85 C 328/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem titul Dušanem Broulíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 132 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 132 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 1 014 Kč za dobu od 10. 3. 2011 do zaplacení, 7,75 % ročně z částky 1 014 Kč za dobu od 2. 8. 2011 do zaplacení, 7,75 % ročně z částky 1 014 Kč za dobu od 5. 8. 2011 do zaplacení, 7,5 % ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 12. 9. 2012 do zaplacení, 7,5 % ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 28. 9. 2012 do zaplacení, 7,5 % ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 12. 10. 2012 do zaplacení, 7,5 % ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 25. 10. 2012 do zaplacení, 7,5 % ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 9. 11. 2012 do zaplacení, 7,5 % ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 29. 11. 2012 do zaplacení, náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 132 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný cestoval dne 22. 2. 2011 na lince číslo dne 17. 7. 2011 na lince číslo dne 20. 7. 2011 na lince číslo dne 27. 8. 2012 na lince číslo dne 12. 9. 2012 na lince číslo dne 26. 9. 2012 na lince číslo dne 9. 10. 2012 na lince číslo dne 24. 10. 2012 na lince číslo a dne 13. 11. 2012 na lince číslo MHD provozované žalobkyní bez platného jízdního dokladu a vždy neuhradil jízdné ve výši 3 x 14 Kč a 6 x 15 Kč a vždy přirážku podle článku IX. Smluvních přepravních podmínek 1 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože byly splněny podmínky § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), rozhodoval soud bez jednání. Soud tak učinil skutková zjištění z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z těchto listinných důkazů pak vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný cestoval dne 22. 2. 2011 na lince číslo dne 17. 7. 2011 na lince číslo dne 20. 7. 2011 na lince číslo dne 27. 8. 2012 na lince číslo dne 12. 9. 2012 na lince číslo dne 26. 9. 2012 na lince číslo dne 9. 10. 2012 na lince číslo dne 24. 10. 2012 na lince číslo dne 13. 11. 2012 na lince číslo MHD provozovaných žalobkyní, a to pokaždé bez platného jízdního dokladu. Jízdné ve výši 132 Kč (3 x 14 Kč a 6 x 15 Kč) ani přirážky k jízdnému ve výši 9 000 Kč (9 x 1 000 Kč) žalovaný nezaplatil.

5. S ohledem na shora uvedený skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud na žalobou uplatněný nárok vyplývající z přeprav žalovaného bez zaplaceného jízdného aplikoval občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2013, dále„ obč. zák.“). Nárok na zaplacení jízdného a přirážky vyplývá z ustanovení § 760 a násl. obč.zák., a dále dle ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a smluvních přepravních podmínek žalobce. Žalovaný je tak povinen žalobkyni zaplatit částku uplatněnou žalobou u soudu, a to včetně příslušenství, o kterém bylo rozhodnuto dle § 517 odst. 2 obč. zák. za současné aplikace § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. v tehdy platném znění. Soud po hmotněprávní stránce posoudil věc podle obč. zák., a to s ohledem na přechodná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., tj. nového občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, konkrétně podle ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a byly jí proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení v celkové výši 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 200 Kč za dva úkony (předžalobní výzva a sepis žaloby) dle § 2 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.

7. Žalovaný byl zavázán zaplatit dlužnou částku, včetně příslušenství, jakož i náklady řízení, do tří dnů od právní moci rozhodnutí, když tato lhůta je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.