85 C 90/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Dušanem Broulíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: snížení alimentů

I. Žaloba se v části, kdy se žalobce domáhal snížení výživného na žalovaného stanovenou naposledy rozsudkem Okresního soudu ve Valašském Meziříčí ze dne 8. října 2013, č. j. [číslo jednací], částkou 2 000 Kč měsíčně, s účinností od 1. 3. 2021 do 3. 6. 2021 na částku 1 000 Kč měsíčně, zamítá.

II. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému, stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu ve Valašském Meziříčí ze dne

8. října 2013, č. j. [číslo jednací], částkou 2 000 Kč měsíčně, se dnem 3. 6. 2021 zrušuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou, došlou soudu dne 21. 2. 2021 a doplněnou dne 27. 8. 2021, domáhal snížení výživného na žalovaného k datu 1. 3. 2021. Svou žalobu odůvodnil tím, že jeho finanční situace se zhoršila z důvodu COVID-19 a nemá finanční prostředky, aby výživné hradil.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že se zrušením výživného na svou osobu souhlasí od 4. 6. 2021, když ukončil studium a posléze začal pracovat, avšak za dobu od 1. 3. 2021 do 3. 6. 2021 nesouhlasí, když ještě studoval.

3. Žalobce se k ústnímu jednání soudu, ač řádně a včas předvolán (mimořádně i emailem), nedostavil a ani neomluvil, soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce dle ustanovení § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.).

4. Soud vzal za prokázaný, listinnými důkazy (sdělením Úřadu práce ze dne 6. 9. 2021) a nespornými tvrzeními účastníků, následující skutkový stav: Žalobce byl zavázán rozsudkem Okresního soudu ve Valašském Meziříčí ze dne 8. října 2013, č.j. [číslo jednací], hradit výživné pro žalobce částkou 2 000 Kč měsíčně. Žalovaný byl do 3. 6. 2021 studentem. V době od 30. 6. 2021 do 26. 7. 2021 byl evidován jako nezaměstnaný, když pak je veden jako zaměstnaný.

5. Po právní stránce posoudil soud návrh žalobce na snížení resp. zrušení výživného dle § 911 občanského zákoníku (Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.), § 163 o. s. ř. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně.

6. Žalobce se domáhal snížení výživného na žalovaného ode dne 1. 3. 2021 z důvodu, že jeho finanční situace se zhoršila z důvodu COVID-19 a nemá finanční prostředky, aby výživné hradil, avšak své tvrzení ničím nedoložil (zpráva z Úřadu práce, potvrzení o nákupu léků, apod.). Soud byl proto připraven v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. poučit žalobce o nutnosti navrhnout důkazy ke svým tvrzením, že nemá dostatek finančních prostředků, aby výživné na žalovaného hradil ve stanovené výši 2 000 Kč měsíčně, jakož i o následcích nesplnění této povinnosti. Žalobce nedostavením se, se tak dobrovolně zbavil práva být soudem poučen ve shora uvedeném smyslu, neboť soud má poučovací povinnost podle § 118a o. s. ř. pouze při jednání a nikoliv mimo něj. Žalobce tedy v řízení neprokázal svá tvrzení týkající se nedostatku finančních prostředků, aby výživné na žalovaného hradil ve stanovené výši 2 000 Kč měsíčně tak, aby jeho návrh na snížení výživného na částku 1 000 Kč měsíčně mohl být shledán důvodným, když žalovaný se snížením výživného na svou osobu za období od 1. 3. 2021 do 3. 6. 2021 výslovně nesouhlasil. Proto soud výrokem I. rozsudku zamítl žalobu v části, kdy se žalobce domáhal snížení výživného na žalovaného stanovenou mu naposledy rozsudkem Okresního soudu ve Valašském Meziříčí ze dne 8. října 2013, č.j. [číslo jednací], částkou 2 000 Kč měsíčně, s účinností od 1. 3. 2021 do 3. 6. 2021 na částku 1 000 Kč měsíčně.

7. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný ukončil dnem 3. 6. 2021 studium, takže příprava žalovaného na budoucí povolání již skončila, a je schopen se sám živit (tedy obstarávat si všechny své potřeby prací), což žalovaný ani nezpochybňuje a koresponduje to se zprávou Úřadu práce. S ohledem na výše uvedené tak došlo ke skončení vyživovací povinnosti rodičů k osobě žalovaného. Vzhledem k tomu, že se jedná o podstatnou změnu okolností, které jsou rozhodující pro další trvaní placení výživného žalovanému žalobcem, stanovenou mu opatrovnickým rozsudkem (rozsudkem Okresního soudu ve Valašském Meziříčí ze dne 8. října 2013, č. j. [číslo jednací]), soud proto toto výživné placené žalobcem žalovanému výrokem II. rozsudku zrušil a to dnem 3. 6. 2021, když ke změně poměrů došlo ukončením studia dne 3. 6. 2021.

8. Výrok III. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť každý z účastníků měl ve věci pouze částečný úspěch (výroky I. a II. rozsudku), ale jelikož tento částečný úspěch je obdobný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.