64 C 453/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Veronikou Targa ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného: právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení 161 298 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 157 342 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 157 342 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 956 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 956 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 66 052 Kč k rukám zástupkyně Mgr. [jméno] [příjmení], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu v Ostravě náhradu nákladů státu v částce 4 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 161 298 Kč s příslušenstvím jako součtu náhrady nemajetkové újmy za vytrpěné bolesti (bolestné) v částce 66 923 Kč, náhrady ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v částce 91 906 Kč a nákladů za léčivý přípravek v částce 2 469 Kč s odůvodněním, že dne [datum] přibližně v 7 hodin ráno utrpěla úraz při cestě do zaměstnání v Mateřské škole [obec] [část obce], když po několika metrech chůze v pevné zimní obuvi na chodníku vedoucího od jejího bydliště na adrese [adresa] (dále též jen„ chodník“), upadla, přičemž chodník nebyl ošetřen posypovým materiálem ani jiným viditelným způsobem. V důsledku pádu došlo k tříštivé zlomenině distální části vřetenní a loketní kosti její levé ruky s posunem úlomků doleva (dále též jen„ zlomenina“), která si vyžádala 6 denní hospitalizaci ve Fakultní nemocnici [obec]. Žalovaný je vlastníkem chodníku, přičemž jej nijak neošetřil, což uvedl ve svém přípisu ze dne [datum], následně dne [datum] uvedl, že komunikace jsou ošetřovány na základě monitoringu jejich skutečného stavu, přičemž předmětný chodník nebylo nutné ošetřit a komunikace byly s opatrností schůdné. Poukázala na závěry obsažené v nálezu Ústavního soudu sp. z. II. ÚS 1991/20 ze dne [datum], a sice utrpí-li chodec újmu na zdraví, a tím i zásah do tělesné integrity v důsledku toho, že se na chodníku nachází sníh či led, nemůže být odpovědnost vlastníka (správce) komunikace vyloučena poukazem na to, že pro chodce byl stav chodníku předvídatelný. Na základě zjištění Českého hydrometeorologického ústavu (dále též jen„ ČHÚ“) shora uvedeného dne byla zaznamenána teplota -0,9 ºC s jevy jako smíšené srážky (0:00- 3:00 hod., 6:30- 7:10 hod.), ledovka (5:00- 9:30 hod.), mrholení (4:00- 4:50 hod.) a mrznoucí mrholení (4:50 5:30 hod.). V čase vzniku škodní události tak byl dán předpoklad k započetí prací k odstranění závady ve schůdnosti chodníku dle vlastního nařízení a plánu údržby žalovaného. Dále doplnila, že chodník se na pohled jevil mokrý, byl však kluzký, pokryt zledovatělou vrstvou, po pádu se nemohla zvednout, první pomoc jí poskytla přivolaná dcera, která následně zavolala sanitku s tím, že k prvotnímu ošetření byla převezena do [nemocnice] [část obce], následně byla předána do Fakultní nemocnice [obec]. Je jí známo, že daného dne utrpělo na namrzlém chodníku úraz povícero osob.

2. Žalovaný žalobní nárok neuznal a uvedl, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], na němž se nachází dotčený chodník, žalobkyni se však nepodařilo prokázat místo jejího skutečného pádu, stav chodníku ani čas pádu. K tvrzenému pádu mělo dojít v místě, kde je prohlubeň, v době srážek se v této tvoří kaluž, resp. ledovka, žalobkyně však mohla pro cestu do práce využít bezpečnější cestu, má tedy za to, že žalobkyně nepřizpůsobila svou chůzi stavu chodníku ani aktuální povětrnostní situaci. Dle zprávy správce komunikací nebyl povrch chodníku chemicky ošetřen, neboť to nevyžadovaly povětrnostní podmínky ani jeho stav, byl s opatrností schůdný. Dále namítal, že žalobkyně neprokázala výši nároku náhrady ztráty na výdělku, neboť z předložených listin nelze ověřit, jak dlouho trvala její pracovní neschopnost, jaký byl její průměrný hrubý výdělek. Lék [anonymizováno] si žalobkyně zakoupila z vlastní iniciativy, nejedná se o lék na předpis, proto nejde o nutně vynaložený výdaj. 3. [ulice] účastník na straně žalovaného nárok žalobkyně rovněž neuznal, neboť žalovaný za úraz žalobkyně neodpovídá, stav chodníku v místě označení pádu žalobkyně nelze hodnotit jako závadu ve smyslu § 27 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích a odkazuje na závěry přijaté v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1713/2008 ze dne 25. 8. 2010 a sp. zn. 25 Cdo 2758/2011 ze dne 25. 9. 2012 [ulice] údržba byla žalovaným v předmětném období řádně prováděna v návaznosti na klimatické podmínky v souladu s plánem zimní údržby, přičemž vlastník pozemní komunikace je povinen následky povětrnostních vlivů pouze zmírnit nikoliv odstranit, není v objektivních možnostech odstranit všechnu námrazu a zmrazky, uživatelé jsou pak povinni v zimním období dbát zvýšené opatrnosti, která je v tomto období obvyklá.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: - z informace o pozemku [list vlastnictví], že vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, v [katastrální uzemí], [územní celek], je [územní celek] s tím, že jeho správa byla svěřena Městskému obvodu [okres]. - z přijímacího protokolu Fakultní nemocnice [obec] ze dne [datum], že uvedeného dne v [údaj o čase] hod. byla žalobkyně přijata k hospitalizaci na Klinice úrazové chirurgie k osteosyntéze tříštivé zlomeniny distálního radia a ulny s dislokací vlevo pro úraz z téhož dne po pádu před domem, primárně byla ošetřena v nemocnici ve [část obce]. - z propouštěcí zprávy Fakultní nemocnice [obec] ze dne [datum], že uvedeného dne byla žalobkyně po 6 dnech propuštěna po operaci (osteosyntéze) ze dne [datum] domů s diagnostickým souhrnem:„ fract. antebrachii distalis I. sin comm. disloc. aspera gr. I, VCL antebrachii dist. I. sin. reg. volaris“. - z klimatologických údajů ČHÚ ze dne [datum], že dne [datum] v lokalitě [obec] [část obce] byla naměřena minimální přízemní teplota vzduchu -0,9 ºC s atmosférickými jevy v čase 0:00- 11:45 hod. kouřmo, 0:00- 3:00 hod. smíšené srážky, 6:30- 7:10 hod. smíšené srážky, 5:00- 9:30 hod. ledovka, 4:00- 4:50 hod. mrholení, 4:50 5:30 hod. mrholení mrznoucí. - z výpisu z knihy evidence pohotovosti (č. l. 16 spisu) ve spojení s dispečerským záznamem ze dne [datum] (č. l. 20 spisu), že dne [datum] byla pracovníkem panem [příjmení] držena pohotovost v délce 19 hod. v časech 0:00- 7:00 hod., 12:00- 24:00 hod. s tím, že byl zaznamenán průběh počasí jasno s teplotou -1 ºC ve 2 hodiny, 0 ºC ve 4 a 6 hodin, 2 ºC v 8 hodin, vozovky a chodníky byly bez zásahu, místní komunikace s opatrností schůdné a sjízdné-místy mokré (vlhké), nebylo riziko vyhlášení zásahu. - z plánu zimní údržby místních komunikací a chodníků na období 2019 2020, z bodu 2.1, že správce provádí v intervalu každých 3-6 hod. kontrolu stavu MK III. a IV. tř. v každé zóně a o zjištěných závadách či stavu MK provádí zápis do dispečerského deníku. O kontrole provádí záznam do dispečerského deníku (čas od-do, kudy dispečer jel, co bylo zjištěno, sjízdné MK, ale např. co se v daný čas na chodníku nebo MK nachází, tzn. led, ušlapaná vrstva sněhu, tající sníh apod., které úseky jsou neprůjezdné, neproplužené, nedostatečně neproplužené, nesypané, nedostatečně posypané, provedená opatření apod.), z článku 4, že technická opatření při zimní údržbě chodníků jsou mj. zdrsňování náledí a posyp solí. - z fotografií místa pádu na adrese [adresa], v blízkosti prohlubně (nerovnosti) v chodníku. - z daňového dokladu [číslo] ze dne [datum], že žalobkyní byl uvedeného dne zakoupen u [právnická osoba] (Dr. [jméno]) doplněk [anonymizováno] za cenu 2 469 Kč. - z formuláře náhrada ztráty na výdělku po dobu PN, že žalobkyně byla v pracovní neschopnosti po úrazu od [datum] do [datum], bylo zameškáno 221 pracovních dní, průměrný výdělek žalobkyně za pracovní den činil [částka] a za dny dočasné pracovní neschopnosti celkem [částka], žalobkyni byla vyplacena náhrada mzdy za dočasnou pracovní neschopnost v částce [částka], náhrada mzdy a nemocenské dávky činily celkem [částka], ztráta na výdělku činí [částka], formulář je potvrzen [stát. instituce] a zaměstnavatelem žalobkyně. - ze sdělení zaměstnavatele žalobkyně ze dne [datum] (č. l. 71), že žalobkyně je zaměstnána jako učitelka od [datum] na dobu neurčitou (dosud) na plný úvazek s tím, že od [datum] do [datum] byla bez přerušení v pracovní neschopnosti a byla jí poskytnuta náhrada za dočasnou pracovní neschopnost v částce [částka], přičemž bylo vycházeno z průměrné mzdy za období [anonymizováno] [rok] ve výši [částka] při odpracovaných [anonymizováno] hodinách. - ze zprávy o poškození zdraví vypracované MUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] (č. l. 60 spisu), že žalobkyně dne [datum] utrpěla úraz-tříštivou zlomeninu dist. vřetenní a loketní kosti vlevo, kód dle mezinárodní klasifikace nemocí S [číslo], po pádu na namrzlém chodníku a byla neschopná práce od [datum] do [datum], podstoupila tři operace ve dnech [datum], [datum] a [datum], byla nutná dlouhodobá rehabilitace (v období od [datum] do [datum]), s rozvojem Sudeckova syndromu s léčbou v hyperbarické komoře s tím, že žalobkyně nedovře ruku v pěst. - ze znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalce], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemajetkové újmy a ortopedie, [číslo] ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] (č. l. 95, 111b spisu), že žalobkyně úrazem ze dne [datum] utrpěla zlomeninu dolního konce předloktí vlevo, tříštivou, s dislokací, otevřenou - I st. s klinickým nálezem otoku a dekonfigurací dist. radia vlevo, bez hematomu, ranka volárně cca 3 mm do podkoží, algicita, perifer. norma, se souhrnem diagnóz: S52.6 - zlomenina dolního konce obou kostí loketní i vřetenní, tříštivá, s dislokací, otevřená - I st., M89.0 - algoneurodystrofie, syndrom rameno-ruka, Sudeckova atrofie, dystrofie reflexně sympatická. Znalec stanovil bolestné dle Metodiky Nejvyššího soudu za položku S52.62 - zlomenina dolního konce loketní i vřetenní kosti-tříštivá v hodnotě 120 bodů, za položku S51.01 - hluboké rány předloktí pronikající ke kosti v délce celkem 6 cm v hodnotě 18 bodů (1 cm po 3 bodech) při 3 zákrocích celkem 54 bodů, za položku S51.01 ranka volárně 3 cm pronikající ke kosti, 1 cm v hodnotě 3 body, součet bodů znalec navýšil o 10 % pro komplikace při léčbě v podobě dalších operací žalobkyně a rozvoj Sudeckova syndromu, bolestné činí celkem 194,7 bodů s tím, že za rok 2019 připadá bolestné v hodnotě 155,1 bodů, za rok 2020 bolestné v hodnotě 39,6 bodů. Znalec popsal nesprávnosti v bodovém hodnocení bolestného stanoveného ze strany žalobkyně a vedlejšího účastníka na straně žalovaného s tím, že hodnota bolestného požadovaná žalobkyní (210 bodů) nesprávně vychází ze součtu dvou diagnóz, při určení bodové hodnoty se však pracuje s nadřazeností diagnóz, podle jejich komplikovanosti, v daném případě se jedná o jednu nikoliv dvě diagnózy (viz ad 3/ str. 13 posudku), v případě bodového hodnocení vedlejšího účastníka na straně žalovaného (156 bodů) pak absentuje zohlednění otevřené zlomeniny, třetí operace a komplikace v léčbě žalobkyně (viz ad 4/ str. 14 posudku). - z informací Českého statistického úřadu (dále jen„ ČSÚ“) o průměrné mzdě za rok 2018 a rok 2019 (č. l. 120-121 spisu), že průměrná mzda dosáhla v roce 2018 částky 31 885 Kč a v roce 2019 částky 34 125 Kč. - ze stanoviska žalovaného ze dne [datum], že dle místního šetření žalovaného byl povrch komunikace na ulici [anonymizováno]. [příjmení] [číslo], [okres], v dobrém technickém stavu a nebyl narušen, dne [datum] byly komunikace s opatrností schůdné, v souladu s plánem zimní údržby nebyla komunikace ošetřena technickým posypem, neboť to nevyžadovaly povětrnostní podmínky ani stav komunikace. - z dopisu vedlejšího účastníka ze dne [datum], že mu byla ze strany žalobkyně škodná událost oznámena. - z předžalobní výzvy ze dne [datum] a ze dne [datum], že žalobkyně prostřednictvím zástupkyně opakovaně vyzvala žalovaného k náhradě způsobené újmy, naposledy ve výši 161 298 Kč ve lhůtě do [datum]. - z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], že žalobkyně je její matkou, uvedeného dne s ní byla doma, než žalobkyně odešla do práce, po pár minutách jí však žalobkyně zavolala, aby šla dolů před dům, kde ji viděla na levé straně, schoulenou, říkala, že ji bolí ruka, nebyla schopna vstát, šla pro podložku (prkénko) na ruku, aby si ji žalobkyně opřela, pomohla jí domů, když si všimla krve a kosti, volala nejdříve otci, který jí řekl, ať zavolá sanitku, což udělala, žalobkyni poté do čtvrt hodiny odvezli do nemocnice. Chodník byl namrzlý, jako ledovka, klouzal, nevybavuje si, že by byl ošetřený, proto šla k žalobkyni ze strany po trávě. Počasí bylo sychravé, mrzlo, tma již nebyla, měla na nohou zimní obuv, žalobkyni doma pomáhala sundat kabát a obuv, měla oblečené tričko a kalhoty. - z účastnické výpovědi žalobkyně, že dotčeného dne šla před 7 hod. ráno vyvenčit psa, povrch chodníku byl hladký, několikrát uklouzla, následně se vydala standardní cestou do práce, vyšla předním vchodem z domu, po cca 6 m od vstupních dveří zabočila vlevo na navazující chodník, vytočila se jí noha a upadla, uslyšela křupnutí ruky, v kapse měla mobil, zavolala dceři, která byla doma, o pomoc, dcera ji odvedla domů a zafixovala ruku o prkénko, přivolala jí sanitku, která ji odvezla kolem 8 hod. do nemocnice ve [část obce]. V nemocnici ji vyšetřili, udělali rentgen a následně převezli na traumatologické oddělení do fakultní nemocnice, kde bylo hodně lidí. Chodník je nerovný, v místě pádu byla prohlubeň, kde se držela voda, chodník vypadal mokře, mrholilo, byl kluzký, nezaregistrovala, že by byl ošetřen, ani za domem. Bylo šero, ale místo je osvětleno, viděla, kam jde. Měla kabelku přes rameno a mobil v kapse, věnovala se chůzi, oblečenou měla zimní bundu, kalhoty a zimní obuv. Nevybavuje si, že by ji při pádu někdo viděl. Byla hospitalizována 6 dnů, kdy jí byly dány do ruky kovové výztuže, což bylo bolestivé, rovněž měla sdrátované zápěstí a byla jí dána konstrukce pro srovnání kostí, výztuže jí pak byly operativně vyndány v únoru následujícího roku, zlomenina se jí špatně hojila, proto užívala i léčivé přípravky, rehabilitace byla ztížena pro Covid období, bylo zjištěno, že má poúrazový tzv. Sudeckův syndrom, v červnu jí pak byly vytaženy dráty.

5. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listin - odpověď žalobkyně ze dne [datum], sdělení zaměstnavatele ze dne [datum] č. l. 51 spisu, propouštěcí zprávy Fakultní nemocnice [obec] č. l. 61, 62 spisu, lékařská zpráva č. l. 65 spisu, dále náhledem do tras v mapových podkladech č. l. 17-19 spisu, fotografií žalobkyně předložených soudu dne [datum], resp. dne [datum]), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné další skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí ve věci s ohledem na níže prezentovaný závěr.

6. Soud tedy vzal za prokázaný následující podstatný skutkový stav. Žalobkyně dne [datum] okolo 7 hod. ranní při cestě do zaměstnání upadla na chodníku na pozemku parc. [číslo] vedoucím před domem [adresa] (ul. [ulice]), [katastrální uzemí], jehož vlastníkem je [územní celek] a svěřenou správu vykonává Městský obvod [okres]. Žalobkyně šla obvyklou cestou do zaměstnání, od předního vchodu do domu směrem nalevo, když po pár metrech (cca 5-6 m) na chodníku upadla, přičemž nespěchala, věnovala se toliko chůzi, měla zimní oblečení a byla obuta do pevné obuvi s tím, že bylo sychravo, chodník byl namrzlý, kluzký, bez viditelného ošetření, což zaregistrovala již dříve uvedeného dne při venčení psa. Žalobkyně přivolala dceru (svědkyni [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně]), která rovněž zaznamenala kluzkost chodníku, dcera jí pomohla zpět domů, kde jí sundala oblečení a boty, poskytla jí první pomoc a přivolala záchrannou službu. Žalobkyně byla primárně ošetřena v nemocnici v [obec] [část obce], následně byla převezena do Fakultní nemocnice [obec], kde jí byla stanovena diagnóza tříštivé zlomeniny distálního radia loketní a vřetenní kosti s dislokací (vlevo) a proveden operativní zákrok (osteosyntéza), který si vyžádal hospitalizaci do [datum]. Následně byla žalobkyně znovu operována ve dnech [datum] a [datum], byla nutná její dlouhodobá rehabilitace, rozvinul se u ní Sudeckův syndrom. Na meteorologické stanici v [obec] [část obce] byla dne [datum] zaznamenána průměrná teplota -0,9 ºC s atmosférickými jevy v časech 0:00 - 11:45 hod. kouřmo, 0:00- 3:00 hod. smíšené srážky, 6:30- 7:10 hod. smíšené srážky, 5:00- 9:30 hod. ledovka, 4:00- 4:50 hod. mrholení, 4:50 5:30 hod. mrznoucí mrholení. Uvedeného dne byla v souladu s plánem zimní údržby žalovaného pro dotčené období držena pohotovost mj. v čase 0:00- 7:00 hod., kdy byl pověřeným zaměstnancem žalovaného zaznamenán průběh počasí jasno s teplotou -1 ºC ve 2 hodiny, 0 ºC ve 4 a 6 hodin, 2 ºC v 8 hodin, chodníky i komunikace zůstaly bez zásahu, místní komunikace byly s opatrností schůdné a sjízdné, místy mokré. Znalec z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemajetkové újmy a ortopedie, [celé jméno znalce], ohodnotil bolestné za zlomeninu žalobkyně v hodnotě 120 bodů, dále za hluboké rány v předloktí při třech operačních zákrocích v hodnotě 54 bodů, za ranku pronikající ke kosti v hodnotě 3 bodů pro komplikace žalobkyně při léčbě za další operace a rozvoj Sudeckova syndromu stanovené body bolestného navýšil o 10 %, bolestné tak určil v celkové hodnotě 194,7 bodů s tím, že za rok 2019 připadá bolestné v hodnotě 155,1 bodů, za rok 2020 bolestné v hodnotě 39,6 bodů. Průměrná mzda činila v roce 2018 částku [částka], v roce 2019 částku [částka]. Žalobkyně je zaměstnána jako učitelka v mateřské škole na plný úvazek (8 hodin denně), přičemž v pracovní neschopnosti byla od [datum] do [datum], tj. [anonymizováno] dní s tím, že na náhradách jí bylo vyplaceno celkem [částka], její průměrný denní výdělek v předchozích 3 měsících před úrazem činil [částka], průměrný výdělek za zmeškanou dobu měl činit [částka]. Žalobkyně si zakoupila léčivý přípravek [anonymizováno] za částku 2 469 Kč. Žalobkyně uplatnila svůj nárok na náhradu újmy u žalovaného, škodnou událost oznámila rovněž vedlejšímu účastníkovi na straně žalovaného, i přes opakované písemné výzvy nebylo na nároky žalobkyně z jejich strany ničeho zaplaceno.

7. Dle § 26 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“), v zastavěném území obce jsou místní komunikace a průjezdní úsek silnice schůdné, jestliže umožňují bezpečný pohyb chodců, kterým je pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

8. Dle § 26 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stav u a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

9. Dle § 27 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích vlastník místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

10. Dle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

11. Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

12. Dle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

13. Dle § 2960 o. z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

14. Dle § 2962 odst. 1 o. z. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

15. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do (převážné) části. V projednávané věci se žalobkyně domáhala po žalovaném jednak zaplacení bolestného v částce 66 923 Kč, dále náhrady ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti v částce 91 906 Kč a nákladů spojených s léčbou v částce 2 469 Kč s tím, že u žalovaného je dána objektivní odpovědnost za újmu podle § 27 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích, neboť žalovaný dotčeného dne neučinil žádné kroky ke zmírnění závad ve schůdnosti předmětného chodníku.

16. Soud se proto primárně zabýval tím, zda je na straně žalovaného dána objektivní odpovědnost za bezpečný pohyb na chodníku ve smyslu § 26 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, případně zda v projednávané věci nebyl dán liberační důvod, a sice že by nebylo v mezích možností žalovaného závadu ve schůdnosti odstranit, zmírnit či na ni alespoň upozornit. Ve smyslu § 26 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích přitom musí jít pouze o nepředvídatelnou závadu ve schůdnosti předmětného chodníku.

17. Bylo zjištěno, že shora uvedeného dne bylo v průměru 0,9 ºC pod bodem mrazu s tím, že v průběhu noci do 7:10 hod. ráno byly smíšené srážky, nad ránem mezi 4:00 a 5:30 hod. mrholilo, od 5:00 do 9:30 hod. byla evidována ledovka, tedy tzv. námrazový jev významně zhoršující sjízdnost i schůdnost místních komunikací (chodníků). Soud je proto toho názoru, že stav chodníku (vzniklé ledové plochy) nemohl být pro žalobkyni za popsané povětrnostní situace nepředvídatelnou změnou v jeho schůdnosti. [jméno] žalobkyně uvedla, že již před svým pádem (při venčení psa téhož rána) zaznamenala zhoršené počasí a kluzkost chodníku, namrzlý chodník pak potvrdila i slyšená svědkyně. Pokud si tedy žalobkyně všimla, že chodník byl v důsledku mrazivého počasí se smíšenými srážkami hladký a kluzký, mohla (měla) tento stav chodníku předvídat. Popsaná situace tak vylučuje objektivní odpovědnost žalovaného za vzniklou újmu žalobkyně podle § 27 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích.

18. Soud se ve shodě se závěry Ústavního soudu přijatými v nálezu pod sp. zn. II. ÚS 1991/20 ze dne [datum] dále zaobíral tím, zda v dané věci není dána subjektivní odpovědnost žalovaného za újmu žalobkyně dle občanského zákoníku. S ohledem na výše uvedená zjištění o celkové povětrnostní situaci dotčeného dne (mínusová teplota vzduchu se smíšenými srážkami a ledovkou) a stav chodníku, který zůstal neošetřen, má soud za to, že ze strany žalovaného došlo k porušení obecné prevenční povinnosti podle § 2900 o. z. Bylo zjištěno, že žalovaný sice prováděl v souladu s plánem zimní údržby kontrolu stavu schůdnosti a sjízdnosti místních komunikací a chodníků v dotčeném místě, avšak skutečnost, že nepřistoupil k jakémukoliv ošetření nelze dle názoru soudu s ohledem na výše popsané povětrnostní podmínky, zejména ledovku, shledat jako dostačující postup. Naopak je všeobecně známo, že zledovatělá plocha klouže, pokud tedy pověřený pracovník žalovaného zaznamenal mokré plochy místní komunikace a chodníku při mínusových teplotách vzduchu, nelze považovat jeho hodnocení situace bez jakéhokoliv ošetření (zásahu především posypem solí) jako adekvátní. Žalovaný svou nečinností řádné péče o stav chodníku tak, aby umožňoval bezpečný pohyb chodců ve smyslu § 26 odst. 2 zákona o místních komunikacích, porušil svou prevenční povinnost, proto odpovídá za újmu žalobkyně podle § 2910 o. z.

19. Bylo tedy prokázáno, že žalobkyně v důsledku pádu na chodníku ve vlastnictví žalovaného utrpěla poškození zdraví spočívající v tříštivé zlomenině dolního konce loketní i vřetenní kosti s dislokací nalevo s následnou pracovní neschopností od [datum] do [datum]. Žalobkyně v souvislosti se zlomeninou a navazující léčbou prokazatelně vytrpěla bolesti, vznikl jí tak nárok na náhradu újmy za bolestné podle § 2958 o. z. Za účelem objektivizace vytrpěných bolestí (jejich kvalifikace a kvantifikace) byl ustanoven znalec z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemajetkové újmy a ortopedie, [celé jméno znalce]. Znalec v souladu s Metodikou Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (R 63/2014, dále jen„ Metodika“) stanovil hodnotu bolestného v celkové hodnotě 194,7 bodů, přičemž část bodů ve výši 155,1 připadá na rok 2019, část ve výši 39,6 na rok 2020. Hodnota bodu poté představuje 1 % hrubé měsíční nominální mzdy za rok předcházející roku, v němž došlo ke vzniku bolesti. V projednávaném případě došlo ke vzniku bolesti jednak v roce 2019 a dále v roce 2020, proto bylo vycházeno z údajů ČSÚ za roky 2018 a 2019. Hrubá průměrná měsíční mzda v roce 2018 činila 31 885 Kč, hodnota jednoho bodu bolestného za rok 2018 je 318,85 Kč, v roce 2019 pak hrubá průměrná měsíční mzda činila 34 125 Kč, hodnota jednoho bodu bolestného za rok 2019 je 341,25 Kč. Na tomto místě si soud dovoluje poznamenat, že znalec ve svém posudku použil chybných dat ČSÚ pro určení hodnoty jednoho bodu bolestného (nesprávnou výši průměrné mzdy za označené roky), uvedené však nesnižuje správnost jeho závěrů stran zjištěných újem žalobkyně a obtíží při její léčbě. Náhradě za 155,1 bodů proto odpovídá částka 49 453,60 Kč, náhradě za 39,6 bodů pak částka 13 513,50 Kč, celkem na bolestné připadá částka (zaokrouhlená na koruny) 62 967 Kč. Takto stanovenou částku soud považuje za adekvátní a plně vyvažující utrpěné bolesti žalobkyně.

20. Pokud však žalobkyně požadovala bolestné v částce 66 923 Kč, soud v souladu se závěry znalce dospěl k závěru, že bodové hodnocení bolestného uplatněné žalobkyní neodpovídá bodovému hodnocení diagnózy dle Metodiky, jak je popsáno shora (viz bod 4 odrážka 12). Proto soud žalobu co do částky 3 956 Kč, tj. rozdílu částek 66 923 Kč a 62 967 Kč, spolu s požadovaným příslušenstvím z této částky jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

21. V návaznosti na uvedené se soud rovněž zabýval otázkou případné míry spoluzavinění žalobkyně ve smyslu § 2918 o. z., přičemž dospěl k závěru, že okolnosti pádu nelze přičítat žalobkyni, jak namítali žalovaný spolu s vedlejším účastníkem na jeho straně. Žalobkyně uvedeného dne šla obvyklou cestou do svého zaměstnání, oblečena a obuta adekvátně zimnímu období, věnovala se toliko chůzi, nespěchala. Nelze tak dovodit, že by porušila své povinnosti při pohybu na chodníku. Skutečnost, že v místě pádu byla nerovnost (prohlubeň s vodou) a že byly k dispozici jiné trasy vedoucí do zaměstnání žalobkyně, není dle názoru soudu pro věc rozhodná, neboť ani jiné trasy (části chodníku) nebyly ze strany žalovaného, jak vyplývá z předloženého monitoringu jakož i vyjádření samotného žalovaného, nijak dotčeného dne ošetřeny.

22. Dále soud posuzoval uplatněný nárok žalobkyně za ztrátu na výdělku, jež odpovídá rozdílu mezi průměrným výdělkem žalobkyně před vznikem újmy a náhradou toho, co jí bylo v důsledku úrazu vyplaceno podle jiného právního předpisu (§ 2962 odst. 1 o. z.). Průměrným výdělkem žalobkyně dosahovaným před vznikem škody byl výdělek za období kalendářního čtvrtletí předcházející vzniku škody, tedy období měsíců [anonymizováno] 2019, což bylo dle sdělení zaměstnavatele žalobkyně [částka]. Při úvazku 8 hodin denně pak činil výdělek žalobkyně [anonymizována dvě slova] Kč/den. Za [anonymizováno] pracovních dní by tak činila mzda žalobkyně (zaokrouhlená na koruny) [částka], přičemž na náhradách mzdy a nemocenských dávkách bylo žalobkyni vyplaceno celkem [částka] (tj. [částka] + [částka]), rozdíl obou částek činí [částka], což představuje soudem přiznanou výši náhrady žalobkyni za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti.

23. Soud rovněž žalobkyni přiznal zaplacené náklady za léčivý přípravek [anonymizováno] v částce 2 469 Kč, neboť dle jeho názoru se jedná o účelně vynaložené náklady za léky související se zlepšením jejího poúrazového stavu ve smyslu § 2960 o. z. V kontextu uvedeného soud nesouhlasí s námitkou žalovaného ani vedlejšího účastníka na jeho straně, že se nejednalo o lék na předpis (tišící bolest), ale pouze doplněk stravy, proto za něj náhrada nepřísluší. [příjmení] náklady za léky bylo možno považovat za účelně vynaložené, je potřeba, aby směřovaly k určitému cíli, a musí být vynakládány efektivně, což v případě označeného léčivého přípravku bylo ze strany žalobkyně splněno. Žalobkyně utrpěla tříštivou zlomeninu, přičemž při její léčbě nastaly komplikace, lze tedy shledat, že tento léčivý přípravek byl zakoupen cíleně pro lepší hojení zlomeniny. Jedná se proto o účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví žalobkyně.

24. Vzhledem ke shora uvedenému byla žalobkyni přiznána částka v celkové výši 157 342 Kč, což představuje součet jednotlivých nároků popsaných výše. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením této peněžité částky, soud zároveň rozhodl o jeho povinnosti zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z., vycházeje ze splatnosti podle § 1958 o. z. v intencích žalobního návrhu na základě (opakované) výzvy žalobkyně ze dne [datum], v níž byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do [datum], když tato (stejně jako předchozí výzva ze dne [datum]) se dle vyjádření žalovaného dostala do sféry jeho dispozice, výše úroku je pak v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

25. O nákladech řízení (výrok III.) rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť její neúspěch ve věci nároku na bolestné byl nepatrný (co do 2,5 %) a byl odvislý od znaleckého posudku, ve věci náhrady za ztrátu na výdělku a nákladů spojených s léčbou (za léčivý přípravek) pak byla zcela procesně úspěšná. Při určení tarifní hodnoty soud vycházel mj. ze závěrů Nejvyššího soudu vyjádřených v rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 3771/2020 ze dne 27. 5. 2021, a sice že ve věcech peněžité náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví podle § 2958 o. z. je pro stanovení mimosmluvní odměny advokáta tarifní hodnotou částka 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“). Odměna advokátky za jeden úkon právní služby tedy činí 6 900 Kč z tarifní hodnoty 144 375 Kč (tj. 50 000 Kč + 91 906 Kč + 2 469 Kč) podle § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a), § 12 odst. 3 a § 7 bodu 5 advokátního tarifu, za 8 úkonů právní služby ve věci (příprava a převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby, písemné podání ze dne [datum] a dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] přesahující 2 hodiny a dne [datum]) podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu tj. celkem 55 200 Kč Náklady jsou dále tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 6 452 Kč, 8 paušálními náhradami hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ke každému z úkonů právní služby, tj. celkem 2 400 Kč, součástí nákladů je pak i zaplacená záloha za zpracovaný znalecký posudek ve věci v částce 2 000 Kč. Žalobkyně tak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 66 052 Kč, kterou byl žalovaný zavázán zaplatit s vedlejším účastníkem na jeho straně společně a nerozdílně k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. Pokud však žalobkyně požadovala odměnu advokátky za úkon - přípis ze dne [datum], soud za něj odměnu nepřiznal, neboť se nejedná o podání ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, dle obsahu se jedná toliko o prosté sdělení procesního stanoviska žalobkyně (k otázce výslechu znalce).

26. O náhradě nákladů státu vzniklých v souvislosti s odměnou znalce za vypracovaný znalecký posudek ve věci rozhodl soud podle § 148 o. s. ř., přičemž na znalečném byla vyplacena (po zohlednění zálohy uhrazené ze strany žalobkyně ve výši 2 000 Kč) částka 4 000 Kč, žalovaný s vedlejším účastníkem na jeho straně proto byli zavázáni společně a nerozdílně k doplacení dané částky (výrok IV.).

27. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a sice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.