80 C 363/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Královou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně Anonymizováno , Anonymizováno IČO žalobkyně Anonymizováno Adresa žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokáta Anonymizováno Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , Anonymizováno Datum narození žalované Anonymizováno Adresa žalované o zaplacení 15 200 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 11. 12. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 3. 8. 2023 do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 3. 8. 2023 do 10. 12. 2023, a co do částky 1 200 Kč (smluvní pokuta), zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 631 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 1. 2. 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 200 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná s ní prostřednictví webové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, uzavřela dne 30. 3. 2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“). Dle odst. 10.9. smlouvy byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalované na jím uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 32381 žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdila svoji vůli být smlouvou vázána. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které byly žalované zaslány dne 30. 3. 2023 na účet , č. účtu, . Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, skutečnost, že jméno a příjmení majitele účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena, je shodné se jménem a příjmením klienta a současně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, když před uzavřením smlouvy si od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, respektive případně nahlédnutím do relevantních databází. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobkyní opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 30. 7. 2023 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 2. 8. 2023 a vyzvána k jeho úhradě. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 14 000 Kč, skládající se z nesplacené jistiny ve výši 10 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 000 Kč nejpozději splatných dne 2. 8. 2023, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná se do prodlení dostala následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal 2. 8. 2023. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 3. 8. 2023 do data odeslání předžalobní výzvy 1. 12. 2023, tj. ve výši 1 200 Kč. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými žalobkyní a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 1. 12. 2023.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila žádným způsobem.

3. K nařízenému jednání dne 20. 2. 2025 se žalobkyně ani žalovaná nedostavily, žalobkyně se omluvila, souhlasila s jednáním v nepřítomnosti, žalovaná se neomluvila, nepožádala o odročení jednání. V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, na základě předložených listinných důkazů.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně je zde označena jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný. Listinou se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do výše 30 000 Kč, a to formou revolvingového úvěru. V části II. bod 2.1.6. byla sjednána úroková sazba 40 %. p. m. (měsíčně). V části V. bod 5.1. se úvěrovaný zavázal, že splatí úvěr tak, že smluvní úrok bude hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti a jistinu splatí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Listina je podepsána za úvěrující její jednatelkou. V místě podpisu úvěrovaného je uvedeno: , Jméno žalované, . V části X. bod 10.9 je uvedeno, že smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu smluvními stranami či osobami, které jsou oprávněny za smluvní stranu smlouvu podepsat a uzavírá se na dobu neurčitou. Podpisem smluvní strany se v případě úvěrovaného rozumí také potvrzení souhlasu se zněním smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem , Anonymizováno, v žádosti o úvěr.- z potvrzení o platbě , právnická osoba, ., že byla odeslána na účet č. , č. účtu, platba dne 30. 3. 2023 ve výši 10 000 Kč od , Jméno žalobkyně, .- ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 27. 12. 2024, že majitelem účtu a jediným disponentem účtu číslo , č. účtu, je žalovaná, dne 31. 3. 2023 byla na uvedený účet připsána částka 10 000 Kč od společnosti , Jméno žalobkyně, .- z předžalobní výzvy ze dne 1. 12. 2023 bylo zjištěno, že výzva k úhradě před podáním žaloby byla adresována žalované a žalobkyně ji vyzvala k zaplacení částky 32 130,49 Kč, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 30. 3. 2023. Žalované byla poskytnuta lhůta k plnění do tří dnů. Dle podacího lístku byla výzva žalované odeslána dne 1. 12. 2023.

5. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud především nemá na základě provedeného dokazování za prokázané platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 3. 2023, a to s ohledem na tvrzení žalobkyně, že předmětná smlouva byla s žalovanou uzavřena elektronicky. Podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojená k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, která podepisující osoba používá k podepisování (článek 3 bodu 10 tohoto nařízení). Předložená smlouva neobsahuje žádnou z výše uvedených forem podpisu. SMS kód může sloužit k podpisu smlouvy při kontraktaci prováděné na dálku, pokud byl kód žalované poskytnut a ten kód následně k podpisu smlouvy použila žalovaná. Žalobkyně však neprokázala, že smlouva byla uzavřena tímto způsobem, že tvrzený kód byl zaslán žalované a že následně žalovaná tento kód k podpisu smlouvy, případně žádosti o spotřebitelský úvěr, použila. Žalobkyně tedy neprokázala, že smlouva byla uzavřena tímto způsobem. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, avšak z této listiny nelze učinit závěr, že žalovaná projevila vůli, jejíž obsah je uveden v této listině. Žalobkyně tedy neprokázala, že smlouva o tvrzeném obsahu byla uzavřena způsobem uvedeným v žalobě, tedy pomocí prostředku komunikace na dálku. I v případě, že by soud měl za prokázané uzavření smlouvy o tvrzeném obsahu nutno uvést, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by posuzovala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované s odbornou péči tak, jak bylo v žalobě tvrzeno, když k prokázání svých tvrzení nenavrhla žádný důkaz. Žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový stav aplikovat kromě ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. rovněž ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem svého odvolacího soudu, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. 8 Co 47/2018, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Jak již bylo uvedeno shora, žalobkyně na prokazování prověřování schopnosti splácet úvěr před uzavřením smlouvy rezignovala, případně toto v řízení nikterak neprokazovala. I z tohoto důvodu bylo tedy nutné vyhodnotit Smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 3. 2023 jako neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku pro rozpor s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží bez návrhu, neboť se jedná o rozpor se zákonným ustanovením, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnou jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, které je s ním v rozporu. Byl by popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované na její účet poskytla částku 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení netvrdila a následně neprokázala, že by tuto částku, případně její část, žalobkyni vrátila, zavázal soud žalovanou k zaplacení částky 10 000 Kč. Současně v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 11. 12. 2023 do zaplacení. Splatnost závazku nastala dle § 1958 občanského zákoníku v souvislosti s doručením předžalobní výzvy žalované, výzva jí takto byla doručena dle § 573 o. z. dne 6. 12. 2023, s ohledem na uvedenou třídenní lhůtu splatnosti nastala splatnost dnem 10. 12. 2023 a od následujícího data, tj. od 11. 12. 2023 byla již žalovaná v prodlení s plněním peněžité částky, úrok z prodlení byl tak přiznán od tohoto data ve výši požadované dle žaloby.

7. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí byla žaloba zamítnuta v části ostatních žalobních nároků, neboť tyto vyplývají ze smlouvy, kterou soud shledal absolutně neplatnou a ze které tedy žalované žádné povinnosti nevznikly. Týká se to nároku žalobkyně na zaplacení úroku ve výši 4 000 Kč a částky 1 200 Kč (smluvní pokuta). Vzhledem k tomu, že ze shora uvedených důvodů nebyla prokázána splatnost žalované částky k dřívějšímu datu, než k 11. 12. 2023, byla ve výroku II. žaloba dále zamítnuta i v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení od data předcházejícího prokázanému prodlení žalované, případně úroků z prodlení v jiné než zákonné výši.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. podle procesního úspěchu žalobkyně (počítáno včetně úroků z prodlení do data rozhodnutí soudu), která byla ve sporu úspěšná co do 64 %, neúspěšná co do 36 %, podle rozdílu úspěchu a neúspěchu, pak rozdíl činí 64 % - 36 % = 28 %, žalobkyni tedy bylo přiznáno 28 % nákladů řízení. Tyto jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč, odměnou za tři úkony právní pomoci (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024, kdy jeden úkon činí 300 Kč, tři úkony právní pomoci pak 900 Kč, dále tři režijní paušály po 100 Kč, tj. 300 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024. Náklady právního zastoupení byly takto zjištěny celkem ve výši 1 200 Kč, k tomu je nutno připočíst 21% DPH, kdy zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH, kdy z částky 1 200 Kč činí 21 % DPH částku 252 Kč. Náklady právního zastoupení včetně DPH tak činí 1 452 Kč + zaplacený soudní poplatek 800 Kč, náklady řízení činí 2 252 Kč, z toho 28 % činí 630,56 Kč, zaokrouhleno na 631 Kč. Tuto částku byla žalovaná zavázána zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.

9. V daném případě se jednalo o příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), v níž jsou standardně měněny pouze identifikační údaje žalované strany a údaje týkající se výše dluhu a splatnosti. Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je proto dle názoru soudu zcela adekvátní.

10. Lhůta k plnění byla dána v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.