64 C 472/2024
č. j. 64 C 472/2024-17
V PLATNOSTICitované zákony (6)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 160
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Veronikou Targa ve věci žalobkyně: Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , IČO Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 73 900 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 42 000 Kč od 3. 8. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 31 900 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 73 900 Kč od 31. 3. 2024 do 2. 8. 2024, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 31 900 Kč od 3. 8. 2024 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v , adresa, doplatek soudního poplatku v částce 739 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 73 900 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 21. 1. 2024 uzavřela s žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru (dále jen „smlouva“), a to prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, když po registraci ze strany žalovaného a zaslání verifikační platby byla provedena kontrola jeho údajů žalobkyní a zaslán návrh smlouvy k odsouhlasení žalovanému. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval zadáním uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo. Téhož dne pak byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 42 000 Kč převodem na účet č. , č. účtu, , jež se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši 29 400 Kč za poskytnutí úvěru do 30. 3. 2024. Současně byla mezi stranami sjednána sankce v částce 500 Kč pro případ prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky, přičemž žalovaný neuhradil 5 splátek, což činí celkem částku 2 500 Kč. Žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil. Před podáním žaloby žalobkyně proto prostřednictvím zástupce výzvou ze dne 25. 7. 2025 vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek, ničeho však neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila, aby soud jednal v její nepřítomnosti.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- z listiny označené smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, , že jako smluvní strany jsou v této označeny žalobkyně jako společnost a žalovaný jako klient, předmětem smlouvy je závazek, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr v částce 42 000 Kč bezhotovostně na účet klienta dle smlouvy (č. účtu , č. účtu, ) s tím, že jej klient vrátí do 30. 3. 2024 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 1 % denně v pěti splátkách po 14 280 Kč. Smlouva je opatřena podpisem za žalobkyni, není opatřena podpisem žalovaného (u jeho jména je pouze uveden údaj o datu 21. 1. 2024 a kódu sms verifikace: , Anonymizováno, ).- z potvrzení o provedené platbě společnosti , právnická osoba, , že dne 21. 1. 2024 byla odeslána z účtu žalobkyně platba ve výši 42 000 Kč na účet č. , č. účtu, .- ze sdělení , jméno FO, , jméno FO, a.s. ze dne 16. 9. 2024, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný, v měsíci lednu 2024 byla na účet připsána částka 42 000 Kč od odesílatele společnosti , právnická osoba- z předžalobní výzvy ze dne 25. 7. 2024 včetně podacího lístku, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky zástupkyní žalobkyně v celkové výši 108 541,44 Kč do tří dnů, výzva byla téhož dne zaslána žalovanému.
5. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listin - potvrzení o verifikační platbě, kopie občanského průkazu žalovaného), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.
6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Žalobkyně dne 21. 1. 2024 poskytla žalovanému částku 42 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný. Žalovaný byl dne 25. 7. 2024 vyzván k úhradě dlužné částky žalobkyni ve lhůtě do tří dnů.
7. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
9. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru tvrzeného obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „Smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, “ nicméně tato nebyla opatřena podpisy obou smluvních stran, resp. obsahuje podpis pouze osoby jednající za žalobkyni. Z označené listiny tak nelze dovodit, že by došlo k uzavření smlouvy s žalovaným, potažmo že by žalovaný v této listině projevil svou vůli uzavřít závazek pomocí prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 562 odst. 1 o. z. Soud byl připraven v souvislosti s uvedeným žalobkyni vyzvat k doplnění důkazů ohledně uzavření předmětné smlouvy a poučit ji podle § 118a odst. 3 o. s. ř., žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání konaného dne 21. 10. 2024 připravila o možnost tohoto poučení.
10. Bylo však zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného důvodu, a to částku 42 000 Kč převodem na shora označený bankovní účet, jehož je žalovaný majitelem. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu poskytla žalovanému. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni něčeho uhradil. Soud tak žalobu shledal důvodnou co do částky 42 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
11. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. za dobu od 3. 8. 2024 do zaplacení. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaný tak byl podle 1958 odst. 2 o. z. povinen dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dne 25. 7. 2024, přičemž výzva mu byla ve smyslu § 573 o. z. doručena dne 30. 7. 2024. S ohledem na uvedenou tří denní lhůtu byl pak povinen plnit do 2. 8. 2024. Lze tedy shrnout, že od 3. 8. 2024 je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky. Úrok z prodlení byl soudem přiznán v intencích požadované výše dle žaloby v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
12. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.
13. Výrok III. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že převážně procesně úspěšnější byl žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení dosud nevznikly.
14. Výrokem IV. poté rozhodl soud o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek za podání návrhu na zahájení řízení podle Sazebníku poplatků položky 2 bodu 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně zatím zaplatila na soudním poplatku pouze částku 2 956 Kč v souvislosti s podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán. Lhůta k zaplacení soudního poplatku byla určena v souladu s § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
15. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a sice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.