80 C 308/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Královou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně Anonymizováno , IČO žalobkyně Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta Anonymizováno Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , Anonymizováno Datum narození žalovaného Anonymizováno Adresa žalovaného o zaplacení 12 846,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky za dobu od 17. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 7 279,60 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 300,37 Kč za dobu od 31. 12. 2024 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 500 Kč za dobu od 31. 12. 2024 do 16. 5. 2025, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 5 500 Kč za dobu od 17. 5. 2025 do zaplacení, a co do částky 66,90 Kč (smluvní pokuta), se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 6. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 12 846,50 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 28. 8. 2024 uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě které se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 36 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu se sjednaným příslušenstvím (poplatky) dle smlouvy, a to k datu splatnosti dle smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou Sazebník a Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (dále též jen „VOP“). Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru, kdy poskytl údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází ve veřejných registrech, nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného se závěrem, že žalovaný byl a je schopen své závazky splácet, když byl zjištěn čistý měsíční příjem 37 208 Kč. Žalovaný následně správnost svých identifikačních údajů (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo , tel. číslo, číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdil ve smlouvě a toto odsouhlasil podpisem úvěrové smlouvy. Smlouva s žalovaným byla uzavřena elektronicky. Úvěr ve výši 5 500 Kč byl žalovanému vyplacen dne 28. 8. 2024 bezhotovostně na účet č. , č. účtu, . Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil volitelné služby “, Anonymizováno, ” za poplatek ve výši 165 Kč a , Anonymizováno, SMS , Anonymizováno, za poplatek ve výši 25,92 Kč. Žalobkyně dne 30. 12. 2024 vypověděla smlouvu pro neplacení pravidelných splátek a požaduje po žalovaném zaplacení pohledávky sestávající z jistiny 5 500 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 109,45 Kč, smluvního úroku 6 979,23 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ 165 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, SMS , Anonymizováno, “ 25,92 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, kterou žalobkyně počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení, tedy v kapitalizované výši od 28. 9. 2024 do 27. 12. 2024 v částce 66,90 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil žádným způsobem.

3. K jednání nařízenému ve věci dne 27. 3. 2026 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila, souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil a ani se k žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, na základě předložených listinných důkazů.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru z 28. 8. 2024, že jako smluvní strany jsou v této označeny žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník s tím, že předmětem této smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému částku až do výše 36 000 Kč jako spotřebitelský úvěr s RPSN 2115,34 %, včetně poplatku za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Smlouva je opatřena podpisem (jen) za žalobkyni.- Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, že v tomto je popsáno, kdy a z jakých údajů bylo vycházelo při výpočtu úvěruschopnosti žalovaného, přičemž je uvedeno že žalovaný žije v domácnosti, kde 2 ze 4 členů mají příjem, ověřený čistý měsíční příjem je ve výši 37 208 Kč, čistý měsíční příjem uvedený spotřebitelem 25 000 Kč, pravidelné měsíční výdaje na půjčky 8 000 Kč, na bydlení 6 500 Kč, ostatní výdaje 3 500 Kč, disponibilní příjem tak činí 11 700 Kč.- Z identifikovaných příjmů, že v této je obsaženo prohlášení žalobkyně o ověření čistého měsíčního příjmu žalovaného jako spotřebitele v souladu s jejími pravidly, a to dle bankovního výpisu ve výši 37 208 Kč.- Z přehledu bankovních transakcí a zprávy , právnická osoba, , že byla na účet č. , č. účtu, zaslána dne 28. 8. 2024 částka 5 500 Kč. Tato částka byla na bankovní účet žalovaného připsána.- Z výzvy k úhradě před podáním žaloby z 8. 5. 2025 a podacím lístkem, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů na označený účet, jež byla téhož dne odeslána na adresu žalovaného.

5. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listin – kopie OP, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, souhlas se zpracováním osobních údajů, všeobecné obchodní podmínky, sazebník, autorizace ověření totožnosti, předpis denních splátek, obecné principy posuzování a filozofie společnosti, email ze dne 30. 12. 0224), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.

6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto závěru o skutkovému stavu věci. Žalobkyně poskytla peněžní prostředky bezhotovostně na jeho účet částku 5 500 Kč. Žalobkyně přitom řádně neověřovala, jestli žalovaný bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky vrátit. Žalovaný dosud poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, ač byl dne 8. 5. 2025 prostřednictvím zástupce žalobkyně vyzván k jejich zaplacení ve lhůtě do tří dnů s tím, že výzva byla uvedeného dne zaslána na adresu žalovaného. Smlouva ze strany žalovaného podepsána nebyla.

7. Dle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Dle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., a to za užití prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 562 o. z., podpis žalovaného na smlouvě chyběl. Žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaný byl v postavení spotřebitele, proto je nutno aplikovat rovněž ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, zejména § 86 a § 87 ZoSÚ upravující povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, jinak je uzavřená smlouva neplatná.

14. Žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost nedostála, když sice v žalobě tvrdila, že před uzavřením smlouvy náležitě tuto zkoumala, avšak z listin jí předložených takové zkoumání nevyplývá, neboť z nich nelze ověřit relevantní informace o pravidelném hospodaření žalovaného. Žalobkyní předložené listiny „Identifikované příjmy“ a „Výpis o posouzení úvěruschopnosti“ nejsou způsobilé samy o sobě poměry žalovaného spolehlivě prokázat. Nelze zkontrolovat, z jakých podkladů bylo žalobkyní v zaznamenaných údajích o žalovaném vycházeno, když soudu nebyly předloženy žádné listiny, ze kterých žalobkyně vycházela jako např. výplatní pásky. Stejně tak žalobkyně žádným způsobem neověřila tvrzené výdaje žalovaného. Soud byl v souvislosti s uvedeným připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a k těmto označit důkazy dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., avšak žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání konaného dne 27. 3. 2026 připravila o možnost tohoto poučení. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost předmětné smlouvy pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18).

15. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného důvodu, a to částku 5 500 Kč převodem na bankovní účet, jehož je žalovaný majitelem. Žalovaný v řízení netvrdil a ani prokázal, že by poskytnutou částku žalobkyni vrátil a to ani částečně. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu poskytla žalovanému, žalobu tak shledal důvodnou co do částky 5 500 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, má žalobkyně rovněž právo na úroky z prodlení § 1968 a § 1970 o. z., za dobu od 11. 6. 2024 do zaplacení. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaný byl tak povinen zaplatit dlužnou částku dle výzvy žalobkyně dle § 1958 odst. 2 o. z., byl vyzván k úhradě výzvou ze dne 8. 5. 2025, doručenou 13. 5. 2025 (ve smyslu ustanovení § 573 o. z.). S ohledem na uvedenou třídenní lhůtu plnění, byl tak povinen plnit nejpozději do 16. 5. 2025 a od 17. 5. 2025 byl již v prodlení s úhradou žalované částky, úrok z prodlení byl přiznán v zákonné výši, která byla požadována žalobkyní, v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

17. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. podle procesního neúspěchu žalobkyně (počítáno včetně úroků a úroků z prodlení za dobu do data rozhodnutí soudu), když převážně procesně úspěšnější byl žalovaný, avšak tomu dle obsahu doposud žádné náklady řízení nevznikly.

19. Lhůta k plnění byla dána v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.