64 C 362/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Veronikou Targa ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 22 019,23 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, a kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako právní předchůdkyní žalobkyně, smlouvu o úvěru č. , hodnota, včetně přílohy č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě níž žalovaný obdržel finanční hotovost , částka, , což stvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru a nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku ve výši , částka, , tj. celkem , částka, ve 14 měsíčních splátkách po , částka, s poslední splátkou ke dni , datum, . Žalovaný nehradil řádně a včas, uhradil pouze , částka, , což odpovídá 3 řádně uhrazeným splátkám. Závazek nebyl právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněn, dnem následujícím po splatnosti poslední předepsané splátky (, datum, ), je tak žalovaný v prodlení s úhradou částky , částka, , jež představuje součet jistiny ve výši , částka, a zůstatku příslušenství ve výši , částka, . V důsledku prodlení žalovaného pak vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kdy s účinností k témuž dni došlo k postoupení předmětné pohledávky, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně proto požaduje po žalovaném vedle zákonného úroku z prodlení zaplacení jistiny ve výši , částka, , nesplacený úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný smluvní úrok v celkové výši , částka, (s částí po revizním přepočtu), poplatek za poskytnutí úvěru , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru ve výši , částka, , inkasní poplatek ve výši , částka, , smluvní pokutu 0,1 % denně ve výši , částka, . Zároveň popsala, jakým způsobem byla ověřována úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- z listiny označené Smlouva o úvěru č. , hodnota, včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že dne , datum, uzavřela společnost , právnická osoba, . jako věřitel a žalovaný jako dlužník písemnou dohodu, jejímž předmětem byl závazek věřitele poskytnout dlužníkovi peněžní prostředky ve výši , částka, a dlužník se zavázal tyto vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru a náklady na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku v celkové výši , částka, , tj. celkem , částka, ve 14 měsíčních splátkách po , částka, . Peníze byly věřitelem žalovanému předány v hotovosti v místě bydliště, což stvrdil svým podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy je formulář obsahující informace o spotřebitelském úvěru.- z listiny označené žádost o úvěr, že v této jsou obsaženy základní údaje o osobě žalovaného s tím, že byl zaměstnán od , datum, s pravidelným měsíčním příjmem , částka, , současně pobíral invalidní důchod ve výši , částka, měsíčně, jeho měsíční výdaje pak činily celkem , částka, s tím, že měl splátky ze stávajících půjček ve výši , částka, , což bylo stvrzeno podpisem žalovaného.- z listiny označené smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, a přehledové tabulky k číslu případu , Anonymizováno, , že společnost , právnická osoba, . jako postupitel a žalobkyně jako postupník se písemně dohodly na postoupení pohledávek ve sjednaném počtu a celkové hodnotě na žalobkyni, jež byly specifikovány v seznamu přílohou smlouvy, mj. i pohledávku za žalovaným.- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího archu, že společnost , právnická osoba, . oznámila žalovanému, že došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky s žalobkyní a zároveň jej vyzvala k úhradě dlužné částky , částka, na označený bankovní účet ve lhůtě do 10 dnů, jež bylo odesláno na adresu žalovaného dne , datum, .- z výzvy před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího archu, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky na označený bankovní účet do , datum, , jež byla dne , datum, odeslána na adresu žalovaného.

5. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listin - potvrzení o provedení transakce, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné (další) skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.

6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Mezi právní předchůdkyně žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaným byla dne , datum, uzavřena písemná dohoda, na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka , částka, , a to v hotovosti v místě jeho bydliště, kterou se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru a náklady na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku v celkové výši , částka, , tj. celkem částku , částka, ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný uhradil částku , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Žalovaný pak byl žalobkyní dne , datum, vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

7. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od , datum, , je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy12. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud v prvé řadě konstatuje, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na kterou je nutno aplikovat rovněž ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, zejména § 86 a § 87 ZoSÚ upravující povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, jinak je uzavřená smlouva neplatná.

14. S ohledem na výše uvedená zjištění však soud nevzal za prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně při uzavření předmětné smlouvy řádně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, a to jak jeho příjmovou, tak výdajovou stránku v kontextu jeho konkrétních osobních poměrů. Žalobkyní předložená listina „žádost o úvěr“ není schopna sama o sobě poměry žalovaného objektivně prokázat, obsahuje sice údaj o příjmech žalovaného a jejích výdajích, avšak nelze z ní zjistit relevantní informace o pravidelném hospodaření žalovaného za delší časové období. Nadto ze žádosti žalovaného vyplynulo, že v dotčené době již měl jiné závazky ze smluv o půjčkách. Soud byl v souvislosti s uvedeným připraven žalobkyni vyzvat k doplnění tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy a poučit ji podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání konaného dne , datum, připravila o možnost tohoto poučení. Soud tak dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy pro rozpor se zákonem podle § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 580 odst. 1 o. z., kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti dané smlouvy vychází z eurokonformního výkladu shora citovaných ustanovení ZoSÚ (srovnej rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18).

15. Bylo tedy zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, a to částku , částka, v hotovosti. Předmětná pohledávka pak byla řádně postoupena na žalobkyni a postoupení žalovanému oznámeno v souladu s § 1879 a násl. o. z. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný na dlužnou částku uhradil , částka, . Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu bylo poskytnuto žalovanému, žalobu tak shledal důvodnou co do částky , částka, po zohlednění částečné úhrady ze strany žalovaného, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. za dobu od , datum, do zaplacení. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaný tak byl podle 1958 odst. 2 o. z. povinen dlužnou částku zaplatit k výzvě věřitele. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dopisem již ze dne , datum, (odeslaným , datum, ), přičemž mu byl ve smyslu § 573 o. z. doručen dne , datum, . S ohledem na uvedenou lhůtu 10 dnů tak byl povinen plnit do , datum, . Lze tedy shrnout, že od , datum, je žalovaný v prodlení s úhradou dané částky. Úrok z prodlení byl pak soudem přiznán v intencích požadované výše dle žaloby v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.

18. Výrokem III. soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť při porovnání (ne)úspěchu žalobkyně a žalovaného v tomto řízení bylo zjištěno, že převážně procesně úspěšnější byl žalovaný, kterému však dle obsahu spisu dosud žádné náklady řízení nevznikly.

19. Výrokem IV. rozhodl soud o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek za podání návrhu na zahájení řízení podle Sazebníku poplatků položky 2 bodu 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně zatím zaplatila na soudním poplatku pouze částku , částka, v souvislosti s podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán s ohledem na nepřiměřenou výši požadovaného příslušenství. Lhůta k zaplacení soudního poplatku pak byla určena v souladu s § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

20. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a sice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.