80 C 55/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Královou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 8 670 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 7 440 Kč spolu s 8,25% úrokem z prodlení ročně z této částky za dobu od 22. 7. 2020 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 230 Kč spolu s 8,25% úrokem z prodlení ročně z této částky za dobu od 22. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 26. 11. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 8 670 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 22. 7. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Žalovaná je provozovatelem osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], technického průkazu vozidla [anonymizováno], které je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, jedná se o vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3. Žalovaná, coby provozovatel, neměla ode dne 3. 10. 2019 do 31. 12. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 90 dní a žalovaná tímto jednáním porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku, kdy splatnost příspěvku nastala 21. 7. 2020. Žalovaná na předmětnou výzvu nereagovala a ničeho neuhradila, byla jí tak dne 30. 10. 2020 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů ode dne odeslání této upomínky. Žalovaná po zaslání předžalobní upomínky neuhradila ničeho. Žalobkyně tak požaduje uhradit dlužnou částku 8 670 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, tj. konkrétně 93 Kč x 90 dní = 8 370 Kč. Dále požadovala poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč.

2. Žalovaná v odporu proti platebnímu rozkazu vydanému v této věci uvedla, že předmětné vozidlo dne 12. 10. 2019 prodala [jméno] [příjmení], narozenému 6. 9. 1976, který vozidlo dosud nepřepsal v registru vozidel, ač se k tomu zavázal ve smlouvě a byla mu zaslána plná moc. Navrhovala zamítnutí žaloby a připojila kopii kupní smlouvy ze dne 12. 10. 2019.

3. Ještě před jednáním vzala žalobkyně žalobu přípisem ze dne 25. 3. 2021 částečně zpět, a to co do částky 7 440 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky s odůvodněním, že žalovaná namítla, že od 13. 10. 2019 není vlastníkem ani provozovatelem předmětného vozidla, kdy toto vozidlo dle smlouvy prodala dne 12. 10. 2019. Žalobkyně vzala tedy žalobu částečně zpět a požadovala úhradu nikoliv za celé nepojištěné období, ale pouze za období od 3. 10. 2019 do 12. 10. 2019, tj. za 10 dní. Žalobkyně tak dále požadovala úhradu částky 1 230 Kč, skládají se z příspěvku ve výši 930 Kč a náhrady nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Poukázala zároveň na to, že žalovaná byla povinna (§ 8 odst. 5 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb.) do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva požádat obecní úřad o zapsání vlastníka v registru silničních vozidel.

4. Podle ustanovení § 96 odst. 1, 2, 3 a 4 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí zastaví. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Toto ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

5. Protože v daném případě došlo k částečnému zpětvzetí žaloby dříve, než začalo jednání, nezjišťoval soud procesní stanovisko žalované a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil.

6. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud jednal bez nařízení jednání dle souhlasného stanoviska účastníků, rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

7. Soud má za prokázáno z výzvy k úhradě příspěvku do [anonymizována tři slova] ze dne 7. 5. 2020, že žalobkyně vyzvala touto výzvou žalovanou k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 8 370 Kč, dále nákladů na uplatnění 300 Kč, celkem k úhradě 8 670 Kč, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy z důvodu nepojištění vozidla [registrační značka] za období od 3. 10. 2019 do 31. 12. 2019. Z upomínky ze dne 23. 9. 2020 má soud za prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 8 800 Kč nejpozději do 3. 10. 2020. Předžalobní upomínkou ze dne 30. 10. 2020 má soud za prokázáno, že byla žalovaná vyzvána právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky.

8. Zprávou Magistrátu města Ostravy, odboru dopravně správních činností, vyžádanou soudem má soud za prokázáno, že žalovaná je stále evidována od 6. 12. 2017 jako provozovatel a vlastník předmětného vozidla [registrační značka].

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná byla vlastníkem předmětného vozidla [anonymizováno] [číslo], osobního automobilu s objemem válců motoru nad 2 500 cm3, byla vyzvána výzvou žalobkyně k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 8 370 Kč za období od 3. 10. 2019 do 31. 12. 2019 a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, celkem 8 670 Kč, do 30 dnů od doručení výzvy. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne 30. 10. 2020. Žalovaná sama netvrdila ani neprokázala, že by něčeho na předmětnou částku uhradila, tvrdila, že 12. 10. 2019 vozidlo prodala, žalobkyně pak žalobu omezil tak, jak bylo shora uvedeno na období od 3. 10. 2019 do 12. 10. 2019, tj. na dobu 10 dnů, tj. požadovala dále částku 930 Kč a 300 Kč, celkem 1 230 Kč.

10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je (po částečném zpětvzetí žaloby) důvodná. V daném případě žalované, jakožto provozovateli výše specifikovaného motorového vozidla, vznikla v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 a § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti. Žalovaná v uvedeném období od 3. 10. 2019 do 12. 10. 2019 tuto povinnost nesplnila, kdy v daném období provozovala vozidlo, k němuž nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, žalobkyně má v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. právo na náhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonným ustanovením. Výše tohoto příspěvku je stanovena podle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. pro osobní automobily na částku 93 Kč denně, za období 10 dnů dlužná částka tak činí 930 Kč. Částka 300 Kč představuje náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve smyslu ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Nezaplacením dlužné částky ve lhůtě splatnosti se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyni tak v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vznikl nárok i na úroky z prodlení, jejichž výše je dána v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanovuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud tedy zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky včetně úroků z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně v převážné části (co do částky 7 440 Kč spolu s úrokem z prodlení) neúspěšná, byla úspěšná pouze co do částky 1 230 Kč spolu s úrokem z prodlení a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Nelze přiznat náklady řízení ani v souladu s ustanovením § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř., kdy tímto nebyla vzata žaloba zpět v důsledku chování žalované (typicky částečné plnění), ale v důsledku jejích námitek v odporu proti platebnímu rozkazu, kdy již v době podání žaloby tato žaloba nebyla částečně důvodná, kdy k prodeji vozidla mělo dojít 12. 10. 2019.

12. Lhůta k plnění byla dána v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.