81 C 17/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Schmidtovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky částka od datum do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Okresního soudu v Ostravě.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem psa příjmení z anonymizováno zahrady. Dne datum byl pes příjmení na procházce veden panem příjmení. Ve stejné době byla na procházce se svým psem žalovaná, tato svého psa na vodítku však neudržela a tento napadl psa žalobkyně a způsobil mu zranění, které si vyžádalo veterinární ošetření. V souvislosti s napadením vznikly žalobkyni náklady na veterinární ošetření ve výši částka, léčiva ve výši částka, náklady na dopravu k veterináři osobním automobilem registrační značka o celkové vzdálenosti 2 x 40 km, o průměrné spotřebě 4,6 l číslo km benzínu Natural, to je částka. Dále došlo ke zmaření výstavy, které se měl napadený pes zúčastnit a kde již byl zaplacen poplatek ve výši částka a částka. Incident byl hlášen i Policii ČR, když z její zprávy vyplývá, že žalovaná doznala, že věc se měla stát tak, jak popsal pan příjmení a tedy, že byla datum v odpoledních hodinách na procházce se svým psem poblíž jejího domu v lese, když svého psa, kterého měla na vodítku, neudržela a ten následně napadl psa venčeného panem příjmení. Žalovaná byla vyzvána k uhrazení peněžité náhrady škody předžalobní výzvou ze dne datum, kterou si převzala datum.

2. Žalobkyně na žalobě setrvala, když v průběhu řízení doplnila, že pan příjmení je velmi zkušený psovod a ví, že její psi nemají žádný problém s cizími psy, a proto se jim ani nemusí vyhýbat. Celý incident vyvolal pes žalované, kdy žalovaná a její matka či syn nebyli schopni svého psa vůbec udržet na vodítku a tento pak napadl jejího psa. Z místa činu pak velmi rychle odešli, aniž by chtěli jakýmkoliv způsobem situaci řešit. Jak pes příjmení, tak pes anonymizováno, která je jeho matkou, jsou psy s tituly, vylučuje, že by po ukončení daného incidentu plavý pes anonymizováno napadl psa příjmení a způsobil mu dané zranění. Psi jsou cvičení tak, že na ostatní psy nevrčí, pokud by zavrčel například na soutěži či výstavě, pak by byli vyloučeni.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když z opatrnosti namítla, že žalobkyni nevznikla jí deklarovaná škoda a pokud vznikla, pak naprosto v bagatelním rozsahu, který nevyžadoval veterinární ošetření. Pokud k poranění psa příjmení skutečně došlo, tak nikoli v důsledku incidentu s jejím psem. Pokud někdo nějakou škodu žalobkyni způsobil, pak to byl pan jméno příjmení, který psa příjmení venčil ještě s jedním psem plemene Hovawart, případně někdo jiný a jindy. Dne datum byla na procházce se svou matkou paní jméno celé jméno žalované a společně s nimi byl na procházce její syn jméno příjmení. Při této procházce současně venčila svého psa jménem příjmení, jedná se o dalmatina. Na procházce psa držel na vodítku její syn jméno, když spatřila, že se k nim blíží nějaký muž se dvěma psy, přiběhla ke svému synovi, který již mezitím jejich psa stáhl k sobě a držel jej, tzn. nakrátko. Tento neznámy muž šel se svými 2 psy plemene Hovawart (jedním černým a jedním plavým) k jejich psovi. Černého Hovawarta měl na vodítku, druhého psa vedl, tzn. na volno. Oni s jejich psem stáli na místě, tohoto se synem drželi při sobě a nikam nešli. Pan anonymizováno šel s jím vedenými psy přímo k nim, doslova jako by je vyhledával, naprosto nerespektoval pravidla bezpečného odstupu. Psi venčeni panem příjmení byli v převaze, začali jejich psa provokovat, dotírat na něj, přičemž následně mezi psy došlo k šarvátce. Došlo k incidentu mezi jejich dalmatinem a plavým psem, přičemž pes příjmení se toho ani neúčastnil a stál během útoku plavého psa po celou dobu u pana příjmení. Není vyloučeno, že při šarvátce mezi jejich dalmatinem příjmení a tím plavým psem ve zmatku, který v místě panoval, případně poranil psa příjmení ten plavý Hovawart vedeným panem příjmení. Po incidentu byl pan příjmení velmi arogantní a velmi agresivní, nechápala, proč by měl volat policii, když se jednak jeho psům nic nestalo a jednak když naopak byl napaden jejich pes, který byl po útoku poraněn pod levým okem. Po krátkém incidentu, který mezi psy proběhl, nebyl žádný z jeho psů poraněn, proto na výhružky pana příjmení nebrala zřetel. příjmení k nim domů přijela Policie ČR v doprovodu pana jméno příjmení. Příslušníci policie ČR se jí pouze dotazovali, zda má psa a jestli s ním byla na procházce a jestli jej měla na vodítku. Nedotazovali se na průběh incidentu, sdělili, že věc nebudou ani řešit, jedná se o občanskoprávní spor. Policie ČR s ní ničeho nesepisovala, sdělovala, že jde více méně jen o výměnu kontaktů.

4. Dle ust. § 2933 věta první občanského zákoníku způsobí-li škodu zvíře, nahradí ji jeho vlastník, ať již bylo pod jeho dohledem nebo pod dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil, anebo se zatoulalo anebo uprchlo.

5. Dle ust. § 153 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci.

6. Dle ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.

7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, když žalobkyně si v řízení nesplnila důkazní povinnost upravenou ve shora citovaném ustanovení § 120 občanského soudního řádu a neprokázala svá tvrzení, na základě kterých by soud mohl na základě zjištěného skutkového stavu věci učinit závěr o odpovědnosti žalované za škodu způsobenou žalobkyni v souvislosti s veterinárním ošetřením psa příjmení z anonymizováno zahrady ze dne datum. V řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, která je vlastníkem psa příjmení z Páralovy zahrady. Bylo prokázáno, že dne datum byl tento pes ošetřen ve veterinárním zařízení, a to ABvet veterinární klinika v obec s diagnózou tržné-kousné poranění pravého boltce-amputace apikalní části boltce. Na základě platebních výměrů byly za ošetření psa uhrazeny částky částka a částka. Dále byly v řízení prokázány vynaložené náklady na cestovné částkou částka a náklady za zmařenou výstavu dne datum v obec, na kterou byl pes příjmení přihlášen, a které se dle sdělení Hovawart klubu ČR z.s. neúčastnil, byť ze strany majitelky byl zaplacen poplatek ve výši částka za vystavení ve třídě vítězů a částka za přihlášení do soutěží, celkem tedy částka. Pro rozhodnutí ve věci je podstatné, že žalobkyně v řízení neprokázala, že za shora uvedenou škodu odpovídá ve smyslu shora citovaného ustanovení § 2933 občanského zákoníku žalovaná jako majitelka psa příjmení. Skutková podstata odpovědnosti dle § 2933 občanského zákoníku nevyžaduje protiprávnost (porušení zákona) na straně vlastníka zvířete či dalších osob, nýbrž povinnost k náhradě je založena při splnění podmínky, že újma byla způsobena v příčinné souvislosti s chováním zvířete. Za situace, kdy byl v řízení sporný průběh incidentu ze dne datum, kdy žalovaná připustila incident mezi jejím psem příjmení a plavým psem venčeným panem příjmení (pes anonymizováno) a popírala incident mezi jejím psem a psem příjmení bylo na žalobkyni, aby prokázala sporné tvrzení o tom, že újma na jejím psovi příjmení byla způsobena v důsledku chování psa žalované. K prokázání odpovědnosti žalované dle § 2933 občanského zákoníku bylo v řízení provedeno rozsáhle dokazování a závěr o skutkovém stavu soud učinil na základě vyhodnocení spisu obec ČR krajské ředitelství Policie Moravskoslezského kraje, územní odbor obec, obvodní oddělení obec číslo jednací, na základě výpovědi svědka jméno příjmení, který jako člen hlídky policie řešil na místě oznámení ze dne datum a vypracoval zprávu z datum, na základě výpovědi svědků jméno příjmení, jméno příjmení, jméno celé jméno žalované a na základě účastnické výpovědi žalované. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, že dne datum došlo při venčení psů ke konfliktu mezi plavým psem vedeným panem příjmení (pes anonymizováno) a psem žalované, když pes příjmení se do tohoto konfliktu nezapojil, toto shodně ve svých výpovědích uvedl svědek jméno příjmení, svědkyně jméno celé jméno žalované i žalovaná. Soud si je vědom blízkých příbuzenských vztahů mezi svědky a žalovanou, nelze však z této skutečnosti učinit automatický závěr o nevěrohodnosti svědků. Svědci a žalovaná s poměrně malými nesrovnalostmi, které lze odůvodnit časovým odstupem popsali průběh incidentu shodně. Výpověď svědka jméno příjmení, a to zejména v části, kdy popsal průběh incidentu a to tak, že pes žalované se k nim rozběhl, když nejprve zaútočil na anonymizováno a poté na psa příjmení, kterému ukousl ucho, je v kontextu ostatních provedených důkazů osamocená a při hodnocení této výpovědi nelze pominout i skutečnost, kterou svědek v rámci své svědecké výpovědi sdělil, a to, že pokud jde o jeho svědeckou výpověď, pak k této měli poradu u právní zástupkyně žalobkyně za účastí žalobkyně. Soud v žádném případě z této skutečnosti nečiní závěr o tom, že výpověď svědka je nepravdivá, ale vzhledem k námitkám žalobkyně, které se týkají příbuzenských vztahů svědků příjmení a jméno celé jméno žalované k žalované, nelze z hlediska hodnocení objektivity jednotlivých svědeckých výpovědí tuto skutečnost pominout. Závěr o tom, že by žalovaná připustila průběh incidentu tak, jak je popisován jméno příjmení, respektive žalobkyní nelze učinit ani ze spisu Policie ČR a z výpovědi svědka jméno příjmení, když ohledně zásahu hlídky Policie ČR na základě oznámení jméno příjmení v místě bydliště žalované nebyl učiněn žádný objektivní písemný záznam, který by byl účastníky podepsán, když šlo v podstatě o výměnu osobních kontaktů. Pokud je ve zprávě z datum uvedeno, že po vysvětlení situace na místě žalovaná doznala, že věc se měla stát tak, jak popisuje pan příjmení a tedy, že byla téhož dne v odpoledních hodinách na procházce se svým psem poblíž jejího domu v lese, když svého psa, kterého měla na vodítku, neudržela, ten následně napadl psa venčeného panem příjmení, nelze mít na základě této části zprávy z datum za prokázané, že žalovaná potvrdila, že její pes napadl poškozeného psa příjmení. Jak uvedla ve svých podáních a následně ve své účastnické výpovědi, zcela logicky se domnívala, že se jedná o napadení psa plavého (pes anonymizováno), když konflikt s tímto psem nepopírala. Na základě výše uvedeného tedy nelze učinit jiný závěr než, že žalobkyně v řízení neprokázala jí tvrzenou odpovědnost žalované za škodu a žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Soud neprováděl dokazování navrženým výslechem žalobkyně, když žalobkyně nebyla účastná předmětného incidentu a obecné informace o chování jejích psů a absolvovaných výcvicích nemohou být relevantní, pokud jde o prokázání průběhu incidentu z datum. Z důvodu nadbytečnosti dále soud nevyhodnocuje skutková zjištění z jiných důkazů, které byly v řízení provedeny a které se týkají splatnosti žalované částky, poranění psa žalované a další výstavní činnosti psa příjmení po předmětném incidentu.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má procesně zcela úspěšná žalovaná právo na náhradu nákladů účelně vynaložených při bránění svého práva. Žalované na nákladech řízení byla přiznána částka částka představující náklady právního zastoupení. V souladu s ust. § 7 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) byla žalované na nákladech právního zastoupení přiznána odměna advokáta ve výši částka za 6 úkonů právní služby po částka (příprava a převzetí zastoupení, sepis odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu z datum, sepis vyjádření z datum, účast u jednání dne datum, a to každé započaté 2 hodiny a účast u jednání dne datum). Žalované nebyla přiznána odměna za další vyúčtovaný úkon právní služby, a to žádost o provedení dožádaného výslechu jméno celé jméno žalované před Okresním soudem v Písku ze dne datum, když toto podání není podáním ve věci samé a navíc se jedná o neúčelný úkon právní služby, když omluvu z jednání na datum a žádost o provedení výslechu dožádaným Okresním soudem v Písku soudu zaslala přímo svědkyně jméno celé jméno žalované. Dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu byla dále žalované přiznána náhrada hotových výdajů za shora uvedené úkony právní služby po částka. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalované osvědčil, že je plátcem DPH, byla žalované dále na nákladech právního zastoupení přiznána 21 % DPH z odměny advokáta z náhrady hotových výdajů ve výši částka, to vše v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení v celkové výši částka byla žalobkyně zavázaná zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce, a to v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

9. Výrok III. tohoto rozhodnutí je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady o osvobození soudních poplatků. V daném případě státu vznikly náklady ve výši částka, které jsou představovány svědečným, které bylo přiznáno a proplaceno svědkovi jméno příjmení. S ohledem na procesní neúspěšnost žalobkyně v řízení byla náhrada těchto nákladů státu uložena k úhradě žalobkyni.

10. Lhůty k plnění stanovené ve výrocích II. a III. tohoto rozhodnutí byly soudem stanoveny v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu.

11. Odůvodnění rozhodnutí je vyhotoveno v souladu s ust. § 157 odst. 4 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu soudního rozhodnutí.