81 C 443/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Schmidtovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o 178 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 178 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 178 000 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 178 000 Kč za dobu od , datum, do , datum, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 63 198,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou došlou soudu dne , datum, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 178 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % od , datum, do zaplacení, a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, uzavřel s žalovaným smlouvu o rezervaci nemovitostí jako smlouvu dvoustrannou ve smyslu § 2 písm. c) zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování. Touto smlouvou se žalovaný jakožto zprostředkovatel zavázal nenabízet nemovitosti uvedené ve smlouvě dalším osobám do , datum, . Dne , datum, žalobce uhradil v souladu s článkem 5 smlouvy na účet žalovaného finanční záruku na koupi uvedených nemovitostí ve výši 178 000 Kč. Dne , datum, došlo k zániku smlouvy o rezervaci a z důvodu odpadnutí právního titulu vyzval žalobce žalovaného k vydání finanční záruky ve výši 178 000 Kč a poslal mu dne , datum, předžalobní výzvu. Žalovaný tvrdí, že jeho nárok na ponechání citované částky jakožto smluvní pokuty vyplývá z článku 13 smlouvy o rezervaci. Žalobce má za to, že takový nárok žalovanému nevznikl. Smlouva o rezervaci mezi žalobcem a žalovaným je pouze dvoustrannou smlouvou, prodejce nemovitostí touto smlouvou zavázán k uzavření nebyl a žalovaný tak pouze zprostředkoval možnost k uzavření kupní smlouvy, nebyl tedy přímým zástupcem prodejce k uzavření kupní smlouvy. Judikaturou Nejvyššího soudu byl konstatován názor, že je zcela nepřípustné vázat povinnost zájemce o koupi nemovitosti na uzavření kupní smlouvy se třetí osobou, která není účastníkem smlouvy, a tedy a contrario není zavázána z tohoto závazku, z čehož vyplývá, že toto ustanovení je absolutně neplatné. Jelikož žalobce je v právním postavení spotřebitele ve smyslu § 419 občanského zákoníku, poukazuje tímto na zákaz, který již vyplývá přímo z teze § 14 zákona o realitním zprostředkování. Jelikož článek 13 smlouvy o rezervaci je ustanovením neplatným, nemůže v tomto důsledku vzniknou žalovanému právo na smluvní pokutu ve výši 178 000 Kč za tvrzené zmaření obchodní příležitosti a tato částka se tak stává bezdůvodným obohacením žalovaného ve smyslu § 2991 odst. 2 občanského zákoníku.

2. V podáním došlém soudu dne , datum, žalobce doplnil, že ustanovení článku 13 smlouvy o rezervaci je neplatné, jelikož žalovaný nemohl platně zavázat žalobce k uzavření kupní smlouvy se třetí osobou. Tato třetí osoba není konkretizována a smluvní pokuta je tak neurčitá, tedy také neplatná. Stejně tak nemůže být platně sjednána smluvní pokuta, která je vázána na porušení povinnosti žalobce uzavřít realitní smlouvu s třetí osobou. , adresa, 000 Kč, kterou žalovaný započetl na své tvrzené pohledávky za žalobcem, je bezdůvodným obohacením na úkor žalobce a toto je mu povinen vydat.

3. Žalovaný v podání došlém soudu dne , datum, uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani z části, když tento zanikl započtením jeho pohledávky na náhradu škody, jenž mu jednáním žalobce vznikla, když k prodeji jim inzerovaných nemovitostí nedošlo vinou žalobce s tím, že částka daleko přesahující žalobcem nárokovanou pohledávku je jako náhrada škody také uplatněna po jeho osobě v rámci žaloby vlastníka nemovitostí, o jehož prodej mělo jít. Inzerce k prodeji nabízených nemovitostí probíhala velmi krátce, za dobu zveřejnění inzerátu bylo několik vážných zájemců o koupi a několik prohlídek nemovitostí. Minimálně dva zájemci měli vážný zájem, ale žalobce je eliminoval tím, že dne , datum, podepsal rezervační smlouvu a dne , datum, složil rezervační zálohu ve výši 178 000 Kč. , právnická osoba, pak na základě podepsané rezervační smlouvy a složené rezervační zálohy blokoval až do , datum, , kdy se rozhodl žalobce od rezervační smlouvy odstoupit bez udání důvodu a požádal o vrácení rezervační zálohy v plné výši. Za dobu, kdy žalobce blokoval prodej nemovitostí, klesly ceny nemovitostní cca o 10 % a vzrostly sazby hypoték o víc jak 100 %. Jelikož k prodeji nemovitostí nedošlo, a to i přesto, že skuteční zájemci o nemovitosti existovali a byli ochotni tyto za nabízenou cenu koupit, domnívá se vlastník nemovitosti, že odpovědným za zmařený prodej nemovitostí je RK teda jeho osoba, když měl uzavřít rezervační smlouvu s osobou žalobce neuváženě, a proto po jeho osobě nárokuje pokles hodnoty prodávaných nemovitostí o částku několikanásobně přesahující žalobcem složenou rezervační jistotu. Nárokovaný propad prodejní ceny po něm hodlá majitelka nemovitostí soudně vymáhat. Dne , datum, byla poskytnutá finanční záruka zaúčtována jako částečná náhrada škody, kterou žalobce majitelce nemovitostí a zprostředkovateli, tedy jeho osobě, zmařením prodeje nemovitostí způsobil.

4. Dle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

5. Žalovaný neúčast u jednání dne , datum, omluvil s tím, že v současné době je imobilní a čeká na chirurgický zákrok na páteři, který je naplánován na , datum, . Předpokládána doba rekonvalescence a rehabilitace po zákroku je 3 až 6 měsíců. K omluvě doložil rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavené praktickou lékařkou , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, s tím, že práce neschopen je žalovaný od , datum, . Vzhledem k tomu, že spolu s omluvou žalovaný nepožádal o odročení jednání, soud věc v souladu se shora citovaným ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Nad rámec soud konstatuje, že i v případě, že by žalovaný o odročení jednání požádal, žádosti by nebylo vyhověno, když k omluvě žalovaný doložil pouze rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, které je datováno , datum, a nikterak dále nedoložil, že jeho pracovní neschopnost nadále trvá.

6. U jednání dne , datum, žalobce na žalobě setrval a doplnil, že žalovaného vyzval k plnění dle smlouvy, a tedy vrácení žalované částky předžalobní výzvou, která mu byla emailem zaslána , datum, . Smlouva byla uzavřena do konce května 2022 a , datum, tedy měl žalovaný žalobci tuto částku vydat, když si musel být vědom toho, že jeho smlouva je částečně neplatná a nevymahatelná a měl plnění, které přijal od žalobce, vrátit. Od , datum, tedy je v prodlení s plněním. Pokud jde o žalovaným tvrzené započtení, pak toto započtení je neplatné s ohledem na námitky, které byly žalobcem sděleny již písemně. Jeho nárok na náhradu škody není projednatelný, vyvozuje škodu ze svého pochybení. Jeho nárok na náhradu škody tedy je sporný, je sporné i to, že žalovaný žalobci zaslal předmětnou fakturu a učinil právní jednání směrující k započtení.

7. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný má zapsáno mimo jiné živnostenské oprávnění s předmětem podnikání realitní zprostředkování.

8. Ze smlouvy o rezervaci ze dne , datum, bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi žalovaným jako zprostředkovatelem a žalobcem jako zájemcem o zprostředkování (dále jen klient). Smlouvou žalobce deklaroval zájem nemovitosti vymezené v předmětu smlouvu koupit prostřednictvím zprostředkování zprostředkovatele za ve smlouvě sjednaných podmínek. V článku 2 se žalobce zavázal na základě této smlouvy do dne , datum, uzavřít s klientem zprostředkovatele a vlastníkem předmětných nemovitých věcí kupní smlouvu, kterou od něj koupí předmětné nemovité věci za shora sjednanou kupní cenu. V článku 3 se žalovaný jako zprostředkovatel zavázal do termínu , datum, nepřipustit prodej předmětných nemovitých věcí třetí straně. V článku 5 se žalobce zavázal na základě této smlouvy uhradit zprostředkovateli částku ve výši 178 000 Kč jako finanční záruku na koupi předmětu převodu s tím, že tato finanční záruka není součástí kupní ceny a tvoří provizi zprostředkovatele. V článku 13 bylo sjednáno, že pokud nebude smlouva o smlouvě budoucí nebo smlouva kupní, a to ta, která nastane dříve, uzavřena z důvodu na straně klienta zprostředkovatele, bude složená finanční záruka ve výši 178 000 Kč použita jakožto smluvní pokuta za zmaření obchodní příležitosti.

9. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků bylo zjištěno, že částka 178 000 Kč na základě smlouvy o rezervaci ze dne , datum, byla žalobcem žalovanému zaplacena.

10. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků bylo zjištěno, že realitní smlouva mezi žalobcem jako kupujícím a vlastníkem předmětných nemovitostí jako prodávajícím uzavřena nebyla.

11. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 178 000 Kč, která mu byla klientem zaplacena , datum, jako finanční záruka na koupi nemovitostí na základě smlouvy o rezervaci nemovitostí ze dne , datum, . Žalovanému byla poskytnuta lhůta k plnění 7 dní ode dne této výzvy. Z dodejky datové zprávy bylo zjištěno, že datová zpráva s předmětem předžalobní výzva k úhradě, lhůta do , datum, , byla dodána do datové schránky žalovaného dne , datum, .

12. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalovaný žalobci částku 178 000 Kč nezaplatil.

13. Z faktury-daňový doklad č. , hodnota, bylo zjištěno, že fakturu vystavil žalovaný jako dodavatel žalobci jako odběrateli dne , datum, s poznámkou, že je fakturováno dodané zboží či služby. V části označení dodávky je uvedeno, že se jedná o náhradu škody za blokaci prodeje nemovitostí od , datum, do , datum, ve výši 178 000 Kč, kdy je započtená složená finanční záruku ze dne , datum, ve výši 178 000 Kč a celkem k úhradě tak je částka 0,00 Kč.

14. Na základě provedeného dokazování a vyhodnocení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je ve své převážné části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalovaným jako zprostředkovatelem v pozici podnikatele a žalobcem jako zájemcem o zprostředkování v pozici spotřebitele byla dne , datum, uzavřena smlouva o rezervaci, kterou žalobce deklaroval zájem nemovitosti vymezené v předmětu smlouvy koupit prostřednictvím zprostředkování zprostředkovatele za ve smlouvě sjednaných podmínek, a to do , datum, . Do tohoto data se zavázal uzavřít s klientem zprostředkovatelem a vlastníkem předmětných nemovitostí kupní smlouvu, kterou od něj koupí předmětné nemovité věci za ve smlouvě sjednanou kupní cenu. Zprostředkovatel se zavázal do termínu , datum, nepřipustit prodej předmětných nemovitých věcí třetí straně. V řízení bylo prokázáno, že na základě smlouvy žalobce žalovanému uhradil částku 178 000 Kč jako finanční záruku na koupi předmětu převodu, a to dne , datum, . V řízení bylo prokázáno, že do doby trvání smlouvy o rezervaci, tedy do , datum, , k uzavření realitní smlouvy mezi žalobcem a vlastníkem předmětných nemovitých věcí nedošlo.

15. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. V daném případě žalobce plnil žalovanému částkou 178 000 Kč na základě smlouvy, která byla časově omezena do , datum, . Vzhledem k tomu, že do tohoto data nedošlo k uzavření realitní smlouvy mezi žalobcem a vlastníkem předmětných nemovitých věcí, nevznikl žalovanému jako zprostředkovateli nárok na provizi sjednanou v článku 5 předmětné smlouvy, a to s odkazem na § 19 odst. 1 zákona o realitním zprostředkování č. 39/2020 Sb., neboť provize je splatná nejdříve dnem uzavření realitní smlouvy. Vzhledem k tomu, že odpadl právní důvod k plnění, je žalovaný povinen žalobci vydat bezdůvodné obohacení spočívající v plnění bez právního důvodu, a to ve výši 178 000 Kč, kterou žalovaný přijal jako finanční záruku na koupi předmětu převodu. Žalovanému nevznikl nárok na tuto částku ani s odkazem na článek 13 předmětné smlouvy o rezervaci, dle kterého pokud nebude smlouva o smlouvě budoucí nebo smlouva kupní, a to ta, která nastane dříve, uzavřena z důvodu na straně klienta zprostředkovatele, bude složená finanční záruka ve výši 178 000 Kč použita jakožto smluvní pokuta za zmaření obchodní příležitosti. Dle platné judikatury, například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , spisová značka, a , spisová značka, , podmínkou platnosti ujednání o smluvní pokutě je existence hlavního závazku, který má smluvní pokuta zajišťovat. Nevznikla-li totiž povinnost plnit, nemůže být ani porušena a nemůže tudíž vzniknout nárok na zaplacení smluvní pokuty, kterou bylo splnění povinnosti plnit zajištěno. V daném případě byla smlouva o rezervaci, ve které byla sjednána smluvní pokuta, uzavřena jako dvoustranná smlouva mezi zprostředkovatelem a zájemcem o zprostředkování, účastníkem této smlouvy nebyl vlastník nemovitostí, které měly být předmětem převodu. Ujednání smlouvy o smluvní pokutě je tedy absolutně neplatné, když soud poukazuje i na ust. § 14 zákona o realitním zprostředkování, dle kterého ve smlouvě o realitním zprostředkování, když smlouvu o rezervaci je nutno za smlouvu o realitním zprostředkování považovat, nelze uložit zájemci, který je spotřebitelem, povinnost uzavřít realitní smlouvu nebo smlouvu o uzavření budoucí realitní smlouvy. Pokud tedy žalovaný realitní smlouvu neuzavřel, nelze dle tohoto zákonného ustanovení jeho rozhodnutí sankcionovat smluvní pokutou.

18. Dle ust. § 1982 odst. 1 věta první občanského zákoníku dluží-li si strany vzájemné plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svou pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany.

19. Dle ust. § 1982 odst. 2 občanského zákoníku započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají v okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

20. Dle ust. § 1987 odst. 1 občanského zákoníku k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

21. Dle ust. § 1987 odst. 2 občanského zákoníku pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

22. Pokud jde o procesní obranu žalovaného, že k zániku žalobou uplatněné pohledávky žalobce došlo započtením jeho pohledávky vůči žalobci z titulu náhrady škody, na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že k platnému započtení, a tedy zániku pohledávky žalobce nedošlo. Občanský zákoník upravuje řadu předpokladů, jejichž naplnění je nezbytné pro způsobilost jak aktivní pohledávky (to je pohledávky užité k započtení), tak i pasivní pohledávky (to je pohledávky, proti které je započítáváno) k (především jednostrannému) započtení. Jde-li o aktivní pohledávku, musí být splatná a uplatnitelná u soudu a dále nesmí být nejistá nebo neurčitá (§ 1987 odst. 2 občanského zákoníku). Aktivní pohledávka musí být tedy likvidní, musí se tedy jednat o pohledávku, kterou lze co do základu i výše snadno prokázat, respektive pohledávku, o níž není rozumných pochyb. Likvidní jsou zpravidla pohledávky přiznané pravomocným soudním rozhodnutí, pohledávky, které dlužník uznal, pohledávky, k jejíž vykonatelnosti dlužník svolil v notářském zápise, či pohledávky, jenž lze relativně snadno (jak co do důvodu, tak co do výše) prokázat (zjistit). Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popřípadě zda je splatná. Likvidita aktivní pohledávky představuje hmotně právní předpoklad započtení; není-li aktivní pohledávka jistá a určitá, odporuje započtení zákonu a je zpravidla (relativně) neplatné. V daném případě žalobce jako věřitel pasivní pohledávky uplatnil u jednání , datum, námitku relativní neplatnosti právního jednání žalovaného (jednostranného započtení), soud tak musel posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, a tedy způsobilá přivodit svým započtením zánik žalobou uplatněné (pasivní) pohledávky. V daném případě k aktivní pohledávce žalovaný tvrdí pouze to, že se jedná o náhradu škody, kterou žalobce majitelce nemovitosti a jemu jako zprostředkovateli způsobil zmařením prodeje nemovitostí s tím, že poskytnutá finanční záruka byla jako částečná náhrada této škody zaúčtována , datum, , což dokládá daňovým dokladem č. , hodnota, . Nutno uzavřít, že takto obecně formulovaná pohledávka žalovaného není zcela jistě jistá a určitá, když chybí jakákoliv tvrzení ve vztahu k jednotlivým předpokladům odpovědnosti za škodu, která měla žalovanému vzniknou, chybí tvrzení vztahující se k splatnosti této pohledávky, když žalobce činí sporné, že by mu faktura č. , hodnota, byla doručena, případně, že žalovaný učinil jakékoliv právní jednání směřující k započtení této pohledávky na nárok žalobce uplatněný žalobou. Vzhledem k tomu, že žalovaným tvrzená aktivní pohledávka je nejistá a neurčitá a žalobce jako věřitel pasivní pohledávky se domohl relativní neplatnosti právního jednání žalovaného spočívající v jednostranné započtení, účinky započtení nenastaly a pasivní pohledávka tedy započtením nezanikla. Žalovanému nic nebrání v tom, aby svůj tvrzený nárok z titulu náhrady škody vůči žalobci uplatnil samostatnou žalobou, když v zahájeném řízení bude na něm, aby prokázal jednotlivé předpoklady odpovědnosti žalobce za jemu vzniklou škodu.

23. Vzhledem k neplatnosti tvrzeného započtení pohledávky žalovaného vzniklé z titulu náhrady škody (viz. odstavec 22. tohoto odůvodnění) soud v řízení neprováděl další, a to žalovaným navržené dokazování týkající se zájmu o inzerovaný prodej předmětných nemovitostí a výslech majitelky předmětných nemovitostí, a to z důvodu nadbytečnosti.

24. Dle ust. § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen i bez vyzvání věřitele.

25. Dle ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

26. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě o rezervaci ze , datum, nebyla sjednána splatnost vrácení částky 178 000 Kč žalobci a splatnost nevyplývá ani ze zákona, je žalovaný povinen plnit a vrátit žalobci žalovanou částku na základě výzvy k plnění. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k plnění žalované částky předžalobní výzvou z , datum, , která mu byla dodána do datové schránky a dostala se tak do jeho dispoziční sféry dne , datum, . Vzhledem k tomu, že ve výzvě žalovanému byla poskytnuta lhůta k plnění do 7 dnů, nastala splatnost žalované částky , datum, a od , datum, je žalovaný v prodlení s plněním ve smyslu § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a je povinen žalobci kromě žalované částky zaplatit i zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené vládním nařízením č. 351/2013 Sb.

27. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí byla žaloba zamítnuta co do žalovaného úroku z prodlení od , datum, do , datum, , když tak jak bylo odůvodněno shora, žalobce v řízení neprokázal, že nastala splatnost žalované částky k dřívějšímu datu než k datu , datum, .

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, když žalobce měl v řízení neúspěch pouze v poměrně nepatrné části příslušenství, soud mu tedy přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Žalobci na nákladech řízení byl přiznán zaplacený soudní poplatek ve výši 8 900 Kč a náklady právního zastoupení. V souladu s ust. § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) byla žalobci na nákladech právního zastoupení přiznána odměna advokáta ve výši 41 100 Kč za 5 úkonů právní služby po 8 220 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy, sepis vyjádření dne , datum, a účast u jednání dne , datum, ). Dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu pak byla žalobci dále přiznána náhrada hotových výdajů za tyto úkony právní služby po 300 Kč. Dle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu byla žalobci na nákladech právního zastoupení dále přiznána částka 600 Kč představující náhradu za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby (čas strávený cestou ze sídla advokáta k procesnímu soudu a zpět v délce šesti půlhodin po 100 Kč). Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobce použil k cestě k procesnímu soudu silniční motorové vozidlo, přísluší mu za každý 1 km jízdy základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu dle ust. zákona č. 262/2006 Sb. Dle vyhl. č. 467/2022 Sb. činí sazba základní náhrady za použití silničního motorového vozidla dle ust. § 157 odst. 4 zákoníku práce částku 5,20 Kč, což v případě ujetých 158 km představuje částku 821,60 Kč. Vyhláška č. 467/2022 Sb. stanoví průměrnou cenu pohonných hmot pro určení výše náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu dle § 158 odst. 3 zákoníku práce. Dle této vyhlášky v případě benzínu automobilového 95 Octanu je stanovena výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty ve výši 41,20 Kč. V případě ujetých 158 km činí náhrada za pohonné hmoty částku 853,20 Kč. Právnímu zástupci žalobci tak vznikly náklady cestovného ve výši 1 674,80 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, byla žalobci dále na nákladech právního zastoupení přiznána 21 % DPH z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů ve výši 9 423,70 Kč. Ve vyúčtování nákladů řízení z , datum, žalobce opomněl zaplacený soudní poplatek, když na nákladech řízení požadoval pouze náklady právního zastoupení ve výši 54 299 Kč včetně DPH, ve zbytku se však svého práva nevzdal, soud mu tedy náklady řízení přiznal dle obsahu spisu, tzn. včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 900 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 63 198,50 Kč byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce, a to v souladu s ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.

29. Lhůty k plnění stanovené ve výrocích I. a III. tohoto rozhodnutí byly soudem stanoveny v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu.