64 C 46/2014

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Šindlerovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce, žalobce a původní účastnice zastoupený obecnou údaje o zástupci c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně zastoupená obecnou údaje o zástupci d) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce zastoupený obecnou údaje o zástupci e) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně zastoupený obecnou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků

I. Žaloba u uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně 30 509 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobci se svou žalobou ze dne [datum] domáhali vydání rozhodnutí, ve kterém by byla uložena žalované společnosti povinnost uzavřít smlouvu o převodu pozemků, které jsou přesně specifikovány v žalobním návrhu. Žalobu žalobci odůvodnili tím, že jsou osoby, které mají postavení oprávněných osob dle § 4 zákona č. 229/91 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Žalobkyně a) je držitelkou dosud nevypořádaného restitučního nároku vůči žalovanému, který vznikl na základě pravomocně vydaného rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu města Ostravy ze dne [datum]. Celková výše nevypořádaného nároku stanoveného v souladu s vyhláškou č. 82/88 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/90 Sb. činí 1 362 165,20 Kč. Žalobci b) a c) jsou držiteli dosud nevypořádaného restitučního nároku vůči žalovanému, který vznikl na základě pravomocně vydaného rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu města Ostravy ze dne [datum] a Pozemkového úřadu Ostrava ze dne [datum], celková výše nevypořádaného nároku stanoveného v souladu s vyhláškou 182/88 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/90 Sb. činí 9 041 827,40 Kč. Žalobci c), d), e), g) a g) jsou držiteli dosud nevypořádaného restitučního majetku vůči žalovanému, který vznikl na základě pravomocně vydaného rozhodnutí Magistrátu města Ostravy pozemkového úřadu ze dne [datum], celková výše nevypořádaného nároku stanoveného v souladu s vyhláškou 182/88 Sb. činí 12 465 823,70 Kč, přičemž žalobkyně d) se na tomto nároku podílí ideální jednou polovinou a žalobci e), f) a g) každý ideální jednou šestinou. Žalovaný postupoval při uspokojování nároku žalobců jako oprávněných osob svévolně a liknavě a ani po 20 letech nejsou nároky žalobců řádně vypořádány. Domáhají se žalobci v souladu se závěry judikatury Ústavního i Nejvyššího soudu ČR vypořádání restitučních nároků soudní cestou a to tak, že žádají vydání náhradních pozemků specifikovaných v petitu žaloby do jejich podílového spoluvlastnictví. Žalobci dále uvádějí, že důvodem pro koordinaci postupu všech oprávněných osob byla zejména ta skutečnost, že se oprávněné osoby v minulosti marně pokoušely svůj nárok vypořádat na základě zákona o půdě a způsobem z něj vyplývajícím, avšak tato jejich snaha neměla s ohledem na dlouhodobý postoj žalovaného žádné výsledky.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že jak vyplývá ze zápisu o uzavřené dohodě ze dne [datum], jedná ve věci vedeného u Okresního soudu v Ostravě na místo Státního pozemkového úřadu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Žalovaný považuje žalobu za zcela nedůvodnou a navrhuje, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. Před tímto vyjádřením zaslal vyjádření ještě Státní pozemkový úřad ze dne [datum], když v tomto vyjádření uvedl, že uplatněný nárok v žalobě neuznává a předmětnou žalobu považuje za nedůvodnou. Státní pozemkový úřad, dříve jeho předchůdce Pozemkový fond ČR, pozemky, se kterým je příslušný hospodařit, prověřuje postupně prolustrované a převodu schopné pozemky pravidelně zařazuje do veřejné nabídky. Dle názoru Státní pozemkový úřad zařazuje do veřejných nabídek dostatečné množství pozemků v rámci celé České republiky.

3. Státní pozemkový úřad vypořádává restituční nároky na základě žádosti oprávněných osob prostřednictvím veřejných nabídek dle zákona č. 229/91 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku v platném znění a zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění, příp. peněžitou náhradou podle zákona č. 229/91 Sb. Bez spolupráce oprávněné osoby (podání žádosti těchto osob) Státní pozemkový úřad nemá možnost restituční nároky vypořádat, když postup je stanoven výše citovanými zákony. Žalobkyně a) Ing. [celé jméno žalobkyně] získala restituční nárok z rozhodnutí PU/R [číslo] na základě smlouvy o postoupení pohledávky ve výši 2 217 965,55 Kč a tento nárok byl zcela vypořádán smlouvami o převodu pozemku, příp. smlouvami o postoupení pohledávek. Restituční nárok z předmětného rozhodnutí tak byl již vypořádán. Restituční nárok, který je uplatňován a jehož výše je napadána touto žalobou žalobkyní a) Ing. [celé jméno žalobkyně], byl žalovaným oceněn znaleckým posudkem, a to zcela v souladu se zákonem č. 229/91 Sb. Státní pozemkový úřad eviduje restituční nárok žalobkyně a) Ing. [celé jméno žalobkyně] ve výši 32 780,14 Kč. K tomuto žalovaný doplňuje, že se jedná o jiný restituční nárok, než který je uplatněn žalobkyní a) touto žalobou. Tento restituční nárok získala Ing. [celé jméno žalobkyně] na základě smluv o postoupení pohledávky, právo na převod jiného pozemku je tak již prekludován. Restituční nárok žalobců b) a c) [celé jméno původní účastnice] a [celé jméno žalobce] z rozhodnutí pod [číslo jednací] byl vypořádán finanční náhradou, kterou poskytlo Ministerstvo zemědělství v roce 1995 Ministerstvo zemědělství rovněž stanovilo výši náhrady, se kterou žalobci b) a c) jako oprávněné osoby vyjádřily souhlas svým podpisem. K dnešnímu dni eviduje žalovaný nevypořádaný restituční nárok žalobců b) a c) vzniklý na základě rozhodnutí č. j. [spisová značka] [číslo] a č. j. [spisová značka] [číslo] [rok], a to u každého z žalobců b) a c) ve výši 49 420,19 Kč. Dále pak žalovaný uvedl, že žalobci b) a c) se vůbec nehlásili do veřejných nabídek pozemků. Bez spolupráce žalobců b) a c) jako oprávněných osob, to je bez podání žádosti těchto osob však žalovaný nemá možnost restituční nároky vypořádat, když postup pro vypořádání restitučních nároků je stanoven zákonem č. 229/91 Sb. a zákonem č. 503/2012 Sb. Žalobckyně d) [celé jméno žalobkyně] a žalobci e), f) a g) [celé jméno žalobce] podali žádost o veřejné nabídky v roce 2005, kdy pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec a číslo] jim byl převeden (u ostatních požadovaných pozemků žalobci d), e), f) a g) od své žádosti odstoupili). Žalobkyně d) paní [celé jméno žalobkyně] podala v roce 2011 žádost o pozemek v k. ú. [část obce], který jí byl žalovaným převeden a dále podala žádost v roce 2009 v k. ú. [obec], kdy jeden pozemek jí byl žalovaným převeden a druhý pozemek byl na základě výzvy převeden jinému žadateli. V roce 2008 podala žalobkyně d) žádost v k. ú. [část obce], avšak od své žádosti odstoupila a pozemek byl převeden jinému žadateli.

4. Ve věci bylo několikrát nařízeno jednání, když první bylo odročeno z důvodu úmrtí jednoho z žalobců [celé jméno žalobce] a další byly odročovány z důvodu žádosti [celé jméno žalobkyně], svou nepřítomnost několikrát doložila. V průběhu celého řízení se Ing. [celé jméno žalobkyně] pokaždé z jednání omluvila. Poslední jednání bylo nařízeno na den [datum], kdy se opět Ing. [celé jméno žalobkyně] omluvila a žádala o odročení jednání. V tomto případě jí však již vyhověno nebylo.

5. Z obsahu spisu soud zjišťuje, že k podpoře svého tvrzení žalobci nedoložili jediný listinný důkaz, na který v žalobě odkazují. Jak vyplývá z ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř., účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

6. Po provedeném dokazování, jak je popsáno shora, shledal soud návrh žalobců jako zcela nedůvodný. Žalobci ve své žalobě tvrdili, že žalovaný postupoval při uspokojování nároků žalobců jako oprávněných osob svévolně a liknavě a ani po 20 letech nejsou nároky žalobců řádně vypořádány. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaný [příjmení] pozemkový úřad či jeho právní předchůdce Pozemkový fond ČR postupoval vůči žalobcům liknavě či svévolně, ani že by bylo ze strany žalovaného či jeho právního předchůdce postupováno vůči žalobcům jiným nesrovnatelným způsobem. Pokud žalobci nesouhlasili s výší ocenění restitučních nároků, mohli podat u soudu žalobu na určení v obecné tříleté promlčecí lhůtě od sdělení žalovaného či jeho právního předchůdce, že na ocenění jím provedeném trvá a že v jiné výši nebudou žalobci uspokojeni. K podání žaloby na určení výše restitučního nároku ze strany žalobců však nedošlo. Na základě uvedeného byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

7. Proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě podala včas odvolání žalobkyně a), když až na výzvu Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum] odstranila vady odvolání, když uvedla, že odvolání směřuje proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací]. Nesprávnost rozsudku je spatřována v tom, že soud nepřihlédl k tvrzeným skutečnostem a důkazům (§ 205 odst. 2 písmeno b) o. s. ř.), neúplně zjistil skutkový stav věci, neprovedl všechny navrhované důkazy (§ 205 odst. 2 písmeno d) o. s. ř.), dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (§ 205 odst. 2 písmeno e) o. s. ř.), rozhodnutí soudu I. stupně spočívá v nesprávném právním posouzení věci (§ 205 odst. 2 píemeno g) o. s. ř.) a v nesprávném postupu soudu. Dne [datum] proběhlo jednání před soudem bez účasti žalobce a byl vynesen rozsudek. Rozhodnutí žalobce považuje za nesprávné, neboť nároky považují v celém rozsahu za oprávněné a opodstatněné. Tyto skutečnosti doložili konkrétními znaleckými posudky, zároveň nesouhlasí s promlčením nároku, neboť se jedná u žalobkyně a) o nároky postoupené v řadě přímé, a to bezúplatně, tzn. ve své podstatě darované, žalobce b), c) a d) nároky vlastní, žalobce a), f) a g) o nároky zděděné. Pochybení soudu I. stupně spatřuje žalobce dále ve skutečnosti, že soud I. stupně vyvodil z provedených důkazů nesprávné závěry o skutkovém stavu a na základě tohoto dospěl k nesprávnému právnímu závěru.

8. Krajský soud v Ostravě svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum] zrušil a vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Mj. v usnesení pod bodem 7. uvedl, že ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. umožňuje soudu věc v nepřítomnosti účastníka řízení projednat a rozhodnout tehdy, byl-li účastník, který se nedostavil, řádně předvolán a nepožádal-li včas z důležitého důvodu o odročení jednání. Překážka nebo jiná okolnost zabraňující účastníkovi (zástupci) v účasti na soudním jednání současně musí představovat důležitý důvod. [obec] toho, proč se účastník nemůže zúčastnit jednání a žádá o jeho odročení, se tedy musí s ohledem na její povahu vyznačovat nepředvídatelností, závažností, rozsahem nebo z jiných důvodů aspektem ospravedlnitelnosti (toho, co lze v dané situaci za důležitý důvod považovat).

9. Postup soudu prvního stupně nebyl procesně korektní i v jiných ohledech. Je nutno reprobovat postup soudu prvního stupně, který bez dalšího pominul desítky žalobci označených důkazních prostředků s konstatováním, že listiny nebyly předloženy. Ustanovení § 79 odst. 2 o. s. ř. ukládá žalující straně povinnost k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, což ovšem neumožňuje soudu je bez dalšího pominout. Předně měla být žalující strana vyzvána k předložení těchto důkazních prostředků, potažmo mělo být objasněno, zda je má ve své dispozici, případně proč je nemůže předložit, a zda je zapotřebí uložit ediční povinnost jinému subjektu. Přehlédnout nelze rovněž skutečnost, že žalobce c) v průběhu řízení zemřel a dědické řízení bylo podle § 153 z. ř. s. zastaveno. Soud prvního stupně i nadále pokračoval v řízení žalobcem c), aniž by bylo jakkoliv rozhodnuto o procesním nástupnictví, popř. řízení ve vztahu k žalobci c) zastaveno.

10. Okresní soud v Ostravě svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] vyslovil, že po právní moci tohoto usnesení bude v řízení pokračováno s [celé jméno původní účastnice], narozenou [datum], [obec] [část obce], [ulice a číslo] na straně žalobce [celé jméno žalobce], když z dědického spisu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaný [celé jméno žalobce], [datum narození], dne [datum] zemřel. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

11. Dne [datum] podává Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, [ulice a číslo], [PSČ] [příjmení] město Praha 2, Územní pracoviště [obec], [ulice a číslo], [obec] [obec] oznámení o ukončení jednání Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových před soudem za Státní pozemkový úřad. Dále v tomto oznámení uvádí, že ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 201/2002 Sb. o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů, byla mezi Státním pozemkovým úřadem a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových uzavřena dne [datum] dohoda o jednání Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v řízení před soudy namísto Státního pozemkového úřadu ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod spis. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] uzavřel Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se Státním pozemkovým úřadem dodatek [číslo] k výše uvedené dohodě. Dne [datum] bylo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových doručeno odstoupení Státního pozemkového úřadu od předmětné dohody. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových tak od [datum] nejedná za Státní pozemkový úřad před soudem ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod spis. zn. [spisová značka]. Toto oznámení bylo doručeno sdělením o ukončení zastupování ze dne [datum] a dodatek [číslo] k zápisu dohodě ze dne [datum] a ze dne [datum].

12. Žalovaný ve svém stanovisku uvádí všechny skutečnosti, se kterými se Okresní soud v Ostravě zcela ztotožňuje.

13. U jednání soud provedl důkazy – nároky vybraných oprávněných osob č. l. 32-41 spisu, zápisem o dohodě Státního pozemkového úřadu a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových listinou nazvanou ocenění nevydaných pozemků [celé jméno žalobkyně] ze strany Pozemkového úřadu ČR s datem [datum], dopis adresovaný [celé jméno žalobkyně] ze strany Pozemkového fondu s datem [datum], ocenění nevydaných pozemků, rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne [datum], dopisem ze dne [datum] ze strany Pozemkového fondu ČR adresovaný [celé jméno žalobkyně], dopis Pozemkového fondu ČR adresovaný [jméno] [příjmení], dopis ze dne [datum] adresovaný [jméno] [příjmení] ze strany Pozemkového fondu ČR, rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne [datum], rozhodnutí Magistrátu města Ostravy s datem [datum], usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], vyjádření žalované, přípisem žalobci, sdělení o okamžitém ukončení zastupování, oznámení o převzetí zastupování, vyjádření žalované a znaleckým posudkem.

14. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobou ze dne [datum] požadují žalobci po Okresním soudu v Ostravě, aby vyslovil souhlas s bezúplatným převodem specifikovaných pozemků v k. ú. [obec] u [obec], [část obce], [část obce], [obec], [obec], [obec], [obec] u [obec], [obec] ve [anonymizováno], [obec], [obec] a [obec] u [obec] do spoluvlastnictví žalobců na náhradu za pozemky nevydané jim v restituci. Žalobkyně a) ve svém tvrzení uvádí, že aktuální výše jejího restitučního nároku činí 1 362 165,20 Kč, oproti tomu žalovaný namítá, že restituční nárok žalobkyně a) byl již plně uhrazen, nulový zůstatek na restitučním nároku žalobkyně a) a úhrady za něj připadají v celkové výši 2 187 965,55 Kč, což bylo doloženo ze strany žalovaného přehledem nároků oprávněných osob, jak vyplývá z přílohy vyjádření žalovaného ze dne [datum] k žalobkyni a), který se nachází na č. l. 36 soudního spisu. Mezi žalobkyní a) a žalovaným není sporu o tom, že restituční nárok žalobkyně a) byl umořen do jeho původní výše evidované žalovaným. Žalovaný v řízení tvrdil a taktéž doložil znaleckým posudkem pod [číslo] od Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ve znění jeho dodatku ze dne [datum], že cena všech nevydaných pozemků činí 2 344 865,55 Kč a že vzhledem k postoupení části restitučního nároku ke 2 z těchto pozemků, a to p. [číslo] v k. ú. [část obce] o celkové ceně 156 900 Kč smlouvou uzavřenou mezi matkou žalobkyně [jméno] [příjmení], co by postupitelem a [jméno] [příjmení], co by postupníkem dne [datum], dosahoval původně restituční nárok žalobkyně a) výše 2 187 965,55 Kč. Oproti tomu žalobkyně a) tvrdila původní výši svých restitučních nároků v částce 3 468 000 Kč, k čemuž za důkaz označila znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], ale tento znalecký posudek soudu nepředložila. Žalobkyně a) uzavřela s žalovaným restituční smlouvu pod [číslo] ze dne [datum] o převodu pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], přičemž žalobkyně a) v této smlouvě souhlasila s cenou tohoto pozemku ve výši 313 948,80 Kč i určením této ceny znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] pod [číslo].

15. V žalobě však žalobkyně tuto cenu označuje za nesprávnou, s tím, že správná cena měla být 74 919,60 Kč, avšak neoznačila k důkazům ani nepředložila hlavně znalecký posudek na cenu jí tvrzenou. [příjmení] 1 362 165,20 Kč jako cena aktuální výše restitučních nároků tvrzená žalobkyní a) je tak dána jako součet rozdílu ve znaleckém ocenění nevydaných pozemků ve výši 1 123 134,45 Kč, v rozdílu ocenění převedeného náhradního pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] ve výši 239 029,20 Kč. Předmětem řízení bylo prokázáno, že zůstatek na restitučním nároku žalobkyně a) činí 0 Kč, nikoliv 1 362 165,20 Kč. Restituční nárok žalobkyně a) byl správně oceněn na 2 187 965,50 Kč a následně byl také plně uhrazen, čímž nedošlo ke splnění ani výjimečné podmínky pro oprávněnost předmětné žaloby. Žalobce b) nemá taktéž žádného restitučního nároku po svých rodičích [jméno] a [jméno] [příjmení] z rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Ostrava z [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo], protože celá jeho výše 232 372,60 Kč neboli cena pozemku nevydaných, byla rodičům žalobce b) vyplacena, tedy vypořádána finanční náhrada již v r. 1995. Co se týče restitučního nároku po rodičích [jméno] a [jméno] [příjmení] do založeného rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Ostrava ze dne [datum], což v žalobě je nesprávně uvedeno datum [datum rozhodnutí], pod č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] nebylo řádně doloženo, že by bylo na žalobce b) přešly nároky po jeho rodičích v celkové výši 7 323,75 Kč. Z tohoto rozhodnutí tak žalovaný u žalobce b) neeviduje žádnou částku, navíc, i kdyby žalobce b) restituční nárok v této částce měl, nebyl by uspokojitelný prostřednictvím předmětné žaloby, protože žalobce b) ani jeho rodiče se ani jednou s restitučním nárokem z rozhodnutí č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] nezúčastnili žádné veřejné nabídky pozemků. Žalovanému tím pádem nebyla poskytnuta nezbytná věřitelská součinnost, protože nemohl žalobci b) ani jeho rodičům převést žádný pozemek. Žaloba žalobce b) je proto neoprávněná. Co se týče nedůvodnosti žaloby pro žalobce c), d), e) a f), pozemky předmětným rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu města Ostravy z [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] [číslo] [jméno] nevydané žalobkyni c) a [jméno] [celé jméno žalobce], k němuž se žalobci d), e) a f) hlásí jako právní nástupci bez doložení této skutečnosti, byly oceněny na částku 528 765 Kč znaleckým posudkem [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum]. Z této částky bylo ji umořeno celkem 471 495,57 Kč, žalobkyni c) zmíněné ceny nevydaných pozemků připadala na restituční nárok ½, čili částka 264 397,50 Kč, z níž bylo umořeno celkem 254 412,78 Kč, a to smlouvou o postoupení pohledávky uzavřené s [jméno] [příjmení] dne [datum]. [příjmení] 213 213,15 Kč na základě restituční smlouvy [číslo] o převodu pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec a číslo] uzavřené s žalovaným [datum], částka 3 899,63 Kč na základě restituční smlouvy pod č. [anonymizováno] o převodu pozemku uzavřené s žalovaným dne [datum], částka 31 000 Kč na základě smlouvy pod [číslo] o převodu pozemků, uzavřené s žalovaným dne [datum], částka 6 300 Kč, aktuální výše restitučního nároku žalobkyně tak činí 9 984,72 Kč. Co se týče žalobců d), e) a f), ze zmíněné ceny nevydaných pozemků připadalo na restituční nároky po 1/6, čili po 88 132,50 Kč, z ní bylo umořeno celkem 72 370,93 Kč a každému z nich smlouvou o postoupení pohledávky uzavřené s [jméno] [příjmení] dne [datum] částka 71 071,05 Kč na základě restituční smlouvy pod [číslo] o převodu pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec a číslo] uzavřené s žalovaným [datum], částka 1 299,88 Kč, tato výše restitučního nároku žalobců tak činí 15 761,57 Kč u každého z nich. Žalobci d), e) a f) se veřejné nabídky pozemků zúčastnili 1x úspěšně, s výsledkem uzavřené zmíněné smlouvy pod [číslo] a zisku pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec a číslo] pod ní u ostatních pozemků požádaných v této nabídce všichni 4 od své žádosti odstoupili. Žalobkyně c) absolvovala 4 účasti ve veřejných nabídkách pozemků, z čehož 3 byly úspěšné. Úspěšné byly již zmíněné účasti i účast ústící ve zmíněnou smlouvu o převodu pozemku č. [anonymizováno] ze dne [datum] a zisk pozemku v k. ú. [obec] podle ní a účast ústící ve zmíněnou smlouvou o převodu pozemku [číslo] ze dne [datum] a zisk pozemku v k. ú. [část obce] podle ní, neúspěšná byla účast žalobkyně c) v r. 2008, neboť od své žádosti o převodu pozemku odstoupila a pozemek tak byl převeden jinému žadateli. Z tohoto tedy vyplývá jednoznačně závěr, že restituční nároky žalobců c), d) e) a f) byly již uhrazeny v rozsahu 89 %, přičemž není důvod, aby žalobci c), d), e) a f) ve zbývajícím rozsahu dále se domáhali uspokojení svých restitučních nároků předmětnou žalobou. Dosavadní úspěšnost žalobců c), d), e) a f) ve veřejných nabídkách pozemků je dokladem toho, že se žalovaný na žalobcích c), d), e) a f) při uspokojování práva na převodu náhradních pozemků nějak neprovinil žádnou liknavostí, svévolí, ani jiným nesprávným postupem, jak bylo uvedeno v původním rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě doplněno vyjádřením žalovaného České republiky, [anonymizováno] pozemkového úřadu, se kterým se zcela soud ztotožňuje. Nutno dále konstatovat, že soud dále aplikoval při svém rozhodování skutečnost, že žaloba je vadná, neboť postrádá tvrzení o ceně požadovaných pozemků. Žalobci požadovali žalobou o převod celkem 129 pozemků, v žalobě ani v průběhu řízení však žalobci netvrdili cenu těchto požadovaných náhradních pozemků. Takovéto tvrzení je však pro rozhodnutí ve věci samé rozhodné. Tvrzení o ceně nárokového náhradního pozemku je jednou z rozhodujících skutečností a i vylíčení těchto okolností v žalobě je nezbytné k tomu, aby takovou žalobu bylo možné považovat za určitou, úplnou, protože k tomu, aby bylo možné vydat usnesení dle § 114b o. s. ř. následně. V dané věci ovšem žalobce takto okolnosti o ceně nárokovaných náhradních pozemků netvrdil.

16. Jak vyplývá z ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř., řízení se zahajuje na návrh, návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, příp. rodná čísla nebo identifikační číslo účastníků). Jak vyplývá z odst. 2, žalobce je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo elektronické podobě. Z odst. 3 citovaného ustanovení dále vyplývá, že žalobu (návrh na zahájení řízení) soud doručí ostatním účastníkům do vlastních rukou.

17. Jak vyplývá z ustanovení § 43 odst. 1 o. s. ř., předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Je zřejmé, že ve věci soud pokračoval v souladu s tímto ustanovením o. s. ř., byla vyzvána jak navrhovatelka, tak její právní zástupce, na výzvu soudu však nereagovali a žádné důkazy k podpoře svého tvrzení nedoložili. Proto je zřejmé, že chybějící žalobní tvrzení o ceně požadovaných náhradních pozemků znamená žalobní vadu, která je nutná k odstranění na základě výzvy soudu, což bylo realizováno, ale ze strany navrhovatelů k tomuto nedošlo. Okresní soud v souladu s pokynem odvolacího soudu 3x marně vyzval žalobce k doplnění žalobních důkazů, a to usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací], přípisem ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] a usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] pro žalobkyni a) a pod č. j. [číslo jednací] pro ostatní žalobce. Žalobci však na tyto výzvy vůbec nereagovali, těmto nevyhověli ani ve smyslu usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], nesdělili, proč by důkazní listiny nemohli předložit, jedinou reakcí žalobců byla žádost o prodloužení lhůty poskytnuté usnesením ze dne [datum] o dalších 15 dnů. Přestože od podání těchto žádosti uplynulo více než rok, žalobci soudu žádné důkazy nepředložili. S odkazem na uvedené tak žalobci neunesli břemeno důkazní s odkazem na ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř., což byl jeden z hlavních důvodů zamítavého rozhodnutí Okresního soudu v Ostravě. [příjmení] toho došlo k opětovné omluvě ze strany žalobkyně a), která se k jednání nedostavila, soud proto jednal a rozhodoval v její nepřítomnosti, a jak již bylo zmíněno výše, žalobu v celém rozsahu zamítl.

18. V řízení byl zcela úspěšný žalovaný a dle ustanovení § 142 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení představující celkovou částku 30 509 Kč zahrnující odměny za právní zastoupení v celkové výši 15 000 Kč za 6 úkonů právní služby á 2 500 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu z tarifní hodnoty 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písmeno b) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, 3x písemné podání nebo návrh ve věci samé – vyjádření žalovaného k soudnímu jednání ze dne [datum], ze dne [datum], odvolání žalovaného proti usnesení o procesním nástupnictví ze dne [datum] a 2x účast u jednání před soudem – [datum] a [datum]), dále pak paušální náhrady hotových výdajů v celkové výši 1 800 Kč za 6 úkonů právní služby podle advokátního tarifu, náhrada výdajů na cestu autem [anonymizována dvě slova] [registrační značka] v celkové výši 4 713 Kč (1 633 Kč 3 080 Kč na soudní jednání dne [datum]), 2x 350 Kč za cestu z [obec] do [obec] a zpět, při průměrné spotřebě pohonných hmot 6,9l [číslo] km, při celkové spotřebě pohonných hmot ve výši 48,3l při vyhláškové ceně pohonných hmot pro r. 2021 činící 33,80 Kč benzínu 95 oktanů, k výsledné částce 1 632,54 Kč za spotřebované pohonné hmoty při sazbě za 1 km jízdy osobním silničním motorovým vozidlem ve výši nejméně 4,40 Kč činí částka základní náhrady 3 080 Kč, dále pak náhrady výdaje na cestu vlakem ve výši 701 Kč, tj. 400 Kč 301 Kč, spočívající v ceně jízdenek za cenu vlakem na soudní jednání v [obec] ([obec] [obec] za cenu z [obec] zpět dne [datum], ze zpáteční cesty je účtován pouze úsek [obec] [obec], nikoliv i druhý úsek cesty [obec] [obec], protože právní zástupce žalovaného tento druhý úsek absolvoval jako spolucestující v autě), dále pak náhrady za promeškaní čas v celkové výši 3 000 Kč, jde o čas strávený cestou na soudní jednání v [obec] a zpět ve dnech [datum] a [datum] v rozsahu 30 ½ hodin (8+8+9+5) dle § 14 odst. 1 písmeno a) advokátního tarifu, zpáteční cesta dne [datum] je počítána pouze částečně do [obec] viz výše, a 21 % DPH ze zmíněné odměny a náhrada hotových výdajů, tedy 5 294,94 Kč Celkem 30 509 Kč.