81 C 202/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Schmidtovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o 14 729 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 729 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 14 429 Kč od 6. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 20. 6. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 729 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že je právnickou osobou zapisovanou do obchodního rejstříku zřízenou na základě § 18 z. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v platném znění (dále jen „Zákon“), jakožto profesní organizace pojistitelů. Ustanovení § 1 odst. 2 Zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel po celou dobu, kdy je vozidlo v tomto registru zapsáno, vyjma zákonem stanovených výjimek. , adresa, pak vozidlo na pozemní komunikaci může pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla, je pojištěna. V případě, že dojde k porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 Zákona, vzniká žalobci nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 Zákona (dále jen „Příspěvek“). Příspěvek jsou povinni uhradit společně a nerozdílně vlastník a provozovatel vozidla, a to za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 Zákona. Na základě porovnání údajů o vzniku, změně a zániku pojištění od jednotlivých pojistitelů a údajů zapsaných v registru silničních vozidel postupem dle § 15 Zákona žalobce zjistil, že k registrovanému vozidlu: SPZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , druh vozidla: osobní automobil nad 1350 cm3 do 1850 cm3, číslo technického průkazu: , IBAN, (dále jen „Vozidlo“) nebylo v období od 23. 12. 2022 do 25. 10. 2023 uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, respektive provozovatelem Vozidla v tomto období byl žalovaný. V souladu s § 4 odst. 6 a 7 Zákona žalobce vyzval dne 22. 05. 2024 žalovaného k úhradě Příspěvku ve výši 14 429 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 Zákona, těchto bylo celkem , hodnota, , a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s § 2 vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která Zákon provádí (dále jen „Vyhláška“). V tomto případě denní sazba pro Vozidlo dle Vyhlášky činí částku ve výši 47 Kč. Žalobci dále v souladu s § 4 odst. 4 Zákona vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na Příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a Vyhlášky, jejichž úhradu žalobce ve výzvě též požadoval. Součástí výzvy bylo v souladu s § 4 odst. 7 Zákona i poučení o právech a povinnostech adresáta včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik nároku na Příspěvek a poučení o možnosti žalobce uplatnit nárok v soudním řízení. V souladu se zaslanou výzvou měl žalovaný dlužnou částku ve výši 14 729 Kč uhradit nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost výzvy nastala dne 05. 08. 2024. K datu splatnosti však žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil. Žalobce žalovaného poté ještě několikrát upomenul, avšak k úhradě dlužné částky ze strany žalovaného nedošlo, a to ani poté, co byl žalovaný obeslán předžalobní výzvou dle § 142a o.s.ř.

2. Podáním došlým soudu dne 15. 10. 2025 žalobkyně doplnila, že vozidlo bylo nejdříve prodáno panem , jméno FO, panu , právnická osoba, , který následně prodal vozidlo kupní smlouvou ze dne 25. 04. 2020 panu , jméno FO, . Ten dále prodal vozidlo žalovanému, a to kupní smlouvou ze dne 30. 11. 2021. Vlastnické právo k vozidlo kupující nabývá již dnem účinnosti kupní smlouvy, pokud kupní smlouva neurčí jinak. Ohlášení změny vlastnictví vozidla do registru silničních vozidel má pouze deklaratorní účinky. Obě strany, tedy jak prodávající, tak i kupující si nesplnili svou zákonnou povinnost přepsat vozidlo ve lhůtě 10 dnů dle § 8, odst. 2 z. č. 56/2001 Sb., čímž mimo jiné spáchali přestupek, který je možné trestat sankcí až 50 000 Kč ve správním řízení. Ve vymáhaném období žádný pojistitel způsobem dle § 15 z. č. 168/1999 Sb. neohlásil vznik pojištění.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil., právnická osoba, souladu s ust. § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval ústní jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, a to zprávou Magistrátu města , adresa, , odbor dopravně správních činností ze dne 12. 8. 2025, že jako vlastník a provozovatel vozidla SPZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , druh vozidla: osobní automobil nad 1350 cm3 do 1850 cm3je od 18. 10. 2018 zapsán , jméno FO, , narozený 21. 10. 1966. Kupní smlouvou ze dne 25. 4. 2020 bylo v řízení prokázáno, že , právnická osoba, jako prodávající uzavřel s , jméno FO, jako kupujícím kupní smlouvu o koupi tohoto vozidla. V kupní smlouvě prodávající prohlásil, že je výhradním vlastníkem prodávaného vozidla. Kupní smlouvou ze dne 30. 11. 2021 bylo v řízení prokázáno, že , jméno FO, jako prodávající následně uzavřel s žalovaným jako kupujícím kupní smlouvu o koupi tohoto vozidla. Žalobkyně tak v řízení prokázala pasivní legitimaci žalovaného, a to v souladu s vyvratitelnou právní domněnkou uvedenou v ust. § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, neboť prokázala, že přesto, že v registru silničních motorových vozidel byl jako vlastník a provozovatel vozidla v žalovaném období zapsán , jméno FO, , osobou povinnou k zaplacení žalovaného příspěvku je žalovaný. Žalovaný v řízení neprokázal, že si splnil povinnost vyplývající z ust. § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. a to, že v žalovaném období, tedy v období od 23. 12. 2022 do 25. 10. 2023, měl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a je tedy povinen zaplatit žalobkyni, která je příjemcem tohoto příspěvku, dle § 4 odst. 1 předmětného zákona, příspěvek ve výši 14 429 Kč. Výše příspěvku je v souladu s ust. § 4 odst. 3 citovaného zákona stanovená jako součin počtu dnů, kdy bylo vozidlo nepojištěno, a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla. V daném případě jde o vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, u kterého je sazba ve výši 47 Kč. Výše příspěvku tak činí 14 429 Kč (47 Kč x 307 dní). V souladu s ust. § 4 odst. 4 citovaného zákona má žalobkyně nárok na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, přičemž jeho výše 300 Kč je stanovena v ust. § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Splatnost příspěvku a nákladů je odvozována od výzvy k zaplacení, kterou je žalobkyně povinna doručit žalovanému. Výzva odeslaná dne 22. 5. 2024 obsahovala všechny náležitosti uvedené v ust. § 4 odst. 7 citovaného zákona a byla žalovanému doručena, když se dostala do jeho dispoziční sféry. Po uplynutí 60denní lhůty se částka 14 429 Kč stala splatnou. Povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., když výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má procesně zcela úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů účelně vynaložených při uplatňování svého práva. Žalobkyni na nákladech řízení byl přiznán zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení. V souladu s ust. § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) byla žalobkyni na nákladech právního zastoupení přiznána odměna advokáta ve výši 1 200 Kč za 3 úkony právní služby po 400 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy). Dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu byla dále žalobkyni přiznána náhrada hotových výdajů za shora uvedené úkony právní služby po 100 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byla žalobkyni dále na nákladech právního zastoupení přiznána 21 % DPH z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů, to vše v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 615 Kč byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce, a to v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

7. Lhůty k plnění stanovené ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí byly soudem stanoveny v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.