80 C 158/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Královou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., Anonymizováno IČO žalobkyně Anonymizováno Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta Anonymizováno Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , Anonymizováno Datum narození žalovaného Anonymizováno Adresa žalovaného o zaplacení 33 802 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 491 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 10. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 2 509 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 26. 1. 2023 do zaplacení, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 491 Kč za dobu od 26. 1. 2023 do 9. 2. 2023, co do úroku ve výši 27,28 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 1. 2023 do 26. 4. 2023, úroku ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč za dobu od 27. 4. 2023 do zaplacení, částky 2 005 Kč, částky 300 Kč (vynaložené náklady) a částky 1 497 Kč (smluvní pokuta), se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 768 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 11. 2024 ve znění doplnění ze dne 13. 4. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 33 802 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 25. 10. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě které se zavázala poskytnout žalovanému standartní neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že částka 2 500 Kč z celkové částky 30 000 Kč bude poskytnuta zprostředkovateli úvěru jako provize, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu se sjednaným příslušenstvím dle smlouvy, a to dle smlouvy formou 40 měsíčních splátek po 1 150 Kč. Součástí smlouvy jsou také úvěrové podmínky žalobkyně. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného se závěrem, že žalovaný byl a je schopen své závazky splácet. Smlouva s žalovaným byla uzavřena elektronicky. Úvěr ve výši 27 500 Kč byl žalovanému vyplacen dne 26. 10. 2022 bezhotovostně na účet č. , č. účtu, . Žalobkyně dne 25. 1. 2023 zesplatnila smlouvu pro neplacení pravidelných splátek a požaduje po žalovaném zaplacení pohledávky sestávající z částky celkem 32 005 Kč, skládající se z neuhrazených splátek ve výši 3 441 Kč a zesplatněné jistiny ve výši 28 564 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč za odeslané upomínky, smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč, smluvního úroku ve výši 27,280 % ročně z částky 30 000 Kč (celková výše jistiny) od 26. 1. 2023 do 26. 4. 2023, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 27. 4. 2023 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 1. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem.

3. K jednání nařízenému ve věci dne 12. 5. 2026 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila, souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil a ani se k žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, na základě předložených listinných důkazů.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 10. 2022, že jako smluvní strany jsou v této označeny žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný jako zákazník s tím, že předmětem této smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému částku ve výši 30 000 Kč jako spotřebitelský úvěr s RPSN 39,2 %, přičemž částka 2 500 Kč z celkové částky 30 000 Kč měla být poskytnuta zprostředkovateli úvěru jako provize. Smlouva je opatřena podpisem (jen) za žalobkyni, resp. zprostředkovatele zastupujícího žalobkyni.- Z listiny „Závazky, výdaje a příjmy spotřebitele“, že v této je uvedeno, že žalovaný má výdaje na bydlení ve výši 10 000 Kč, že je jedinou osobu ve společné domácnosti, že nemá děti a že měsíční příjem činí 52 000 Kč.- Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, že v tomto je popsáno, kdy a z jakých údajů bylo vycházeno při výpočtu úvěruschopnosti žalovaného, přičemž je uvedeno že žalovaný nemá žádnou vyživovanou osobu, měsíční příjem je ve výši 52 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje na bydlení 10 000 Kč, výdaje na úvěry 0 Kč.- Z potvrzení o provedení transakce , Anonymizováno, , že žalovaný převedl dne 26. 10. 2022 na účet žalobkyně 1 Kč.- Z potvrzení o provedení transakce , Anonymizováno, , že na účet č. , č. účtu, byla zaslána částka 27 500 Kč zaúčtována 26. 10. 2022.- Ze zprávy , právnická osoba, ., že byla na účet č. , č. účtu, zaslána dne 26. 10. 2022 částka 27 500 Kč, tato částka byla na bankovní účet žalovaného připsána, žalovaný byl jediným disponentem.- Z listiny „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “, že žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku ve výši 9 Kč.- Ze zesplatnění a výzvy k úhradě – předžalobní výzvy ze dne 25. 1. 2023 a podacího lístku, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do deseti dnů od odeslání na označený účet, jež byla téhož dne odeslána na adresu žalovaného.

5. Pokud soud provedl další důkazy, z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.

6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovému stavu věci: Žalobkyně poskytla peněžní prostředky bezhotovostně na účet žalovaného částku ve výši 27 500 Kč. Žalobkyně přitom řádně neověřovala, jestli žalovaný bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky vrátit. Žalovaný dosud poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, ač byl dne 25. 1. 2023 prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzván k jejich zaplacení ve lhůtě do deseti dnů s tím, že výzva byla uvedeného dne zaslána na adresu žalovaného. Smlouva ze strany žalovaného podepsána nebyla.

7. Dle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., a to za užití prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 562 o. z., podpis žalovaného na smlouvě chyběl. Žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaný byl v postavení spotřebitele, proto je nutno aplikovat rovněž ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, zejména § 86 a § 87 ZoSÚ upravující povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, jinak je uzavřená smlouva neplatná.

14. Žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost nedostála, když sice v žalobě tvrdila, že před uzavřením smlouvy náležitě tuto zkoumala, avšak z listin jí předložených takové zkoumání nevyplývá, neboť z nich nelze ověřit relevantní informace o pravidelném hospodaření žalovaného. Žalobkyní předložené listiny „Závazky, výdaje a příjmy spotřebitele“ a „posouzení úvěruschopnosti zákazníka“ nejsou způsobilé samy o sobě poměry žalovaného spolehlivě prokázat. Listina závazků, výdajů a příjmů žalovaným není podepsána, není tak zřejmé, jak k těmto údajům žalobkyně přišla. Soudu byly předloženy výplatní pásky za měsíce srpen a září 2022, nájemní smlouva a čestné prohlášení k nájemní smlouvě. Tyto však nejsou způsobilé dostatečně prokázat konkrétní majetkové poměry žalovaného, jeho konkrétní příjmy a výdaje. Žalobkyně žádným způsobem neověřila tvrzené výdaje žalovaného. Soud byl v souvislosti s uvedeným připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a k těmto označit důkazy dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., avšak žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání konaného dne 12. 5. 2026 připravila o možnost tohoto poučení. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost předmětné smlouvy pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18). Smlouva navíc nebyla žalovaným podepsána a to ani řádným způsobem elektronicky. Zaslání částky 1 Kč z účtu žalovaného není skutečností, která by byla způsobilá prokázat vůli žalovaného uzavřít smlouvu uvedeného obsahu. I z tohoto důvodu soud posoudil smlouvu jako neplatnou.

15. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného důvodu, a to částku 27 500 Kč převodem na bankovní účet, jehož je žalovaný majitelem. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku ve výši 9 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil a ani prokázal, že by zbylou částku žalobkyni vrátil, a to ani částečně. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu poskytla žalovanému, žalobu tak shledal důvodnou co do částky 27 491 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, má žalobkyně rovněž právo na úroky z prodlení § 1968 a § 1970 o. z., za dobu od 10. 2. 2023 do zaplacení. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaný byl tak povinen zaplatit dlužnou částku dle výzvy žalobkyně dle § 1958 odst. 2 o. z., byl vyzván k úhradě výzvou ze dne 25. 1. 2023, doručenou 30. 1. 2023 (ve smyslu § 573 o. z.). S ohledem na uvedenou desetidenní lhůtu k plnění, byl tak povinen plnit nejpozději do 9. 2. 2023 a od 10. 2. 2023 byl již v prodlení s úhradou žalované částky, úrok z prodlení byl přiznán v zákonné výši, která byla požadována žalobkyní, v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. podle procesního úspěchu žalobkyně (počítáno včetně úroků z prodlení do data rozhodnutí soudu), která byla ve sporu úspěšná co do 64 %, neúspěšná co do 36 %, podle rozdílu úspěchu a neúspěchu, pak rozdíl činí 64 % - 36 % = 28 %, žalobkyni tedy bylo přiznáno 28 % nákladů řízení. Tyto jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 1 353 Kč, odměnou za dva úkony právní pomoci (převzetí zastoupení a sepis žaloby) dle § 7 odst. 5 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 2 460 Kč, tj. 4 920 Kč, jeden úkon (předžalobní výzva) dle § 7 odst. 5 ve spojení s § 11 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v poloviční výši, tj. 1 230 Kč, dále tři režijní paušály po 300 Kč, tj. 900 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady právního zastoupení byly takto zjištěny celkem ve výši 7 050 Kč, k tomu je nutno připočíst 21 % DPH, kdy zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH, kdy z částky 7 050 Kč činí 21 % DPH částku 1 480,50 Kč. Náklady právního zastoupení včetně DPH tak činí 8 530,50 Kč + zaplacený soudní poplatek 1 353 Kč, náklady řízení činí celkem 9 883,50 Kč, zaokrouhleno na 9 884 Kč. Z toho bylo přiznáno žalobkyni 28 %, tj. 2 767,52 Kč, zaokrouhleno na 2 768 Kč. Tuto částku byl žalovaný zavázán zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.

19. Lhůta k plnění byla dána v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.