80 C 240/2023
č. j. 80 C 240/2023-35
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 160
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 86 § 87
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1879
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Královou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 9 750 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč spolu s 10% úrokem z prodlení ročně z této částky za dobu od 16. 2. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 742,60 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 500 Kč za dobu od 12. 10. 2021 do 15. 2. 2022, kapitalizovaný úrok ve výši 8 849,57 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč a částku 3 250 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne 24. 3. 2022 domáhala se žalobkyně vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 6 500 Kč s příslušenstvím, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč a částku 3 250 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a žalovaným byla uzavřena dne 26. 5. 2020 smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, (dále jen „smlouva“), na základě níž žalovaný obdržel finanční prostředky ve výši 6 500 Kč, které se zavázal splatit spolu s poplatkem ve výši 7 098,65 Kč a smluvním úrokem, to vše do 25. 6. 2020. Smlouvu žalovaný uzavřel na internetových stránkách , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , kde zvolil výši úvěru a dobu splácení úvěru, kde zjistil, jaký bude poplatek za poskytnutí úvěru a jakou celkovou částku bude povinen uhradit. Poté žalovaný vyplnil registrační formulář, konkrétně jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, telefonní číslo a e-mail, trvalé bydliště a kontaktní adresu, poté vyplnil údaje o svém zaměstnání, o kontaktní osobě a následně číslo bankovního účtu, na který mají být finanční prostředky zaslány. Žádost o poskytnutí úvěru byla odeslána okamžikem, kdy žalovaný zadal kód zaslaný na jeho mobilní telefon. Následně byla žádost žalovaného o poskytnutí úvěru schválena a na zadaný bankovní účet byla vyplacena jistina úvěru pod smluveným variabilním symbolem. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 10. 2021 s účinností k témuž dni postoupena na žalobkyni, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 27. 10. 2021. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 19 511,93 Kč, skládala se z nesplacené jistiny ve výši 6 500 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 098,65 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 1 329,92 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 250 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 912,36 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 421 Kč. Kapitalizovaný úrok se skládá z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 098,65 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 1 329,92 Kč a z nákladů na vymožení pohledávky ve výši 421 Kč, tj. 8 849,57 Kč. Žalobkyně požadovala také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od prvého dne prodlení se splacením úvěru, tj. od 26. 6. 2020, do 17. 8. 2021. Zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně ode dne následujícího po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 12. 10. 2021 do zaplacení z jistiny 6 500 Kč. Dále žalobkyně požadovala náhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč, a to za 3 osobní návštěvy po 217 Kč. Žalovaný ode dne postoupení pohledávky neuhradil ničeho. V důsledku prodlení s úhradou splátek a zesplatnění úvěru vznikla žalovanému povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení (jistina a poplatek za poskytnutí úvěru), maximálně ve výši 50 % z jistiny, tj. 3 250 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem.
3. Žalobkyně se k ústnímu jednání dne 7. 3. 2024 nedostavila, omluvila se, žalovaný se bez předchozí omluvy k jednání nedostavil. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, kdy vycházel z obsahu listin.
4. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázáno, že jako smluvní strany jsou označeny , právnická osoba, . jako věřitel a žalovaný jako klient, oba dokumenty byly podepsány za klienta kódem wf4c, předmětem smlouvy byl závazek poskytnout klientovi úvěr ve výši 6 500 Kč dne 26. 5. 2020, úvěr byl splatný v jedné splátce ve výši 13 812,35 Kč do 25. 6. 2020, s roční úrokovou sazbou 40 % a s poplatkem za poskytnutí úvěru 7 098,65 Kč před slevou.
5. Potvrzením o platbě má soud za prokázáno, že dne 26. 5. 2020 byla z bankovního účtu společnosti , právnická osoba, . vedeného u , právnická osoba, . zaslána částka 6 500 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, .
6. Sdělením , právnická osoba, . ze dne 13. 2. 2024 soud zjistil a vzal za prokázáno, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný a dne 27. 5. 2020 byla na tento účet přijata platba ve výši 6 500 Kč z účtu majitele , právnická osoba, .
7. Projektem vnitrostátní fúze sloučením ze dne , datum, bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, .
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 10. 2021 má soud za prokázáno, že tato byla uzavřena mezi , právnická osoba, ., IČO , IČO, jako postupitelem a , právnická osoba, , IČO , IČO zainteresované společnosti 0/0, jako postupníkem, touto smlouvou byla postoupena i pohledávka za žalovaným.
9. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 27. 10. 2021 a podacím archem ze dne 29. 10. 2021 má soud za prokázáno, že postupitel informoval žalovaného, že pohledávka ze smlouvy o půjčce č. , Anonymizováno, včetně příslušenství byla postoupena na společnost , právnická osoba10. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 2. 2022 má soud za prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 19 035,67 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 500 Kč za dobu od 11. 10. 2021 do 3. 2. 2022 ve výši 203,01 Kč na uvedený bankovní účet nejpozději do 15. 2. 2022. Dle podacího archu byla zásilka zaslána žalovanému 7. 2. 2022.
11. Z ostatních listin předložených soudu nezjistil soud žádné podstatné skutečnosti, které mají význam pro rozhodnutí v této věci.
12. Dle § 1879 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. V dané věci má soud za prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele, společnosti , právnická osoba, ., za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně tak byla aktivně legitimována k podání žaloby v této věci.
14. Soud dále konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla platně uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nazvanou Smlouva o úvěru, tato listina byla však podepsána pouze SMS kódem, z kterého nelze jednoznačně prokázat, že jej zadal žalovaný.
15. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
17. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
18. Dle § 3 odst. 1 písm. c) ZoSÚ, je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
19. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
21. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.
22. Byl by popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnosti je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen „směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl zamýšleného výsledku. Soud dále poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, z něhož vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podrobuje analýze pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
23. Soud v daném případě dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které musí soud přihlížet z úřední povinnosti. Soud nevzal za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy posoudila s odbornou péčí řádně schopnost žalovaného úvěr splácet, když vycházela pouze z výplatních lístků žalovaného ze září 2019, z října 2019 a z dubna 2020 a z negativního výsledku lustrace v insolvenčním rejstříku. S ohledem na výše uvedené soud tedy uzavírá, že nevzal za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila dostatečně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, a proto dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 26. 5. 2020 pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 86 a 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet bez návrhu (§ 588 o. z.).
24. Soud má za prokázáno, že žalovanému byla zaslána na jeho bankovní účet částka 6 500 Kč, že z této zůstala nesplacená jistina 6 500 Kč, kdy žalovaný sám netvrdil ani neprokázal, že by na tuto částku něčeho uhradil. Dále má soud za prokázáno, že žalovanému bylo oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, která je aktivně legitimována v tomto sporu. Dále vzal za prokázáno, že byl žalovaný vyzván k plnění předžalobní výzvou ze dne 3. 2. 2022 odeslanou 7. 2. 2022, kdy u této lze předpokládat fikci doručení v souladu s § 573 o. z. do tří pracovních dnů, tedy byla doručena 10. 2. 2022, lhůta splatnosti byla stanovena na 15. 2. 2022 a 16. 2. 2022, tedy následující den, pak byl první den v prodlení s plněním peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 a § 1970 o. z. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně, kdy bylo žalovanému poskytnuto plnění dle neplatné smlouvy ve výši 6 500 Kč, na tuto částku nebylo plněno ničeho, zbývá nezaplacená jistina ve výši 6 500 Kč, tuto byl žalovaný zavázán žalobkyni v souladu s § 2991 odst. 1 a § 2993 o. z., kdy žalobkyně má právo na vrácení všeho, co bylo dle neplatné smlouvy poskytnuto žalovanému. Soud proto shledal důvodnou žalobu ve vztahu k této jistině, kdy vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. předžalobní výzvou. Žalobkyni tak byl přiznán dále zákonný úrok z prodlení za dobu od 16. 2. 2022 do zaplacení.
25. Ve zbývajícím rozsahu co do zákonného úroku z prodlení za dřívější období a ve vyšší výměře byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II. tohoto rozsudku), kdy dřívější splatnost bezdůvodného obohacení nebyla prokázána, nebylo prokázáno doručení předcházející výzvy k plnění žalovanému. Výše úroků z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení dle občanského zákoníku.
26. Výrok III. tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy podle procesního úspěchu stran byl v převážné části žalobního nároku úspěšný žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.27. , adresa, k plnění byla dána v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.