80 C 158/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Královou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 50 000 Kč za dobu od 21. 9. 2020 do 18. 1. 2021 zastavuje.

II. Žaloba, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč spolu s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky za dobu od 19. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 20 570 Kč k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 4. 2021 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 50 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od 21. 9. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovanou Dohodu o složení blokovacího depozita se záměrem uzavřít kupní smlouvu, dle které by se žalobkyně stala vlastníkem nemovitostí a to parcely [číslo] zastavěná plocha a nádvoří a parcely [číslo] – zahrada. Nemovitosti jsou zapsány v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí]. Vyřízení podkladů a vyhotovení kupní smlouvy měla zajistit žalovaná, která se rovněž zavázala zajistit přidělení čísla popisného na předmětnou nemovitost, tj. na stavbu stojící na parcele [číslo]. Žalobkyně složila pro zajištění převodu nemovitostí částku 50 000 Kč k úhradě odměny společnosti žalované. Budova neměla přiděleno číslo popisné, což vyplývá z informace o pozemku ze dne 6. 1. 2021, přestože žalovaná uvedla v přípise ze dne 21. 1. 2021, že [stát. instituce] bylo stavbě přiděleno číslo popisné [anonymizováno]. Číslo popisné nebylo zapsáno v katastru nemovitostí, nebyla ani provedena změna užívání stavby. Žalobkyně měla v úmyslu ručit bance za poskytnutí úvěru touto stavbou s tím, že bude užívána jako rodinný dům, na nemovitosti stále vázne předkupní právo. Žalobkyni nebyl poskytnut úvěr a nemohlo tak dojít k podpisu kupní smlouvy, po žalobkyni nebylo spravedlivé požadovat uzavření kupní smlouvy na nemovitost, která nesplňuje požadavky pro poskytnutí úvěru. Dne 2. 12. 2020 zaslal zástupce žalobkyně žalované výzvu k vrácení depozita, žalovaná však přípisem z 30. 12. 2020 sdělila, že žalobkyně nemá na vrácení depozita nárok. Přípisem ze dne 12. 1. 2021 žalobkyně odstoupila od smlouvy, opětovně vyzvala k vrácení bezdůvodného obohacení. Žalovaná v přípise ze dne 21. 1. 2021 odmítla částku vrátit.

2. Žalobkyně podáním ze dne 29. 12. 2021 doplnila, že žalobkyně se domáhá vrácení částky 50 000 Kč, kterou složila ve prospěch účtu žalované dle Dohody o složení blokovacího depozita, článek III. odstavec 2 Dohody. Bylo přiděleno číslo popisné nemovitosti na parcele [číslo] v obci [obec] u [obec], což byla jedna z podmínek uzavření kupní smlouvy, toto číslo však nebylo zapsáno do katastru nemovitostí a nebyla ani provedena změna užívání stavby. V katastru nemovitostí je zapsáno, že se jedná o budovu bez čísla popisného nebo evidenčního, stojící na parcele [číslo] v obci [obec] u [obec]. Žalobkyně hodlala nemovitostí, pokud by byla řádně označena a zapsána v katastru nemovitostí, ručit oproti poskytnutému úvěru, o který však z důvodu na straně žalované nemohla požádat. Ze shora uvedených důvodů žalobkyně odstoupila od smlouvy se žalovanou a vyzvala žalovanou k vrácení bezdůvodného obohacení - částky 50 000 Kč, která jí dosud nebyla vydána. Odstoupení od smlouvy bylo žalované zasláno doporučeně, na toto reagovala žalovaná přípisem ze dne 21. 1. 2021.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že nárok neuznává. Potvrdila, že byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Dohoda o složení blokovacího depozita, na základě které žalobkyně prohlásila, že má v úmyslu uzavřít s prodávajícími kupní smlouvu, na základě které se měla stát vlastníkem pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Za účelem zablokování předmětných nemovitostí tak, aby žalovaná nebyla oprávněna dále zprostředkovávat prodej předmětných nemovitostí, byla uzavřena Dohoda o složení blokovacího depozita a žalobkyně složila depozitum ve výši 50 000 Kč na bankovní účet žalované. V článku III. bod 6. písm. A) této dohody se žalovaná zavázala na vlastní náklady zajistit a vyřídit číslo popisné, a to stavbě stojící na parcele [číslo]. Žalovaná svou povinnost řádně splnila, když [stát. instituce] přidělil této budově stojící na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], číslo popisné [anonymizováno], vydal také 28. 8. 2020 doklad o přidělení čísla popisného budově. Povinností žalované bylo toliko zajistit přidělení čísla popisného na budovu stojící na pozemku parc. [číslo] ničeho více, tuto svou povinnost řádně splnila. Podmínkou dohody o složení blokovacího depozita nebylo zavkladování čísla popisného k předmětné budově na pozemku parc. [číslo] a již vůbec ne změna užívání stavby. Případný zápis čísla popisného u budovy [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] by byl realizován společně s některou z vkladových listin. Návrh kupní smlouvy, kterou žalovaná zajistila a na základě které měl být proveden vklad vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] byl koncipován právě tak, že číslo popisné bude do katastru nemovitostí zapsáno společně s vkladem vlastnického práva k předmětným pozemkům. Pokud by žalobkyně řádně poskytla součinnost a uzavřela kupní smlouvu na převod vlastnického práva k daným pozemkům, společně s tímto by do katastru nemovitostí bylo také zapsáno číslo popisné u budovy stojící na pozemku parc. [číslo]. Zápis čísla popisného u budovy pak by byl možný i na základě smlouvy o zřízení zástavního práva, kterou by žalobkyně uzavírala s úvěrující bankou. To, že takto žalobkyně neučinila, nemůže jít k tíži žalované, vklad čísla popisného do katastru nemovitostí mohla realizovat i sama žalobkyně. Žalobkyně byla řádně informována o podstatných skutečnostech týkajících se prodeje daných pozemků, a to makléřem žalované. Žalobkyni byly zaslány návrhy smluvní dokumentace, tedy návrh kupní smlouvy, smlouvy o úschově finančních prostředků. Žalobkyně se však stala nekontaktní, byla vyzvána k uzavření dokumentace, tedy kupní smlouvy a smlouvy o úschově finančních prostředků, k tomuto nepřistoupila a na podněty žalované nereagovala. V článku IV. bod 1. dohody o složení blokovacího depozita se žalobkyně zavázala bez zbytečného odkladu po vyzvání žalované uzavřít s prodávajícími budoucí kupní smlouvu případně kupní smlouvu. Stejně tak v článku IV. bod 2. dohody o složení blokovacího depozita žalobkyně prohlásila, že je schopna doplatit a doplatí kupní cenu za převod pozemků podle podmínek v této dohodě, tedy dle podmínek uvedených v článku IV. bod 3. dohody o složení blokovacího depozita. Pro případ porušení uvedených podmínek ze strany žalobkyně byla v článku V. bod 3. dohody o složení blokovacího depozita sjednána smluvní pokuta ve výši 50 000 Kč ve prospěch žalované. S ohledem na to, že žalovaná splnila své povinnosti, žalobkyně však tyto porušila, uhrazené blokovací depozitum ve výši 50 000 Kč představuje smluvní pokutu, kterou je žalovaná oprávněna si ponechat.

4. Ještě před jednáním ve věci samé vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 50 000 Kč za dobu od 21. 9. 2020 do 18. 1. 2021.

5. V souladu s § 96 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil, kdy se jednalo o částečné zpětvzetí žaloby před zahájením jednání. Žalobkyně upřesnila, že požaduje úrok z prodlení od data 19. 1. 2021, a to v závislosti na odstoupení od smlouvy, kdy žalobkyně odstoupila od smlouvy podáním ze dne 12. 1. 2021 a vyzvala ke vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 50 000 Kč do 18. 1. 2021.

6. U jednání žalobkyně na žalobě setrvala a doplnila, že uzavřela smlouvu se žalovanou o depozitu, smlouva jí byla zaslána žalovanou e-mailem, ona ji podepsanou zasílala zpět. Před uzavřením smlouvy proběhla prohlídka předmětné nemovitosti, na které byla ona sama se zedníkem. Dům měla v úmyslu koupit za sjednanou kupní cenu 1 300 000 Kč, jednání uzavírala sama, spolupracovala s finanční poradkyní, které předala podklady k domu, výpis z katastru nemovitostí, dům neměl číslo popisné, byl označen jako jiná stavba. Prodávající resp. pan [příjmení] za žalovanou přislíbil, že bude nemovitosti přiděleno číslo popisné, ústně bylo domluveno, že bude změněno označení nemovitosti z jiné stavby v katastru nemovitostí na rodinný dům. Měl tam provést odhadce odhad pro hypotéku, tohoto zajištovala paní [příjmení], její finanční poradkyně a řekla, že aby dosáhla žalobkyně na hypotéku, musí dojít ke změně označení z jiné stavby na rodinný dům, na tento měla žalobkyně uzavřít zástavní smlouvu v bance, aby dostala hypotéku na kupní cenu. Odhadce sdělil, že jsou tam nízké stropy a musel by být proveden technický zásah do nemovitosti, jinak nelze změnit označení domu na rodinný dům, v katastru nemovitostí byla stále vedena nemovitost jako jiná stavba, žalobkyně na poskytnutí úvěru nedosáhla. Nepodepsala jinou smlouvu ohledně této nemovitosti, pouze listinu, kterou založila do spisu nazvanou Dohoda o složení blokovacího depozita, tuto podepsala a zaslala zpět, s obsahem smlouvy souhlasila. Pokud jde o přepis čísla popisného u nemovitosti, toto bylo sjednáno písemně ve smlouvě o složení blokovacího depozita, konkrétně v článku V. odstavec 5. Jednatel žalované jí pak zaslal e-mail ze stavebního úřadu, že přepis nemovitosti na rodinný dům není možný, ve smlouvě o složení blokovacího depozita toto uvedeno nebylo, jednalo se o ústní jednání. K uzavření kupní smlouvy nedošlo, ona sama čekala, že se to vyřeší, pak oslovila svého zástupce k vypovězení nebo odstoupení od smlouvy. Pokud byla vyzvána žalovanou k uzavření kupní smlouvy, tuto neuzavřela, bylo jí sděleno, že nemovitosti bylo uděleno číslo popisné. Úvěr za ni měla zajištovat paní [příjmení], která měla jednat o poskytnutí úvěru o převodu nemovitostí. Této paní [příjmení] neudělila plnou moc k uzavření kupní smlouvy, měla jednat pouze o vyřízení úvěru, o změně nemovitosti, tedy jejího označení na rodinný dům. Návrh kupní smlouvy jí přišel, ale tuto nepodepsala, čekala na to, že bude přepis nemovitosti na rodinný dům v katastru nemovitostí. Pokud k tomu nedošlo, nemohla získat úvěr na koupi nemovitosti. Když zjistila, že jí úvěr nebude poskytnut, nepamatuje si, kdy to bylo, někdy v průběhu jednání chtěla smlouvu vypovědět. Se svým zástupcem sepsali odstoupení od smlouvy z důvodu, že jí nebyl poskytnut úvěr, neboť dům nebyl veden jako rodinný dům, ale jako jiná stavba. Důvodem odstoupení od smlouvy bylo tedy to, že se dozvěděla, že nedosáhne na úvěr, jedná o odstoupení ze dne 12. 1. 2021, následně vyzvali žalovanou k vrácení depozita. K tvrzení žalované žalobkyně uvedla, že smluvní pokuta má za to, že je nemorální za situace, kdy žalovaná neměla jiné náklady, než vyřízení čísla popisného.

7. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu, potvrdila, že byla podepsána Dohoda o složení blokovacího depozita, byla smlouva takto podepsána 17. 7. 2020. Ve smlouvě byly sjednány práva a povinnosti obou stran, žalobkyně se zavázala uhradit kupní cenu za nemovitost ve sjednané výši 1 490 000 Kč. V článku IV. bod 1. se žalobkyně jako zájemce zavázala bez zbytečného odkladu po vyzvání uzavřít s prodávajícím v době účinnosti této dohody smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy nebo kupní smlouvu a dále se zavázala doplatit kupní cenu, kdy prohlásila, že je schopna doplatit kupní cenu za převod nemovitosti v termínech uvedených v dohodě. V článku V. bod 3. smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro porušení povinností dle této dohody s tím, že je tímto uzavřena dohoda o započtení nároku na úhradu smluvní pokuty proti nároku zájemce na vrácení blokovacího depozita s tím, že oba nároky zanikají dalším dnem po účinnosti této dohody. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 50 000 Kč pro případ porušení povinností sjednaných ve smlouvě, kdy žalobkyně potvrdila, že jí byla zaslána kupní smlouva, bylo jí zasláno oznámení, že bylo přiděleno číslo popisné nemovitosti, byla vyzvána k uzavření kupní smlouvy a potvrdila, že tuto nepodepsala v době účinnosti této smlouvy, tedy vznikl žalované nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 50 000 Kč dle článku V. bod 3. a došlo k zápočtu vzájemných nároků žalobkyně a žalované. Žalované tedy vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty a má za to, že není povinna vracet ničeho žalobkyni. Pokud je tvrzena povinnost žalované zajistit zavkladování čísla popisného do katastru nemovitostí a změnu užívání stavby, pak žádná z těchto povinností z uzavřené dohody mezi stranami nevyplývá. Pokud daňové poradkyni žalobkyně vznikly nějaké problémy při zajištění úvěru pro žalobkyni, tyto nemohou jít k tíži žalované. Žalovaná se nezavázala k žádnému zajištění změny užívání nemovitosti ani zavkladování čísla popisného. Má tedy za to, že žalovaná si oprávněně ponechala částku 50 000 Kč jako smluvní pokutu. Žalobkyně sama si měla zjistit před uzavřením smlouvy konkrétní podmínky čerpání úvěru, kdy prohlásila ve smlouvě, že je schopna kupní cenu uhradit. Pokud si konkrétní podmínky čerpání úvěru nezjistila, jde toto k její tíži. Pokud měla její finanční poradkyně další požadavky v souvislosti se zajištěním úvěru, pak žalovaná své povinnosti splnila, předala žalobkyni veškeré doklady k uzavření kupní smlouvy. Žalovaná svou povinnost sjednanou dle smlouvy nesplnila, sama potvrdila, že jí bylo oznámeno, že bylo přiděleno číslo popisné předmětné nemovitosti, kdy pokud by toto oznámení předložila katastru nemovitostí žalobkyně, případně její finanční poradkyně, spolu s dalším návrhem na vklad do katastru nemovitostí, například se zástavní smlouvou, pak katastr nemovitostí by toto číslo popisné zapsal. Smlouva o složení blokovacího depozita byla uzavřena s účinností do 15. 9. 2020, k tomuto datu byla žalovaná oprávněna ponechat si smluvní pokutu pro porušení povinností žalobkyní. Pokud se jedná o odstoupení od smlouvy, toto bylo datováno až po účinnosti této smlouvy, tedy v lednu 2021. Pokud žalobkyně tvrdila, že neměli jiné náklady než zajištění čísla popisného, pak poukazuje na to, že cena za vyřízení čísla popisného vyšla zhruba na 14 000 Kč, dále vznikly náklady, které měli v souvislosti s tím, že žalovaná nechala vypracovat smlouvu o úschově peněžních prostředků a kupní smlouvu na nemovitost, o které žalobkyně potvrdila, že návrh obdržela. Žalobkyně porušila článek IV. bod 1., kdy na vyzvání měla uzavřít kupní smlouvu s prodávajícím v době účinnosti dohody o složení blokovacího depozita, tato smlouva jí byla zaslána, což žalobkyně potvrdila a žalobkyně tuto neuzavřela. Rovněž byla sjednána smluvní pokuta a bylo porušeno ustanovení článku IV. bod 2., kdy žalobkyně jako zájemce prohlásila, že je schopna doplatit a doplatí kupní cenu za převod nemovitostí, primární je však neuzavření kupní smlouvy. Pokud by nedodržela své závazky strana prodávající, pak tyto jsou řešeny ve smlouvě zprostředkovatelské, kterou má uzavřenu strana prodávající s žalovanou, kde jsou nastaveny vzájemné povinnosti. Pokud by smlouvu nepodepsala strana prodávající dle článku V. bod 2., je vrácena celá částka na blokovacím depozitu žalobkyni jako zájemci. [příjmení] prodávající by pak byla sankciována dle smlouvy o zprostředkování, kterou má uzavřenu s realitní kanceláří, tedy žalovanou, kdy tímto způsobem jsou kryty náklady realitní kanceláře, která má náklady se zpracováním dokumentace, smlouvou o depozitu, smlouvou o úschově, návrhem kupní smlouvy a další. Zástupce žalované učinil nesporným, že byla složena žalobkyní částka 50 000 Kč. Žalované bylo zasláno rozhodnutí o přidělení čísla popisného, což žalobkyně potvrdila, byl jí zaslán návrh kupní smlouvy po přidělení čísla popisného, bylo toto do návrhu kupní smlouvy doplněno, byl jí e-mailem zaslán návrh kupní smlouvy, potvrdila e-mailem, že tento návrh kupní smlouvy obdržela, všechny údaje ve smlouvě potvrdila jako správné. Byla znovu vyzvána k uzavření kupní smlouvy, tuto však neuzavřela. Až po uplynutí účinnosti sjednané smlouvy o depozitu dne 25. 9. 2020 reagovala, kdy uvedla, že je problém se stropy a hypotékou, že je dům malý a cena vysoká, toto však sdělovala až po skončení účinnosti smlouvy.

8. Dohodou o složení blokovacího depozita ze dne 17. 7. 2020 má soud za prokázáno, že tuto uzavřeli žalovaná - [právnická osoba] na straně jedné, žalobkyně [celé jméno žalobkyně] jako zájemce na straně druhé a dále [anonymizováno] [příjmení] [jméno], [jméno] [jméno], [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [příjmení] [jméno], všichni zastoupeni [příjmení] [jméno] jako prodávající na straně třetí, kdy společnost [příjmení] reality – žalovaná prohlásila, že na základě smlouvy o poskytování realitních služeb uzavřené mezi ní a vlastníkem parcely [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a parcely [číslo] – zahrada, zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], je oprávněna zprostředkovat prodej uvedených nemovitostí. V článku II. zájemce (- žalobkyně) prohlásil, že má v úmyslu s prodávajícím uzavřít kupní smlouvu, na základě které by se měl stát vlastníkem nemovitostí popsaných v článku I. této dohody. Kupní cena za nemovitosti uvedené v článku I. se všemi součástmi a příslušenstvím byla stanovena na 1 490 000 Kč, zájemce tuto kupní cenu akceptoval. Zájemce byl seznámen s tím, že nemovitost nemá číslo popisné, společnost [právnická osoba] se zavázala, že zajistí a vyřídí číslo popisné na vlastní náklady. Za účelem zablokování nemovitosti v článku I. označené bylo sjednáno, že společnost [právnická osoba] není oprávněna po dobu účinnosti této dohody zprostředkovat její koupi jinému zájemci a za účelem zahájení jednání a přípravy smluvních dokumentů vedoucích ke koupi parcely, složí zájemce k rukám společnosti [právnická osoba] blokovací depozitum ve výši 50 000 Kč nejpozději do 17. 7. 2020 O tomto bylo sjednáno, že v případě uzavření kupní smlouvy bude v plné výši započteno na kupní cenu nemovitostí uvedených v článku I. této dohody. V článku IV. bylo sjednáno, že zájemce se zavazuje bez zbytečného odkladu po vyzvání společnosti [právnická osoba] uzavřít s prodávajícím v době účinnosti této dohody smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy nebo bez zbytečného odkladu po vyzvání společností [právnická osoba] uzavřít s prodávajícím kupní smlouvu, nejpozději v poslední den účinnosti této dohody dle článku V. odst. 1 této dohody. Zájemce zároveň prohlásil, že je schopen doplatit a doplatí kupní cenu za převod parcely podle podmínek uvedených v této dohodě. Dohoda byla uzavřena na dobu určitou do 15. 9. 2020. V článku V. bod 3. bylo sjednáno, že pokud zájemce poruší některou povinnost uvedenou v ustanovení článku IV. odstavec 1, odstavec 2, odstavec 3 této dohody nebo zájemce poruší povinnost uvést v této dohodě pravdivé informace, je zájemce povinen uhradit prodávajícímu smluvní pokutu ve výši složeného blokovacího depozita dle této dohody. Pro tento případ byla uzavřena dohoda o započtení nároku na úhradu smluvní pokuty proti nároku zájemce na vrácení blokovacího depozita s tím, že oba nároky zanikají bez dalšího dnem následujícím po posledním dni doby účinnosti této dohody bez ohledu na splatnost obou nároků. S tímto obě strany vyslovily svůj souhlas.

9. Výpisem z účtu má soud za prokázáno, že žalobkyně zaplatila blokovací depozitum ve výši 50 000 Kč dne 17. 7. 2020.

10. Kopií informací o pozemku z katastru nemovitostí k datu 6. 1. 2021 má soud za prokázáno k [list vlastnictví], [územní celek], v [katastrální uzemí], k parcele [číslo] že na této je umístěna budova bez čísla popisného nebo evidenčního - jiná stavba, vlastnické právo mají [příjmení] [jméno], [jméno] [jméno], [příjmení] [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno] v poměru podílu 7/24, 7/24, 7/24 a 1/8.

11. Kopií dopisu ze dne 2. 12. 2020 adresovaného zástupcem žalobkyně žalované má soud za prokázáno, že zaslal plnou moc udělenou žalobkyní a žádal o vrácení depozita ve výši 50 000 Kč do 11. 12. 2020.

12. Dopisem ze dne 30. 12. 2020 má soud za prokázáno, že jednatel společnosti [příjmení] reality sděloval [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že jej klientka mylně informovala, v souladu se smlouvou o depozitu podepsanou stranami dne 17. 7. 2020, nemá klientka nárok na vrácení depozita, byla opakovaně vyzvána k podpisu kupní smlouvy, na což nereflektovala, výzvu k podpisu kupní smlouvy nepřijala, k podpisu kupní smlouvy se nedostavila.

13. Odstoupením od smlouvy ze dne 12. 1. 2021 má soud za prokázáno, že tímto podáním zástupce žalobkyně sděloval žalované, že v zastoupení žalobkyně tato odstupuje od dohody o složení blokovacího depozita, trvá na vrácení částky 50 000 Kč, když jde o bezdůvodné obohacení. Dle informace o pozemku ze dne 6. 1. 2021 nemovitost stále nemá přiděleno číslo popisné. Žádají o vrácení do 18. 1. 2021.

14. Kopií dopisu jednatele [právnická osoba] [jméno] [příjmení], zástupci žalobkyně, ze dne 21. 1. 2021, má soud za prokázáno, že sděloval, že klientka jej informovala mylně, číslo popisné předmětné nemovitosti není na LV majitelů uvedeno, mělo to být řešeno současně s kupní smlouvou, s příslušnými dokumenty, se zápisem čísla popisného. Číslem jednacím [číslo] ze dne 28. 8. 2020 bylo [stát. instituce] dle zákona o obcích přiděleno číslo popisné [anonymizováno].

15. Dle dokladu o přidělení čísla popisného budově ze dne 28. 8. 2020 má soud za prokázáno, že [stát. instituce] vydal vlastníkům budovy – jiné stavby, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], doklad o přidělení čísla popisného: jiné budově na pozemku parcelní [číslo] [katastrální uzemí], bylo přiděleno číslo popisné [anonymizováno], doklad byl vydán na základě žádosti vlastníků.

16. Kopií návrhu kupní smlouvy má soud za prokázáno, že byla vyhotovena, tento návrh na uzavření kupní smlouvy mezi prodávajícím [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako prodávající a [celé jméno žalobkyně] jako kupující, za účasti [právnická osoba] jako zprostředkovatele, bylo připojeno k e-mailu, který byl zaslán 22. 7. 2020 jednateli žalované; v návrhu kupní smlouvy bylo již uvedeno číslo popisné [anonymizováno] u budovy na pozemku parc. [číslo]. Dle kopie e-mailu byl zaslán návrh kupní smlouvy žalobkyni 3. 8. 2020, žalobkyně potvrdila, že smlouvu obdržela a všechny údaje v ní jsou správné.

17. Kopií e-mailové korespondence mezi jednatelem žalované a žalobkyní má soud za prokázáno, že této bylo sděleno, že bylo uděleno číslo popisné [anonymizováno] předmětné nemovitosti, žalobkyně byla vyzvána k podpisu kupní smlouvy do termínu 15. 9. 2020.

18. Kopií e-mailu ze dne 25. 9. 2020 má soud za prokázáno, že žalobkyně sdělila, že dům je malý, má problémy se stropy a špatnou krytinou, cena je příliš vysoká.

19. Na základě takto provedeného dokazování má soud za prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu – dohoda o složení blokovacího depozita dne 17. 7. 2020, kdy tuto podepsala žalobkyně jako zájemce o koupi nemovitostí spolu s žalovanou a spolumajiteli předmětných nemovitostí – parcel v obci [obec] u [obec], kdy součástí parcely [číslo] byla i budova bez čísla popisného a čísla evidenčního, kupní cena za nemovitosti byla sjednána ve výši 1 490 000 Kč, žalobkyně tuto cenu respektovala a potvrdila v bodě 2 článku IV., že je schopna doplatit a doplatí kupní cenu za převod parcely dle podmínek v dohodě. Dle této uzavřené dohody se žalobkyně zavázala zaplatit blokovací depozitum 50 000 Kč s tím, že žalovaná jako zprostředkovatel není oprávněna po dobu účinnosti této dohody zprostředkovat její koupi jinému zájemci než právě žalobkyni, přičemž smlouva byla účinná do 15. 9. 2020. Žalovaná se zavázala zajistit přidělení čísla popisného této předmětné nemovitosti na vlastní náklady a zájemce, tedy žalobkyně se pak zavázala v článku IV. této dohody bez zbytečného odkladu po vyzvání [právnická osoba] reality uzavřít s prodávajícím v době účinnosti této dohody smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy nebo bez zbytečného odkladu po vyzvání [právnická osoba] reality uzavřít s prodávajícím kupní smlouvu nejpozději v poslední den účinnosti této dohody dle článku V. odstavec 1 této dohody. Dále byla v dohodě sjednána smluvní pokuta ve výši 50 000 Kč, pokud zájemce poruší některou povinnost ustanovenou v článku IV. odstavec 1, odstavec 2 a odstavec 3 této dohody, je povinen uhradit smluvní pokutu ve výši složeného blokovacího depozita dle této dohody. Současně byla uzavřena dohoda o započtení nároku na úhradu smluvní pokuty proti nároku zájemce na vrácení blokovacího depozita s tím, že oba nároky zaniká bez dalšího dnem následujícím po posledním dni doby účinnosti této dohody bez ohledu na splatnost těchto obou nároků. Žalobkyně zaplatila sjednanou částku 50 000 Kč jako depozitum, žalovaná pak zajistila přidělení čísla popisného budově, kdy [stát. instituce] vydal doklad o přidělení čísla popisného [anonymizováno] dne 28. 8. 2020. Žalobkyně pak byla vyzvána žalovanou k podpisu vypracované kupní smlouvy, kde již bylo uvedeno číslo popisné [anonymizováno], smlouva jí byla zaslána e-mailem, žalobkyně potvrdila správnost údajů v kupní smlouvě, ale kupní smlouvu nepodepsala. Byla vyzvána opakovaně dle e-mailové korespondence k podpisu této smlouvy, což žalobkyně neučinila, uplynula doba, na kterou byla sjednána smlouva o depozitu, tj. datum 15. 9. 2020, aniž by byla kupní smlouva ze strany žalobkyně podepsána.

20. Dle § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) v rozhodném znění, se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

21. Dle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

22. Dle § 2051 věta první o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.

23. Dle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

24. Dle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

25. Žalobkyně svým jednáním, kdy bez sděleného důvodu v době účinnosti smlouvy na výzvu žalované nepodepsala zaslanou kupní smlouvu, porušila ujednání ve smlouvě o zřízení blokovacího depozita (jednalo se o smlouvu v o. z. výslovně nepojmenovanou, označovanou též jako smlouva rezervační uzavřenou v souladu s ustanoveními § 2445 a násl. o. z. a ustanovení zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování) a byla tak povinna zaplatit smluvní pokutu 50 000 Kč, současně žalované vznikl nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty; došlo v souladu se smlouvou k zápočtu blokovacího depozita a sjednané smluvní pokuty následující den po konci účinnosti smlouvy o blokovacím depozitu, tj. 16. 9. 2020. Pokud žalobkyně zaslala žalované podání nazvané Odstoupení od smlouvy ze dne 12. 1. 2021, pak není zřejmé, z jakého důvodu by měla být oprávněna žalobkyně od smlouvy odstoupit, kdy smlouva již v té době nebyla účinná a nebyl zde řádně tvrzen ani prokázán žádný zákonný ani smluvní důvod pro odstoupení od smlouvy; u žalované tak nebylo řádně prokázáno bezdůvodné obohacení 50 000 Kč, kdy v souladu se sjednanou smlouvou došlo k zápočtu zaplacené částky 50 000 Kč – blokovací depozitum na sjednanou smluvní pokutu a soud tedy konstatoval, že zde nárok na vrácení částky 50 000 Kč žalobkyni nevznikl.

26. Skutečnost, že žalobkyně nesplnila podmínky banky pro poskytnutí úvěru a tuto skutečnost zjistila až následně po podpisu smlouvy o složení blokovacího depozita (kde výslovně prohlásila, že má prostředky na zaplacení kupní ceny), nemůže být důvodem pro odstoupení od smlouvy či snad pro prominutí smluvní pokuty. Soud neshledal ani důvody pro snížení smluvní pokuty (dle ustanovení § 2051 o. z.), kdy nebylo řádně tvrzeno ani prokázáno ze strany žalobkyně, že by takto platně sjednaná smluvní pokuta byla nepřiměřeně vysoká, ustanovení § 2051 o. z. o možnosti snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu ani nemůže soud v dané věci použít, kdy se jedná o spotřebitelskou smlouvu a bylo by možno aplikovat ustanovení § 1813 a § 1815 o. z., tj. ustanovení o zakázaných ujednáních, tato však v daném smluvním vztahu nebyla zjištěna. V souladu se shora uvedeným a shora citovanými ustanoveními zákona pak soud nárok žalobkyně v celém rozsahu zamítl a to včetně požadovaného úroku z prodlení.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož procesně úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení, které byly v řízení účelně vynaloženy, a to v daném případě náklady právního zastoupení, kdy byly přiznány náklady právního zastoupení za celkem 5 úkonů právní pomoci (převzetí zastoupení, sepis vyjádření ze dne 17. 3. 2020, porada s klientem 16. 11. 2022 a dva úkony za účast u jednání dne 22. 11. 2022, které přesáhlo dvě hodiny) po 3 100 Kč v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), tj. celkem 15 500 Kč a dále 5 režijních paušálů po 300 Kč v souladu s § 12 zákona advokátního tarifu, tj. 1 500 Kč Náklady právního zastoupení celkem představují částku 17 000 Kč, k tomu je nutno připočíst 21% DPH, kdy zástupce žalované doložil osvědčení o registraci plátce DPH, kdy 21% DPH z částky 17 000 Kč činí 3 570 Kč Náklady právního zastoupení včetně DPH tak činí celkem 20 570 Kč.

28. Tuto částku byla žalobkyně zavázána zaplatit v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

29. Náklady řízení byla žalobkyně zavázána zaplatit k rukám zástupce žalované v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.