82 C 136/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Štěpánem Šťastníkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 24 953 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 246 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 246 Kč od 6. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 14 707 Kč s úrokem ve výši 27,28 % ročně z částky 21 744 Kč od 27. 10. 2024 do 25. 1. 2025, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 21 744 Kč od 26. 1. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 21 744 Kč od 27. 10. 2024 do 5. 11. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 707 Kč od 6. 11. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 24 953 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela s žalovanou dne 21. 4. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut standartní neúčelový úvěr, tedy prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedla žalobkyně na účet zákazníka uvedený na první straně smlouvy dne 24. 4. 2023 a zbytek ve výši 2 500 Kč, převedla na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaná měla poskytnuté peněžité prostředky společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby ve výši 27,28 %, tedy v částce ve výši 46 000 Kč uhradit v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných vždy do každého 20-tého dne daného měsíce na účet žalobce, kdy splatnost 1. splátky byla dohodnuta na den 20. 5. 2023.K uzavření smlouvy o úvěru mezi stranami došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem čísla úvěrové smlouvy, která byla sjednána jako okamžik podpisu smlouvy.Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena věřitelem na základě informací získaných od žalované a veřejně dostupných informací a nahlédnutím do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí, výpisu z registru REPI a vlastní databáze žalobkyně.Žalovaná byla v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, na což byla žalobkyní upozorněna upomínkou pro smlouvu č. , hodnota, ze dne 27. 9. 2024 a následně bylo žalované odesláno oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 26. 10. 2024, jehož součástí je i předžalobní výzva. Upomínka a oznámení o zesplatnění úvěru byly žalované odeslány i do schránky zákazníka, která byla zřízena žalované za tím účelem.Za každou písemně odeslanou upomínku byla sjednána náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, tedy celkem 200 Kč.Žalovaný je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 23 177 Kč, složené z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 446 Kč (dlužné úroky ve výši 1 433 Kč a dluh na jistině, úmoru ve výši 2 013 Kč) a zesplatněné části jistiny ve výši 19 731 Kč.S ohledem na zesplatnění úvěru vznikla žalované rovněž povinnost k úhradě smluvního úroku z neuhrazené jistiny ve výši 21 744 Kč a to ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do okamžiku jejího úplného zaplacení, přičemž po 90-ti dnech po zesplatnění úvěru žalobce v souladu požaduje smluvní úrok ve výši rovné zákonnému úroku z prodlení, a to do zaplacení.Dále žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, tedy z částky 23 177 Kč od 27. 10. 2024 do 2. 1. 2025, ve výši 1 576 Kč.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud zjistil:- z listiny Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , že jí 21. 4. 2023 sjednala žalobkyně jako poskytovatel a žalovaná jako zákazník standardní neúčelový úvěr nepřímý ve výši 30 000 Kč poukázaný na účet , č. účtu, , s roční úrokovou sazbou 27,28 %, RPSN 39,2 % a celkovou cenou úvěru 46 000 Kč s výší měsíční splátky 1 150 Kč splatné na účet č. , č. účtu, počínaje 20. 5. 2023, přičemž zákazníkem měla být podepsána verifikační platbou ve výši 1 Kč pod variabilním symbolem, kterým je číslo smlouvy o úvěru z účtu zákazníka.- z potvrzení ČSOB, a.s. o provedení transakce, že 21. 4. 2023 byl z účtu žalované , č. účtu, na účet č. , č. účtu, zaplacena pod variabilním symbolem , var. symbol, částka 1 Kč.- z listiny , Anonymizováno, _Email odeslany jako seznam dokument_ po schvaleni, že „žádost o úvěr byla schválena“ a „je ještě nutno pro vyplacení úvěru zaslat na náš účet číslo , č. účtu, částku ve výši 1,- Kč z Vašeho účtu uvedeného ve smlouvě. Variabilní symbol je číslo smlouvy 8191949. Tímto bude úvěrová smlouva uzavřena a následně proplacen úvěr.“- z listiny posouzení úvěruschopnosti zákazníka, že žalobkyně ověřila totožnost žalované a vyšla z příjmu žalované 22 634 Kč, výdajů za vlastní (družstevní) bydlení ve výši 8 788 Kč a statistických údajů, přičemž k ní byl přiložen platební doklad SIPO za 03/23 s platbou nájmu ve výši 8 788 Kč, výplatní lístky žalované od , právnická osoba, za březen 2023 s výplatou ve výši 23 116 Kč a za únor 2023 s výplatou ve výši 22 153 Kč, výpis REPI Credit Report + doporučující subjekt (žalovanou) dále prověřit s historií plateb od 30. 9. 2019 do 22. 5. 2022 a prázdným výpisem z centrální evidence exekucí.- z listiny čestné prohlášení, že jsou v něm uvedeny výdaje na bydlení a výdaje související s bydlením ve výši 8 788 Kč a příjmy 22 634 Kč, a že bylo podepsáno autorizační platbou.- z potvrzení ČSOB, a.s. o provedení transakce, že 24. 4. 2023 byl z účtu č. , č. účtu, na účet žalované , č. účtu, zaplacena pod variabilním symbolem , var. symbol, částka 27 500 Kč.- z potvrzení ČSOB, a.s. o provedení transakce, že 24. 4. 2023 byl z účtu č. , č. účtu, na účet , č. účtu, zaplacena pod variabilním symbolem , var. symbol, částka 2 500 Kč.- z listiny Bonita smlouvy, že je v ní záznam o zaplacení částky 17 254 Kč žalovanou v celkem , hodnota, platbách, naposledy částkou 701 Kč dne 4. 9. 2024.- z dopisu Zesplatnění pro smlouvu 8191949 ze dne 26. 10. 2024, že jím právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k zaplacení dlužná částky 23 177 Kč, smluvní pokuty 1 996Kč a upomínacích nákladů 200 Kč, a to do 10-ti dnů od odeslání tohoto oznámení. Přičemž podle podacího lístku byla téhož dne odeslána žalované zásilka , Anonymizováno, .Z dalších listin (8191949 tabulka umoreni, Příloha č. , hodnota, Úvěrové podmínky, Příloha č. , hodnota, Formulář pro standartní informace o spotřebitelské úvěru, Výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, Upomínka pro smlouvu 8191949) nezjistil soud skutečnosti podstatné pro rozhodnutí.Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k podstatnému závěru o skutkovém stavu, totiž že se žalovaná dne 21. 4. 2023 dohodla s žalobkyní tak, že jí žalobkyně poskytne částku ve výši 30 000 Kč, s tím že částka 27 500 Kč bude poskytnuta bezhotovostním převodem na účet žalované a částka 2 500 Kč půjde na účet zprostředkovatele a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit společně s úrokovým příslušenstvím; žalovaný žalobkyni oproti obdržení peněž doposud uhradila toliko 17 254 Kč; žalobkyně před vzájemným ujednáním nezjišťovala dostatečně, jestli žalovaná bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky s dalšími poplatky žalobkyni vrátit; žalobkyně vyzvala žalovanou dne 26. 10. 2024 k zaplacení žalobou požadované částky do deseti dnů od odeslání dopisu.Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření shora jmenované smlouvy a jejích dodatků (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření shora jmenované smlouvy (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Soud uzavřenou smlouvu hodnotí jakožto smlouvu o úvěru prostředky komunikace na dálku ve smyslu ustanovení § 562 o. z., neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelkou v rámci její podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat jednak ustanovení občanského zákoníku a jednak zákona o spotřebitelském úvěru. Klíčovou relevanci pak v projednávaném sporu má citované ust. § 86 ZoSÚ, neboť tento upravuje povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. , spisová značka, , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka; věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje; jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Obdobně lze upozornit na rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , jenž uzavírá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.Dále podepsaný soud konstatuje, že s ohledem na znění shora citovaného ust. 87 odst. 1 ZoSÚ nedodržení povinnosti věřitele dle ust. § 86 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy, ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.Soud přitom nevzal za prokázáno, že by před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Z důkazů žalobkyní předložených soud zjistil, že příjmovou stránku žalované žalobkyně řádně zkoumala z výplatních pásek žalované, avšak pokud jde o výdajovou stránku, v tom se zjevně spokojila jen s prokázaným údajem o platbě za nájem, aniž by zkoumala, k jakému konkrétnímu bydlení se vztahuje a co je v něm zahrnuto, a jaké jiné výdaje může mít a má - zejména v souvislosti s doporučením REPI Credit Report + žalovanou dále prověřit. Žalobkyně přitom v řízení neprokázala své tvrzení uvedené v žalobě, že by měla k dispozici všechny doklady, kterými by prohlášení žalované ověřovala, a proto z listin nadepsaných jako čestná prohlášení či ze samotné úvěrové smlouvy nelze učinit závěr o skutečném hospodaření žalované. Pakliže taková zjištění např. nebyla v možnostech žalobkyně (neměla je jak zjistit), vůbec neměla v takovém případě žalované úvěr poskytnout. Jestliže žalobkyně úvěr žalované přesto poskytla, je nutno toto jednání brát výlučně k její tíži, a tedy v neprospěch platnosti celé smlouvy. Soud byl připraven žalobkyni poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě prokázat svá tvrzení, avšak tato se nedostavila k jednání před soudem, čímž se připravila o možnost být ze strany soudu poučena, neboť soud činí skutková zjištění zásadně až na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z § 122 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že soud neměl k dispozici jakékoliv další důkazy o tom, že by žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, nezbylo mu než uzavřít, že žalobkyně v tomto směru neunesla důkazní břemeno a v důsledku toho soud dovodil absolutní neplatnost smlouvy úvěru ze dne 21. 4. 2023 pro rozpor se zákonem (shora citované § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (ust. § 87 odst. 1 věta druhá ZoSÚ).Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je žalovaná povinna toto obohacení v celkovém rozsahu 10 246 Kč vrátit, jelikož žalovaná oproti obdržení částky ve výši 27 500 Kč uhradila žalobkyni 17 254 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne 26. 10. 2024, která jí byla odeslána téhož dne na adresu uvedenou ve smlouvě a soud tak má podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalované třetí pracovní den po odeslání, přičemž žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od odeslání výzvy, tudíž se dostala do prodlení dne 6. 11. 2024, pročež soud co do úrokového příslušenství žalobě v takovém rozsahu vyhověl; přičemž úroky přitom byly přiznány podle § 1970 o. z. a ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.)Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované.Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.