81 C 113/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Schmidtovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 70 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 70 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 70 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % z částky 70 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % z částky 70 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 26 709 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 70 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] poskytl žalované částku 100 000 Kč, a to 50 000 Kč bezhotovostním převodem a částku 50 000 Kč v hotovosti. [ulice] prostředky žalobce poskytl za účelem investice, přičemž následně zjistil, že žalovaná takovouto investici neprovedla a z tohoto důvodu ji zprávou ze dne [datum] požádal o vrácení částky 100 000 Kč. [příjmení] se tak stala splatnou [datum]. Žalovaná uvedené odmítla, nicméně na jaře roku 2020 žalobci vrátila částku 30 000 Kč. Zbylou částku ve výši 70 000 Kč žalovaná neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. Žalovaná prostřednictvím právní zástupkyně existenci dluhu potvrdila a uvedla, že žalovaná měla započíst jí zmiňované částky oproti jejímu dluhu. Skutečností však je, že k žádnému započtení nikdy nedošlo a ani dojít nemohlo, neboť tvrzené započítávané pohledávky jsou zcela neoprávněné a neexistentní.

2. V podání došlém soudu dne [datum] žalobce doplnil, že mezi účastníky bylo dohodnuto, že předmětné finanční prostředky žalovaná investuje do [právnická osoba] [právnická osoba] za účelem jejich zhodnocení s tím, že pokud si bude chtít nechat tyto své finanční prostředky z předmětného investičního účtu vyplatit, musí žalovanou o jejich výplatu požádat dva měsíce předem. Částku 100 000 Kč, kterou následně poskytl žalované, si zapůjčil od svého známého [jméno] [příjmení], a to na základě písemné smlouvy o půjčce ze dne [datum], kdy téhož dne mu [jméno] [příjmení] tuto částku také bezhotovostně převedl na jeho bankovní účet u [právnická osoba], přičemž byli dohodnuti, že mu zapůjčenou částku s příslušenstvím v celkové výši 120 000 Kč splatí nejpozději do [datum]. Ještě před předáním částky 100 000 Kč žalované se ústně dohodli, že si ohledně předmětné investice sepíší písemnou smlouvu, avšak jím připravenou písemnou smlouvu následně po uhrazení částky 100 000 Kč žalovaná odmítla podepsat, proto ji v SMS zprávě ze dne [datum] požádal o vrácení předmětné částky 100 000 Kč. Žalovaná mu sama potvrdila, že peníze do [právnická osoba] [právnická osoba] neinvestovala, přičemž mu sdělila, že už tyto jeho peníze nemá, protože si za ně koupila vybavení bytu a věci osobní potřeby. Nicméně následně dne [datum] mu žalovaná na jeho bankovní účet zaslala částku 25 000 Kč, kdy ve zprávě pro příjemce uvedla„ vrácení peněz za investice“ a částku 5 000 Kč mu pak zaslala na tento bankovní účet dne [datum], kdy ve zprávě pro příjemce uvedla„ investice“.

3. Žalovaná v podání došlém soudu dne [datum] uvedla, že nárok žalobce neuznává. Žalovaná nikterak nepopírá, že jí žalobce dne [datum] poslal na bankovní účet částku 50 000 Kč a téhož dne předal finanční hotovost ve stejné hodnotě. Účelem této transakce byla skutečnost, že žalobce požadoval po žalované, aby tuto částku ve výši 100 000 Kč investovala do [právnická osoba] [právnická osoba] a následně mu vyplácela zhodnocení tohoto vkladu. Prakticky to mělo fungovat tím způsobem, že s ohledem na skutečnost, že žalobce neměl k dispozici částku 500 000 Kč, která byla považována za minimální investiční vklad, požadoval po žalované vcelku urputným způsobem, aby část jejích investic na jejím investičním účtu v hodnotě 100 000 Kč byla považována za investice jeho a aby mu pravidelně vyplácela zhodnocení tohoto vkladu, jako protihodnotu předal žalované právě zmiňovanou částku 100 000 Kč. Žalovaná peníze přijala a žádala žalobce o sepis smlouvy, což žalobce učinil, ovšem obsah smlouvy neodpovídal dohodě mezi tehdy ještě manžely a žalovaná odmítla žalobci jím sepsanou smlouvu podepsat, když žádala její přepracování. Žalovaná odmítla žalobci peníze vrátit, když naplnila podstatu dohody a považovala zmíněných 100 000 Kč jako část investic žalobce s tím, že mu bude vyplácet zhodnocení dle aktuálního stavu, i bez podepsané smlouvy. Následující období ovšem začaly potíže s vyplácením zhodnocení a žalované byl doručen dopis s oznámením, že uvedená investiční [právnická osoba] [právnická osoba] je pro své praktiky aktuálně prošetřována Národní centrálou proti organizovanému zločinu v [obec] a veškeré investice jejích klientů jsou pravděpodobně nenávratně zmařeny, a to včetně investic žalované, potažmo tedy žalobce. Žalovaná žalobci odeslala v měsíci červnu 2020 toliko částku 30 000 Kč, neboť potřebovala, aby s nezletilými dětmi strávil měsíc v lázních. Nad rámec výše uvedeného pak žalovaná uvádí, že navíc měla za žalobcem dost vysoké pohledávky, tudíž i částka 70 000 Kč, kterou po ní žalobce nyní požaduje, by musela být započtena na jeho dluhy vůči žalované, a to konkrétně z titulu neuhrazeného výživného na jejich nezletilé děti [jméno] a [jméno] ve výši 7 500 Kč za období května 2020, které jí žalobce neuhradil, částku 23 000 Kč představující slevu na dani na tyto děti za období květen až prosinec roku 2019, kterou si žalobce protiprávně ponechal pro svou potřebu, částku 26 000 Kč představující neuhrazenou část dovolené v Turecku v létě 2019, kterou hradila v plné výši žalovaná s tím, že žalobce sliboval následnou úhradu za svou osobu, tuto část však neuhradil ani po několika kterých výzvách a částku 16 500 Kč za movité věci, které dle dohody tehdy ještě manželů [celé jméno žalované] měly připadnout žalované a doposud je má stále v držení žalobce – zahradní bazén zn. Prism frame, zahradní trampolína zn. [příjmení] [jméno], pískoviště, jídelní židličky pro děti. Tyto částky by za jiné situace byla nucena vymáhat soudně, z opatrnosti tedy žalovaná nyní vznáší i námitku započtení. Je tedy zřejmé, že žalovaná žalobci ničeho nedluží, když zcela splnila svou část dohody o investici této částky za účelem jejího zhodnocení, bohužel nikoli její vinou nebylo možno žalobci žádné zhodnocení ani pak samotný vklad vyplatit. Navrhla tedy, nechť soud zamítne žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou.

4. Žalobce na žalobě setrval, když v průběhu řízení doplnil, že ještě před rozvodem manželství účastníků došlo ke změně manželského majetkového režimu ve smyslu zúžení společného jmění manželů až na obvyklé vybavení domácnosti. K tomuto došlo formou notářského zápisu ze dne [datum] [ulice] prostředky poskytnuté žalované dne [datum] tedy byly jeho výlučné finanční prostředky, které získal na základě smlouvy o půjčce uzavřené s [jméno] [příjmení]. [příjmení] [právnická osoba] [právnická osoba] žalovaná investovala již dříve, ukazovala mu zhodnocení, jak to funguje. Mezi účastníky nebyla sjednána doba, na kterou se smlouva uzavírá. Není pravdou, že se dohodli tak, že předmětné peníze nebudou investovány do společnosti, byli domluveni, že žalovaná tyto peníze zainvestuje, což neudělala. Peníze do investičního fondu nevložil sám, neboť mu bylo žalovanou sděleno, že když se složí půl milionu, pak bude vyšší zhodnocení, nechť to tedy udělá přes ni. Žalovanou vyzýval k vrácení peněz telefonicky a následně SMS zprávou [datum]. K tvrzenému nároku žalované na vrácení slevy na dani na děti uvedl, že měl od žalované čestné prohlášení, že může slevu na dani za děti uplatnit.

5. Žalovaná v průběhu řízení doplnila, že dohoda mezi účastníky zněla tak, že prostřednictvím investora [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] [právnická osoba] bude investováno do americké burzy přes token na Bloomberg. Transakce trvá zhruba měsíc a nemohla tedy přistoupit na písemnou dohodu vypracovanou žalobcem, že již od 16. 1. se bude úročit. [jméno] již investovala půl milionu a dohodli se, že částka 100 000 Kč takto investovaných bude žalobce. Nemohla souhlasit s písemnou dohodou, kde bylo uvedeno kvartální zhodnocování a přesné datum výplaty zhodnocení, když toto nemohla ovlivnit. Předmětná částka 100 000 Kč byla považována za investici žalobce prostřednictvím investičního portfolia žalované. Má za to, že není v tomto sporu pasivně legitimována, žalovaná částka by měla být vymáhána po [právnická osoba] [právnická osoba] Má za to, že alespoň část jejích pohledávek byla započtena platně, a to pohledávka na výživném pro nezletilé děti a sleva na dani na tyto děti.

6. Účastníci setrvali na svých stanoviscích, když u jednání dne [datum] učinili nesporné, že jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum].

7. Provedeným dokazováním, a to na základě nesporného tvrzení účastníků, bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Z Notářského zápisu č. [spisová značka], [spisová značka] ze dne 15. 5. 2019 bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli smlouvu o změně manželského majetkového režimu a současně ode dne účinnosti smlouvy si sjednali manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu spočívající v režimu oddělených jmění, až na obvyklé vybavení rodinné domácnosti. Z Čestného prohlášení ze dne [datum] s úředně ověřenými podpisy účastníků bylo zjištěno, že účastníci čestně prohlásili, že s odkazem na notářský zápis ze dne [datum] byly mezi nimi veškeré nemovitosti vypořádány. Dále pak byly dne [datum] vypořádány a rozděleny i všechny movité věci, kde si každý z manželů ponechal movité věci, které má ve svém držení a bude mít i nadále. Ze Smlouvy o půjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi věřitelem [jméno] [příjmení] a žalobcem jako dlužníkem, když předmětem smlouvy je půjčka ve výši 100 000 Kč, kterou se žalobce jako dlužník zavázal vrátit nejpozději do [datum] spolu s 20% úrokem. Z potvrzení [obec] spořitelny s datem tisku [datum] bylo zjištěno, že z účtu [jméno] [příjmení] na účet žalobce byla připsána dne [datum] částka 100 000 Kč s poznámkou„ půjčka“. Z potvrzení [obec] spořitelny s datem tisku [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla z bankomatu ČS vybrána částka 50 000 Kč. Z potvrzení [obec] spořitelny s datem tisku [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla z účtu na jméno žalobce na protiúčet Lucinečka poukázána částka 50 000 Kč se zprávou pro příjemce„ investice“. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi účastníky ústně uzavřena smlouva, na základě které žalobce žalované předal v hotovosti 50 000 Kč a téhož dne na její účet zaslal 50 000 Kč. Peníze byly poskytnuty za účelem investice prostřednictvím investičního fondu J.O. [právnická osoba] Reakcí na předžalobní výzvu žalobce ze dne [datum], ze dne [datum] bylo prokázáno, že předmětné finanční prostředky ve výši 2 x 50 000 Kč nebyly nakonec do [právnická osoba] [právnická osoba] investovány, když v tomto podání prostřednictvím své právní zástupkyně žalovaná žalobci sdělila, že daná společnost je pro své praktiky aktuálně prošetřována Národní centrálou proti organizovanému zločinu v [obec] a veškeré investice jejích klientů jsou pravděpodobně nenávratně zmařeny, a to včetně investic žalované. Žalovaná žalobci dále sděluje, že je patrné, že v případě proběhnutí investic by žalobce přišel o celých 100 000 Kč. Současný stav je takový, že část financí ve výši 30 000 Kč byla žalobci žalovanou vrácena přímo, tzn. bezhotovostním převodem. Z SMS komunikace mezi účastníky bylo zjištěno, že SMS zprávou z [datum] žalobce žalované sdělil, že si vzala 100 000 Kč, nepodepsala smlouvu, takže nechť peníze vrátí. Z potvrzení [obec] spořitelny s datem tisku [datum] bylo zjištěno, že na účet žalobce z účtu žalované byla dne [datum] poukázána částka 25 000 Kč se zprávou pro příjemce„ investice“. Z potvrzení [obec] spořitelny s datem tisku [datum] bylo zjištěno, že na účet žalobce z účtu žalované byla dne [datum] poukázána částka 5 000 Kč se zprávou pro příjemce„ vrácení peněz za investice“. Z předžalobní výzvy z [datum] bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k uhrazení částky 70 000 Kč, na základě tvrzení shodných se skutkovými tvrzeními v žalobě, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto dopisu. Ke [právnická osoba] [právnická osoba] bylo zjištěno z oznámení o určení společných zmocněnců ze dne [datum] a ze smlouvy o poskytování právní pomoci ze dne [datum], že proti [jméno] [příjmení], narozen [datum], a spol. (též veřejně známo jako kauza„ J.O. [právnická osoba]“) je vedena trestní věc Národní centrálou proti organizovanému zločinu SKPV, odbor výnosů a praní peněz s tím, že žalovaná byla oslovena jako jeden z poškozených v souvislosti s činností [právnická osoba] [právnická osoba], když opatřením soudce Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum] bylo určeno šest společných zmocněnců v této trestní věci. K žalovanou tvrzenému zániku žalované pohledávky započtením bylo z reakce na výzvu ze dne [datum], z [datum] zjištěno, že na částku 70 000 Kč žalovaná započetla dlužné částky ze strany žalobce, a to částku 7 500 Kč představující výživné na jejich dvě nezletilé dcery [jméno] a [jméno] za období květen 2020, částku 23 000 Kč představující slevu na dani na tyto děti za období květen až prosinec 2019, které si protiprávně ponechal pro svou potřebu, částku 26 000 Kč představující neuhrazenou část dovolené v Turecku v létě 2019, kterou hradila v plné výši žalovaná s tím, že žalobce sliboval následnou úhradu za svou osobu, tuto část však neuhradil ani po několikerých výzvách a částku 16 500 Kč za movité věci, které dle dohody tehdy ještě manželů [celé jméno žalované] měly připadnout žalované a doposud je má stále v držení žalobce – zahradní bazén zn. Prism frame, zahradní trampolínu zn. [příjmení] [jméno], pískoviště, jídelní židličky pro děti. Toto podání došlo právnímu zástupci žalobce dne [datum].

8. Dle ust. § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, č. 89/2012 Sb., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

9. Dle ust. § 2001 občanského zákoníku, od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

10. Dle ust. § 2002 odst. 1 občanského zákoníku, poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

11. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena nepojmenovaná smlouva ve smyslu shora citovaného ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, na základě které se žalovaná zavázala investovat částku 100 000 Kč představující výlučné finanční prostředky žalobce, a to prostřednictvím [právnická osoba] [právnická osoba] Smlouva byla uzavřena za trvání manželství účastníků, které bylo pravomocně rozvedeno dne [datum], účastníci však měli s účinností od [datum] sjednán manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu, spočívající v režimu oddělených jmění, až na obvyklá vybavení rodinné domácnosti. Žalobce v řízení prokázal, že předmětnou částku 100 000 Kč nabyl na základě Smlouvy o půjčce z [datum] uzavřené s věřitelem [jméno] [příjmení], prokázal naplnění této smlouvy o půjčce, když téhož dne mu věřitel [jméno] [příjmení] bezhotovostně částku 100 000 Kč poskytl. V řízení bylo nesporné a bylo rovněž prokázáno listinnými důkazy, že částku 100 000 Kč žalobce žalované poskytl v rozsahu částky 50 000 Kč v hotovosti a v rozsahu částky 50 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalované. V řízení bylo sporné, jaký konkrétní obsah měla mezi účastníky dne [datum] uzavřená smlouva o investování částky 100 000 Kč a zejména bylo sporné, zda žalovaná tyto peněžní prostředky za účelem investice do [právnická osoba] [právnická osoba] skutečně investovala. Na základě provedeného dokazování a vyhodnocení provedených důkazů (§ 132 občanského soudního řádu) dospěl soud k závěru, že žalovaná v řízení neprokázala, že předmětnou částku 100 000 Kč v souladu s uzavřenou smlouvou investovala jím popsaným způsobem, tedy, že od data [datum] měla být část její investice do společnosti považována za investici žalobce, když naopak žalobce v řízení prokázal, že předmětná částka 100 000 Kč žalovanou nebyla do společnosti investována. Toto tvrzení žalobce bylo prokázáno listinným důkazem, a to reakcí žalované na předžalobní výzvu ze dne [datum]. V této reakci žalovaná výslovně uvádí, že uvedené prostředky nebyly nakonec do [právnická osoba] [právnická osoba] investovány, když v případě proběhnutí investic by žalobce přišel o celých 100 000 Kč. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno žalobcem, že ústní smlouva ze dne [datum] obsahovala mimo jiné i ujednání o možnosti vypovědět smlouvu s dvouměsíční výpovědní lhůtou, vyhodnotil soud následující právní kroky žalobce jako platné odstoupení od smlouvy ve smyslu § 2002 odst. 1 občanského zákoníku, když porušení povinnosti realizovat sjednanou investici na základě smlouvy o investici nelze vyhodnotit jinak, než podstatné porušení smlouvy, pro které může druhá strana, v daném případě žalobce, od smlouvy odstoupit. Za odstoupení od smlouvy je možné považovat předžalobní upomínku z [datum], z které je zřejmé, že žalobce nadále nemá zájem na pokračování smluvního vztahu založeného smlouvou o investování z [datum], když se domáhá vrácení poskytnutého plnění, tedy částky 100 000 Kč. Splatnost žalované částky pak nastala v souladu s ust. § 1958 občanského zákoníku, doručením výzvy k vrácení této částky žalované, když vzhledem k tomu, že žalobce nikterak neprokazoval doručení předžalobní výzvy z [datum], je nutné považovat za doručení výzvy nejpozději den [datum], který je dnem reakce na tuto výzvu. Vzhledem k tomu, že ve výzvě z [datum] žalované byla poskytnuta lhůta k plnění 7 dnů od doručení tohoto dopisu, nastala splatnost žalované částky [datum]. V řízení bylo nesporné, že z částky 100 000 Kč žalovaná žalobci zaplatila 30 000 Kč a dluží tak částku 70 000 Kč.

14. Dle ust. § 1982 odst. 1 občanského zákoníku, dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

15. Dle ust. § 1982 odst. 2 občanského zákoníku, započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

16. Dle ust. § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

17. Pokud jde o obranu žalované, že na tvrzenou pohledávku ve výši 70 000 Kč byly z její strany započteny dluhy žalovaného, soud uzavírá, že nedošlo k platnému započtení žalovanou tvrzených pohledávek ve smyslu § 1982 občanského zákoníku, když žalovanou tvrzené pohledávky z části nejsou způsobilé k započtení a z části jsou nejisté a neurčité a žalobce se dovolal neplatnosti započtení, k zániku pohledávky započtením tedy nemohlo dojít. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 684/2020, ve kterém nejvyšší soud uvedl, že účelem ust. § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, je ochrana věřitele pasivní pohledávky (to je pohledávky, proti které je započítáváno) před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) aktivní pohledávky (to je pohledávky užité k započtení). Nejvyšší soud konstatoval, že pohledávkou„ nejistou“ nebo„ neurčitou“ ve smyslu § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, je právě pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky), formou námitky započtení vyvolá (na místo jednoznačného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. O„ nejistou“ nebo„ neurčitou“ pohledávku se přitom nejedná jen proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace. Musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popřípadě, zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše a podobně. Jednostranný úkon započtení byl žalovanou realizován reakcí na výzvu žalobce ze dne [datum], ze dne [datum], která byla právnímu zástupci žalobce doručena [datum]. Tímto podáním na žalovanou částku 70 000 Kč žalovaná započetla částku 7 500 Kč představující výživné na dvě nezletilé dcery [jméno] a [jméno] za období květen 2020. Nutno konstatovat, že pohledávka na výživném je pohledávkou nezletilých dětí, když žalovaná jako matka dětí představuje pouze platební místo. Jedná se tedy o pohledávku třetích osob, které nejsou způsobilé k započtení na pohledávku ze závazkového právního vztahu mezi účastníky. Pokud jde o další započítávané částky, pak není zde podstatné, že žalobce tyto pohledávky neuznává, podstatná je jejich objektivní nejistota a neurčitost, když v případě slev na dani na děti není určitá výše slev na dani na každou z nezletilých, není tvrzena splatnost této pohledávky, není tvrzeno, na základě čeho by měla slevu na dani uplatňovat právě žalovaná. Nejistá a neurčitá je i pohledávka představující tvrzenou neuhrazenou část dovolené v Turecku v létě 2019, když rovněž v tomto směru chybí jakékoliv tvrzení, které by mohlo vést k závěru o tom, že pohledávka vznikla, že je splatná. Pokud jde o částku 16 500 Kč za movité věci, které má mít v držení žalobce, pak soud poukazuje na to, že v případě, že k těmto movitým věcem svědčí vlastnické právo žalované, pak je na místě domáhat se vydání těchto věcí a až následně může uplatňovat náhradu škody vyčíslenou v penězích. Soud tedy uzavírá, že žalovaná započítává pohledávky nejisté a neurčité, které nejsou způsobilé k započtení a vzhledem k tomu, že žalobce vznesl námitku neplatnosti započtení z tohoto důvodu, k zániku pohledávek započtením nedošlo.

18. Spolu s dlužnou částkou 70 000 Kč byla žalovaná zavázána zaplatit žalobci v souladu s ust. § 1968 a 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení ve výši dle vládního nařízení [číslo] Sb. Jak již bylo odůvodněno výše, splatnost žalované částky je odvozována od uplynutí sedmidenní lhůty k plnění počítané ode dne [datum]. Splatnost žalované částky tak nastala [datum] a od [datum] je žalovaná v prodlení s plněním a je povinna zaplatit žalobci kromě dlužné částky i zákonný úrok z prodlení, a to ve výši 8,25 %.

19. Pokud se žalobce v části úroku z prodlení domáhal zákonného úroku z prodlení od dřívějšího data než od [datum] v případě v jiné výši, byla žaloba v této části ve výroku II. tohoto rozhodnutí jako nedůvodná zamítnuta.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, když žalobce byl v řízení procesně neúspěšný pouze v poměrně nepatrné části příslušenství, soud mu tedy přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Žalobci na nákladech řízení byl přiznán zaplacený soudní poplatek ve výši 2 800 Kč a náklady právního zastoupení. V souladu s ust. § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) byla žalobci na nákladech právního zastoupení přiznána odměna advokáta ve výši 19 500 Kč za pět úkonů právní služby po 3 900 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání ve dnech [datum] a [datum]). Dále byla žalobci na nákladech právního zastoupení přiznána částka 1 950 Kč představující mimosmluvní odměnu ve výši jedné poloviny dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, a to za jeden úkon právní služby (předžalobní upomínka), když tento úkon právní služby nesplňuje náležitosti uvedené v ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, když se nejedná o výzvu se základním skutkovým a právním rozborem. Dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu byla dále žalobci přiznána náhrada hotových výdajů za shora uvedené úkony právní služby po 300 Kč. Dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byla žalobci na nákladech právního zastoupení dále přiznána částka 400 Kč, představující náhradu za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby (čas strávený cestou ze sídla advokáta k procesnímu soudu a zpět ve dnech [datum] a [datum], celkem v délce 4 půlhodin po 100 Kč). Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobce použil k cestě k procesnímu soudu silniční motorové vozidlo, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu dle ust. zákona č. 262/2006 Sb. Dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. činí sazba základní náhrady za použití silničního motorového vozidla dle § 157 odst. 4 zákoníku práce částku 4,70 Kč, což v případě ujetých 20 km představuje částku 94 Kč Vyhláška č. 511/2021 Sb. stanoví průměrnou cenu pohonných hmot pro určení výše náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu dle § 158 odst. 3 zákoníku práce. Dle této vyhlášky v případě motorové nafty je stanovena výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty ve výši 36,10 Kč. V případě ujetých 20 km při průměrné spotřebě 4,9 litrů na 100 km činí náhrada za pohonné hmoty částku 35,38 Kč. Právní zástupce žalobce vynaložil shora uvedené náklady na cestovném v souvislosti s účastí u dvou jednání soudu ([datum] a [datum]), na nákladech cestovného právního zástupce byla tedy žalobci přiznána částka 518 Kč (2x 259 Kč). Náhradu nákladů řízení v celkové výši 26 709 Kč byla žalovaná zavázána zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce, a to v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

21. Lhůty k plnění stanovené ve výroku I. a III. tohoto rozhodnutí byly soudem stanoveny v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu.