85 C 352/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Dušanem Broulíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 913 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 913 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 913 Kč za dobu od 30. 4. 2020 do zaplacení, náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 913 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem nemovitosti – pozemku par. č. st. číslo, zastavěná plocha a nádvoří v katastrální uzemí, jehož součástí je stavba adresa, nacházející se na adrese adresa, zapsaná na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj Smlouvou ze dne 27. 8. 2004 pronajal žalobce žalovanému nebytový prostor v prvním patře předmětné nemovitosti, a to od 15. 8. 2004 na dobu neurčitou. Přípisem ze dne 3. 1. 2019 vypověděl žalobce nájemní smlouvu pro zvlášť závažné porušení povinnosti žalovaného neplacení nájemného po dobu delší než tři měsíce a současně jej vyzval k vyklizení nebytového prostoru s tříměsíční výpovědní dobou. Nájem zanikl uplynutím výpovědní doby dnem 24. 4. 2019. Jelikož žalovaný nebytový prostor užíval i nadále, vznikl žalobci za období od 25. 4. 2019 do 2. 9. 2019, kdy došlo k předání nebytového prostoru, nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení představující náklady za služby za období 1-3/ 2019 ve výši 8 043 Kč ponížené o zálohy na služby ve výši 2 130 Kč (3 x 710 Kč), jenž byly žalobci přiznány rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací. Za bezesmluvní užívání nebytového prostoru tak žalobce požaduje částku ve výši 5 913 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od 30. 4. 2020 do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu žalobce neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Protože byly splněny podmínky § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), rozhodoval soud bez jednání. Soud tak učinil skutková zjištění z listinných důkazů předložených žalobkyní.

4. Z těchto listinných důkazů pak vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Účastníci uzavřeli dne 27. 8. 2004 nájemní smlouvu, ve znění pozdějších dodatků, jejímž předmětem bylo užívání zmíněného nebytového prostoru, který je ve vlastnictví žalobce, a to od 15. 8. 2004 na dobu neurčitou. Na základě výpovědi žalobce ze dne 3. 1. 2019 pro zvlášť závažné porušení povinností nájemce neplacením sjednaného nájemného po dobu více než tří měsíců, došlo k ukončení nájemního vztahu. Současně byl žalovaný vyzván k vyklizení nebytového prostoru a jeho předání nejpozději uplynutím tříměsíční výpovědní doby, tj. do 24. 4. 2019. Žalovaný však ani přes výzvu ze dne 15. 5. 2019 nebytový prostor nevyklidil a nadále jej užíval až do 2. 9. 2019. Protokolem o vyúčtování služeb za rok 2019 byly žalovanému vyúčtovány skutečné náklady za služby v celkové výši 8 043 Kč, které žalobce ponížil o přiznané zálohy na služby ve výši 2 130 Kč. Následně byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 5 913 Kč do 29. 4. 2020.

5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a zhodnocení provedených důkazů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, když vzal za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva nebytového prostoru v souladu s § 9 a násl. zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, účinného do 31. 12. 2013, a to od 15. 8. 2004 na dobu neurčitou. Nájemní vztah byl ukončen výpovědí ze strany žalobce a žalovaný byl povinen nebytový prostor vyklidit do 24. 4. 2019. Žalovaný však předmětný nebytový prostor nevyklidil a i nadále jej užíval bez právního důvodu. Je tak povinen žalobci vydat bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) ve výši 5 913 Kč představující nezaplacené vyúčtované služby za rok 2019. Jelikož žalovaný žalobci ničeho nezaplatil, resp. ničeho netvrdil ani neprokázal, vznikla mu v souladu s § 1970 o. z. povinnost zaplatit žalobci rovněž zákonný úrok z prodlení, jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl v řízení plně procesně úspěšný a byly mu proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení v celkové výši 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 600 Kč za dva úkony (předžalobní výzva a sepis žaloby) dle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.

7. Žalovaný byl zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozhodnutí, v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro rozhodnutí o jiné lhůtě splatnosti. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.