Okresní soud v Ostravě · Rozsudek

64 C 317/2023

č. j. 64 C 317/2023-70

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-12-18 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSOV:2023:64.C.317.2023.3

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Ostravě zamítl žalobu žalobkyně proti žalované, protože smlouva o úvěru byla uzavřena bez řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Soud konstatoval, že poskytnutá částka byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy, a proto žalovaná neměla právní povinnost ji splácet. Žalovaná uhradila částku přesahující výši původního dluhu, což znamená, že již nebyla zatížena žádným dluhem. Soud proto rozhodl o zamítnutí žaloby a o nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků.

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Veronikou Targa ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 10 513,47 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 10 000 Kč a úroku ve výši 20,75 % ročně z částky 8 217,65 Kč od datum do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 513,47 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 817,18 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 305,77 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 513,47 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 8 217,65 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum, ve znění upřesnění ze dne datum, domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 10 513,47 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřela žalovaná se společností právnická osoba IČO, jako právní předchůdkyní žalobkyně, smlouvu o bankovních produktech a službách, v rámci níž si strany ujednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně poskytování kontokorentního úvěru„ Flexikredit“ s limitem 10 000 Kč (dále též jen„ smlouva“). Žalovaná se ve smlouvě zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek ve výši alespoň jedenkrát za každých 180 dní čerpání a kreditní příjem odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu s tím, že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaná překročila úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a debetní zůstatek ve výši 9 908,65 Kč převedla z běžného účtu ke dni datum na úvěrový účet. Žalovaná neplnila řádně a včas, proto byla dlužná částka ke dni datum zesplatněna. Dlužná jistina byla dále úročena sjednanou úrokovou sazbou 29 % ročně pro nepovolený debetní zůstatek. Dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž došlo s účinností ke dni datum k postoupení předmětné pohledávky, což bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným dne datum. Žalobkyně proto požaduje po žalované zaplacení částky 10 513,47 Kč (představující jistinu ve výši 8 217,65 Kč, poplatky a smluvní pokutu ve výši 2 295,82 Kč), dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 817,18 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 513,47 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok za dobu od datum do datum ve výši 1 305,77 Kč a úrok z úvěru ve výši 8,25 % z částky 8 217,65 Kč od datum do zaplacení. K výzvě soudu žalobkyně popsala, jakým způsobem byla ověřována úvěryschopnost žalované před uzavřením smlouvy s tím, že byla studentkou, proto bylo vycházeno z interního modelu pro studentský účet a obratů na běžném účtu žalované. Žalovaná uhradila na poskytnutý úvěr celkem 2 776,19 Kč.

2. Podáním ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky v celkové výši 10 000 Kč s tím, že žalovaná uhradila dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dne datum částku 1 000 Kč, dále co do úroku specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud proto v rozsahu těchto zpětvzetí řízení výrokem I. v souladu s § 96 odst. 2, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), zastavil s tím, že souhlasu žalované se zpětvzetími nebylo třeba, neboť zpětvzetí byla učiněna ještě před zahájením jednání.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: - z listiny označené smlouva o bankovních produktech a službách ze dne datum ve spojení s dispozicí k této smlouvě, že dne datum společnost právnická osoba, IČO, jako banka uzavřela s žalobkyní jako klientem písemnou dohodu, jejímž předmětem byl závazek banky pro klienta vést platební účty pro vedení platebního styku, a to účtu číslo k němuž byl ke dni datum zřízen tzv. Flexikredit s povolenou výší limitu 10 000 Kč, se sjednanou úrokovou sazbou 21,99 % p. a. a RPSN 28,66 %, úrokovou sazbou ze splatného Flexikreditu 24 % p. a., úrokovou sazbou z nepovoleného debetního zůstatku 29 % p. a. - z žádosti o povolení debetního zůstatku Flexikredit ze dne datum, že uvedeného dne žalovaná jako klientka požádala o uvěrový rámec ve výši 10 000 Kč k běžnému účtu číslo s tím, že v žádosti jsou vedle osobních údajů žalované obsaženy finanční údaje o průměrném příjmu žalované za 3 měsíce v částce 10 000 Kč, nezbytné měsíční náklady činily 0 Kč, celkový měsíční příjem domácnosti činil 20 000 Kč, žalovaná byla studentkou střední odborné školy, což bylo stvrzeno podpisem žalované. - z výpisu z účtu žalované číslo vedeného u právnická osoba za číslo, že ke dni datum byl otevřen úvěrový účet na částku 9 908,65 Kč. - z výpisů z úvěrového účtu žalobkyně číslo vedeného u právnická osoba za období od datum do datum ve spojení s platební historií ke smlouvě žalované, že dlužná jistina ke dni datum činila 9 908,65 Kč s tím, že dne datum byla zaplacena splátka v částce 900,36 Kč, dne datum byla zaplacena splátka v částce 86,13 Kč, dne datum byla zaplacena splátka v celkové částce 1 589,52 Kč, dne datum byla zaplacena splátka v částce 0,18 Kč, dne datum byla zaplacena splátka v částce 200 Kč (tj. celkem 2 776,19 Kč). Ke dni datum byla evidována jistina po splatnosti v částce 8 217,65 Kč. - z listiny označené rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy číslo seznam postupovaných pohledávek ve spojení s dohodou ze dne datum, že společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník se uvedeného dne písemně dohodly na postoupení pohledávek specifikovaných v příloze číslo s tím, že předmětná pohledávka za žalovanou je uvedena na řádku 474 přílohy (str. 8), zároveň se téhož dne označené strany dohodly na úplatě za postoupení pohledávek. - z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího archu, že společnost právnická osoba oznámila žalované, že došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky s žalobkyní a zároveň ji vyzvala, aby veškerá plnění byla placena na uvedený účet žalobkyně, což bylo zasláno na adresu žalované. - z výzvy před podáním žaloby ze dne datum, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 16 171,62 Kč na označený účet do datum.

5. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listin - všeobecné obchodní podmínky právnická osoba včetně sazebníku poplatků, změny smluvní dokumentace účinné od 1. 1. 2021, vyjádření k procesu posouzení úveryschopnosti, vysvětlení některých pojmů pro Flexikredit ze dne datum, oznámení ze dne datum, potvrzení ze dne datum), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné další skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.

6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, a žalovanou byla dne datum uzavřena písemná dohoda o zřízení shora označeného bankovního účtu, na základě které byl žalované ke dni datum poskytnut úvěrový limit v částce 10 000 Kč, z něhož byla ke dni datum čerpána částka 9 908,65 Kč, vedená na shora označeném úvěrovém účtu žalované, jíž měla žalovaná vrátit právní předchůdkyni žalobkyně se sjednanými úroky, což neučinila. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně přílohy byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky do datum. Žalovaná před podáním žaloby uhradila celkem částku 2 776,19 Kč.

7. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 12. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Soud v prvé řadě konstatuje, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla ke dni datum uzavřena smlouva o účtu ve smyslu § 2662 a násl. o. z., v rámci níž byla dne datum uzavřena smlouva o kontokorentu, jež je svou povahou smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Na danou smlouvu o (kontokorentním) úvěru je pak nutno aplikovat rovněž ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, zejména § 86 a § 87 ZoSÚ upravující povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, jinak je uzavřená smlouva neplatná.

14. S ohledem na výše uvedená zjištění však soud nevzal za prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně při uzavření předmětné smlouvy řádně s odbornou péčí posoudila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to jak její příjmovou, tak výdajovou stránku v kontextu jejích konkrétních osobních poměrů. Žalobkyní předložená listina„ žádost o povolení debetního zůstatku“ není schopna sama o sobě poměry žalované objektivně prokázat, obsahuje sice údaj o příjmech žalované, u výdajů je však uvedena nulová částka, což zcela jistě neodpovídá realitě, neboť každý člověk má určité měsíční náklady. Nadto byla žalovaná v rozhodném období studentkou střední školy, zaznamenaný údaj o jejích příjmech není ničím podložen, proto z něj nelze objektivně dovodit skutečnou výši dosahovaných příjmů žalovanou v rozhodném období. V souvislosti s uvedeným soud (opětovně) vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení ohledně zkoumání úvěryschopnosti žalované před uzavřením smlouvy a poučil ji podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., žalobkyně však v návaznosti na poučení soudu dalších tvrzení ani důkazních návrhů ve věci neoznačila. Soud tak dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem podle § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 580 odst. 1 o. z., kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti dané smlouvy vychází z eurokonformního výkladu shora citovaných ustanovení ZoSÚ (srovnej rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum, sp. zn. C číslo).

15. Bylo tedy zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované plnění na základě neplatné smlouvy, a to částku 9 908,65 Kč bezhotovostním převodem na její účet. Předmětná pohledávka pak byla řádně postoupena na žalobkyni a postoupení žalované oznámeno v souladu s § 1879 a násl. o. z. Žalovaná na dlužnou částku uhradila před podáním žaloby částku v celkové výši 2 776,19 Kč, po podání žaloby částku v celkové výši 10 000 Kč. V návaznosti na uvedené platby žalované však nelze vycházet ze způsobu jejich započítávání provedenému ze strany žalobkyně, nýbrž v intencích § 1932 odst. 2 o. z., tedy platby žalované (která je v postavení spotřebitele) je nutno započíst nejdříve na jistinu pohledávky. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou poskytnuté částky v části 7 132,46 Kč (představující rozdíl částek 9 908,65 Kč a 2 776,19 Kč), žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. proto vznikl nárok na úrok z prodlení, jehož výše činí v intencích žaloby v kapitalizované výši po zohlednění jednotlivých plateb ze strany žalované za období od datum (dne splatnosti zbývající části jistiny, tj. částky 7 132,46 Kč dle výzvy žalobkyně pro absenci platně uzavřené smlouvy) do datum (dne úhrady poslední části jistiny) částku 335,43 Kč.

16. S ohledem na shora uvedené, zejména platby učiněné žalovanou po zahájení řízení, pak vyplývá, že ke dni rozhodnutí soudu podle § 2991 a § 2993 o. z. žalovaná již vrátila vše, co jí bez právního důvodu bylo poskytnuto. Soud proto shledal žalobu nedůvodnou a ve zbývajícím rozsahu (po učiněném zpětvzetí ze strany žalobkyně) tuto zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení (III.) je odůvodněn § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně se původně domáhala zaplacení celkem částky 19 767,93 Kč (úrok z prodlení a smluvní úrok byly kapitalizovány ke dni rozhodnutí soudu s tím, že byl rovněž zohledněn původně požadovaný smluvní úrok, pro nějž bylo ze strany žalobkyně učiněno zpětvzetí žaloby), úspěšná byla co do částky 10 000 Kč (úhrady žalované po podání žaloby), úspěch (neúspěch) žalobkyně a žalované je tudíž takřka srovnatelný, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.