno] [celé jméno žalované], narozenou [datum], ve výši 1 000 Kč měsíčně od [datum] s odůvodněním, že žalovaná je matkou [jméno] [celé jméno žalované], která byla svěřena do pěstounské péče manželů [příjmení] a od [datum] je jí vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte. [jméno] [celé jméno žalované] je již zletilá, žije ve společné domácnosti s pěstouny, studuje na [anonymizováno] univerzitě v [obec], náleží jí tak nadále příspěvek v aktuální výši 7 260 Kč. Naposledy bylo soudem o výživném rozhodováno v roce 2017, přičemž výživné na [jméno] [celé jméno žalované] nebylo rodičům stanoveno pro jejich majetkové poměry. Žalovaná je od [datum] zaměstnaná v [nemocnice] [příjmení] [jméno] [právnická osoba], byla v dlouhodobé pracovní neschopnosti s příjmem cca 13 500 Kč měsíčně, proto je schopna se na úhradě potřeb [jméno] [celé jméno žalované] podílet.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, která se k jednání bez omluvy nedostavila, předvolání jí bylo řádně doručeno uložením. Žalobkyně u jednání konaného dne [datum] na žalobě setrvala a doplnila, že žalovaná nebyla zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání úřadu práce, neboť neposkytla potřebnou součinnost, jsou jí však vypláceny dávky v podobě příspěvku na bydlení a přídavku na dítě.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: - ze spisu [název soudu] ve věci sp. zn. [spisová značka], že dne [datum rozhodnutí] vydal [název soudu] rozsudek č. j. [číslo jednací], jímž byla tehdy nezletilá [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], svěřena do společné pěstounské péče manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], což bylo potvrzeno rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], pravomocné dne [datum]. Rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu žalobkyně na stanovení výživného pro tehdy nezletilou [jméno] [celé jméno žalované] a výživné pro ni se rodičům (tedy i žalované) s účinností od [datum] nadále nestanovilo, pravomocný dne [datum]. Z odůvodnění bylo zjištěno, že matka měla v rozhodném období jediný příjem z odměny zastupitele v částce cca 1 874 Kč měsíčně, otec byl veden v evidenci úřadu práce a pobíral pouze dávky z veřejnoprávních zdrojů, nebylo tak v jejich možnostech výživné platit. - z rozhodnutí Úřadu práce České republiky - Krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště [obec], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že [jméno] [celé jméno žalované], narozené [datum], byl přiznán příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 6 350 Kč měsíčně ode dne [datum] podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, pravomocné dne [datum]. - z rozhodnutí Úřadu práce České republiky - Krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště [obec], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že [jméno] [celé jméno žalované], narozené [datum], byl zvýšen příspěvek na úhradu potřeb dítěte z částky 6 985 Kč na částku 7 260 Kč měsíčně od dne [datum], pravomocné dne [datum]. - z potvrzení o studiu ze dne [datum], že [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], navštěvovala ve školním roce [rok] [rok] jednoleté denní studium Krajského centra vzdělávání a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, [obec]. - z potvrzení o studiu [anonymizováno] univerzity v [obec], [anonymizováno] fakulty, ze dne [datum] a ze dne [datum], že [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], byla v akademickém roce [rok] [rok] studentkou 1. ročníku prezenčního studia, v akademickém roce [rok] [rok] studentkou 2. ročníku prezenčního studia na uvedené škole. - ze zprávy [anonymizováno] univerzity v [obec], [anonymizováno] fakulty, ze dne [datum], že [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], studuje na uvedené fakultě v programu [anonymizováno] se zaměřením na vzdělávání od [datum] dosud, nepobírá žádné stipendium. - ze sdělení zaměstnavatele [nemocnice] [příjmení] [jméno] [právnická osoba] ze dne [datum] a ze dne [datum] včetně potvrzení, že žalovaná byla její zaměstnankyní od [datum] do [datum], přičemž od [datum] byla v pracovní neschopnosti. Pracovní poměr s ní byl ukončen ve zkušební době ze strany zaměstnavatele. V měsíci květen 2021 měla čistou mzdu v částce 13 890 Kč. - ze sdělení Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne [datum] a ze dne [datum], že žalovaná byla evidována v registru pojištěnců z titulu zaměstnání u zaměstnavatele nemocnice [anonymizováno] [obec] - [právnická osoba] od [datum] do [datum], v období od [datum] do [datum] jí byly vypláceny dávky nemocenského pojištění, a to za měsíc červen 2021 v částce 6 258 Kč, dále za měsíce červenec 2021 až duben 2022 v rozmezí částek 12 292 Kč 13 609 Kč. - ze zprávy Úřadu práce České republiky - Krajská pobočka v Ostravě ze dne [datum], že žalovaná nebyla začazena do evidence uchazečů o zaměstnání od [datum], žádost o podporu v nezaměstnanosti nebyla podána. - z rozhodnutí Úřadu práce České republiky - Krajská pobočka v Ostravě, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že žalovaná nebyla zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání ode dne [datum]. Z odůvodnění bylo zjištěno, že žalovaná byla úřadem práce vyzvána k prokázání ukončení pracovního poměru, avšak uvedené neučinila, nesplnila proto zákonnou podmínku pro ařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. - z výpisu z databáze žalobkyně, že žalované byly v období od června 2021 do července 2022 vyplaceny příspěvky na bydlení a dále přídavek na dítě, dceru [jméno] [příjmení], a to od ledna 2022. - z výpisu z centrální evidence obyvatel k osobě žalované, že má tři děti, syna [jméno] [příjmení], narozeného [datum], dceru [jméno] [celé jméno žalované], narozenou [datum], dceru [celé jméno žalované], narozenou [datum].

5. Soud tedy vzal za prokázaný následující skutkový stav. [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], je dcerou žalované, přičemž na základě rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla svěřena do pěstounské péče manželů [příjmení], což bylo potvrzeno rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], pravomocné dne [datum]. Rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo rozhodnuto, že výživné se rodičům, tedy i žalované, pro tehdy nezletilou [jméno] [celé jméno žalované] s účinností od [datum] nadále nestanoví, pravomocný dne [datum]. Žalobkyní je [jméno] [celé jméno žalované] vyplácen ode dne [datum] dosud příspěvek na úhradu potřeb dítěte v aktuální výši 7 260 Kč měsíčně. [jméno] [celé jméno žalované] nadále studuje, v současné době je studentkou [anonymizováno] univerzity v [obec], [anonymizováno] fakulty, v prezenční formě, stipendium nepobírá. Žalovaná byla od [datum] do [datum] zaměstnána u společnosti [nemocnice] [příjmení] [jméno] - [právnická osoba] s čistým příjmem za měsíc květen 2021 v částce 13 890 Kč. Od [datum] byla v pracovní neschopnosti, přičemž dávky nemocenského pojištění jí byly vypláceny do [datum], a to v částce 6 258 Kč za měsíc červen 2021, dále za měsíce červenec 2021 až duben 2022 v rozmezí částek 12 292 Kč - 13 609 Kč. Žalovaná nebyla zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání, neboť nesplnila zákonnou podmínku a neprokázala ukončení pracovního poměru, je jí vyplácen příspěvek na bydlení a přídavek na nezletilé dítě, [celé jméno žalované]. Vyjma dcery [jméno] [celé jméno žalované], má další dvě děti, zletilého syna [jméno] [příjmení] a nezletilou dceru [celé jméno žalované].

6. Dle § 961 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným.

7. Dle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

8. Dle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

9. Dle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

10. Dle § 47f odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „zákon o sociálně-právní ochraně dětí), nevznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b nebo vznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b, ale nebylo-li o něj požádáno, nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do dvacátého šestého roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou pečující. Příspěvek náležející dítěti podle věty první se vyplácí tomuto dítěti od splátky příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti.

11. Po právním zhodnocení shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že dcera žalované, [jméno] [celé jméno žalované], byla pravomocně svěřena do pěstounské péče manželů [příjmení] rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobkyně vyplácí [jméno] [celé jméno žalované] příspěvek na úhradu potřeb dítěte v částce 7 260 Kč měsíčně podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí. V projednávaném případě tak přešel nárok na výživné od žalované jako matky [jméno] [celé jméno žalované] na stát (§ 961 odst. 2 věta první o. z.).

12. Vzhledem k tomu, že naposledy bylo o výživném pro [jméno] [celé jméno žalované] rozhodováno rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], přičemž nebylo s účinností od [datum] nadále stanoveno, soud se zabýval současnými majetkovými poměry žalované a odůvodněnými potřebami její dcery. [jméno] [celé jméno žalované] je již zletilá, nadále žije v domácnosti se svými pěstouny a studuje, proto jí žalobkyně vyplácí příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle ustanovení § 47f zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Protože dcera žalované studuje a tím se připravuje na výkon svého budoucího povolání, není schopna se samostatně živit, vyživovací povinnost rodičů k její osobně tak doposud trvá (§ 910 a § 911 o. z.). K osobě žalované bylo zjištěno, že v období od [datum] do [datum] byla zaměstnána u společnosti [nemocnice] [příjmení] [jméno] [právnická osoba] s čistým příjmem za měsíc květen 2021 v částce 13 890 Kč, od [datum] do [datum] pak byla v pracovní neschopnosti a byly jí vypláceny dávky nemocenského pojištění v rozmezí částek 12 292 Kč až 13 609 Kč měsíčně. Žalovaná má vyjma dcery [jméno] [celé jméno žalované] další dvě děti, již zletilého syna [jméno] [příjmení] a nezletilou dceru [celé jméno žalované]. Dále bylo zjištěno, že žalovaná v současné době není evidována na úřadu práce jako uchazečka o zaměstnání, aktuální zaměstnavatel není znám, je jí však vyplácen příspěvek na bydlení a přídavek na dítě. Žalovaná v rámci řízení ke svým příjmům a celkovým poměrům ničeho netvrdila. Soud má však za to, že je v jejích možnostech a schopnostech, i s ohledem na aktuální situaci na trhu práce, být opět zaměstnána alespoň v dělnické profesi s příjmem ve výši minimální mzdy a platit svůj díl na výživné pro dceru [jméno] [celé jméno žalované]. Liknavost žalované s hledáním práce, resp. zaevidováním na úřadu práce jako uchazečky o zaměstnání nemůže jít dle názoru soudu k tíži žalobkyně. Žalovaná je v produktivním věku bez zjištěného zdravotního omezení, proto by měla usilovat o získání zaměstnání či vykonávat jinou výdělečnou činnost. Výživné v požadované částce 1 000 Kč měsíčně pak nikterak nevybočuje z rámce doporučujících tabulek Ministerstva spravedlnosti, podle kterých v případě příjmu žalované, počtu jejích vyživovacích povinností a věku dcery by mělo činit minimálně 17 % příjmu rodiče, je tedy pod spodní hranicí (vycházeje z příjmu v částce okolo 13 000 Kč). Výživné přitom lze přiznat i za dobu zpětně ode dne zahájení řízení v souladu s ustanovením § 922 odst. 1 o. z.

13. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a stanovil v souladu s ustanovením § 961 odst. 1 o. z. žalované povinnost platit výživné na [jméno] [celé jméno žalované] v částce 1 000 Kč měsíčně s účinností od [datum] k rukám žalobkyně, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

14. Vzniklý nedoplatek na výživném za období od [datum] do [datum] ve výši 15 000 Kč pak uložil soud žalované zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II).

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla v řízení plně úspěšná žalobkyně, která se však náhrady nákladů řízení výslovně vzdala.

16. Ve výroku IV. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč na účet Okresního soudu v Ostravě, což má oporu v ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků a vzhledem k tomu, že byla v řízení procesně úspěšná, přechází poplatková povinnost na žalovanou. Výše soudního poplatku je dána § 6 odst. 3 zákona o soudních poplatcích a položkou 7 sazebníku poplatků.