85 C 43/2020
č. j. 85 C 43/2020-115
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 137 § 142 § 149 § 151 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 288
- o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), 372/2011 Sb. — § 3 § 48
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 1
- Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, 589/2020 Sb. — § 4
Plný text
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Dušanem Broulíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o 40 000 Kč za škodu na zdraví a 40 000 Kč za nemajetkovou újmu
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 80 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 13. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému, k rukám jeho právního zástupce, na náhradě nákladů řízení částku 36 919,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalovaného na náhradě nákladů řízení částku 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou, došlou soudu dne 28. 1. 2020, se žalobce domáhal po žalovaném náhrady škody ve výši 80 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že lékařka MUDr. [jméno] [příjmení] jako zaměstnankyně žalovaného poskytovala zdravotní péči mimo jiné i žalobci při plnění svých pracovních povinností u tohoto zaměstnavatele a škoda představuje náklady, které byl žalobce nucen vynaložit v důsledku toho, že ze strany této lékařky mu nebyly předepsány léky s testosteronem užívané k léčbě [anonymizováno], a tyto náklady vyčíslil částkou 51 672,10 Kč. Takto vynaložené náklady jsou pro žalobce škodou, neboť tyto náklady by žalobce nemusel vynaložit, pokud by bylo ze strany lékařky pokračováno v dosavadní léčbě [anonymizováno] prostřednictvím užívání léků s testosteronem. V důsledku skutečnosti, že žalobci nebyly předepsány léky s testosteronem, v důsledku čehož žalobce utrpěl poškození svého zdraví, byla žalobci rovněž způsobena další nemajetková újma, kterou žalobce vyčíslil částkou 40 000 Kč. Celková výše náhrady shora vyčíslené skutečné škody a způsobené nemajetkové újmy tak činí částku ve výši 91 672,10 Kč. Ač dle názoru žalobce má právo požadovat po žalovaném úhradu celé shora uvedené částky ve výši 91 672,10 Kč, žalobce se touto žalobou domáhá uhrazení toliko její části, a to částky ve výši 80 000 Kč, a navrhuje tedy, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 80 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to za období ode dne následujícího po dni, ve kterém soud doručí tuto žalobu žalovanému, do zaplacení.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí, když neporušil žádnou povinnost při poskytování zdravotních služeb žalobci a jeho postup vůči žalobci byl zcela lege artis, kdy žalobci žádná škoda, ať majetková či nemajetková nevznikla.
3. Vedlejší účastník na straně žalovaného s žalobou nesouhlasil a též navrhoval její zamítnutí, když základní otázkou bylo, zda lékařka žalovaného postupovala lege artis či nikoliv, kdy vedlejší účastník na straně žalovaného má za to, že postupovala lege artis v souladu s příslušnými ustanoveními zákona, neboť lékařka chtěla provést řádná vyšetření žalobce jako pacienta k tomu, aby mu byl předepsán lék, který obsahuje testosteron, což jsou steroidní hormon s příp. závažnými následky. Proto bylo nutné provést řádnou diagnostiku pacienta, na což byl žalobce upozorněn, avšak odmítl poskytnout potřebnou součinnost. Vzhledem k uvedenému tedy postup žalovaného rozhodně nemohl být non lege artis. Dále zde nebyla prokázána škoda, jakož i příčinná souvislost mezi údajným jednáním lékařky žalovaného a vzniklou škodou. Vzhledem k uvedenému tedy tento nárok nemůže být důvodný. Dále, pokud se týká předložených účtenek, takto jsou toliko náklady, které nelze ztotožňovat se škodou. Není navíc zřejmé, zda všechny tyto léky byly nutně žalobcem v souvislosti s jeho onemocněním. Taktéž žalobce se domáhal mimořádného navýšení odškodnění, které si sám stanovil z důvodu zavrženíhodného jednání žalovaného, což v řízení rozhodně prokázáno nebylo.
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: z lékařské zprávy [příjmení] [příjmení] ze dne 24. 5. 2017, že žalobce téhož dne přišel do ambulance žalovaného pro změnu endokrinologa, je ve sledování endokrinolog. ambulance MUDr. [příjmení], jelikož nedošlo k předpisu medikace, proto změna lékaře; z Výsledkové zprávy laboratorních vyšetření ze dne 27. 5. 2017, že dne 25. 5. 2017 v 10:10 se žalobce podrobil vyšetření, kdy byla naměřena hodnota Testosteron_S/P [číslo] [anonymizováno], když referenční meze je [číslo] – [číslo] [anonymizováno]; z Výsledkové zprávy laboratorních vyšetření ze dne 27. 6. 2017, že dne 8. 6. 2017 v 11:59 se žalobce podrobil vyšetření, kdy byla naměřena hodnota Testosteron_S/P [číslo] [anonymizováno], když referenční meze je [číslo] – [číslo] [anonymizováno]; z lékařské zprávy [příjmení] [příjmení] ze dne 14. 7. 2017, že žalobce téhož dne přišel do ambulance žalovaného, kde byl seznámen s tím, že nesplnil požadovaná vyšetření kardiolog., hematolog., kdy složitost případu bude předán na vyšší pracoviště tzn. [anonymizována dvě slova] [obec], kde je objednán na 22. 8. 2017 v 11:30 v Andrologické poradně MUDr. [anonymizována dvě slova]; z písemné zprávy o ukončení péče podle § 48 odst. 2 písm. a), e) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách ze dne 28. 8. 2017, že tímto dopisem ukončil žalovaný péči o žalobce dle § 48 odst. 2 písm. a), e) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, z důvodu předání do péče [anonymizováno] [obec] a pro nespolupráci s ošetřující lékařkou žalovaného; ze zprávy Policie ČR, obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality - [anonymizována dvě slova], ze dne 7. 6. 2021, [číslo jednací], že proti žalovanému je policejním orgánem od dne 18. 2. 2020 vedeno trestní stíhání jako obviněného pro spáchání přečinu výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem dle ustanovení § 288 odst. 1 trestního zákoníku.
5. Pokud soud v řízení případně provedl další důkazy, ze kterých v rozhodnutí nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z těchto důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.
6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne 24. 5. 2017 žalobce přišel do ambulance žalovaného pro změnu endokrinologa, je ve sledování endokrinolog. ambulance [anonymizováno] [příjmení], jelikož nedošlo k předpisu medikace, proto změna lékaře. Dne 25. 5. 2017 v 10:10 se žalobce podrobil vyšetření, kdy byla naměřena hodnota [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], když referenční meze je [číslo] – [číslo] [anonymizováno], dne 8. 6. 2017 v 11:59 se žalobce podrobil vyšetření, kdy byla naměřena hodnota Testosteron_S/P [číslo] [anonymizováno], když referenční meze je [číslo] – [číslo] nmol/l. Dne 14. 7. 2017 žalobce přišel do ambulance žalovaného, kde byl seznámen s tím, že nesplnil požadovaná vyšetření kardiolog., hematolog., kdy složitost případu bude předán na vyšší pracoviště, tzn. [anonymizována dvě slova] [obec], kde je objednán na 22. 8. 2017 v 11:30 v Andrologické poradně [anonymizována dvě slova], Ph. D. Dne 28. 8. 2017 dopisem ukončil žalovaný péči o žalobce podle § 48 odst. 2 písm. a), e) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, z důvodu předání do péče [anonymizováno] [obec] a pro nespolupráci s ošetřující lékařkou žalovaného. Proti žalovanému je policejním orgánem (Policie ČR, obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality - [anonymizována dvě slova]) od dne 18. 2. 2020 vedeno trestní stíhání jako obviněného pro spáchání přečinu výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem dle ustanovení § 288 odst. 1 trestního zákoníku.
7. Podle ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění do 31. 12. 2017, dále jen ZoZS – individuálním léčebným postupem se rozumí poskytování zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů, v logické a časové posloupnosti konkrétnímu pacientovi, včetně jejich možných variant a metod. Součástí individuálního léčebného postupu je zejména diagnostická rozvaha, návrh léčby, včetně léčebně rehabilitační péče a doporučení dalšího postupu při poskytování zdravotních služeb. Součástí individuálního léčebného postupu je i léčebný režim, kterým se rozumí soubor opatření, která podporují léčbu a minimalizují její možná rizika, včetně doporučení úpravy životního stylu.
8. Podle ustanovení § 41 odst. 1 písm. a) ZoZS – pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen dodržovat navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas.
9. Podle ustanovení § 41 odst. 1 písm. d) ZoZS – pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníka o dosavadním vývoji zdravotního stavu, včetně informací o infekčních nemocech, o zdravotních službách poskytovaných jinými poskytovateli, o užívání léčivých přípravků, včetně užívání návykových látek, a dalších skutečnostech podstatných pro poskytování zdravotních služeb, 10. Podle ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) ZoZS – poskytovatel může ukončit péči o pacienta v případě, že prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele, ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta.
11. Podle ustanovení § 48 odst. 2 písm. e) ZoZS – poskytovatel může ukončit péči o pacienta v případě, že přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti souvisí se zdravotním stavem pacienta; ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta.
12. Po právní stránce dále soud věc posoudil dle výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
13. Žalobce se do ambulance žalovaného dostavil dne 24. 5. 2017 pro nespojenost s dosavadním individuálním léčebným postupem (pro změnu endokrinologa, je ve sledování endokrinolog. ambulance MUDr. [příjmení], jelikož nedošlo k předpisu medikace, proto změna lékaře), o to podrobněji (pečlivěji) je třeba provést diagnostickou rozvahu, která je součástí individuálního léčebného postupu a které je pacient (žalobce) povinen se podrobit (dle § 3 odst. 3 věta druhá ZoZS ve spojení s § 41 odst. 1 písm. a) ZoZS). Při vstupním vyšetření (diagnostické rozvaze) žalobce dne 25. 5. 2017 v 10:10 byla naměřena hodnota Testosteron_S/P [číslo] nmol/l, když referenční meze je [číslo] – [číslo] nmol/l, tedy na samé horní hranici referenční meze Testosteron_S/P, proto zde nebyl důvod pro aplikaci (předepsání) léků s testosteronem. Je pravdou, že dne 8. 6. 2017 v 11:59 se žalobce podrobil dalšímu vyšetření, kdy byla naměřena hodnota Testosteron_S/P [číslo] nmol/l, když referenční meze je [číslo] – [číslo] nmol/l, tedy na dolní hranici referenční meze Testosteron_S/P, což je samozřejmě důvodem, aby byla provedena další vyšetření (diagnostická rozvaha), tak aby byla zvolena vhodná léčba (individuální léčebný postup). Je třeba zjistit důvody tak rozdílných hodnot Testosteron_S/P v krátkém čase (cca 14 dní) a také zda aplikace (předepsání) léků s testosteronem nebude mít negativní vliv zdravotní stav žalobce celkově. Obecně každý lék má (může mít) vedlejší účinky (viz příbalový leták jakéhokoliv léku i tzv. volně přístupného – např. acylpyrin), proto je třeba i vyšetření např. kardiologického, hematologického, což žalobce nesplnil (viz lékařská zpráva ze dne 14. 7. 2017), kdy tak porušil povinnosti mu stanovené ustanovením § 3 odst. 3 věta druhá ZoZS ve spojení s § 41 odst. 1 písm. a), písm. d) ZoZS a žalovaný proto v souladu s § 48 odst. 2 písm. e) ZoZS ukončil péči o žalobce, když tímto (neabsolvováním kardiologického a hematologického vyšetření) přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb ze strany žalovaného. Nic na tom nemění přesvědčení žalobce, že další vyšetření (např. kardiologické, hematologické) nejsou potřeba, neboť o potřebě příp. dalších vyšetření (např. kardiologické, hematologické) rozhoduje v souladu s § 3 odst. 3 zákona ZoZS poskytovatel zdravotní péče (lékař) a nikoliv pacient (žalobce). Dále dne 14. 7. 2017, kdy se dostavil do ambulance žalovaného, byl žalobce seznámen s tím, že pro složitost případu bude předán na vyšší pracoviště, tzn. [anonymizováno] nemocnice [obec], kde byl objednán na 22. 8. 2017 v 11:30 v Andrologické poradně MUDr. [anonymizováno], Ph. D., tedy žalovaný v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) ZoZS ukončil péči o žalobce. O těchto skutečnostech (předání do péče [anonymizováno] [obec] a nespolupráce s ošetřující lékařkou žalovaného [příjmení] [příjmení]) byl žalobce písemně informován (viz dopis žalovaného ze dne 28. 8. 2017). Shrnuto, žalovaný postupoval v souladu s § 48 odst. 2 písm. a), písm. e) ZoZS, a proto nemohl žalobci způsobit škodu, což zcela vystihuje latinská zásada„ neminem laedit, qui iure sui utitur“ (výkon práva vylučuje protiprávnost, protože stejný stav nemůže být současně stavem právním i právu se příčícím).
14. Na těchto závěrech, které vycházejí z předložených listin, by ničeho nezměnilo (nemohlo změnit) doplnění dokazování výslechem MUDr. [jméno] [příjmení], výslechem lékařů, kteří žalobce ošetřovali před rozhodným obdobím nebo po rozhodném období, zpracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, jakož i účastnický výslech žalobce, a proto je soud zamítl.
15. Soud též nemohl zcela přehlédnout, byť to na výše uvedené závěry soudu vliv nemělo, že proti žalovanému je policejním orgánem (Policie ČR, obvodní ředitelství policie [obec] [anonymizováno], Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality - [anonymizována dvě slova]) od dne 18. 2. 2020 vedeno trestní stíhání jako obviněného pro spáchání přečinu výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem (tj. např. testosteron podle přílohy 1 nařízení vlády č. 454/2009 Sb.) dle ustanovení § 288 odst. 1 trestního zákoníku.
16. Vzhledem ke všemu výše uvedenému, tedy skutečnosti, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný škodu na zdraví žalobci nezpůsobil (nemohl způsobit), tak soud podanou žalobu jako zcela nedůvodnou v plném rozsahu zamítl výrokem I. rozsudku.
17. Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení, které vznikly žalovanému v průběhu řízení, je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl v řízení plně procesně úspěšný a byly mu proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení. Tyto náklady sestávají z odměny za zastoupení spočívající v úkonech právní služby příprava a převzetí zastoupení, sepis vyjádření a 2x účast u jednání á 4 300 Kč dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., příslušného počtu režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky, náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a odst. 3 téže vyhlášky ve výši 3 600 Kč za třicetšest půlhodin po 100 Kč (2x účast u jednání), cestovného ve výši 4 256,14 Kč podle § 157 odst. 4 písm. b) ZP ve spojení s § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb. (2x cesta z [obec] do [obec] - [část obce] a zpět v délce 732 Km tam i zpět osobním automobilem) a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř.. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalobce zavázán zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalovaného a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí, když tato lhůta je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř..
18. Výrok III. rozsudku o náhradě nákladů řízení, které vznikly vedlejšímu účastníku na straně žalovaného v průběhu řízení, je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť vedlejší účastník na straně žalovaného byl v řízení plně procesně úspěšný a byly mu proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení. Tyto náklady sestávají z paušálních náhrad podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 500 Kč za pět úkonů (sepis vyjádření, 2x příprava na jednání a 2x účast u jednání) dle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), písm. b), písm. c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.. Žalobce byl zavázán zaplatit náklady řízení vedlejšímu účastníku na straně žalovaného do tří dnů od právní moci rozhodnutí, když tato lhůta je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř..
19. Výrok IV. rozsudku o náhradě nákladů řízení, které vznikly státu v průběhu řízení, je odůvodněn ustanovením § 149 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce byl v řízení plně procesně neúspěšný a nebyly mu proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení, nejsou tak žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného povinni zaplatit státu náhradu hotových výdajů a odměnu za zastupování ustanoveného advokáta (usnesení Krajského soudu v Ostravě č.j. 71 Co 99/2020 - 18 ze dne 30. 4. 2020) a stát tak nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.