81 C 26/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Schmidtovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené v řízení Mgr. jméno příjmení , advokátem s výkonem advokacie ve spol. 3ADVOKÁ právnická osoba , se sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění bývalých manželů. Součástí této dohody v bodě 5. 2. je ujednání, dle kterého žalované zůstává ve výlučném vlastnictví osobní automobil MAZDA 323, č. karoserie [anonymizováno], první registrace vozidla [datum], [registrační značka] (dále jen automobil). Ve zmíněném bodě dohody se žalovaná zavázala zajistit převod registrace automobilu do registru vozidel, a to do 30 dnů ode dne uzavření dohody, tj. do [datum]. Pro případ prodlení dané povinnosti sjednali účastníci smluvní pokutu ve výši [částka], a to za každý den prodlení. Jelikož povinnost spočívající v přepisu automobilu do registru vozidel vyplývající z dohody byla ze strany žalované splněna až dne [datum], vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty za dobu od [datum] do [datum] (tedy celkem za 12 kalendářních dnů). Celkový dluh žalované vůči žalobci tak činí [částka] ([částka] x 12). K zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 7 dnů ode dne doručení výzvy byla žalovaná vyzvána dne [datum], výzva byla žalované doručena dne [datum].

2. Žalobce na žalobě setrval, když v průběhu řízení doplnil, že znění ustanovení článku 5 bod 2 předmětné dohody je koncipováno tak, že kroky vedoucí k převodu registrace automobilu měla učinit sama žalovaná. Takovým krokem je i předložení plné moci k přepisu automobilu k podpisu žalobci. Žalobce byl připraven žalobkyni kdykoliv poskytnout svou součinnost ke splnění této její povinnosti. Žalobce byl v období od 1. 8. do [datum] s dětmi na dovolené v Chorvatsku, o čemž žalovaná předem moc dobře věděla. Podepsanou a ověřenou plnou moc pak žalobce předal žalované obratem dnem následujícím po dni předložení plné moci ze strany žalované, což se stalo dne [datum]. Prodlení tedy nebylo způsobené ze strany žalobce, který plnou moc podepsal a ověřil a podepsal v podstatě ihned, co ji žalovaná žalobci předložila, což ukazuje na to, že žalobce byl v celé věci plně aktivní a součinný. Ze strany žalované žalobce před [datum] nebyl vyzván k předložení plné moci k přepisu vozidla. Předmětnou smlouvu odsouhlasily obě smluvní strany a žalobce poskytl žalované součinnost ihned, jak to bylo možné. Žalovaná tedy měla možnost situaci ovlivnit, do 30. 7. se nepokusila zajistit kroky k převodu vozidla.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť z objektivních důvodů nemohla splnit povinnost zajistit převod registrace automobilu do 30 dnů ode dne uzavření dohody, tj. do [datum], neboť ji ze strany žalobce nebyla poskytnuta potřebná součinnost. Toto převedení registrace bylo fakticky podmíněno včasným udělením plné moci ze strany žalobce. Ten však žalované plnou moc neudělil včas a ta tak nebyla schopna tuto dohodnutou lhůtu dodržet. Žalovaná tak nebyla se splněním závazku svou vinou v prodlení, neboť prvně došlo k prodlení věřitele, když tento ji ve smyslu ust. § 1975 občanského zákoníku neposkytl součinnost ke splnění jejího závazku. Žalovaná upozornila na skutečnost, že zatížit smluvní pokutou povinnost, kterou není možno splnit bez součinnosti druhé strany, odporuje dobrým mravům podle zásad občanského práva. Občanský zákoník v § 6 odst. 2 stanoví, že nikdo nemůže těžit z nepoctivého jednání nebo ze stavu, který sám vyvolal. Zároveň § 580 říká, že jednání, které se příčí dobrým mravům, je neplatné. [příjmení] moc je jednostranné právní jednání zmocnitele, které je adresováno třetím osobám a její hlavní funkcí je prokázání (potvrzení) vzniku dohody o zastoupení mezi zmocnitelem a zmocněncem. Je to právě a jedině zmocnitel, který činí tyto kroky vztahující se k vystavení plné moci zmocněnci a nelze je v rozporu s textem zákona přenášen na zmocněnce. Dne [datum] žalovaná žalobce osobně na nutnost dodání plné moci s úředně ověřeným podpisem upomenula, avšak bez výsledku. Vzhledem k absenci udělení plné moci ze strany žalobce, tak objektivně dostát svému závazku z předmětné dohody tj. převést dané vozidlo ze svého bývalého manžela na svou osobu v dohodnuté lhůtě, objektivně učinit nemohla. Žalovaná má dále za to, že nelze platně sjednat smluvní pokutu za účelem zajištění povinnosti, která není v dispozici a nezávisí na vůli jedné strany. Povinnost je v tomto případě sjednána podmíněně udělením plné moci a je objektivně nemožné splnění povinnosti dostát. Nelze tedy tuto nemožnost jednání sankcionovat. Žalovaná má dále za to, že smluvní pokuta v její celkové výši je v rozporu s dobrými mravy, když vymáhaná částka dost možná převyšuje samotnou aktuální hodnotu předmětného vozidla.

4. Dle ust. § 2048 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen občanský zákoník) ujednají-li strany případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než v peněžitém.

5. Dle ust. § 6 odst. 1 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

6. Dle ust. § 6 odst. 2 občanského zákoníku nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

7. Dle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, která odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Dle ust. § 1975 občanského zákoníku věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

9. Dle ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

10. Dle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku v prodlení věřitele.

11. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vládní nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky jako bývalými manželi byla dne [datum] uzavřena ve smyslu § 736 občanského zákoníku dohoda o vypořádání společného jmění bývalých manželů. V části 5. 2. předmětné dohody bylo ujednáno, že žalovaná jako bývalá manželka si ponechává ve výlučném vlastnictví osobní automobil MAZDA 323, [příjmení]: [anonymizováno], první registrace vozidla [datum], [registrační značka]. Současně bylo ujednáno, že bývalá manželka se zavazuje zajistit si převod registrace tohoto automobilu v registru vozidel, a to do 30 dnů ode dne uzavření této dohody. V případě prodlení, tedy pro případ porušení této smluvené povinnosti si účastníci sjednali právo žalobce jako bývalého manžela na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každý den prodlení s tím, že právo na náhradu škody není zaplacení smluvní pokuty dotčeno v celém rozsahu. Výkladem tohoto ujednání dohody dospěl soud k závěru, že došlo k platnému sjednání smluvní pokuty ve smyslu shora citovaného ust. § 2048 občanského zákoníku, když byla jednoznačně formulována smluvená povinnost žalované, a to převod předmětného automobilu v registru vozidel ve lhůtě 30 dnů ode dne uzavření dohody a byla sjednána výše smluvní pokuty a to částkou [částka] za každý den prodlení. V řízení bylo nesporné, že k převodu vozidla došlo [datum], když plnou moc k převodu vozidla předložila žalovaná žalobci [datum] a ten následujícího dne ji vrátil žalované se svým úředně ověřeným podpisem. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by vyzvala žalobce k doložení plné moci k převodu vozidla již dříve než [datum], když k prokázání tvrzení, že jej k nutnosti doložení plné moci s úředně ověřeným podpisem vyzvala [datum], navrhla pouze svou účastnickou výpověď. Toto tvrzení žalované následně popřel žalobce ve své účastnické výpovědi, když nutno tedy uzavřít, že žalobkyně toto sporné tvrzení nikterak neprokázala. Žalovaná tedy neprocházela, že by jí žalobce neposkytl potřebnou součinnost ve smyslu § 1975 občanského zákoníku, případně, že by ujednání o smluvní pokutě bylo neplatné v souladu s ust. § 580 občanského zákoníku. Je možné souhlasit s tvrzením žalované, že nemohla svou povinnost splnit bez udělení plné moci ze strany žalobce, nelze mít však na základě tohoto obecného tvrzení mít za to, že neměla nad situací kontrolu, nebo že žalobce těží z nepoctivého jednání nebo ze stavu, který sám vyvolal tím, že sám iniciativně žalované nepředložil potřebnou plnou moc (§ 6 občanského zákoníku). Z formulace povinnosti žalované, pro jejíž porušení byla ujednána smluvní pokuta, nutno učinit závěr o tom, že kroky k tomu, aby žalovaná dostála své smluvní povinnosti, měla činit právě žalovaná, která tedy měla žalobce vyzvat k doložení plné moci k převodu automobilu. Pokud by tak učinila a své tvrzení v řízení prokázala, a žalobce ji neposkytl potřebnou součinnost, byly by dány objektivní důvody, pro které splnit svou povinnost nemohla, a nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty by nemohl být shledán důvodný. Toto však žalovaná v řízení neprokázala. Soud tedy po splnění všech zákonných předpokladů žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k uhrazení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení. Povinnost žalované zaplatit žalobci úrok z prodlení vyplývá ze shora citovaných § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, když výše úroku z prodlení je dána vládním nařízení [číslo] Sb.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má procesně zcela úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů účelně vynaložených při uplatňování svého práva. Žalobci na nákladech řízení byl přiznán zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení. V souladu s ust. § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) byla žalobci na nákladech právního zastoupení přiznána odměna advokáta ve výši [částka] za 4 úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a účast u jednání ve dnech [datum] a [datum]). Dále byla žalobci na nákladech právního zastoupení přiznána částka [částka] představující mimosmluvní odměnu ve výši jedné poloviny dle § 11 odst. 2, písm. h) advokátního tarifu, a to za jeden úkon právní služby (předžalobní upomínka), když tento úkon právní služby nesplňuje náležitost uvedené v ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, když se nejedná o výzvu se základním skutkovým právním rozborem. Dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu byla dále žalobci přiznána náhrada hotových výdajů za shora uvedené úkony právní služby po [částka]. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, byla žalobci dále na nákladech právního zastoupení přiznána 21% DPH z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů, to vše v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] byla žalovaná zavázána zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce, a to v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

14. Lhůty k plnění stanovené ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí byly soudem stanoveny v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.