10 C 104/2022

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci manželky: osobní údaje manželky bytem adresa manželky a manžela: osobní údaje manžela bytem adresa o rozvod manželství <b>I. Manželství manželky [celé jméno manželky], rozené [příjmení] [jméno] a manžela [celé jméno manžela], uzavřené dne 20. 7. 2013 před [stát. instituce], se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Manželka se návrhem doručeným soudu dne 5. 4. 2022 domáhala rozvodu manželství, které uzavřela s manželem dne 20. 7. 2013 před [stát. instituce], u obou manželů se jednalo o manželství prvé. Manželka uvedla, že se s manželem seznámili na Filipínách v roce 2012, nejprve měli vztah na dálku a následně v květnu 2013 odletěli spolu do České republiky. V průběhu doby docházelo v jejich manželství ke spoustě rozdílů, mají jinou mentalitu, přestávali si rozumět a došlo k výraznému odcizení. V říjnu 2020 se manželka odstěhovala. Děti ani majetek společný nemají. Manžel se k návrhu na rozvod nevyjádřil, uvedl pouze, že respektuje stanovisko manželky. V rámci přípravy jednání dospěl soud k závěru, že je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci a rozhodným právem je právní řád České republiky, a to s odkazem na ust. § 50 a § 49 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Dle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Dle § 756 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Soud má na základě provedených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne 20. 7. 2013 před [stát. instituce], u obou manželů se jednalo o manželství prvé (oddací list). Oba manželé shodně prohlásili, že se jim děti nenarodily. Z účastnické výpovědi manželky bylo zjištěno, že manželství uzavírali po skoro roční známosti z lásky. V manželství byly problémy od začátku, a to zejména komunikační, snažili se s manželem o to, aby se sžili, měli jazykovou bariéru, také jiné myšlení a jiné názory na společný život. Asi po 5 letech manželství se tyto problémy prohloubily. V říjnu 2020 se manželka ze společné domácnosti odstěhovala, v té době bylo ukončeno i intimní soužití. Z manželství se děti nenarodily. Zájem na zachování manželství nemá, manžela má stále ráda, ale nemůže s ním žít jako s manželem a partnerem. V současné době má manželka nový partnerský vztah. V daném případě dospěl soud k závěru, že vztahy mezi účastníky tohoto řízení jsou již delší dobu hluboce rozvráceny a rozvrat manželství nese známky trvalosti, o čemž svědčí ukončení vedení společné domácnosti v říjnu 2020 a postoj manželky, která v manželství dále setrvávat nehodlá. Soud proto rozhodl o rozvodu manželství účastníků, přičemž za příčiny rozvratu manželství považoval zejména rozdílné názory na společné soužití a rozdílnost povah manželů (vyplývající převážně z rozdílných kultur), což vedlo k následnému citovému odcizení a dalšímu nezájmu manželky na zachování manželství. S ohledem na výše uvedené soud návrhu manželky vyhověl a podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství účastníků rozvedl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.