80 C 15/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Královou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o určení, že žalobkyně je dědicem po zůstaviteli Anonymizováno Anonymizováno

I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobkyně je dědičkou po zůstaviteli jméno FO, narozeném dne datum, zemřelém dne 3. 8. 2020, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 30 492 Kč k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 1. 2021, doplněnou a upřesněnou podáním doručeným soudu dne 5. 5. 2021, domáhala se žalobkyně vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno soudem, že je dědičkou ze zákona po zemřelém otci, jméno FO. V žalobě uvedla, že dle notářského zápisu ze dne 31. 3. 2003 sepsaného notářkou v adresa, tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno, zůstavitel jméno FO sepsal závěť, ve které odkázal (po vypořádání SJM) veškerý svůj majetek své dceři Jméno zainteresované osoby 1/0 (žalované) a zároveň rozhodl o vydědění žalobkyně Jméno zainteresované osoby 0/0, své dcery, kdy její vydědění odůvodnil skutečností, že v rozporu s dobrými mravy mu neposkytuje potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo jiných závažných případech, neprojevuje o něj opravdový zájem, který by projevovat měla. Usnesením notářky tituly před jménem jméno FO ve věci pod sp. zn. spisová značka bylo uloženo žalobkyni podat žalobu proti zůstavitelově dceři Jméno zainteresované osoby 1/0. Žalobkyně uvedla, že se zůstavitelem, svým otcem, měla dobrý vztah až do roku 2002, kdy jí rodinní příslušníci, matka a sestra, začali bránit ve styku s otcem, kdy údajným důvodem mělo být plánové rozdělení majetku po jejím sňatku. Pokud přijela za otcem, matka jí bránila v setkání, tyto situace se vyhrotily v hrozbu zavolání policie, docházelo i k její fyzické inzultaci. Nemohla kontaktovat otce ani písemně, pošta mu nebyla předávána, ze strany rodiny byl utvrzován v přesvědčení, že se o něj nezajímá. Prostřednictvím své neteře se zajímala o zdravotní stav svého otce, věděla, jak na tom zdravotně je. Tato situace pokračovala i v dalších letech, situace se opakovala s tím, že jí nebyl umožněn kontakt s otcem, a to ani v době, kdy byl v nemocnici, nebyla informována, že je hospitalizován. Pokud za ním chtěla jít do nemocnice na návštěvu, matka i sestra jí bránily v kontaktu. Nemocničním personálem jí bylo řečeno, že rodina si nepřeje, aby byla puštěna k otci. Stejná situace se ze strany její sestry, tedy žalované, opakuje i nyní, kdy její matka je několik let vážně nemocná a sestra jí neumožňuje se s ní setkat. Žalobkyně doplnila, že po její svatbě v roce 2002 se dohodla s rodiči, že jí darují rodinný dům a zahradu na adrese adresa, Anonymizováno. Anonymizováno. jméno FO Anonymizováno/Anonymizováno s tím, že rodičům bude zřízeno věcné břemeno doživotního užívání. Kvůli darování se žalobkyně pohádala s žalovanou, rodiče se přiklonili na stranu žalované, následně v domě vyměnili zámky, aby zamezili žalobkyni a jejímu tehdejšímu manželovi, jméno FO, přístup do domu. jméno FO měl v domě uloženou hudební aparaturu, kterou potřeboval k výkonu svého povolání. Protože mu rodiče nevydali aparaturu, podal na ně pan jméno FO trestní oznámení. Rodiče přestali s žalobkyní komunikovat, pokusu o kontakt ze strany žalobkyně se bránili. Žalobkyně se pokoušela kontakt znovu navázat, posílala přání k Vánocům a narozeninám. Opakovaně se pokusila rodiče navštívit, vždy byla odmítána sestrou i rodiči, nebyla vpuštěna do domu na návštěvu, bylo jí vyhrožováno, že pokud neodejde od branky, zavolají policii. V dubnu 2020 přijela opět žalobkyně k domu rodičů v Anonymizováno, přes plot hovořila s otcem, který zval žalobkyni dál a následně vyšla matka žalobkyně a výslovně zakázala manželovi, aby vpustil žalobkyni dál. Konflikt s rodiči nesla žalobkyně velmi těžce, mělo to vliv i na psychický stav žalobkyně, žalobkyně se léčila u psychiatra, rodiče se o její stav nezajímali, nenabídli jí pomoc ani podporu. Žalobkyně má za to, že nebyly splněny zákonné důvody pro její vydědění. Snažila se opakovaně s rodiči kontaktovat, ale rodiče se kontaktu s ní aktivně bránili, sami o žalobkyni neprojevovali žádný zájem, a to ani v situaci, kdy došlo ke zhoršení jejího psychického stavu a hospitalizaci.

2. U jednání žalobkyně setrvala na žalobě v celém rozsahu. Uvedla, že je nesporné, že došlo k darování nemovitosti zemřelým žalobkyni, tento dar byl následně odvolán. Není pravdivé, že by nepomáhala zemřelému ve stáří a nemoci, nebyly tedy dány důvody pro vydědění, v daném čase neexistovaly. Listina o vydědění nemá účinky vydědění vůči žalobkyni. Uvedla, že krátce po jejím sňatku v roce 2002 byla uzavřena darovací smlouva, listina byla sepisována u nich doma, psal to nějaký právník, jehož jméno si nepamatovala. Tento listinu sepisoval, otec pak s ní byl na katastru nemovitostí, kam to bylo vloženo, sama kopii darovací smlouvy nemá. Po narozeninách, datum, oznámila své sestře, že rodiče se rozhodli, že jí darovali nemovitost s tím, že ona nebude na ničem krácena, neboť má žalobkyně s manželem uzavřenu předmanželskou smlouvu, sestře se to nelíbilo. Pokud za ní jela druhý den, aby si to vysvětlily, byl vyměněn zámek, do domu se nedostala, otec už s ní nemluvil, vyjádřil se tak, že má ještě jednu dceru a že si to rozmyslel. Pokud se snažila s nimi komunikovat, nikdo s ní o tom nemluvil, bylo to stálé odmítání, kdy ona se nemohla dostat k tomu, aby s rodiči komunikovala. Řekli, že se tak rozhodli, že by měla nemovitost vrátit, ale do domu se nedostala, nechtěli ji tam pustit, byly vyzývána, ať odejde. V domě zůstala aparatura jejího manžela, který byl hudebník, měl tam aparaturu ve vysoké hodnotě, tato mu nebyla vydána, manžel podal trestní oznámení na jejího otce a byla mu vydávána aparatura za asistence policie. Nemovitost pak vrátila s právničkou, tento úkon dále běžel už bez ní. Pokud se snažila kontaktovat rodiče, tito jí odmítli, nepustili ji do domu, byly vyzývána, aby je dále nekontaktovala. Ona to špatně snášela, měla zdravotní problémy. Bývalý manžel viděl, že to špatně snáší, tak jí řekl, ať je raději nekontaktuje, situaci už pak dále neřešila. Manžel jí říkal, ať tam už nejezdí, protože ji to velmi stresovala, ona tam dále rodiče kontaktovala osobně, většinou jezdila taxíkem, někdy s kamarádkou. Při příležitosti narozenin otce i matky, pokud tam zajela, matka ji dále nepustila, řekla jí, že se nemají o čem bavit, ani otec s ní nechtěl mluvit. Takto to bylo každý rok, na narozeniny otce i matky. Telefonicky je nekontaktovala, nemá na ně telefon, navštěvovala je osobně. S kamarádkou jméno FO jedenkrát ročně jela autem, protože je to pohodlnější, kdy kamarádka ji chtěla podpořit, vezla ji k rodičům, otec jí chtěl pozvat dovnitř i s její kamarádkou, ať si promluví, v létě, krátce předtím, než zemřel, to ho viděla naposledy, ale matka řekla, že mají odejít, tehdy tedy otce viděla naposledy. Otec byl rád, že ji konečně vidí, chtěl jí zvát dovnitř, ale matka nesouhlasila. Na podzim roku 2020 navštívila svou neteř jméno FO a ptala se, jak se má sestra a rodiče, neteř jí sdělila, že otec je v nemocnici, chtěla otce navštívit, ale neteř jí řekla, ať za ním raději nejezdí, že by se mu mohlo přitížit, toto se jí dotklo, vyhověla přání rodiny a do nemocnice nejela, pak už se s neteří nestýkala. Neteř jí ještě jednou navštívila a pak s ní přerušila kontakt, žalobkyně sama se s neteří jako jedinou ještě stýkala, až po úmrtí otce se vztahy přerušily. Pokud jde o situaci před operací matky, uvedla, že za ní přijeli ve večerních hodinách, byla unavená, učila celý den angličtinu, matku odvážela k hospitalizaci s manželem, byla informována o jejím stavu. Pokud jí otec a sestra řekli další informace, řekla, že je tedy informována. Měla za to, že matka je v péči lékařů, je o ni postaráno, návštěvní hodiny jsou v určitou dobu. Popírala, že by někoho inzultovala. Potvrdila, že byla přítomna situaci, kdy se dostavila k rodičům, přeskočila plot, potřebovala na toaletu, šla dovnitř, byla přece u rodičů. Popřela, že by žádala finanční prostředky od rodičů, pracovala, byla soběstačná, byla vdaná. Pokud byla nezaměstnaná, brala sociální dávky, nepožadovala finance od rodičů. Pokud jí byla darována nemovitost, pak se předpokládalo, že se o rodiče postará, kdyby matka například ze zdravotních důvodů zůstala na vozíku. Pokud se vrátila z Anonymizováno, kde pracovala, bylo jí 23 let, rodiče měli dům pro sebe, sestra měla zajištěno bydlení, pak rodiče jí koupili byt, má za to, že je to takto v pořádku, byt si dále sama platila.

3. Žalobkyně trvala na žalobě s tím, že v případě posuzování vydědění a důvodů vydědění, je nutno přistupovat k listině v období, kdy byla sepsána. V daném případě až do období prosince 2002 byly vztahy v rodině víceméně obvyklé, nevybočovaly nějakým zcela nepřiměřeným způsobem mimo normu a tedy není dáno, že by v tomto období byly naplněny důvody vydědění. V období prosince 2002 došlo ke konfliktní situaci, která vyústila odvoláním daru nemovitých věcí ze strany jméno FO a jméno FO vůči žalobkyni. Tato skutečnost však nezakládá důvod vydědění, jak byly uvedeny v listině o vydědění.

4. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby z důvodu, že zůstavitel, jméno FO, otec žalované, žalobkyni vydědil závětí a listinou o vydědění sepsanou 31. 3. 2003 formou notářského zápisu notářkou tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Důvodem vydědění byla jednak skutečnost, že žalobkyně zůstaviteli neposkytuje potřebnou pomoc v nemoci a stáří a neprojevuje o něj zájem, který by jako potomek projevovat měla a nestýkají se vzhledem k vážným rodinným konfliktům, které ze strany žalobkyně nastaly, kdy tato se chovala k zůstaviteli hrubě a rodinné vztahy jsou trvale narušeny. Zůstavitel vydědil žalobkyni, svou dceru, po velmi zralé úvaze a na základě důkladného uvážení. Trápil se tím, že jeho dcera o něj neprojevuje žádný zájem, není ochotna mu nijak pomoci, naopak se chovala k němu a rovněž k jeho manželce, její matce, velmi hrubě. Otec žalobkyně měl velký zájem se s žalobkyní stýkat, udržovat s ní běžné příbuzenské vztahy, přestože žalobkyně se mnohdy k němu a jeho manželce, matce žalobkyně, chovala nevhodně, vyčítala jim, že jí nedostatečně pomáhají v jejích problémech, zejména finančních, byla na ně často vulgární, domáhala se finanční pomoci. Otec žalobkyně měl zdravotní problémy kardiovaskulární onemocnění a péči v nemoci mu poskytovala manželka a žalovaná. Žalobkyně svému otci neposkytovala žádnou pomoc a péči, a její vztah s ním se omezoval v podstatě na její žádosti o finanční pomoc. Otec žalobkyně a matka přesto v zájmu dobrých vztahů k žalobkyni chtěli žalobkyni pomoci, rozhodli se darovat jí rodinný dům v adresa-Anonymizováno, Anonymizováno. Anonymizováno. jméno FO Anonymizováno/Anonymizováno. Po podpisu darovací smlouvy se však žalobkyně opětovně chovala k rodičům velmi nevhodně. Zůstavitel a žalovaná dne 5. 12. 2002 navštívili žalobkyni, aby jí oznámili, že její matka je hospitalizována a je ve velmi vážném zdravotním stavu, žalobkyně je hrubě napadla, fyzicky napadla žalovanou. Z tohoto důvodu a z obavy z dalšího nevybíravého chování žalobkyně se zůstavitel rozhodl odvolat darovací smlouvu. Žalobkyně na odvolání darovací smlouvy reagovala velmi nevybíravě, což vedlo zůstavitele k tomu, že dne 31. 3. 2003 sepsal u notářky tituly před jménem Anonymizováno závěť a listinu o vydědění, kterou vydědil žalobkyni z důvodu neposkytování potřebné pomoci a proto, že o něj neprojevuje opravdový zájem a vzhledem ke konfliktům a nevhodnému a hrubému chování žalobkyně vůči zůstaviteli. Žalobkyně poté, kdy otec a matka odstoupili od darovací smlouvy, s ní přestala komunikovat, fakticky s otcem ani s matkou neudržovala žádný příbuzenský vztah. Otec žalobkyně měl zájem s žalobkyní udržovat normální příbuzenský vztah, trápil jej nezájem žalobkyně, snažil se s ní navázat styk. Požádal vnučku jméno FO, která byla s žalobkyní v kontaktu, aby jí vzkázala, že by se s ní rád setkával, aby přišla na návštěvu, nechal žalobkyni rovněž vzkázat, že má zdravotní potíže, že by jej návštěva potěšila. Žalobkyně kontakt s otcem odmítla, žádný zájem o setkání s otcem, rodiči, neprojevila. Není pravdivé tvrzení žalobkyně, že by rodičům telefonovala za účelem znovunavázání vztahů, že by jim posílala přání k Vánocům a narozeninám. Pokud tvrdí, že za rodiči dojížděla, snažila se s nimi navázat vztah a rodiče jí odmítli otevřít a vpustit do domu, toto uvedla za nepravdivé. Žalobkyně měla finanční problémy, kdy přijela 13. 7. 2012 do domu rodičů, matka byla na zahradě, zvonění neslyšela, zůstavitel, který byl doma, šel odemknout branku, avšak žalobkyně mezitím přelezla plot, začala otci vyčítat, že jí nepřišel hned otevřít. Pokud pak přišla matka žalobkyně, žalobkyně rodičům říkala, že nemá kde bydlet, požadovala po nich peníze. Pokud jí odpověděli, že jí v minulosti dosti finančně pomohli a že jí jako důchodci již pomoci nemohou, vulgárně začala otci nadávat, fyzicky do něj žduchala a odešla s tím, že se jde podívat, vešla do domu, pohybovala se tam. Nevybíravé chování žalobkyně se zůstavitele citově dotklo, vyvolalo obavu z dalšího obdobného jednání žalobkyně, a proto, aby zabránil opakování tohoto šokujícího jednání, podal na žalobkyni oznámení na Policii České republiky. Na to, že zůstavitel se snažil navázat s žalobkyní běžné příbuzenské vztahy, žalobkyně nereagovala, zůstavitel si pak opakovaně stěžoval na nezájem žalobkyně a že mu toto jednání žalobkyně bylo velmi líto.

5. U jednání žalovaná setrvala na zamítnutí žaloby s tím, že byly naplněny zákonné podmínky pro vydědění. Zůstavitel byl řádně poučen notářkou, jaké jsou důvody vydědění a důsledky, úkon byl sepsán notářkou formou notářského zápisu, zůstavitel si tedy musel být vědom, jaký úkon činí a jednalo se o projev jeho svobodné vůle. Potvrdila, že došlo k uzavření darovací smlouvy, kterou rodiče darovali rodinný dům žalobkyni s tím, že tam bylo sjednáno věcné břemeno rodičů na dožití, smlouvu sepisoval s účastníky tituly za jménem jméno FO a ověřoval i podpisy. Byl pak podán návrh na vklad do katastru nemovitostí, k darování došlo 3. 12. 2002, byla tedy sepsána tato darovací smlouva a žalovaná o této smlouvě věděla. Důvodem darování bylo i to, že žalobkyně se měla podílet na péči a pomoci rodičům, měla v nemovitosti s nimi bydlet. Není pravdivé, že by se o tomto dozvěděla až při příležitosti narozenin žalobkyně a ta na toto reagovala špatně, jak uvedla žalobkyně. Matka obou účastnit byla vážně nemocná, čekala jí operace hlavy, byla hospitalizována 5. 12. 2002, 6. 12. pak byla operována. Dne 5. 12. 2002 matku v nemocnici navštívila žalovaná s otcem, bylo jim řečeno, že stav matky je velmi vážný a operace může být fatální. Žalovaná s otcem jeli za žalobkyní domů a vyzvali ji, aby ještě matku v nemocnici navštívila, neboť její stav je vážný. Došlo tam ke konfliktu, který si žalovaná nemůže vysvětlit, kdy žalobkyně osočila otce, proč tam za ní jezdili, slovně napadla otce a slovně i fyzicky žalovanou. Z tohoto důvodu pak také otec, tedy zůstavitel, odvolal darovací smlouvu a to z obavy, aby nadále nedocházelo mezi stranami ke konfliktům. Žalobkyně v té době nebydlela v předmětné nemovitosti, měla byt na Anonymizováno v adresa, který jí pořídili rodiče. Otec, tedy zůstavitel, navrhl pak zastavení řízení v katastru nemovitostí, odvolal darovací smlouvu a ke vkladu do katastru nemovitostí nedošlo. Dne 6. 12. 2002 bylo sepsáno odvolání darovací smlouvy tituly za jménem jméno FO, dne 9. 12. byl vzat zpět návrh na zápis do katastru a řízení pak bylo dne 11. 12. zastaveno. V písemné listině – odvolání daru otec žalované uvedl důvod odvolání daru a to slovní napadení. Pokud mluvila žalobkyně o aparatuře bývalého manžela, toto se situací nesouvisí, aparatura byla uskladněna až následně, dodatečně, kdy přípis tituly za jménem Anonymizováno byl až dne 17. 12. 2002. Byly tam uskladněny nějaké věci v domě, ona tam pravidelně docházela, kdy rodičům pomáhala, uklízela tam. V době, kdy přišel bývalý švagr pro věci, pak nevěděla přesně o co se jedná, nebyla o tom informována, matka byla v nemocnici, otec byl za ní v nemocnici na návštěvě, proto řekla, ať si pro věci přijde až bude doma otec. Věci mu pak byly vydány, neví sama, že by tam asistovala policie. K situaci, která se odehrála 5. 12. 2002 žalovaná uvedla, že neví, proč k tomu došlo, chtěli zavézt žalobkyni autem do nemocnice, aby matku navštívila, ona to odmítla, ptala se, proč tam za ní jezdili, odmítla matku navštívit, otec z toho byl v šoku. Pokud se jedná o fyzické napadení, pak z ničeho nic dala žalobkyně žalované facku. Po této situaci došlo k tomu, že žalobkyně rodiče nekontaktovala, péči o ně zajišťovala převážně žalovaná, ze strany žalobkyně nebyla žádná snaha je kontaktovat. Jedině dcera žalované byla v kontaktu s žalobkyní a žalobkyně měla vznášet pouze finanční požadavky na rodiče. Otec si na to stěžoval, že za nimi nepřijde na návštěvu, že je nekontaktuje. Žalovaná o tom nevěděla všechno, neboť v domě rodičů nebydlela, ale od rodičů ví, že tam žalobkyně nechodila. Není pravda, že by je navštěvovala, nosila bonboniéry nebo květiny. Za žalobkyní před operací matky přijeli ve večerních hodinách. V roce 2012 došlo ke konfliktu, v létě, v červenci, rodiče byli na zahradě, neslyšeli zvonění, kdy žalobkyně přijela do jejich bydliště, přelezla plot a slovně napadla otce žalobkyně, bez souhlasu otce vešla do domu, vznášela finanční požadavky na rodiče. Otec pak na ni podal trestní oznámení, bylo vyhodnoceno jako přestupek. Žalobkyně napadla rodiče slovně, že jí nepřišli otevřít, trestní oznámení bylo podáno z důvodu omezování domovní svobody, kdy žalobkyně vznesla na rodiče finanční požadavky, oni jí řekli, že nemají další finance, že jí už dostatečně pomohli v minulosti, darovali jí družstevní byt, ona vstoupila bez jejich souhlasu do domu a tam chodila. Na podzim 2011 ji kontaktovala neteř, její dcera, že žalobkyně se rozvedla, má finanční problémy a sama ji kontaktovala, daly si schůzku, žalobkyně požádala o finance, ona jí sdělila, že má s manželem hypotéku, že jí nemůže větší částku půjčit, může jí koupit nějaké věci, to žalobkyně odmítla. Ještě v letech 2017 – 2018 byla žalobkyně v nouzi, ona jí pomáhala vyřizovat sociální dávky, byla s ní na úřadu práce. Na zamítnutí žaloby žalovaná setrvala s tím, že důvody, které jsou uvedeny v listině o vydědění jsou reálné, odpovídají stavu, na který myslel v té době platný občanský zákoník o možnosti vydědění. Zůstavitel měl o žalobkyni jako o svou dceru zájem, chtěl s ní udržovat obvyklé rodinné vztahy, což vyplývá i z toho, že jí s manželkou v roce 1996 darovali členská práva k družstevnímu bytu v adresa, v prosinci 2002 uzavřeli darovací smlouvu, kterou hodlali žalobkyni darovat svůj rodinný dům a další nemovitosti. Žalobkyně již dlouhou dobu před sepsáním listiny o vydědění rodiče neprojevovala zájem, její kontakty se omezovaly pouze na finanční požadavky. I v době, kdy pobývala v adresa, rodiče nenavštěvovala, žádným způsobem se nezajímala o jejich zdravotní stav, zda a jakou pomoc potřebují a žádnou pomoc jim neposkytovala. Situace, které nastaly v souvislosti s darovací smlouvou a chováním žalobkyně poté, kdy byla informována o velmi vážném zdravotním stavu své matky, byly vyvrcholením situace a chování žalobkyně, a vzhledem k dalšímu nezájmu o zůstavitele vedly k sepsání listiny o vydědění. Žalovaná se o otci vyjadřovala vulgárně, skutečný zájem neprojevovala a pomoc neposkytovala. Pokud jej ojediněle navštívila, jela tam se svědky, kteří ji tam dovezli a čekali, aby ji mohli opětovně odvézt. Nejednalo se tedy o návštěvu, o žádnou snahu zajímat se o rodiče, pomoct jim, ale jednalo se o požadavky na finanční výpomoc. Otci nepomáhala ani jej nenavštěvovala v době, kdy byl nemocen, ač on si to přál. Nenavštívila jej ani v nemocnici, kdy byl po operaci, vždy toto odmítla. Rodiče žalobkyni finančně vypomáhali, naopak se nedočkali žádného vděku ani pomoci, naopak v případě, že jí nevyhověli, pak je vulgárními slovy urážela. Sama situace související s darováním nemovitosti a odstoupením od darovací smlouvy byla vyvrcholením chování žalobkyně vůči zůstaviteli a následně pak vedla k sepsání listiny o vydědění. Chování žalobkyně se zůstavitele citově dotýkalo, vadilo mu to, trápilo ho to, bylo to jednání v rozporu s dobrými mravy. Zůstavitel měl zájem s žalobkyní udržovat obvyklé rodinné vztahy, avšak ona tento zájem odmítala, aniž by jí v tom cokoliv bránilo. Neposkytovala mu žádnou pomoc, nezajímala se o jeho zdravotní stav, žádnou snahu o udržování vztahů neprojevila. Byly tedy naplněny zákonné důvody vydědění, z toho důvodu navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

6. Kopií úmrtního listu má soud za prokázáno, že jméno FO, narozený datum, zemřel dne 3. 8. 2020.

7. Notářským zápisem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno ze dne 31. 3. 2003 sepsaným notářem tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno má soud za prokázáno, že zůstavitel jméno FO pořídil tuto závěť a listinu o vydědění, kdy pro případ své smrti při plném vědomí, náležitém uvážení a ze své pravé a svobodné vůle prost jakéhokoliv nátlaku pořídil o svém majetku tak, že odkazuje po vypořádání společného jmění manželů veškerý svůj majetek, který bude ke dni smrti kdekoliv shledán, dceři jméno FO, narozené Datum narození zainteresované osoby 1/0. Touto listinou vyděďuje svou dceru Jméno zainteresované osoby 0/0, narozenou Datum narození zainteresované osoby 0/0 a to z důvodů, že v rozporu s dobrými mravy mu neposkytuje potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech, trvale o něj neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měla. V současné době se nestýkají vzhledem k vážným rodinným konfliktům, které ze strany jeho dcery nastaly, chová se k němu velmi hrubě a jejich rodinné vztahy jsou trvale narušeny. Vydědění se vztahuje i na všechny potomky dcery Jméno zainteresované osoby 0/0. Prohlásil, že se jedná o jeho pravou a svobodnou vůli. Notářský zápis byl podepsán jméno FO a notářkou tituly před jménem Anonymizováno Anonymizováno.

8. Z vyjádření žalobkyně k závěti ze dne 10. 10. 2020 (č. l. 40 dědického spisu) má soud za prokázáno, že v této listině žalobkyně tvrzení v listině o vydědění označila za nepravdivá, uváděla, že se snažila otce kontaktovat, zajímala se o jeho zdravotní stav prostřednictvím své neteře, tvrdila, že jí bylo bráněno v návštěvách v nemocnici, ve které otec pobýval. Zároveň uvedla, že zůstavitel také neprojevoval žádný zájem o její osobu a to i v nelehkých životních situacích, kdy se musela vypořádávat s rozvodem, nemocí.

9. Usnesením Okresního soudu v Ostravě č. j. spisová značka ze dne 12. 11. 2020, které nabylo právní moci dne 6. 12. 2020, má soud za prokázáno, že Okresní soud v adresa rozhodl notářkou tituly před jménem jméno FO, že bylo uloženo zůstavitelově dceři Jméno zainteresované osoby 0/0, narozené Datum narození zainteresované osoby 0/0, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u Okresního soudu v adresa proti zůstavitelově dceři Jméno zainteresované osoby 1/0, narozené Datum narození zainteresované osoby 1/0, žalobu na určení, že je dědicem ze zákona po zůstaviteli jméno FO, zemřelém 3. 8. 2020, pozůstalostní řízení bylo přerušeno do rozhodnutí soudu o sporné skutečnosti.

10. Darovací smlouvou o převodu vlastnictví k nemovitostem a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne 3. 12. 2002 má soud za prokázáno, že tuto uzavřeli manželé jméno FO a jméno FO jako dárci a Jméno zainteresované osoby 0/0 jako obdarovaná, kdy dárci ve smlouvě uvedli, že darují nemovitosti uvedené v článku I., a to objekt bydlení č. p. Anonymizováno postavený na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a pozemek o výměře Anonymizováno Anonymizováno - zastavěná plocha a nádvoří p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a pozemek o výměře Anonymizováno m2 – trvalý travní porost p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, vše zapsáno u Katastrálního úřadu v adresa na listu vlastnictví č. hodnota pro katastrální území adresa, obec adresa, a obdarovaná dar přijímá. Zároveň bylo zřízeno bezplatně věcné břemeno ve prospěch dárců a to břemeno bezúplatného doživotního bydlení v předmětném domě. V bodě VIII. smlouvy bylo uvedeno, že dárci se mohou domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaná bude k nim nebo k ostatním členům jejich rodiny chovat tak, že tím hrubě poruší dobré mravy. Darovací smlouvu sepsal a ověřil tituly před jménem jméno FO, advokát.

11. Listinou nazvanou Odvolání a zrušení darovací smlouvy ze dne 6. 12. 2002 má soud za prokázáno, že touto smlouvou dárci, manželé jméno FO a jméno FO, odvolali darovací smlouvu, listina byla podepsána dárcem jméno FO, podpis byl úředně ověřen, listina byla zaslána Katastrálnímu úřadu v adresa dne 6. 12. 2002. V listině bylo konstatováno, že se změnily okolnosti, kdy smlouvu podepsali ve špatném zdravotním stavu jméno FO, která v době podepsání smlouvy měla vážné zdravotní problémy, které způsobují ztrátu paměti a není si vědoma, že by tuto smlouvu podepsala dobrovolně za plného vědomí a bez nátlaku, došlo k zneužití špatného zdravotního stavu. Dále došlo k hrubému porušení vztahů v rodině, kdy obdarovaná, mladší dcera dárců, napadla 5. 12. 2002 před svým bydlištěm, kdy se pan jméno FO se svou starší dcerou, jméno FO, vraceli z návštěvy v Nemocnici v adresa-Anonymizováno, dozvěděli se o zhoršení zdravotního stavu paní jméno FO, přišli toto oznámit mladší dceři Jméno zainteresované osoby 0/0 a ta napadla bezdůvodně slovně a pak i fyzicky svou starší sestru jméno FO. Tím porušila dodatek smlouvy, kde se hovoří o tom, že dárci mohou od smlouvy odstoupit v případě, že by se obdarovaná chovala k dárcům nebo ostatním členům rodiny hrubě a tím porušila dobré mravy.

12. Z vyrozumění Policie České republiky, Anonymizováno Anonymizováno adresa, Anonymizováno Anonymizováno adresa ze dne 25. 7. 2012 má soud za prokázáno, že byl tímto vyrozuměn jméno FO, že na základě jeho oznámení učiněného dne 12. 7. 2012 Obvodním oddělením policie ČR, adresa byly zahájeny úkony trestního řízení, neboť byl dostatečně odůvodněn závěr, že svým jednáním podezřelá Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 mohla spáchat přečin porušování domovní svobody, věc byla odevzdána k projednání na Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno adresa jako přestupek proti občanskému soužití.

13. Výpovědí svědka jméno FO, přítele žalobkyně, má soud za prokázáno, že jej žalobkyně několikrát požádala, aby jí odvezl do domu rodičů, bylo to v období roku 2012, 2013 – 2018, občas žalobkyni finančně vypomohl, dal jí peníze, platil jí telefon, pomáhal jí, aby se mohla odstěhovat od manžela po rozvodu. Pokud vezl žalobkyni k rodičům, bylo to v květnu, kdy měla matka narozeniny, dovezl ji tam, stála u auta, žalobkyně zazvonila, maminka jí řekla, že si návštěvu nepřeje a zase odjeli. Jedna návštěva proběhla v lednu, proběhlo to stejně, návštěva neproběhla, dovezl žalobkyni domů. Má zato, že žalobkyně ani nepočítala s tím, že by návštěva probíhala, že by ji pozvali dovnitř.

14. Výpovědí svědkyně jméno FO, přítelkyně žalobkyně, má soud za prokázáno, že poprvé vezla žalobkyni do místa bydliště rodičů v květnu 2015, měla čerstvý řidičský průkaz, žalobkyně vezla kytici a bonboniéru, chtěla popřát matce, ona sama seděla v autě, měla zavřené okénko, neposlouchala, žalobkyně zvonila, matka zavřela dveře od domu. Tato situace se potom se ještě opakovala v různých obdobích, šestkrát nebo sedmkrát, nikdy s ní nemluvili. K poslední situaci došlo v srpnu 2018, kdy bylo horko, měla stažené okénko, zazvonila žalobkyně, tatínek byl na zahradě, šel k brance, říkal jí: „Ahoj, Simonko“ a odemkl branku, v tu chvíli matka zavolala ze dveří na otce: „Pojď domů a zamkni branku“, tatínek toto učinil, tedy otočil se, zamkl branku a šel dovnitř. Žalobkyně na ně volala, že s nimi chce mluvit, rodiče na to nereagovali, tím toto setkání skončilo.

15. Výpovědí svědka jméno FO, kamaráda žalobkyně, má soud za prokázáno, že asi dvakrát vezl žalobkyni, kdy se chtěla sejít s rodiči, vysadil ji na hlavní cestě, dále pokračovala žalobkyně sama, návštěvě nebyl přítomen. Návštěvy se uskutečnily asi před pěti a šesti lety.

16. Výpovědí svědkyně jméno FO, neteře žalobkyně a dcery žalované, má soud za prokázáno, že v době, kdy došlo ke konfliktům v rodině, měla asi 13 let, došlo pak k tomu, že teta, tedy žalobkyně, po dobu asi deseti let přerušila kontakty s rodinou, ví sama o tom, že byla odvolána darovací smlouva. Ona se žalovanou navštěvovaly žalobkyni v jejím bytě, častěji ji pak navštěvovala sama svědkyně, jezdila za ní do adresa, jedenkrát až dvakrát do měsíce, do bytu, ve kterém zrovna bydlela. Jednalo se o návštěvy v letech 2013, 2014 až do roku 2020. Dědeček opakovaně v průběhu těchto let žádal svědkyni, aby vyřídila žalobkyni, že by byl rád, kdyby ho navštívila, toto probíhalo opakovaně, opakovaně to žalobkyni vyřizovala, ta na to nereagovala nijak. Pokud jí dědeček žádal, aby ho navštívila v době, kdy byl hospitalizován v nemocnici, byl po operaci srdce, byl tam delší dobu, a ona to vyřizovala žalobkyni, ta se jí ptala, jak jsou návštěvní hodiny. Pokud vyřizovala od dědečka žalobkyni, že si přeje, aby ho navštívila, pak ona ho nenavštívila. Návštěvy pak ukončila v roce 2020, kdy došlo ke konfliktu v bytě, kde bydlela tehdy svědkyně s přítelem v Porubě, žalobkyně tam přišla svědkyni navštívit, začala mluvit o tom, kdo bude dědit po dědovi, začala slovně útočit na matku svědkyně, tedy žalovanou, svědkyně ji bránila a žalobkyně svědkyni fyzicky napadla, chytila ji za krk a svědkyně ji pak odstrčila a vytlačila ji z bytu, v té době ještě dědeček žil. Po tomto konfliktu se svědkyně s žalobkyní přestala stýkat, jsou v kontaktu jenom telefonicky. Svědkyně popřela, že by někdy řekla žalobkyni, že nemá dědečka navštěvovat v nemocnici. Sama nebyla nikdy přítomna tomu, že by žalobkyně své rodiče navštívila v jejich domě. O návštěvách žalobkyně je informována pouze zprostředkovaně od prarodičů, s tím, že tam došla jedenkrát dvakrát do roka, v letech od roku 2013 až do roku 2019, docházelo ke konfliktům, kdy žalobkyně požadovala finanční podporu a pak sprostě nadávala. V jednom případě žalobkyně k ní po takové návštěvě přijela, byla rozčilená, říkala, že jí rodiče nepomohli. Zůstavitel byl nemocen se srdcem, byl hospitalizován asi před rokem 2017. Žalobkyně se aktivně nezajímala o rodiče, zda nepotřebují nějakou pomoc. Pokud o nich mluvila, nemluvila o nich slušně. Stěžovala si, že mají barák a nedovolí jí tam nastěhovat, označila je jako „kurvy“. O tom, že žalobkyně dědečka v nemocnici nenavštívila, svědkyně ví od babičky, od matky a od dědy, děda z toho byl smutný.

17. Výpovědí svědka jméno FO, bývalého manžela žalobkyně, má soud za prokázáno, že byl s žalobkyní ve vztahu od roku 2001, od roku 2002 do roku 2010 byli manželé, pak byli rozvedeni, sdíleli spolu domácnost až do tohoto roku, měli přátelský vztah. Došlo mezi žalobkyní a rodiči k rozkolu, byl přítomen tomu, kdy žalobkyně chtěla navštívit rodiče, nepustili ji do bytu, maminka otevřela okna a volala na ni, ať jde domů, že ji tam nechtějí. Důvodem byla situace, ke které došlo, kdy rodiče chtěli darovat jméno FO dům, byla uzavřena darovací smlouva. Svěřili se s tím švagrové, ale švagrové se to nelíbilo, došlo k tomu, že si švagrová promluvila s rodiči, rodiče pak požadovali vrácení darovací smlouvy, žalobkyně to vrátit nechtěla. Měl v té době uskladněnu aparaturu ve sklepě rodičů žalobkyně, padl tam návrh od rodičů, že pokud jméno FO nevrátí darovací smlouvu, nevydají mu toto aparaturu. Nahlásil to policii jako zadržení majetku, pak mu to bylo vydáno bez dalšího, přítomna byla žalobkyně a rodiče žalobkyně. Žalobkyně pak vrátila darovací smlouvu rodičům. Došlo pak k tomu, že se o tom už s žalobkyní nechtěli bavit, ona pak jednala velmi emotivně, nebylo jí to už umožněno a to pak dále přetrvávalo. Žalobkyně se rozčílila, padly tam vulgarity, zhruba „Já se na to vyseru, kurva fix, proč mě tady nepustíte, když jsem tady vyrostla“. Křik byl zejména vůči matce, bylo to dáno tím, že odmítala s ní komunikovat, odmítla ji pustit do domu. Žalobkyně rodičům volala, navštěvovala je, ale nebyla vpuštěna. Pokud otevřeli okno, podívali se, kdo tam je, vůbec jí neotevřeli, nereagovali. Při situaci s darovací smlouvou navštěvovali rodiče asi jedenkrát týdně, potom už byly pokusy tak, že u nich byl přítomen minimálně třikrát, pak již přítomen nebyl, pracoval v zahraničí. Návštěvě žalobkyně u matky v nemocnici nebyl přítomen, zda navštěvovala v nemocnici otce, mu není nic známo. Před darovací smlouvu měla žalobkyně k otci vztah velmi dobrý, ve vztahu k matce bylo její chování konfliktní. Matka ji znevažovala, používala sarkasmus, žalobkyně se tomu bránila.

18. Výpovědí svědkyně jméno FO, kamarádky žalované, má soud za prokázáno, že tato navštěvovala žalovanou, která bydlela nějakou dobu u rodičů, starala se o ně, sama ji tam navštívila několikrát, v letech 208 až 2011, kdy rodiče potřebovali více péče, se k nim žalovaná nastěhovala, pobývala tam, starala se o ně i o dům, svědkyně sama ji tam navštívila asi tak několikrát do roka, návštěvy trvaly dvě až tři hodiny, při těchto návštěvách se tam nikdy nepotkala s žalobkyní, nikdy nebyla přítomna tomu, že by se tato chtěla dostat do domu na návštěvu a nebyla tam vpuštěna. Otec žalované si posteskl, že mladší dcera za ním nedochází, nestará se o jejich aktuální zdravotní stav.

19. Výpovědí svědkyně jméno FO, matky žalobkyně i žalované, manželky zemřelého, má soud za prokázáno, že tato žila společně se zemřelým, byli manželé 55 let. Darovací smlouvu na nemovitost, která měla být darována dceři jméno FO uzavřeli spolu s manželem. Mysleli si, že se o ně dcera bude starat, kdy ona byla v invalidním důchodu, dlouhodobě ve špatném zdravotním stavu. Její zdravotní stav se pak zhoršil v prosinci 2002, kdy žalovaná s manželem ji odvezli do nemocnice, museli ji obléknout, kdy už nemohla chodit, byla ve špatném stavu, měla cystu na třetí mozkové komoře, nevěděla, co se děje, byla pak v umělém spánku. Smlouvu o darování nemovitosti podepisovala doma asi dva dny před operací, byl u toho přítomen tituly za jménem jméno FO, který smlouvu připravoval, pak se sám vyjádřil, že by to zřejmě bylo neplatné, protože její podpis byl tak špatný, byla ve velmi špatném zdravotním stavu, lékaři se ji báli operovat. Potom došlo k operaci dne 6. 12. 2002, byla dále v umělém spánku, z nemocnice byla propuštěna až v lednu 2003, nevěděla, co se mezitím dělo ohledně této smlouvy. Poté, kdy se vrátila z nemocnice, oslovil je tituly za jménem jméno FO s tím, že sám zažil, jak se zachovala dcera jméno FO k druhé dceři a jejímu manželovi, kdy se k němu chovala vulgárně, sprostě nadávala jemu i dceři, tituly za jménem jméno FO jim navrhl, aby udělali smlouvu o vydědění a pak jeli k notářce Anonymizováno. To bylo až rok po tom, co ji pustili z nemocnice. U rušení darovací smlouvy nebyla přítomna, byla ještě v nemocnici, o situaci věděla pouze od manžela, kdy jí řekl, že je primář upozornil, že se nemusí vůbec probudit z narkózy, měli by se ní rozloučit. Poté jel manžel a dcera jméno FO pro dceru jméno FO do adresa, tam došlo k situaci, že jméno FO začala dceru jméno FO bít, manžel byl v autě a musel zasáhnout. jméno FO se k němu chovala vulgárně, řekla mu přímo: „Ty kurvo stará, nech mě být“, na základě této situace pak došlo k vydědění. S žalovanou se stýkala vnučka jméno FO, dcera jméno FO, ta jim pak řekla, že jméno FO už nebydlí na Anonymizováno, byl to původně byt svědkyně a manžela, dceři ho přenechali v době, kdy nepracovala, byt platili, ale stalo se, že i přestala platit nájem, přišla jim upomínka, ona sama to jela doplatit, byl tam dluh, který doplatili s manželem. Dcera jméno FO se vyjádřila tak, že byt nebude platit, dokud nebude její. Ona sama tedy byt platila s manželem, nechali udělat rekonstrukci celého bytu, prodali kvůli tomu auto a byt koupili, doplatili jeho cenu. Manžel tam pracoval na rekonstrukci, byt takto zrenovovaný dostala jméno FO, pak se divili, že v bytě už nebydlí, když za nimi přišla, aby jí dali peníze, ptali se jí slušně, co se stalo s bytem, že už tam nebydlí, jméno FO se vyjadřovala vulgárně, že oni si tam v klidu bydlí a ona nemá kde bydlet, užívala stále slovo „kurva“. Stávalo se opakovaně, že přijela, lezla k nim přes plot, přes branku, kterou zamykali, protože měli pejsky. Manžel za ní šel, že ji pustí, ale sprostě mu nadávala a pak utekla. Volali policii, kdy manžel volal policii, policie je odvezla, vrátili se až v noci, řekli jim, že dcera jméno FO je nemůže obtěžovat, když tam nemá trvalé bydliště. Pokud se jí ptala, co se stalo s bytem, který jí zaplatili, vyjádřila se: „Kurva, já nevím, co s ním udělal.“ jméno FO si od nich opakovaně chtěla půjčovat peníze, i od dcery jméno FO. Dcera jméno FO jí nakoupila, ale ta po ní chtěla jenom peníze. Pokud žalobkyně nepracovala, chodila na jazykovku, pak jí s manželem živili, všechno jí platili, bydlela u nich po dobu rekonstrukce bytu, rovněž nijak nepřispívala na bydlení, všechno platila ona sama s manželem. Na rekonstrukci bytu pro jméno FO si s manželem vzali i půjčku od zaměstnavatele ve výši 50 000 Kč, kterou sami museli splácet, bylo to od tehdejšího zaměstnavatele manžela. S dcerou se dvacet let nestýkají, přesně si to pro odstup času nepamatuje. Pokud k nim chodila, chtěla si půjčovat peníze od nich i od známých, kteří k nim docházeli. Chodili k nim dvě známé za svědkyní a i od nich si chtěla jméno FO půjčovat peníze, pak jí říkali, ať už k ní tam nechodí tyto návštěvy. Pokud svědkyně mluvila s dcerou jméno FO o těchto návštěvách, že chce, aby k nim rodina a známí chodili, jméno FO jí na to řekla: „Ty krávo stará“. Takto se vztahy s žalobkyní zhoršily poté, kdy se zhoršil zdravotní stav svědkyně, bylo třeba o ni pečovat, pomáhat v domácnosti manželovi, jméno FO tam přestala chodit, staral se o ni pouze dcera jméno FO a její dcera, tedy vnučka, která měla tehdy asi 15 let. Pokud svědkyně ležela doma po operaci, nebyla v dobrém stavu, tak jméno FO tam nejezdila. Druhá dcera jí chodila pomáhat, vnučka tam i přespávala, pomáhala s vařením, nákupy, se starostí o domácí zvířata. Svědkyně pak byla ještě po operaci asi měsíc v lázních. V době hospitalizace si jméno FO půjčila od manžela 50 000 Kč, které měly být určeny na pořízení kuchyně, tuto kuchyň nikdy nerealizovala, peníze manželovi nevrátila. Po její operaci se dcera o ni nestarala, nezajímala, nechodila k nim. Až v roce 2012 došlo k situaci, kdy přelezla plot nebo branku, vešla do domu, tam pobíhala a vyjádřila se tak: „Kurva, vy si tu žijete a já nemám co žrát“. Tehdy se jí svědkyně ptala, co se stalo s bytem, na to jí neodpověděla, strčila do manžela, manžel pak volal policii. Pokud byl nemocen manžel, vzkázali vnučce, která se se jméno FO stýkala, ať zajde za manželem, že je po operaci srdce, to bylo v roce 2017, dcera jméno FO za ním však nepřišla, chodila za ním pouze ona sama denně a dcera jméno FO. Dcera jméno FO tam nepřišla nikdy, nikdo jí to nezakazoval. Po situaci v roce 2012, kdy jim řekla policie, že ji nemusí pouštět, pokud tam nebydlí, pak není pravda, že by tam chodila, ona si nepamatuje situaci, že by ji tam snad nepustili. Dcera nikdy nezvonila, vždy rovnou přelezla plot. Manžel situaci se jméno FO snášel velmi špatně, léčil se se srdcem. jméno FO ani nikdy netelefonovala, nepsala, neposílala blahopřání. Pokud jí dala nějaký dárek, pak to bylo dříve a bylo to tak, že jí manžel na něj dal peníze. V době, o které mluví, tedy po její operaci, žádné dárky jí jméno FO nedávala. Měla za to, že jak se dcera vulgárně chovala k nim, manželovi a k ní, pak je to dostatečné pro vydědění. K podpisu smlouvy o převodu nemovitostí došlo v době, kdy už byla na tom zdravotně špatně, nechodila. Měla za to, že se dcera o ni bude starat, ale k podpisu došlo v době, kdy už byla ve špatném zdravotním stavu. Jejich vztah k jméno FO byl dobrý, manžel jí renovoval byt. V době uzavírání darovací smlouvy manžel ještě pracoval, zdravotní problémy měl až později, v té době ještě jezdil autem. Žalobkyně měla zájem jen o peníze, vždy se ptala jen na peníze, stěžovala si, že nemá za co žít, přitom dcera jméno FO jí nakupovala, zařizovala jí, co bylo potřeba. Po smrti manžela žalobkyně chtěla peníze i po ní, říkala jí, že potřebuje peníze na zaplacení dluhu na nájem, chtěla 5 000 Kč, stěžovala si na přítele. Do nemocnice, pokud se její zdravotní stav zhoršil, ji vezla dcera jméno FO. Dcera jméno FO ji nenavštívila v nemocnici. Manžel se léčil dlouhodobě se srdcem, neměl se rozčilovat, ale operaci srdce měl až později, léčil se však dlouhodobě, už v době před uzavřením darovací smlouvy. Vztah manžela k dceři před darovací smlouvou byl dobrý, ale dcera často nebyla doma, žila i v Anonymizováno, o manžela se tak nezajímala. Pokud ona byla po operaci doma, nemohla chodit, vzal si manžel dovolenou, aby se o ni staral, pomáhala také dcera jméno FO a vnučka. Období, kdy nemohla ani chodit po operaci, trvalo asi 2 měsíce, manžel v té době ještě pracoval, dcera jméno FO jí v té době nenavštěvovala, netelefonovala.

20. Výpovědí žalované má soud za prokázáno, že vztah žalobkyně a zemřelého otce byl dobrý, tento byl na ni hodný, toleroval její hrubé chování. Žalobkyně, pokud neplnili rodiče její požadavky, tyto hrubě urážela. Měla na ně finanční požadavky, aby jí něco zaplatili, například zařízení do bytu a jiné věci. Pokud jí nevyhověli, chovala se hrubě, urážela je, že nejsou dobří rodiče, říkala jim, že jsou „kurvy zlodějské“, takto jim nadávala ve více případech. Tatínek žalobkyni usměrňoval, vysvětloval jí, že se takto k nim nemůže chovat, že si to nezaslouží, pak byl vždy na chvíli klid. Na chování žalobkyně si stěžovali i společní známí, pokud na ně měla nějaké požadavky, oni jí pomohli, pak se požadavky stupňovaly, pokud jí nevyhověli, vulgárně je urážela. Pokud se žalobkyně vrátila z Anonymizováno zpět do adresa se svým přítelem, rodiče je podporovali, oni bydleli u rodičů, protože neměli kde bydlet. Sestra chtěla, aby jí rodiče zajistili bydlení, že chce mít svůj byt, kdy žalovaná má taky byt. Rodiče jí pořídili družstevní byt na adresa, tatínek byt rekonstruoval, sestru podporovali, protože neměla vlastní příjem, nepracovala. Tatínek příteli zařídil zaměstnání u svého zaměstnavatele, sestra nepracovala. Přítel pak přišel k rodičům a oznámil, že se vrací zpět do Čech, že žalobkyně nepřispívá na domácnost. Rodiče platili dál náklady v tomto bytě, žalobkyně je neplatila, vyjádřila se tak, že dokud na ni nepřepíší byt, tak ať si byt platí oni. Rodiče doplatili byt, otec si vzal půjčku u zaměstnavatele, na tyto náklady udělali darovací smlouvu, dle které přepsali byt na žalobkyni, jednalo se o byt na Anonymizováno. Žalobkyně si pak našla zaměstnání, našla si nového partnera jméno FO, který s ní bydlel v tom bytě, jezdil na práci do Německa, vždy tak na půl roku, žalobkyně jezdila s ním tak na 2 až 3 měsíce. K rodičům v té době vůbec nedocházela, nebyla tam třeba půl roku. Přišla za nimi, když měla problém, chtěla peníze. Řekla, že je manžel v Německu, neposlal jí slíbené peníze a přišla si pro hotovost, aby nějak vyžila, situace tak pokračovala až do svatby. Dne 9. 11. 2002 pak jméno FO se vrátil z Německa, byli s žalobkyní u rodičů a oznámili, že se budou brát, pozvali je na svatbu. Mamince se tam udělalo špatně, ona jí v té době již chodila pomáhat do domácnosti, vařit, starat se o zahradu a zvířata, která tam měli. Chodila tam pomáhat i dcera žalované, vždy po škole šla k dědovi a babičce. Ona pak i s rodiči odjela domů ze svatby, druhý den vezli matku k lékařce na vyšetření, byla hospitalizována na Anonymizováno, byla naplánována operace. Dne 5. 12. 2002 jim řekli, že je to vážné, že maminka nemusí operaci přežít, bylo by dobré, aby se i druhá dcera přišla rozloučit. Žalovaná tedy jela s otcem pro sestru do jejího bydliště na Anonymizováno, kde se odehrál incident, který popsala ve svých tvrzeních. Ještě předtím došlo po svatbě k darování nemovitosti rodičů, po svatbě se sestra s manželem nabídli, že by rodičům pomáhali, že by se k nim nastěhovali, došlo k uzavření smlouvy o darování nemovitosti. Žalovaná o tom věděla, byla ráda, že se bude sestra na péči podílet, že jí bude v tomto pomáhat. Pokud jeli pro žalobkyni s tím, že situace s maminkou je vážná, žalobkyně nebyla doma, její manžel, pan jméno FO, jim řekl, že přijde za chvíli, nepozval je dovnitř, řekl jim, ať počkají venku. Žalovaná čekala s otcem v autě, kdy žalovaná za chvíli přišla. Pokud vystoupili z auta, šla žalobkyni říct, že situace s maminkou je vážná, že by za ní měla jet s nimi, tak na ni žalobkyně začala křičet vulgárně: „Ty děvko, táhni pryč“, dala jí facku, tatínek zasáhl, chtěl žalobkyni odškubnout, začala mu také vulgárně nadávat, řekla mu: „Ty kurvo, táhni, nech mě.“ Tatínek se jí snažil vysvětlit, že situace s maminkou je velmi vážná, že by se měla za ní jet rozloučit, přesvědčoval žalobkyni, že ji za maminkou odvezou, sestra tam odmítla jet, tatínek z toho zůstal v šoku. Odjeli pak domů k rodičům do domku, ona tam s tatínkem přespala, tatínek byl ze situace velmi špatný, následně volali do nemocnice, maminka byla v umělém spánku. Chtěli sestru informovat po telefonu, kontaktovat ji přes telefon žalované, kdy rodiče neměli telefon, ještě nebyly mobily, sestra to nezvedala, sama je nekontaktovala. Ona si pak vzala dovolenou, aby mohla se o rodiče starat, zůstala v domku s tatínkem, starala se o nákupy, zvířata, střídavě docházeli s otcem do nemocnice za maminkou. Tatínek tuto situaci nesl velmi špatně, žalobkyně s ním přestala úplně komunikovat, tatínek z toho byl velmi zdrcený. Pokud šlo o darování nemovitosti, u toho nebyla přítomna, věděla pouze od rodičů, že se chystají učinit darování nemovitosti, zpracovával to jejich právník tituly za jménem jméno FO. Pokud jde o odvolání datu, tatínek se spojil s tituly za jménem jméno FO, ten si je pak zavolal k sobě do kanceláře, byla tam přítomna sestra, otec a ona. Proběhla tam konfrontace, kdy tituly za jménem jméno FO se ptal všech, co se stalo, co se odehrálo, četl tam návrh na odvolání daru. Sestra byla nepříjemná, chovala vulgárně ke všem přítomným, osočovala i právníka, vulgárně se obracela na otce, vyjádřila se: „Vy kurvy, sežerte si to“. Matka tam přítomna nebyla, byla nemocná. Po popsaném incidentu byl z toho tatínek šokovaný, byl velmi špatný. Řekl, že si nedokáže představit, jak by probíhalo soužití s žalobkyní v jednom domě, jak by vypadala její pomoc, kdy sama se nabízela, že jim bude pomáhat, jemu i mamince, která byla vážně nemocná a pak došlo k této situaci, kdy při jejím špatném zdravotním stavu ji odmítla navštívit, dále se ani neinformovala na její zdravotní stav. Tatínek tehdy po této situaci přestal tolerovat chování žalobkyně a rozhodl se pro odvolání daru. U jednání u tituly za jménem jméno FO v kanceláři byl dokončen úkon – návrh na odvolání daru, inicioval to tatínek a pak tituly za jménem jméno FO svolal to jednání, chtěl od žalobkyně slyšet, zda s tímto souhlasí, že se vrátí vše zpět. Žalobkyně se vyjádřila tak, jak již uvedla - ať si všechno nechají a poté utekla. V kanceláři zůstala žalovaná s tatínkem a tituly za jménem jméno FO se vyjádřil tak, že toto za svoji praxi nezažil, takové chování. Žalobkyně s manželem, pokud bydleli v domě rodičů, chtěli si tam pořídit novou kuchyň, tatínek jim na to dal zálohu 50 000 Kč, nebo půjčil, písemně to neměli. Byly to peníze ze společných prostředků, tyto už žalobkyně nevrátila. Pokud jde o listinu obsahující závěť a vydědění, o této nevěděla v době, kdy byla listina, obsahující závěť a vydědění, sepisována. V roce 2019, kdy měl tatínek před poslední operací, řekl, že chce zajet k notářce Anonymizováno. Žalovaná ho tam zavezla, byla tam přítomna tomu, kdy notářka otci obsah závěti přečetla, řekla, že stále takto závěť platí a ptala se ho na situaci, otec potvrdil, že toto stále takto trvá. Tatínek se ptal, zda je závěť platná, zda se některé věci v zákoně změnily, chtěl se ujistit, že je to pořád platné, zda nebudou se závětí nějaké problémy. Notářka ho ujistila, že je všechno platné a otec to odsouhlasil, že na tom nechce nic měnit. Závěť s vyděděním sepsal v roce 2003, o tom tehdy žalovaná nevěděla, inicioval to sám tatínek, bylo tam uvedeno, že měli konflikty a že dcera jméno FO neprojevuje opravdový zájem. Dále před notářkou otec vzpomněl situaci z léta 2012, kdy došlo k tomu, že žalobkyně přelezla plot rodičů, vešla do domu, vulgárně jim nadávala, otec pak byl na policii, toto tedy vzpomínal před notářkou, že situace stále takto trvá. Otec řekl žalované, že má obavy, že má zdravotní potíže, proto si to chtěl vyjasnit u notářky, zda všechno platí. Ona sama bydlela v letech 2008 – 2011 u rodičů, aby jim pomáhala, pak bydlela v adresa, 10 minut od rodičů, chodila jim pomáhat po škole i její dcera. V roce 2012 se odstěhovala žalovaná z Anonymizováno a dále jezdila k rodičům každý víkend a dále jim pomáhala i její dcera, která bydlela v Anonymizováno až do roku 2021. Pokud tedy byla přítomna ona nebo její dcera, žalobkyně tam nikdy na návštěvu nepřišla. Stalo se pouze ten incident v roce 2012, kdy přelezla plot a pak se to snad ještě jednou opakovalo. Stávalo se, že tam žalobkyně přijela, věděla to pouze z doslechu od své matky, a pouze přes plot rodičům nadávala, chtěla od nich peníze, chtěla tam bydlet. V roce 2017, 2018, kdy byl otec ve špatném zdravotním stavu, byl po operaci, si ona sama vzala dovolenou a s žalobkyní jezdila po úřadech, pomáhala jí vyřídit sociální dávky, vysvětlovala jí, že rodiče jí už nemůžou pomáhat, že jsou v důchodu. Žalobkyni chtěl otec vidět i v době po vrácení daru, vzkazoval přes žalovanou nebo přes její dceru, tedy vnučku zemřelého, ať se žalobkyně za ním staví, že by ji rád viděl. Tato reagovala tak, že nejsou pro ni dobří rodiče, nadávala vulgárně, že jsou to „kurvy“. Pokud otec zemřel, ona to volala žalobkyni, pak její první reakce bylo, že se ptala, kdo bude dědit barák. O tom, že se má stavit za otcem vzkazovali žalobkyni poté, kdy byla odvolána darovací smlouva, žalobkyně s nimi tehdy úplně přerušila kontakt, nebrala telefony, nemluvila s nikým. K situaci s vydáním aparatury došlo v době, kdy maminka, tedy matka žalobkyně a žalované, byla v nemocnici, přijel pan jméno FO, v domě byla přítomna pouze žalovaná, která řekla panu jméno FO, že neví přesně, co má tam uloženo a tatínek je u maminky v nemocnici, ať se staví později. Také mu řekla, ať vyřídí jméno FO, ať jim bere telefony, že ji chce tatínek informovat o zdravotním stavu maminky, na to jí neodpověděl. Pokud ji kontaktoval otec, pak ji chtěl kontaktovat v době, kdy se maminka vrátila z nemocnice v lednu 2003. Ona sama jela s otcem do místa bydliště žalobkyně, chtěli ji kontaktovat, ale tam zjistili od sousedů, že už tam nebydlí, že byt prodala. Pokud chtěli žalobkyni kontaktovat, neměli jakým způsobem, kdy ona se s nimi nekontaktovala. Společní známí buďto nevěděli, kde bydlí, nebo měli od žalobkyně zakázáno, aby jim řekli, kde v současné době bydlí. V době před odvoláním daru žalobkyně otci i matce nepomáhala, neprojevovala zájem. Otec byl v té době nemocný se srdcem, léčil se, bral léky, chodil do práce. Maminka byla už invalidní, otec potřeboval pomoct s některými pracemi kolem maminky, kolem domácnosti, zahrady, byl častěji unavený, nebyl už schopen vykonávat všechny tyto práce. Pomáhala mu žalovaná a její dcera, žalobkyně nikdy, ani se nenabízela. V prosinci 2002 se otec vyjádřil, že neví, jak by to bylo, pokud by mu nepomáhala žalovaná a její dcera. Maminka byla invalidní již před rokem 2000, pokud jde o otce, pak měl problémy se srdcem od 90. let, v roce 2001, 2002 byl pak více unavený, potřeboval péči. Pokud žalobkyně v České republice nikdy nepřišla za rodiči, aby jim nějak pomohla v domácnosti. Pokud došlo k odvolání daru, pak v té době již přerušila žalobkyně úplně kontakt s rodiči, rodiče nenavštěvovala.

21. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Rodiče žalobkyně a žalované žili společně v rodinném domě č. p. Anonymizováno v adresa-Anonymizováno. Otec žalobkyně a žalované - zemřelý jméno FO dne 31. 3. 2003 sepsal závěť a listinu o vydědění formou notářského zápisu, kdy vydědil žalobkyni z důvodu, že žalobkyně dlouhodobě rodičům neposkytovala pomoc v domácnosti, neprojevovala zájem o jejich zdravotní stav a zejména při vážném onemocnění matky, manželky zemřelého. Rodiče žalobkyni poskytovali pomoc finanční, darovali jí byt na adrese adresa, kdy na ni převedli členská práva k družstevnímu bytu a dále žalobkyni opakovaně finančně vypomáhali, pomáhali se zařízením a rekonstrukcí bytu. Matka žalobkyně a žalované byla invalidní již před rokem 2000, pak otec měl od 90. let potíže se srdcem, v letech 2001 – 2002 byl více unavený, potřeboval péči. Matka účastnic pak byla vážně nemocná s cystou na mozku, v období od prosince 2002 byla hospitalizována až do ledna 2003. Před operací v prosinci 2002 byl vyhodnocen její zdravotní stav jako velmi vážný, dcery byly vyzvány, aby se s matkou rozloučily. V době, kdy byla matka žalobkyně a žalované, tedy manželka zemřelého, vážně nemocná a zhoršil se velmi její zdravotní stav. Žalobkyně se v té době vdala za svého, dnes již bývalého, manžela, sdělila rodičům, že jim bude více pomáhat, rodiče se rozhodli jí darovat nemovitost, ve které žili, na adrese adresa, Anonymizováno. jméno FO Anonymizováno/Anonymizováno, tedy darovat jí objekt bydlení – rodinný dům a související pozemky darovací smlouvou o převodu nemovitostí ze dne 3. 12. 2002, bylo zřízeno věcné břemeno bezplatného doživotního bydlení pro rodiče. jméno FO, matka účastnic, byla v té době již velmi vážně nemocná s cystou na mozku, přestala chodit. Následně došlo k situaci, kdy stav matky účastnic byl vyhodnocen lékaři jako velmi vážný, žalovaná tehdy jela s otcem (zemřelým) za žalobkyní, aby jí toto sdělili a odvezli ji do nemocnice, kde se měla s matkou rozloučit, kdy ta měla být následně operována. Žalobkyně odmítla jet do nemocnice, pokud jí situaci vysvětlovali, začala vulgárně nadávat a křičet na žalovanou a tuto i fyzicky napadla, dala jí facku. Otec účastnic zasáhl, tomuto rovněž začala žalobkyně vulgárně nadávat, otec byl z této situace velmi otřesen. Žalobkyně se pak neinformovala na stav své matky, netelefonovala otci, nezajímala se o jeho stav nebo potřebnou pomoc, matku v nemocnici nenavštívila, ani pokud ji k tomu sestra, tj. žalovaná vyzývala. Sama otce ani matku nekontaktovala, telefon jim nezvedala. Žalovaná pak si vzala dovolenou, aby se mohla o rodiče starat, pomáhat s nákupy, péčí o domácnost, zahradu, zvířata, navštěvovala matku v nemocnici. Otec byl z této situace zdrcený, tato situace ho zasáhla. Následně došlo k tomu, že se otec spojil s tituly za jménem jméno FO, který si je zavolal k sobě do kanceláře a který sepsal smlouvu o darování nemovitosti, byla tam přítomna žalobkyně i žalovaná a jejich otec. Proběhla konfrontace, kdy se tituly za jménem jméno FO všech ptal, co se stalo, přečetl návrh na odvolání daru, žalobkyně byla nepříjemná, chovala se vulgárně, osočovala i právníka, vulgárně nadávala otci, matka byla v té době ještě v nemocnici. Došlo pak k sepisu odvolání daru a to 6. 12. 2002, kdy toto bylo podepsáno dárcem a následně předáno na Katastrální úřad v adresa. Matka účastnic byla operována téhož dne, tj. datum, následně byla v umělém spánku a z nemocnice byla propuštěna až v lednu 2003. Poté, co se vrátila z nemocnice, tituly za jménem jméno FO je oslovil sám, kdy byl přítomen situaci, ve které se chovala žalobkyně k žalované a jejímu manželovi vulgárně, sprostě nadávala a tituly za jménem jméno FO jim navrhl, aby sepsali listinu o vydědění. Listina o vydědění spolu se závětí byla sepsána zůstavitelem u notářky tituly před jménem Anonymizováno, to bylo až rok poté, co byla propuštěna manželka zůstavitele z nemocnice. Žalobkyně pak s nimi přestala úplně komunikovat, nepomáhala jim, nenavštěvovala je, netelefonovala. Pokud k rodičům přišla, pak přes plot pokřikovala a chtěla půjčit peníze. Žalobkyně nepomáhala matce ani v době, kdy tato ležela po operaci, nebyla v dobrém stavu, péči o ni zajišťoval manžel, tedy zemřelý, a druhá dcera, tedy žalovaná a její dcera, vnučka zemřelého. V době hospitalizace matky účastnic si žalobkyně ještě půjčila od zůstavitele částku 50 000 Kč, která měla být určena na pořízení kuchyně, tuto nikdy žalobkyně nerealizovala, peníze nevrátila. Po operaci byla ještě matka účastnic nemocná, byla měsíc v lázních, žalobkyně se o ni nestarala, nezajímala, nechodila k nim. Pokud ji sami chtěli vyhledat, zjistili, že byt na Anonymizováno prodala a odstěhovala se, nenechala jim žádný kontakt. V roce 2012 pak došlo k situaci, kdy přelezla plot nebo branku, vešla do domu bez vědomí nebo souhlasu rodičů, v domě pobíhala, vulgárně rodičům nadávala a tito museli volat policii, kde byli vyslechnuti. Otec účastnic byl nemocný, léčil se se srdcem, pokud byl po operaci v roce 2017, žalobkyně za ním nepřišla. Vzkazoval přes žalovanou i vnučku, aby za ním žalobkyně přijela, ale nikdy nepřijela. Po situaci v roce 2012 jim sdělili z policie, že žalobkyni do domu nemusí pouštět, pokud tam nebydlí. Žalobkyně tam nikdy nevešla tak, že by ji nepustili, ale rovnou přelezla plot. Pokud tam měl pan jméno FO uloženou aparaturu v rodinném domě rodičů žalobkyně a žalované, nebyla mu vydána hned, pokud si pro ni přijel a doma byla přítomna pouze žalovaná, která o situaci nebyla informována, otec účastnic byl u nemocné matky v nemocnici a žalovaná jej vyzvala, aby se dostavil později, on pak podal trestní oznámení, aniž se situaci pokusil řešit bez konfliktů. Otec účastnic situaci špatně snášel, byl ze situace smutný. Dne 31. 3. 2003 sepsal zemřelý jméno FO formou notářského zápisu u notářky tituly před jménem Anonymizováno závěť a listinu o vydědění, kterou odkázal veškerý svůj majetek po vypořádání společného jmění manželů své dceři jméno FO – žalované a zároveň vydědil Jméno zainteresované osoby 0/0, žalobkyni, z důvodu, že v rozporu s dobrými mravy neposkytuje potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech, trvale o něj neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měla. V listině o vydědění uvedl, že v současné době se nestýkají vzhledem k vážným rodinným konfliktům, které ze strany dcery nastaly, chová se k němu velmi hrubě a rodinné vztahy jsou trvale narušeny, prohlásil, že na obsahu závěti a listiny o vydědění trvá a prohlásil, že je to pravá a svobodná vůle. Ještě následně v době, kdy se zemřelému zhoršil zdravotní stav, měl jít na operaci se srdcem, v roce 2019 navštívil znovu notářku za přítomnosti své druhé dcery, žalované, a chtěl se ujistit o tom, že i po změně zákona je tato závěť platná, že s tím nebudou potíže a vyjádřil se tak, že konfliktní situace s žalobkyní trvá, chtěl se ujistit, že závěť a listina o vydědění jsou takto platné. Popsal zároveň situaci z roku 2012, kdy k nim vstoupila do domu bez svolení žalobkyně a vulgárně se k nim chovala a byla tam volána policie.

22. Pokud žalobkyně tvrdila, že rodiče chtěla navštěvovat, potvrzovali to pouze svědci (jméno FO, jméno FO, Anonymizováno), kteří byli zároveň jejími přáteli a dále její bývalý manžel, kteří ji měli v několika případech vézt k domu rodičů, zároveň na ni však čekali v autě, nebylo tedy počítáno s delší dobou návštěvy. Tito vesměs neslyšeli žádný hovor žalobkyně s rodiči. Skutečnost, že by opravdu se žalobkyně zajímala o rodiče, otce, byla vyvrácena výpovědí svědkyně, matky účastnic, účastnickou výpovědí žalované i výpovědí vnučky zemřelého, která byla v kontaktu s žalobkyní a opakovaně jí vyřizovala, že dědeček chce, aby jej navštívila. Toto vyřizovala opakovaně, ale žalobkyně na to nijak nereagovala, nenavštívila otce, zemřelého, ani v době, kdy byl hospitalizován po operaci srdce. Vnučka i žalovaná, které byly často přítomny v domě rodičů, kdy žalovaná tam několik let bydlela a vnučka tam velmi často docházela, pak nikdy nebyly přítomny žádné návštěvě žalobkyně, o kterých tato hovořila. Tyto návštěvy jí potvrzovaly pouze výše uvedení svědci včetně bývalého manžela, kteří ji měli vézt na nějaké návštěvy, které se však neuskutečnily. Dle výpovědi matky žalobkyně i žalované, pokud se k nim dostavila žalobkyně, přes plot pokřikovala či jej přeskočila, vyžadovala od rodičů pomoc a peníze, pokud jí nebylo vyhověno, vulgárně jim nadávala. Žalobkyně ve svém projevu, v žalobě i v písemném vyjádření (vyjádření k závěti ze dne 10. 10. 2020 na č. l. 40 dědického spisu) i v tvrzeních, které uvedla u jednání v tomto řízení, sama litovala svých potíží, stěžovala si, že otec i matka se jí dostatečně nevěnovali, dost jí nepomáhali, neprojevovali dostatečný zájem o její osobu v době, kdy se vyrovnávala s rozvodem a nemocí. Sama žalobkyně netvrdila, že by nějakým způsobem rodičům pomáhala, uváděla pouze návštěvy, které se však neuskutečnily. Jednalo se o ojedinělé návštěvy, ke kterým mělo docházet pouze při příležitosti narozenin, kam však jela se svědky, kteří ani nevystoupili z auta a byli připraveni ji hned odvézt.

23. Otázku, zda potomek zůstavitele trvale projevuje vážný zájem, který by jako potomek projevovat měl, je třeba posuzovat s přihlédnutím ke všem okolnostem případu a ve spektru dobrých mravů. Jedním z hledisek, které je třeba zkoumat, je, zda potomek zůstavitele měl reálnou možnost o zůstavitele projevovat opravdový zájem, zda zůstavitel měl sám zájem se s potomkem stýkat a udržovat s ním běžné příbuzenské vztahy. Skutečností odůvodňující závěr, že potomek o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, mohou spočívat jak v pasivitě (nezájmu potomka) potomka ve vztahu k zůstaviteli, tak i v chování, kterým potomek sice o zůstavitele zájem projevuje, ovšem způsobem neodpovídajícímu řádnému chování potomka k rodiči, tedy způsobem překračujícím zásady společenské slušnosti. Vydědění přichází v úvahu jen tam, kde zůstavitel o tento blízký příbuzenský vztah stojí, kde se ho nezájem potomka osobně citově dotýká, kdy mu tento stav vadí, nikoliv jde-li o situaci, kdy by mu byl tento vztah lhostejný, případně k němu sám podstatně přispěl.

24. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

25. Podle § 3069 o. z. se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele.

26. Podle § 3072 o. z. zemřel-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a odporuje-li jeho prohlášení o vydědění právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu.

27. V dané věci zůstavitel pořídil listinu o vydědění ve formě notářského zápisu dne 31. 3. 2003, podle § 469a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“). Dle shora uvedeného ustanovení § 3072 o. z. lze dovodit, že platnost prohlášení o vydědění je třeba posuzovat podle právní úpravy platné a účinné ke dni jeho pořízení, ledaže by bylo podle takové úpravy neplatné. Závěť a listina o vydědění pořízená tímto shora uvedeným notářským zápisem je dle tehdy platného občanského zákoníku (§ 469a) platná, „jedná se o listinu, která je po formální stránce platným úkonem zemřelého“, není třeba tedy její platnost přezkoumávat dle ustanovení o. z.

28. Dle § 469a odst. 1 obč. zák. zůstavitel může vydědit potomka, jestliže a) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, b) trvale vede nezřízený život.

29. Z listiny o vydědění je zřejmé, že zůstavitel vydědil žalobkyni dle ustanovení § 469a odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., tedy že v rozporu s dobrými mravy neposkytovala žalobkyně zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo jiných závažných případech a dle ustanovení § 469a odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb., tj. že o zůstavitele trvale neprojevovala opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měla. Tomuto ustanovení odpovídá text listiny o vydědění, kde zůstavitel výslovně uvedl, že žalobkyně o něj trvale neprojevuje opravdový zájem a v rozporu s dobrými mravy mu neposkytuje potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech a dále uvedl v další větě, že „v současné době se nestýkají vzhledem k vážným rodinným konfliktům, které ze strany dcery nastaly, chová se ke mně velmi hrubě a naše rodinné vztahy jsou trvale narušeny“.

30. Soud se proto zabýval otázkou, zda jsou splněny shora uvedené konkrétní důvody pro vydědění žalobkyně zůstavitelem ke dni sepisu tohoto notářského zápisu, tj. ke dni 31. 3. 2003 a za dobu před tímto aktem vydědění. Žalobkyně v podstatě svými tvrzeními, které uvedla u jednání, sama potvrdila, co uvedl v listině o vydědění zůstavitel, tedy že neposkytovala faktickou pomoc zůstaviteli a jeho manželce v době, kdy to manželka potřebovala, byla dlouhodobě vážně nemocná, tj. po svatbě žalobkyně, kdy byla ve vážném zdravotním stavu, byla na operaci mozku a při následné rekonvalescenci jí žalobkyně neposkytovala žádnou pomoc, přerušila s ní kontakt, do nemocnice jí nejela navštívit, ani pokud ji o to žádal zůstavitel a žalovaná v době, kdy nebylo zřejmé, zda vůbec manželka zůstavitele tuto operaci přežije. Naopak opakovaně se vulgárně vyjadřovala vůči zůstaviteli a dalším rodinným příslušníkům. Po uvedeném konfliktu pak rodiče nekontaktovala, o stav matky se nezajímala, neposkytovala jí žádnou pomoc. Vydědění proběhlo až zhruba rok po tomto konfliktu, kdy se otec žalobkyně a žalované rozhodl odvolat darovací smlouvu, kterou původně daroval rodinný dům s pozemky žalobkyni. Při jednání o odvolání daru za přítomnosti advokáta tituly za jménem jméno FO se žalobkyně chovala vulgárně k otci, tedy zůstaviteli, ke své sestře i před právníkem. Tento jim pak sám s odstupem času navrhl, aby věc řešili vyděděním, což zůstavitel učinil. K odvolání darovací smlouvy došlo k datu 6. 12. 2002, kdy téhož dne byla manželka zůstavitele na vážné operaci mozku a bylo vloženo odvolání a zrušení darovací smlouvy na katastr nemovitostí. Výpověďmi svědků má soud za prokázáno, že zůstavitele tato situace trápila, byl velmi nešťastný z celé situace, kdy je vůbec pak žalobkyně nekontaktovala, o stav manželky ani o jeho stav se nezajímala, opakovaně přes žalovanou i její dceru, tedy vnučku, vzkazoval žalobkyni, aby je navštívila, což neučinila. Listina o vydědění byla sepsána formou notářského zápisu, je datována, podepsána, jsou zde uvedeny důvody vydědění, je tedy sepsána platně, zůstavitel byl notářem poučen, jaké jsou důsledky vydědění. Soud hodnotil všechny důkazy provedené v řízení jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že důvody vydědění uvedené v listině o vydědění byly prokázány. Co se týká opravdového zájmu, který neměla žalobkyně vůči zůstaviteli projevovat, toto vzal za prokázáno, kdy nejméně od roku 2002, kdy došlo k vážnému konfliktu mezi žalobkyní a jejím otcem a žalovanou v době nemoci manželky zůstavitele, došlo k narušení vztahů a žalobkyně pak neprojevovala řádný zájem o svého otce, tedy zůstavitele, a svou matku, jeho manželku. Návštěvy, které prezentovala žalobkyně, byly velmi ojedinělé, zřídkavé a nebylo dosaženo toho, aby vůbec nějak komunikovala žalobkyně s rodiči, nechala se přivézt svědky a ihned odjela. Po rodičích opakovaně požadovala finanční prostředky, pokud jí nebylo vyhověno, vyjadřovala se k nim vulgárně. Pokud ještě v době nemoci manželky zůstavitele byla poskytnuta půjčka 50 000 Kč, tuto žalobkyně nevrátila. Nebyly shledány žádné důvody pro jednání žalobkyně, kdy naopak bylo v řízení prokázáno, že rodiče, pokud mohli, žalobkyni opakovaně pomáhali finančně s rekonstrukcí bytu, darovali jí byt, i když si sami museli na zaplacení tohoto vzít půjčku, kterou spláceli.

31. Na základě všech těchto shora uvedených skutečností má soud za to, že důvody vydědění zůstavitele jméno FO vůči žalobkyni, byly dány a žalobkyně tak není dědicem svého otce žalobkyně, žaloba proto byla zamítnuta, kdy byly naplněny důvody dle ustanovení § 469a odst. 1 písm. a) a písm. b) zákona č. 40/1964 Sb., tj. občanského zákoníku v rozhodném znění.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšná žalovaná požadovala úhradu nákladů právního zastoupení, které v řízení vynaložila, tato částka jí byla přiznána, a to za celkem devět úkonů právní pomoci (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání 17. 1. 2023 - dva úkony, kdy jednání přesáhlo dvě hodiny, účast u jednání 28. 3. 2023, 11. 5. 2023, 3. 8. 2023, 19. 10. 2023 a 9. 1. 2024), jeden úkon právní pomoci v souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů, činí 2 500 Kč, za devět úkonů tedy bylo přiznáno 22 500 Kč, k tomu devět režijních paušálů dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 9x 300 Kč, tj. 2 700 Kč. Náklady právního zastoupení pak celkem činí 25 200 Kč, k tomu bylo nutno připočíst 21% DPH, kdy zástupce žalované doložil osvědčení o registraci plátce DPH, 21% DPH z částky 25 200 Kč činí 5 292 Kč, náklady právního zastoupení včetně DPH pak činí 30 492 Kč. Tuto částku byla žalobkyně zavázána zaplatit k rukám zástupce žalované v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůta k plnění byla dána v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat písemně, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.