81 C 43/2026

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Schmidtovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o 11 513,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % z částky 5 000 Kč od 19. 10. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se co do částky 6 437,85 Kč, co do částky 75,65 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky 99,49 Kč od 30. 5. 2025 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % z částky 5 000 Kč od 30. 5. 2025 do 18. 10. 2025 a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % z částky 5 000 Kč od 19. 10. 2025 do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 6. 11. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 11 513,50 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené mezi Žalobcem a Žalovaným dne 2025-01-28 distančním způsobem na adrese www.Anonymizováno.Anonymizováno (dále jen „Smlouva“), na základě které se Žalobce zavázal poskytnout Žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 22 300 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit Žalobci spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek Žalobce (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne 2025-02-27 a konec kreditového rámce měl nastat dne 2026-05-24. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.Anonymizováno.Anonymizováno vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých Žalobce posoudil jeho úvěruschopnost. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila 25 000 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté Žalovanému. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se Žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl Žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil a poté návrh smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na jím uvedenou emailovou adresu. Úvěr byl Žalovanému vyplácen na bankovní účet č. č. účtu prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu Žalobce takto: Dne 2025-01-28, v částce 5 000 Kč. Částky zaplacené Žalovaným byly dle čl. V odst. 1 Smlouvy a čl. 5 VOP započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení Žalovaného nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy Žalobce vypověděl Smlouvu, o čemž Žalovaného informoval emailem ze dne 2025-05-29, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 2025-05-30. Žalovaný má k dnešnímu dni ve vztahu k Žalobci nesplacený dluh v celkové výši 11 437,85 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z následujících položek: Jistina: 4 999,99 Kč Poplatek za vyplacení tranší úvěru: 99,50 Kč Smluvní úrok: 6 338,36 Kč. Žalovaný se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit Žalobci poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalovaný se dle čl. VII odst. 3 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit Žalobci smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. Pokud by soud nárok Žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje Žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně Žalovaného, na jehož bankovní účet byla Žalobcem dlužná částka převedena a Žalovaný se takto bezdůvodně na úkor Žalobce obohatil. Žalobce je oprávněn v souladu s čl. VIII odst. 1 Smlouvy požadovat v případě prodlení Žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je Žalovaný v prodlení. Žalobce nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatňuje po Žalovaném pouze za prvních 90 dnů prodlení Žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením denní splátky splatné dne 2025-02-27. Žalobce proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru, ohledně které se Žalovaný dostal do prodlení, a to v každém kalendářním dni v určeném 90denním období od 2025-02-28 do 2025-05-29. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 2025-10-17.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně svou neúčast u jednání dne 16. 4. 2026 omluvila s tím, že nežádala o přerušení řízení z důvodu její nepřítomnosti a žalovaná se k jednání, ke kterému byla řádně a včas předvolána z adresy hlášeného trvalého pobytu, bez omluvy nedostavila. Při svém rozhodování soud vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud především nemá na základě provedeného dokazování za prokázané platné uzavření smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, a to s ohledem na tvrzení žalobkyně, že předmětná smlouva byla s žalovanou uzavřena elektronicky, když žalobkyně neprokázala, že smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu. I v případě, že by soud měl za prokázané uzavření smlouvy o tvrzeném obsahu nutno uvést, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by posuzovala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované s odbornou péči tak, jak bylo v žalobě tvrzeno, když prokázání svých tvrzení nenavrhla žádný důkaz. Žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterými poskytnutí zápůjčky podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový stav aplikovat kromě ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. rovněž ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem svého odvolacího soudu, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. spisová značka, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Jak již bylo uvedeno shora, žalobkyně na prokazování prověřování schopnosti splácet úvěr před uzavřením smlouvy rezignovala, respektive posuzovala pouze příjmovou stránku žalované. I z tohoto důvodu bylo tedy nutné vyhodnotit Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze č. hodnota jako neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku pro rozpor s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží bez návrhu, neboť se jedná o rozpor se zákonným ustanovením, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnou jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, které je s ním v rozporu. Byl by popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalované na její účet poskytla dne 28. 1. 2025 částku 5 000 Kč, když k datu platby byla žalovaná majitelkou účtu a jedinou osobou oprávněnou s účtem disponovat. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení netvrdila a následně neprokázala, že by tuto částku žalobkyni zaplatila, zavázal soud žalovanou k zaplacení částky 5 000 Kč. Současně v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 19. 10. 2025 do zaplacení. Splatnost závazku nastala dle § 1958 občanského zákoníku v souvislosti s doručením předžalobní výzvy žalované. V řízení bylo prokázáno, že předžalobní výzva byla žalované odeslána dne 10. 10. 2025, když dle § 573 občanského zákoníku se odeslané psaní považuje za doručené třetím pracovním dnem po jeho odeslání, což je v daném případě 15. 10. 2025. Žalované byla ve výzvě poskytnuta třídenní lhůta k plnění a od 19. 10. 2025 je tak žalovaná v prodlení s plněním.

5. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí byla žaloba zamítnuta v části ostatních žalobních nároků, neboť tyto vyplývají ze smlouvy, kterou soud shledal absolutně neplatnou a ze které tedy žalované žádné povinnosti nevznikly. Vzhledem k tomu, že ze shora uvedených důvodů nebylo prokázáno prodlení s plněním žalované částky k dřívějšímu datu, než k 19. 10. 2025, byla ve výroku II. žaloba dále zamítnuta i v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení od data předcházejícího prokázanému prodlení žalované, případně ve vyšší než zákonné výši.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když žalobkyně byla v řízení procesně převážně neúspěšná a nemá tedy právo na náhradu nákladů řízení a žalované s řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly.

7. Lhůta k plnění stanovená ve výroku I. tohoto rozhodnutí byla soudem stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu. Proti tomuto rozhodnutí je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu soudního rozhodnutí.