64 C 296/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Veronikou Targa ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 255,03 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to ve formě pravidelných měsíčních splátek po 1 500 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje od , datum, až do zaplacení, s poslední splátkou ve zbytku, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 255,03 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 696,11 Kč od , datum, do , datum, , úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 696,11 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku v částce 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 12 255,03 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě které se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 51 200 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu se sjednaným příslušenstvím (poplatky) dle smlouvy v pravidelných denních splátkách. Nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále též jen „VOP“). Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru, kdy poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází ve veřejných registrech, nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované se závěrem, že žalovaný byl a je schopen své závazky splácet, když byl zjištěn jeho čistý měsíční příjem 23 676 Kč. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo , tel. číslo, číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdil ve smlouvě a toto odsouhlasil podpisem úvěrové smlouvy, elektronicky prostřednictvím klientského profilu. Úvěr byl poté žalovanému vyplacen bezhotovostně na účet č. , č. účtu, , a to dne , datum, v celkové částce 5 000 Kč. Žalovaný dosud ničeho neuhradil. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném zaplacení pohledávky ve výši 12 070,35 Kč, sestávající z jistiny 4 999,97 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 99,50 Kč, smluvního úroku 6 374,24 Kč, poplatku za službu , Anonymizováno, , Anonymizováno, 80,52 Kč, poplatku za službu , Anonymizováno, 495 Kč a poplatku za informační sms 21,12 Kč, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení a v souladu s čl. VIII odst. 1 smlouvy též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, kterou žalobkyně počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení, tedy v kapitalizované výši od , datum, do , datum, v částce 184,68 Kč.

2. Žalovaný v rámci vyjádření k žalobě připustil, že mu ze strany žalobkyně k jeho žádosti byla poskytnuta částka 5 000 Kč, jíž dosud nesplatil, celý úvěrový rámec však dle smlouvy nevyčerpal. Své majetkové poměry vyplnil v žádosti sám, žádné listiny vyjma výpisu z účtu k těmto žalobkyni nepředkládal. V současné době je zaměstnán s příjmem cca 23 000 Kč měsíčně, žije v domácnosti s rodiči, jimž přispívá na bydlení částkou 9 000 Kč, má však více závazků, zůstává mu tak 7 000 Kč na ostatní výdaje, proto žádal o možnost splácení dlužné částky formou splátek po 1 500 Kč.

3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně, jež svou neúčast omluvila a souhlasila s projednáním v její nepřítomnosti.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- z listiny označené smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, včetně přílohy s předpisem denních splátek, že jako smluvní strany jsou v této označeny žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako klient s tím, že předmětem této smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému částku až do výše 51 200 Kč jako spotřebitelský úvěr s úrokovou sazbou 1,066 % denně, RPSN 6322,10 %, včetně poplatku ve výši 1,99 % z čerpané částky se sjednanou dobou platnosti kreditního rámce do , datum, . Příloha poté obsahuje rozpis splátek po dnech s vyčíslením aktuální výše jistiny, úroku a poplatku. Smlouva je opatřena podpisem (jen) za žalobkyni.- z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně, že v tomto je popsáno, kdy a z jakých údajů bylo vycházeno při výpočtu úvěruschopnosti žalovaného, přičemž jsou zde uvedeni 4 členové domácnosti s tím, že 3 členové domácnosti s příjmem, kdy ověřený čistý měsíční příjem je ve výši 23 676 Kč, čistý měsíční příjem uvedený spotřebitelem 23 000 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení 7 500 Kč, ostatní zbytné výdaje 1 500 Kč, rezerva na výdaje 600 Kč, vypočítané minimální výdaje 6 420 Kč, disponibilní příjem tak činí 16 500 Kč.- z listiny označené identifikované příjmy, že v této je obsaženo prohlášení žalobkyně o ověření čistého měsíčního příjmu žalovaného jako spotřebitele v souladu s jejími pravidly, a to dle bankovních výpisů ve výši 23 676 Kč.- z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, že na účet č. , č. účtu, byly , datum, zaslány tři platby v celkové částce 5 000 Kč.- ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, , že majitelem a jedinou osobou s dispozičními právy k účtu č. , č. účtu, byl v označeném období říjen , Anonymizováno, žalovaný s tím, že v tomto obrobí byly evidovány příchozí platby od žalobkyně v celkové částce 5 000 Kč.- z výzvy k úhradě ze dne , datum, ve spojení podacím lístkem, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů na označený bankovní účet, jež byla téhož dne odeslána na adresu žalovaného dle smlouvy.

5. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listin – e-mail ze dne , datum, , obecné principy posuzování a filozofie a VOP žalobkyně, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, autorizace ověření totožnosti, informace pro spotřebitele, souhlas se zpracováním osobních údajů), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.

6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Žalobkyně se dne , datum, dohodla s žalovaným na poskytnutí peněžních prostředků s tím, že mu uvedeného dne byla poskytnuta na jeho účet č. , č. účtu, částka v celkové výši 5 000 Kč, jíž měl následně žalovaný žalobkyni vrátit s dalšími sjednanými poplatky, což dosud neučinil, žalobkyně přitom osobně neověřila, jestli žalovaný bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky vrátit. Žalovaný byl poté dne , datum, prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do tří dnů na označený účet s tím, že výzva byla uvedeného dne zaslána na jeho adresu.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

12. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Bylo prokázáno, že dne , datum, byla mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným uzavřena smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., a to za použití technických prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 562 odst. 1 o. z. Žalobkyně tuto smlouvu uzavřela jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaný byl pak v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým bylo poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, z nichž vyplývá povinnost věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Spotřebitelský úvěr pak poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná podle § 87 ZoSÚ. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele, soud se tak ztotožňuje s názorem svého odvolacího soudu, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb. (srov. rozsudek Krajského soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , ale též nález Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). V tomto směru je tak dodržen i požadavek směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, (dále jen „směrnice 2008/48/ES“), jíž má být zajištěn určitý standard ochrany spotřebitele.

15. S ohledem na shora uvedená zjištění soud nevzal za prokázáno, že by před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Z důkazů žalobkyní předložených soud zjistil, že žalobkyně zřejmě vycházela pouze z údajů žalovaného, které sám uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru. Ostatně tuto skutečnost potvrdil i žalovaný, který uvedl, že žádné listiny (vyjma výpisu z účtu) žalobkyni nepředkládal. Žalobkyní označené listiny „Výpis posouzení úvěruschopnosti“ ani „Identifikované příjmy“ tak samy o sobě nejsou způsobilé poměry žalovaného prokázat (zejména stran jeho skutečných výdajů). Soud byl případně připraven v souvislosti s uvedeným žalobkyni vyzvat k doplnění důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy a poučit ji podle § 118a odst. 3 o. s. ř., žalobkyně se však dobrovolnou neúčastí u jednání konaného dne , datum, připravila o možnost tohoto poučení.

16. Bylo však zjištěno, ostatně uvedené ani nebylo mezi stranami sporným, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného důvodu, a to částku v celkové výši 5 000 Kč převodem na bankovní účet, jehož je žalovaný majitelem. Žalovaný pak sám uvedl, že tuto částku dosud žalobkyni nevrátil. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení toho, co bez právního důvodu (z neplatné smlouvy o úvěru) poskytla žalovanému, žalobu tak shledal důvodnou co do částky 5 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžité částky, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. za dobu od , datum, do zaplacení. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaný tak byl podle 1958 odst. 2 o. z. povinen dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalovaný byl prokazatelně vyzván dopisem ze dne , datum, , jenž byl téhož dne žalovanému odeslán a následně doručen dne , datum, podle § 573 o. z. s lhůtou k plnění do 3 dnů, od , datum, je tak žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky. Úrok z prodlení byl pak soudem přiznán v souladu s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

18. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého byl převážně procesně úspěšnější žalovaný, který však náklady řízení nepožadoval. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

20. Soud poté umožnil žalovanému v souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. dlužnou částku včetně příslušenství (úroku z prodlení) zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč, pod ztrátou jejich výhody s tím, že stanovenou výši splátky při porovnání s celkovou dobou splácení dlužné částky nepovažuje v rozporu se zájmy žalobkyně jako věřitele.

21. Výtokem IV. rozhodl soud o povinnosti žalobkyně doplatiti státu soudní poplatek v částce 200 Kč. Žalobkyně ve věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, z něhož uhradila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz ve věci však vydán nebyl, proto s ohledem na ustanovení položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, činí 1 000 Kč. Lhůta splatnosti byla určena v souladu s § 7 odst. 1 věta druhá zákona o soudních poplatcích.