85 C 246/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Dušana Broulíka a přísedících přísedící ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o 191 058 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 191 058 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 6. 3. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na soudním poplatku částku ve výši 9 553 Kč na účet České republiky - Okresního soudu v Ostravě, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 7. 2021 domáhal zaplacení částky 191 058 Kč spolu s příslušenstvím po žalovaném. Žalobu odůvodnil tím, že dne 20. 8. 2020 byl u Krajského soudu v Ostravě podán insolvenční návrh na žalovaného. Následně zaměstnanci žalovaného podali žádosti o uspokojení mzdových nároků vůči žalovanému u žalobce dle zákona č. 118/2000 Sb., žalobce zaslal žalovanému výzvu k předložení písemného seznamu dlužných mzdových nároků zaměstnanců, přičemž tato výzva žalovanému doručena. Žalovaný výzvě nevyhověl a požadované údaje nepředložil. Žalobce proto na základě následně vydaného rozhodnutí vyplatil zaměstnancům žalovaného nevyplacenou mzdu a odvedl za ně pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, jakož i zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti za měsíc červen 2020 Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 28. 8. 2020, č.j. [spisová značka] rozhodl, že k insolvenčnímu návrhu se nepřihlíží, toto usnesení nabylo právní moci. Žalovaný byl dle § 12 odst. 1 zákona č. 118/2000 Sb. povinen vrátit shora uvedené částky žalobci ve lhůtě tří týdnů od nabytí právní moci usnesení. Žalovaný byl dopisem ze dne 11. 2. 2021 vyzván k úhradě pohledávky se lhůtou do 15-ti pracovních dnů ode dne (12. 2. 2021) doručení výzvy, tak však neučinil, a proto je od 6. 3. 2021 v prodlení. Další upomínání žalovaného bylo bezvýsledné.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V daném případě soud v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. Ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. byli účastníci vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobci byla výzva doručena dne 12. 8. 2021 a žalovanému pak 18. 8. 2021 převzetím. Žalobce souhlasil a žalovaný nesdělil své stanovisko k výzvě ve stanovené lhůtě, soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. vycházel z toho, že nemá proti projednání věci bez nařízení jednání námitek. Soud pak učinil skutková zjištění z listinných důkazů předložených žalobcem.

4. Z těchto listinných důkazů pak vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 20. 8. 2020 byl u Krajského soudu v Ostravě podán insolvenční návrh na žalovaného. Následně zaměstnanci žalovaného podali žádosti o uspokojení mzdových nároků vůči žalovanému u žalobce dle zákona č. 118/2000 Sb., žalobce zaslal žalovanému výzvu k předložení písemného seznamu dlužných mzdových nároků zaměstnanců, přičemž tato výzva žalovanému doručena. Žalovaný výzvě nevyhověl a požadované údaje nepředložil. Žalobce proto na základě následně vydaného rozhodnutí vyplatil zaměstnanci: [jméno] [příjmení] nevyplacenou mzdu ve výši 27 774 Kč a odvedl za něj pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 949 Kč a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 657 Kč, jakož i zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti 9 765 Kč za měsíc červen 2020; [jméno] [příjmení] nevyplacenou mzdu ve výši 27 422 Kč a odvedl za něj pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 949 Kč a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 657 Kč, jakož i zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti 9 765 Kč za měsíc červen 2020; [jméno] [příjmení] nevyplacenou mzdu ve výši 40 621 Kč a odvedl za ni pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 911 Kč a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 631 Kč, jakož i zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti 8 280 Kč za měsíc červen 2020; [jméno] [příjmení] nevyplacenou mzdu ve výši 16 800 Kč a odvedl za ni pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 406 Kč a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 281 Kč, jakož i zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti 6 045 Kč za měsíc červen 2020; [jméno] [příjmení] nevyplacenou mzdu ve výši 27 774 Kč a odvedl za ni pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 949 Kč a pojistné na veřejné zdravotní pojištění 657 Kč, jakož i zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti 9 765 Kč za měsíc červen 2020 Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 28. 8. 2020, č.j. [spisová značka] rozhodl, že k insolvenčnímu návrhu se nepřihlíží, toto usnesení nabylo právní moci. Žalovaný byl dle § 12 odst. 1 zákona č. 118/2000 Sb. povinen vrátit shora uvedené částky žalobci ve lhůtě tří týdnů od nabytí právní moci usnesení. Žalovaný byl dopisem ze dne 11. 2. 2021 vyzván k úhradě pohledávky se lhůtou do 15-ti pracovních dnů ode dne (12. 2. 2021) doručení výzvy, tak však neučinil, a proto je od 6. 3. 2021 v prodlení.

5. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť nárok žalobce vychází z § 12 odst. 1 zákona č. 118/2000 Sb., když byly splněny všechny podmínky požadované tímto zákonem (zejm. § 7 odst. 1, § 9 odst. 4, § 10 odst. 1, § 12 odst. 3) pro vznik žalobcova nároku, a to včetně úroků z prodlení, jejichž výše odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, počátek prodlení žalovaného je stanoven dle § 12 odst. 1 zákona č. 118/2000 Sb.. Proto soud žalobě jako plně důvodné vyhověl, přičemž lhůtu ke splnění povinnosti stanovil dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř..

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl v řízení plně procesně úspěšný, jelikož však žalobci ke dni rozhodování soudu žádné odůvodněné a prokazatelné náklady řízení, dle obsahu spisu, nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

7. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce byl v řízení osvobozen od placení soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších změn a doplňků, soud přenesl povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 9 553 Kč (položka 1 bod 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků) na žalovaného v souladu s § 2 odst. 3 a to ve lhůtě dle § 7 odst. 1 tohoto zákona.