81 C 109/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Schmidtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení, právnická osoba, sídlem adresa o zaplacení 421 500 Kč a 286 620 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 421 500 Kč a částku 286 620 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 286 620 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 155 592,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 421 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 421 500 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému zapůjčila datum částku 331 500 Kč a dne datum částku 250 000 Kč. V dohodě o uznání dluhu a splátkách ze dne datum žalovaný ve shodě se žalobkyní konstatoval, že dluh se již stal splatným, uznal jej co do důvodu a výše a dohodl se s žalobkyní, že dluh uhradí nejpozději do datum. Dlužník doposud plnil toliko na jistinu dluhu, a to jen zčásti, přičemž dílčími splátkami uhradil 160 000 Kč (naposledy bylo plněno dne datum). Ve zbytku zůstal dluh neuhrazen. Žalovaný neplnil ani na základě předžalobní výzvy ze dne datum, kterou si žalovaný převzal datum. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to o zákonný úrok z prodlení z částky 421 500 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,05 %. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne datum bylo řízení v rozsahu zpětvzetí, tedy co do zákonného úroku z prodlení, v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 občanského soudního řádu zastaveno.

2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 286 620 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 286 620 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovanému zapůjčila datum částku 331 500 Kč a dne datum částku 250 000 Kč. V dohodě o uznání dluhu a splátkách ze dne datum, a to v článku IV. této dohody, si účastníci sjednali, že pro případ byť jen dílčího prodlení žalovaného je žalobkyně oprávněna požadovat i smluvní pokutu ve výši 2 % z dlužné částky za každý měsíc prodlení. Žalovaný dosud na jistinu dluhu uhradil 160 000 Kč, ve zbytku, tedy co do částky 421 500 Kč, zůstal dluh neuhrazen a žalobkyně se vůči žalovanému samostatně podanou žalobou domáhá zaplacení uvedené jistiny dluhu. Po podání žaloby o zaplacení jistiny dluhu se žalobkyně rozhodla vyzvat žalovaného k zaplacení smluvní pokuty, na kterou jí v souladu s výše uvedeným ujednáním vznikl nárok. Žalobkyně tak učinila prostřednictvím svého právního zástupce, a to podáním ze dne datum, které si žalovaný osobně převzal dne datum Smluvní pokutu ani ve lhůtě stanovené do datum neuhradil. Žalovaná částka představuje smluvní pokutu za dobu od datum do datum, to je za 34 měsíců prodlení s úhradou částky 421 500 Kč 2 % smluvní pokuty z uvedené částky 421 500 Kč činí 8 430 Kč, celkový uplatněný nárok za 34 měsíců prodlení pak činí 286 620 Kč. Dne datum žalobkyně odeslala žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu, ovšem bez jakéhokoliv praktického výsledku.

3. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, byla řízení vedená u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 81 C 109/2020 a 32 C 72/2020 v souladu s ust. § 112 odst. 1 občanského soudního řádu spojena ke společnému řízení, neboť spolu skutkově souvisí a týkají se týchž účastníků s tím, že věci nadále budou projednávány pod sp. zn. 81 C 109/2020.

4. Žalobkyně na žalobě setrvala, když ve lhůtě poskytnuté účastníkům dle § 118b odst. 1 občanského soudního řádu podáním z datum doplnila, že ověření podpisu předmětné dohody o uznání dluhu a splátkách ze dne datum byla kromě účastníků přítomná i paní jméno celé jméno žalobkyně, tchyně žalobkyně a bývalá tchyně žalovaného, která byla podrobně informována o obsahu podepisované dohody. příjmení jméno celé jméno žalobkyně se žalovaným téhož dne uzavírala obdobnou dohodu o uznání dluhu a splátkách (v rodině se obě dohody podrobně rozebíraly) a podpisy účastníků na této obdobné dohodě byly na totožném místě-pobočce České pošty, s.p., na adrese adresa (pořadová čísla ověření podpisu na předmětné dohodě a na dohodě uzavírané mezi paní jméno celé jméno žalobkyně a žalovaným na sebe bezprostředně navazují). Předání finančních prostředků byli přítomni manžel žalobkyně pan příjmení jméno příjmení a bývalá manželka žalovaného (a švagrová žalobkyně) jméno příjmení.

5. Žalovaný žádný z uplatněných nároků neuznal s tím, že žalobkyni nedluží žádné finanční prostředky tak, jak je uvedeno v žalobě. Nebylo prokázáno poskytnutí finančních prostředků, žalovaný popírá pravost podpisu na uznání závazků. Dále namítl promlčení nároků a nezákonnou výši sjednané smluvní pokuty pro rozpor s dobrými mravy.

6. Při svých skutkových zjištění soud vycházel z dohody o uznání dluhu a splátkách uzavřené mezi účastníky dne datum, ze zprávy České pošty s.p. ze dne datum, z kopie záznamu z ověřovací knihy příjmení obec a číslo pořadové číslo z výpovědi svědkyně jméno celé jméno žalobkyně, z výpovědi svědka příjmení jméno příjmení, z dohody o uznání dluhu a splátkách uzavřené dne datum mezi věřitelem jméno celé jméno žalobkyně a dlužníkem celé jméno žalovaného, z předžalobní výzvy k úhradě částky 421 500 Kč z datum včetně doručenky s datem doručení žalovanému dne datum, z výzvy k úhradě smluvní pokuty ze dne datum včetně doručenky s datem doručení žalovanému datum a z předžalobní výzvy k úhradě smluvní pokuty ze dne datum včetně podacího archu.

7. Z dohody o uznání dluhu a splátkách ze dne datum bylo zjištěno, že tato dohoda byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Účastníci dohody učinili nesporným, že dlužník ke dni podpisu dohody dluží věřiteli částku 581 500 Kč, a to za finanční půjčku poskytnutou dlužníkovi věřitelem v hotovosti do vlastních rukou dne datum ve výši 331 500 Kč a finanční půjčku poskytnutou dlužníkovi věřitelem v hotovosti do vlastních rukou dne datum ve výši 250 000 Kč a dluh vůči věřiteli se stal splatným. Dlužník tento dluh výslovně uznal co do důvodu i výše a zavázal se jej zaplatit nejpozději do datum. V článku IV. dohody smluvní strany si dále výslovně ujednaly, že pokud se dlužník dostane do prodlení s ujednanou lhůtou splatnosti dluhu, a to byť částečně, pak věřitel je oprávněn vedle splatného zůstatku dluhu požadovat po dlužníkovi smluvní pokutu ve výši 2 % z dlužné částky za každý měsíc prodlení. Podpisy účastníků dohody byly ověřeny na Poště obec a číslo. Z dohody o uznání dluhu a splátkách ze dne datum uzavřené mezi věřitelem jméno celé jméno žalobkyně a žalovaným jako dlužníkem bylo zjištěno, že mezi těmito účastníky byla uzavřena dohoda o obdobném obsahu jako v případě dohody uzavřené mezi účastníky s tím, že dohoda se vztahuje k finanční půjčce poskytnuté dlužníkovi věřitelem v hotovosti do vlastních rukou dne datum ve výši 300 000 Kč. Rovněž v tomto případě žalovaný jako dlužník uznal svůj dluh vůči věřiteli co do důvodu i výše a zavázal se jej zaplatit nejpozději do datum, když shodně si účastníci této dohody sjednali smluvní pokutu. Podpisy účastníků této dohody byly úředně ověřeny na Poště obec a číslo. Ze sdělení České pošty s.p. z datum bylo zjištěno, že do ověřovací knihy uvádějí označení druhu listiny z předložených dokumentů. Pokud na listině název není uveden, pak na základě sdělení žadatele, tedy osoby, které byl podpis legalizován. V tomto případě byly listiny označeny jako„ Dohoda o uznání dluhu“. Z kopie záznamu z ověřovací knihy příjmení obec a číslo bylo zjištěno, že dne datum byl pod pořadovým číslo ověřen podpis žalovaného na listině označené jako Dohoda o uznání dluhu s tím, že žalovaný listinu u úřadu vlastnoručně podepsal a jeho osobní údaje byly zjištěny na základě cestovního dokladu občana ČR číslo. Pod pořadovým číslo byl téhož dne ověřen podpis žalobkyně na listině označené jako Dohoda o uznání dluhu s tím, že žalobkyně listinu u úřadu vlastnoručně podepsala. Pod pořadovým číslo byl téhož dne ověřen podpis jméno celé jméno žalobkyně na listině označené jako Dohoda o uznání dluhu s tím, že jméno celé jméno žalobkyně listinu u úřadu vlastnoručně podepsala. Pod pořadovým číslo byl téhož dne ověřen podpis celé jméno žalovaného na listině označené jako Dohoda o uznání dluhu s tím, že celé jméno žalovaného listinu u úřadu vlastnoručně podepsal. Z výpovědi svědkyně jméno celé jméno žalobkyně, tchyně žalobkyně a bývalé tchyně žalovaného bylo zjištěno, že byla u toho, když žalovaný chtěl po žalobkyni půjčit peníze, ona sama mu již předtím půjčila 300 000 Kč, tyto peníze jí dosud nevrátil. Na poště v obec část obce se podepisovala písemná smlouva, myslí si, že obě smlouvy byly podobné. Obsahem smluv bylo, že žalovaný přiznává, že si půjčil peníze. Smlouvy podepisovali na poště, u podpisů byla ona, žalobkyně a žalovaný, nikdo další. Z výpovědi svědka příjmení jméno příjmení bylo zjištěno, že je manžel žalobkyně, byl osobně přítomen u předávání peněz z obou půjček žalovanému. Došlo k tomu u nich doma, a to začátkem roku 2013, celkem se jednalo 581 500 Kč, peníze byly žalovanému předávány v hotovosti. Předávání peněz byla přítomna sestra svědka jméno příjmení, svědek a jeho manželka. Žalovaný potřeboval peníze na podnikání, když chtěl zakoupit byt, tento rekonstruovat a následně se ziskem prodat. Vzhledem k tomu, že jim žalovaný řekl, že ke koupi bytu nedošlo, a že byl podveden realitním družstvem, a že bude opouštět republiku, sepsal obě dohody o uznání dluhu. Z výzvy k úhradě smluvní pokuty ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala, aby nejpozději do datum uhradil smluvní pokutu ve výši 2 % z jistiny dluhu, tedy z částky 421 500 Kč, a to za každý měsíc prodlení s úhradou, když dosud je v prodlení již více než 64 měsíců, tudíž byl vyzván k úhradě smluvní pokuty ve výši 64 x 2 %, celkem tedy ve výši 128 % z částky 421 500 Kč, což činí 539 520 Kč.

8. Dle ust. § 3028 odst. 3 věta prvá občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinností tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

9. Dle ust. § 558 věta první občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval.

10. Dle ust. § 100 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

11. Dle ust. § 110 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty.

12. Dle ust. § 544 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníků porušením povinnosti nevznikne škoda.

13. Dle ust. § 544 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

14. Dle ust. § 39 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

15. Dle ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Na základě provedeného dokazování dospěl soud v závěru, že žaloba je zcela důvodná. Vzhledem ke vznesené námitce promlčení žalobou uplatněných nároků se soud na prvém místě musel zabývat důvodností této námitky, když v případě, že by námitka byla shledána důvodnou, nezabýval by se soud danou věcí již po hmotněprávní stránce, neboť promlčené právo by nebylo možné věřiteli přiznat. Žalovaný v řízení zpochybňoval, že došlo k platnému uznání jeho závazku vůči žalobkyni z titulu smluv o půjčce z datum a z datum dohodou o uznání dluhu a splátkách z datum, když zpochybňoval svůj podpis na této dohodě. Podpis na předmětné dohodě byl úředně ověřen, když soud na základě listinných důkazů, a to záznamu z ověřovací knihy příjmení obec a číslo a na základě svědecké výpovědi jméno celé jméno žalobkyně, která byla přítomná ověřování podpisu, nemá pochybnosti o tom, že podpis na této dohodě o uznání dluhu je podpisem žalovaného, jeho osobní údaje byly do ověřovací knihy zapsány z jeho cestovního dokladu. Platným uznáváním dluhu došlo k prodloužení promlčecí lhůty na 10 let ode dne datum, což je lhůta k plnění uvedená v předmětné dohodě o uznání dluhu. Pokud tedy žaloba na zaplacení částky 421 500 Kč byla u soudu podaná datum, stalo se tak před uplynutím promlčecí lhůty uvedené ve shora citovaném ust. § 110 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a žalovaným vznesená námitka promlčení není důvodná. Rovněž ve vztahu k nároku na zaplacení smluvní pokuty žalovaným vznesená námitka promlčení není důvodná, když v tomto případě se uplatní obecná tříletá promlčecí lhůta dle § 629 odstavec 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Smluvní pokutu žalobkyně požaduje za dobu od datum do datum a žalobu podala dne datum, tedy před uplynutím promlčecí lhůty. Platným uznáním dluhu nastala vyvratitelná právní domněnka upravená ve shora citovaném ust. § 558 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. dle které se má za to, že dluh v době uznání trval. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení neprokázal, že by dluh v době uznání netrval, když naopak výpovědí svědka příjmení jméno příjmení bylo v řízení prokázáno, že peněžní prostředky z půjček z datum a datum byly žalovanému v hotovosti předány a žalovaný dále netvrdil, že by zbývající část uznaného dluhu ve výši žalované částky žalobkyni v mezidobí zaplatil, bylo žalobě co do částky 421 500 Kč v plném rozsahu vyhověno. Důvodná byla žaloba shledána i v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 286 620 Kč, když v řízení bylo prokázáno platné sjednání smluvní pokuty dohodou o uznání dluhu a splátkách z datum Smluvní pokuta byla sjednána písemně, byl sjednán způsob jejího určení, a to ve výši 2 % z dlužné částky za každý měsíc prodlení. Pokud jde o námitku žalovaného, že smluvní pokuta je neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle § 39 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., pak soud v tomto směru odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, která se týká výše smluvní pokuty, a to např. rozhodnutí 33 Cdo 4377/2008 a 33 Odo 438/2005. Dle těchto rozhodnutí, aby byl právní úkon podle § 39 občanského zákoníku považován za příčící se dobrým mravům, musel by se jeho obsah ocitnout v rozporu s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah jejich jednání, aby bylo v souladu se základními zásady mravního řádu demokratické společnosti. obec mravy jsou vykládány jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem. Při zkoumání platnosti ujednání smluvní pokuty z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost sjednané výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V obou shora citovaných rozhodnutích Nejvyšší soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta sjednaná ve výši zhruba 0,5 % denně z dlužné částky je posuzovaná jako platné ujednání, které je v souladu s dobrými mravy, ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % denně je považováno za neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům. V daném případě byla smluvní pokuta sjednána ve výši 2 % z dlužné částky za každý měsíc prodlení, nutno tedy dovodit, že se jedná o procentní sazbu, která nikterak nepřekračuje účel smluvní pokuty, když nelze pominout skutečnost, že výše smluvní pokuty je důsledkem dlouhodobého prodlení dlužníka a v daném případě výše smluvní pokuty plně závisí na době, po kterou dlužník svou povinnost zajištěnou smluvní pokutou neplní, tzn. čím delší je doba prodlení, tím vyšší je smluvní pokuta. Splatnost smluvní pokuty nastala na základě výzvy k úhradě smluvní pokuty z datum, která byla žalovanému doručena datum a v které byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do datum. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil a následně neprokázal, že by tuto smluvní pokutu žalobkyni zaplatil, byl kromě dlužné částky 286 620 Kč představující smluvní pokutu ve výši 2 % z částky 421 500 Kč za období od datum do datum zavázán zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení. Povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., když výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

17. Soud neprováděl další v řízení účastníky navrhované dokazování, když závěr o skutkovém stavu bylo možné učinit na základě vyhodnocení shora odůvodněných důkazů. Žalobkyní navržená svědkyně jméno příjmení měla být vyslechnuta k tvrzením o faktickém předání předmětů půjček žalovanému, což bylo prokázáno výslechem svědka příjmení jméno příjmení. Navíc na výslechu setrval žalovaný, který však výslech této svědkyně v koncentrační lhůtě nenavrhl. Jako nadbytečné soud vyhodnotil navržené prokazování podpisu žalovaného na listině Dohoda o uznání dluhu a splátkách z datum, když provedenými důkazy bylo jednoznačně prokázáno, že předmětnou dohodu opatřil ověřeným podpisem žalovaný, který v řízení netvrdil žádné bližší okolnosti, které by odůvodňovaly možnost zneužití jeho cestovního pasu při realizaci ověření podpisu. Jako nadbytečné bylo vyhodnoceno i navržené dokazování znaleckým posudkem z oboru kriminalistika, specializace technické zkoumání dokladů a písemností, když žalovaný v řízení zpochybňoval pouze svůj podpis na předmětné dohodě o uznání dluhu a splátkách, nikoliv obsah této dohody.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má procesně zcela úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů účelně vynaložených při uplatňování svého práva. Žalobkyni na nákladech řízení byly přiznány zaplacené soudní poplatky ve výši 16 860 Kč a 11 465 Kč a náklady právního zastoupení. Za samostatné úkony právní služby v řízení o zaplacení částky 421 500 Kč byla v souladu s ust. § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) žalobkyni na nákladech právního zastoupení přiznána odměna advokáta ve výši 30 060 Kč za 3 úkony právní služby po 10 020 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a jednání s protistranou dne datum). Dále byla žalobkyni na nákladech právního zastoupení přiznána částka 5 010 Kč představující mimosoudní odměnu ve výši 1/2 dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, a to za 1 úkon právní služby (předžalobní upomínka), když tento úkon právní služby nesplňuje náležitosti uvedené v ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, když se nejedná o výzvu se základním skutkovým a právním rozborem. Žalobkyni byla dále na nákladech právního zastoupení přiznána částka 5 010 Kč představující mimosmluvní odměnu ve výši 1/2 dle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu, a to za 1 úkon právní služby (odvolání ze dne datum proti usnesení, kterým Okresní soud v Ostravě vyslovil svou místní nepříslušnost), neboť se jedná o odvolání proti rozhodnutí, které není rozhodnutím ve věci samé. Za samostatné úkony právní služby v řízení o zaplacení smluvní pokuty ve výši 286 620 Kč byla žalobkyni v souladu s ust. § 7 bod 6 advokátního tarifu přiznána odměna advokáta ve výši 28 380 Kč za 3 úkony právní služby po 9 460 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy). Za úkony právní služby po spojení obou řízení ke společnému projednání byla žalobkyni v souladu s ust. § 7 bod 6 advokátního tarifu na nákladech právního zastoupení přiznána odměna advokáta z tarifní hodnoty 708 120 Kč, a to odměna ve výši 33 420 Kč za 3 úkony právní služby po 11 140 Kč (účast u jednání dne datum, doplnění skutkových tvrzení ze dne datum a účast u jednání dne datum). Dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu byla dále žalobkyni přiznána náhrada hotových výdajů za shora uvedené úkony právní služby po 300 Kč ve výši 3 300 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byla žalobkyni dále na nákladech právního zastoupení přiznána 21 % DPH z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů ve výši 22 087,80 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 155 592,80 Kč byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce, a to v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

19. Lhůty k plnění stanovené ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí byly soudem stanoveny v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu soudního rozhodnutí.