85 C 371/2019

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Dušana Broulíka a přísedících PaedDr. Viery Gorové a Drahoslavy Tobolové v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: náhradu škody na zdraví způsobené nemocí z povolání

I. Řízení, co do zaplacení částky 405 750 Kč s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 2. 12. 2019 do zaplacení, se zastavuje.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 162 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 1. 9. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 48 438 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 146 Kč od 11. 8. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 146 Kč od 11. 9. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 146 Kč od 11. 10. 2019 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

V. České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne 5. 12. 2019 a rozšířenou se souhlasem soudu, domáhal po žalovaném náhrady škody z titulu nemoci z povolání a to bolestného a náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tzv. rentu. Svou žalobu odůvodnil tím, že byl zaměstnancem žalovaného jako [anonymizováno], kdy k 1. 2. 2006 byla u něj zjištěna nemoc z povolání - uhlokopská pneumokonióza a byla mu proto vyplácena tzv. renta. Dne 29. 3. 2019 se podrobil transplantaci plic, avšak žalovaný výplatu tzv. renty zastavil k 1. 9. 2019, neboť tvrdí, že transplantace plic nebyla z důvodu nemoci z povolání, s čímž žalobce nesouhlasí, protože podle ošetřujících plicních lékařů transplantace plic byla z důvodu nemoci z povolání, a proto mu náleží bolestné za tuto operaci (transplantaci plic) a pokračování výplaty tzv. renty a to buď z původního výdělku [anonymizováno] anebo z výdělku řidiče taxislužby nebo vrátný/hlídač.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí, protože transplantace plic nebyla z důvodu nemoci z povolání, ale z obecných příčin (obecné nemoci), a proto žalobci nenáleží bolestné za tuto operaci (transplantaci plic) a pokračování výplaty tzv. renty. To ani z titulu tzv.„ nové škody“.

3. Podáním doručeným soudu dne 9. 12. 2019 vzal žalobce svou žalobu, v části specifikované ve výroku I. rozsudku, částečně zpět, když nemá postaveno na jisto, zda transplantace plic, které se podrobil dne 29. 3. 2019, je v přímé příčinné souvislosti se zjištěnou nemocí z povolání - uhlokopskou pneumokoniózou. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce vzal svou žalobu v uvedeném rozsahu částečně zpět ještě před zahájením jednání, soud v souladu ustanovením § 96 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) řízení v rozsahu tohoto částečného zpětvzetí výrokem I. rozsudku zastavil, aniž bylo potřeba podle § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř. zjišťovat souhlas žalovaného s tímto částečným zpětvzetím.

4. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k poslednímu ústnímu jednání soudu nedostavil, kdy právní zástupce žalobce se z posledního ústního jednání soudu omluvil, a žalobce výslovně souhlasil, aby bylo jednáno v nepřítomnosti jeho právního zástupce, soud tedy věc doprojednal a rozhodl v nepřítomnosti právního zástupce žalobce a žalovaného dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř..

5. Po provedeném dokazování (znaleckým posudkem [anonymizována čtyři slova] ze dne 2. 7. 2020, včetně doplňku ze dne 15. 4. 2021, znalecký posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalkyně], znalkyně z oboru posudkového lékařství, ze dne 21. 5. 2022, vyjádřením [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], ze dne 18. 8. 2021, vyjádřením [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 23. 9. 2021) a nesporných skutkových tvrzení účastníků dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce byl zaměstnancem žalovaného jako [anonymizováno], kdy k 1. 2. 2006 byla u něj zjištěna nemoc z povolání - uhlokopská pneumokonióza a byla mu proto vyplácena tzv. renta do 31. 8. 2019. Žalobce trpěl Chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) jako obecným onemocněním a Uhlokopskou pneumokoniózou jako nemocí z povolání zjištěnou v roce 2006 a proto dne 29. 3. 2019 se podrobil transplantaci plic, kdy Je tedy možné konstatovat, že transplantace plic byla u žalobce provedena jak pro obecné onemocnění, tak i pro nemoc z povolání. … Na skutečnosti, že u žalobce byla provedena transplantace plic, se jeho nemoc z povolání (uhlokopská pneumokonióza) podílela jen velmi malou, byť nenulovou měrou. … Obecná onemocnění, jimiž žalobce trpí, znemožňují žalobci ode dne 1. 8. 2019 do současnosti jeho původní práci [anonymizováno], ze které byl vyřazen v roce 1993. Tíže samotné pneumokoniózy dle mezinárodní klasifikace podle rtg plic před transplantací nebyla příčinou poškození bronchopulmonálního systému do takové míry, že by vedla k transplantaci plic, převažující příčinou transplantace plic bylo obecné onemocnění (CHOPN). Lékařská zpráva ze dne 21. 10. 2020 nebyla posouzením zdravotního stavu žalobce ke konkrétnímu pracovnímu zařazení, šlo o posouzení možnosti vykonávat některé profese za určitých podmínek. Žalobce nebyl zdravotně způsobilý ke dni 1. 8. 2019 k výkonu práce – řidič taxislužby pro onemocnění povahy obecné – stav po transplantaci plic ze dne 29. 3. 2019; žalobce nebyl zdravotně způsobilý ke dni 1. 8. 2019 k výkonu práce – vrátný/hlídač pro onemocnění povahy obecné – stav po transplantaci plic ze dne 29. 3. 2019.

6. Podle ustanovení § 269 odst. 2 zákoníku práce (ve znění do 29. 7. 2020, dále jen ZP) – zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.

7. Podle § 271b odst. 1 ZP – náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.

8. Podle § 271c odst. 1, odst. 2 ZP – náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

9. Po právní stránce soud věc posoudil dle výše uvedených §§ ZP a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

10. Je třeba předně zdůraznit, že rozhodnutí v této věci zejména závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí (zde medicínských), a že hodnocení soudu nepodléhají odborné znalecké závěry ve smyslu jejich správnosti, neboť k tomu nemají soudci odborné znalosti nebo je nemají v takové míře, aby mohli toto přezkoumání zodpovědně učinit. Soud hodnotí pouze přesvědčivost znaleckého posudku, co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy. Znalecké posudky ve věci vypracované, byly zpracovány renomovanou znalkyní resp. znaleckým ústavem, o jejichž odbornosti nemá soud důvod pochybovat, tyto se vypořádaly se všemi námitkami žalobce, ve svých znaleckých posudcích se vyjádřily ke všem omezením žalobce, podrobně zdůvodnily své závěry.

11. V projednávaném případě z vypracovaného znaleckého posudku [anonymizována čtyři slova] ze dne 2. 7. 2020, včetně doplňku ze dne 15. 4. 2021, jednoznačně vyplývá, že žalobce trpěl Chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) jako obecným onemocněním a Uhlokopskou pneumokoniózou jako nemocí z povolání zjištěnou v roce 2006 a proto dne 29. 3. 2019 se podrobil transplantaci plic, kdy Je tedy možné konstatovat, že transplantace plic byla u žalobce provedena jak pro obecné onemocnění, tak i pro nemoc z povolání. … Na skutečnosti, že u žalobce byla provedena transplantace plic, se jeho nemoc z povolání (uhlokopská pneumokonióza) podílela jen velmi malou, byť nenulovou měrou. … Obecná onemocnění, jimiž žalobce trpí, znemožňují žalobci ode dne 1. 8. 2019 do současnosti jeho původní práci [anonymizováno], ze které byl vyřazen v roce 1993. Žalobce s těmito odbornými (medicinskými) závěry nesouhlasil, protože nebyl znaleckým ústavem osobně vyšetřen a odkazoval na vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Pokud se týká osobního vyšetření žalobce znaleckým ústavem, tak je třeba uvést, že osobní vyšetření žalobce znaleckým ústavem nebylo nutné, když znalecký ústav v roce 2020 resp. 2021 se zejména vyjadřoval k příčinám transplantaci plic, které se žalobce podrobil dne 29. 3. 2019, tedy zpětně, a musel proto vycházet nikoliv z aktuálního zdravotního stavu žalobce, ale ze zdravotního stavu žalobce k 29. 3. 2019 a vycházel tak z lékařských záznamů žalobce. Pokud se týká vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], tak tato po seznámení se znaleckém posudkem [anonymizována čtyři slova] ze dne 2. 7. 2020 včetně doplňku ze dne 15. 4. 2021, dne 18. 8. 2021 písemně uvedla, že tíže samotné pneumokoniózy dle mezinárodní klasifikace podle rtg plic před transplantací nebyla příčinou poškození bronchopulmonálního systému do takové míry, že by vedla k transplantaci plic, převažující příčinou transplantace plic bylo obecné onemocnění (CHOPN). Pokud se týká vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tak tento dne 23. 9. 2021 písemně uvedl, že lékařská zpráva ze dne 21. 10. 2020 nebyla posouzením zdravotního stavu žalobce ke konkrétnímu pracovnímu zařazení, šlo o posouzení možnosti vykonávat některé profese za určitých podmínek. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že příčinou transplantace plic, které se žalobce podrobil dne 29. 3. 2019, bylo obecné onemocnění (CHOPN) a nikoliv nemoc z povolání (uhlokopská pneumokonióza), a proto mu nenáleží bolestné za transplantaci plic dne 29. 3. 2019 z titulu nemoci z povolání ani náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tzv. renta, z titulu nemoci z povolání z původního výdělku [anonymizováno] (i obecně je zřejmé, že po transplantaci plic kdokoliv, tedy i žalobce, není schopen pracovat jako [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova]).

12. Žalobci tak nesvědčí tzv.„ základní“ či„ primární“ nárok na náhradu škody spočívající v ušlém výdělku, ale soud se dále zabýval (s ohledem na konstantní rozhodovací praxi odvolacího soudu) otázkou, zda žalobci nesvědčí nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v podobě tzv.„ nové škody“. Zákoník práce totiž konstruuje nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti jako rozdíl pracovního potenciálu poškozeného zaměstnance mezi stavem, jaký by tu byl, nebýt následků pracovního úrazu, a jaký tu je i s následky pracovního úrazu. Tento rozdíl vyjádřený v penězích jako rozdíl výdělku, jehož by mohl poškozený zaměstnanec dosahovat, nebýt následků pracovního úrazu, a výdělku, jehož může dosahovat i s následky pracovního úrazu, tvoří právě výši náhrady za ztrátu na výdělku. Z vypracovaného znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalkyně], znalkyně z oboru posudkového lékařství, ze dne 21. 5. 2022 však jednoznačně vyplývá, že žalobce nebyl zdravotně způsobilý ke dni 1. 8. 2019 k výkonu práce – řidič taxislužby pro onemocnění povahy obecné – stav po transplantaci plic ze dne 29. 3. 2019; žalobce nebyl zdravotně způsobilý ke dni 1. 8. 2019 k výkonu práce – vrátný/hlídač pro onemocnění povahy obecné – stav po transplantaci plic ze dne 29. 3. 2019. Žalobce s těmito odbornými (medicinskými) závěry nesouhlasil, protože znalkyně mu (údajně) během vyšetření sdělila, že práci řidič taxislužby nebo vrátný/hlídač vykonávat může a přesto do znaleckého posudku uvedla něco jiného a dále odkazoval na vyjádření plicních ošetřujících lékařů, kteří mu též říkali, že pracovat jako řidič taxislužby nebo vrátný/hlídač může. Pokud se týká (údajného) vyjádření znalkyně během vyšetření, tak pro soud je rozhodující písemně vypracovaný znalecký posudek, kde je jednoznačně uvedeno, že žalobce není zdravotně způsobilý pro výkon práce jako řidič taxislužby nebo vrátný/hlídač pro stav po transplantaci plic ze dne 29. 3. 2019, kdy, jak bylo rozvedeno výše, příčinou transplantace plic, které se žalobce podrobil dne 29. 3. 2019, bylo obecné onemocnění (CHOPN) a nikoliv nemoc z povolání (uhlokopská pneumokonióza). Pokud se týká vyjádření plicních ošetřujících lékařů, tak žalobce odkazoval na blíže nespecifikovaná (zřejmě ústní) vyjádření, kdy je třeba zdůraznit, že z hlediska plicního lékařství je žalobce (zřejmě) ve výborném zdravotním stavu, avšak ke zdravotní způsobilosti k práci je povoláno se vyjádřit toliko posudkové lékařství, kdy z hlediska posudkového lékařství žalobce není schopen výkonu práce jako řidič taxislužby nebo vrátný/hlídač pro stav po transplantaci plic ze dne 29. 3. 2019 kdy, jak bylo rozvedeno výše, příčinou transplantace plic, které se žalobce podrobil dne 29. 3. 2019, bylo obecné onemocnění (CHOPN) a nikoliv nemoc z povolání (uhlokopská pneumokonióza).

13. Vzhledem ke všemu výše uvedenému, žalobci nenáleží jak bolestné tak náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tzv. renta, ani z titulu tzv.„ nové škody“, a soud proto žalobu výroky II. až III. rozsudku jako zcela nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.

14. Výrok IV. rozsudku o náhradě nákladů řízení účastníků je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 150 o. s. ř., neboť žalovaný byl v řízení plně procesně úspěšný a vznikl mu tak nárok plnou náhradu nákladů řízení, avšak soud přihlédl ke skutečnosti, že žalobce trpí nemocí z povolání a rozhodnutí zda následky této nemoci z povolání jsou v příčinné souvislosti s aktuálním nepříznivým zdravotním stavem žalobce, záviselo na znaleckém posudku. Soud také přihlédl ke skutečnosti, že nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému žalovaného výrazně ekonomicky nepoškodí, když se jedná o úspěšnou firmu ve svém oboru. Z těchto důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodl soud, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává.

15. Výrok V. rozsudku o náhradě nákladů řízení, které vznikly státu v průběhu řízení, je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., když vůči žalobci, jako plně procesně neúspěšnému, by stát měl právo na náhradu nákladů řízení za znalecké posudky, které již zaplatil, avšak soud dospěl k závěru, že ve vztahu ke znaleckým posudkům (jako nutné podmínce pro vyřešení sporu), jsou splněny podmínky pro osvobození žalobce od soudních poplatků, a proto státu nepřiznal ničeho. A dále vzhledem ke skutečnosti, že žalobce byl v řízení osvobozen od placení soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších změn a doplňků, a procesním úspěchem žalovaného, nedošlo přenesení povinnosti zaplatit soudní poplatek na žalovaného v souladu s § 2 odst. 3 tohoto zákona, a stát tak nemá právo na náhradu nákladů řízení – zaplacení soudního poplatku.