10 C 130/2021

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci manželky: osobní údaje manželky bytem adresa zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , adresa anonymizováno obec obec a manžela: osobní údaje manžela bytem adresa o rozvod manželství <b>I. Manželství manželky [celé jméno manželky], rozené [příjmení], dříve [příjmení] a manžela [celé jméno manžela], uzavřené dne 30. 11. 2019 před Městským úřadem Přelouč, se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Manželka se návrhem doručeným soudu dne 5. 5. 2021 domáhala rozvodu manželství, které uzavřeli s manželem dne 30. 11. 2019 před Městským úřadem Přelouč, u manželky, která je občankou České republiky, se jednalo o manželství druhé, u manžela, který je občanem Ukrajiny, o manželství v pořadí prvé. Z manželství se děti nenarodily. Manželka uvedla, že manželství uzavřeli asi po roční známosti, zpočátku bylo manželství spokojené, postupně se však začalo měnit chování manžela vůči manželce, manželé měli problém v komunikaci, prohluboval se jejich rozdílný pohled na společné soužití a vedené domácnosti a rodiny, což vedlo ke vzájemnému odcizení, rozpory se také týkají finančních záležitostí. Manželství neplní žádnou ze svých funkcí a je pouze formálním svazkem. Manžel s rozvodem souhlasil a k návrhu se připojil. Otázku pravomoci k projednání věci posoudil soud podle článku 30 odst. 1 a 4 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (publikováno jako sdělení číslo 123/2002 Sb.m.s.). Pravomoc soudů České republiky je dána, oba účastníci mají totiž bydliště na území České republiky. Dle článku 30 odst. 2 téhož dokumentu byla vyřešena otázka hmotného práva, dle nějž byla věc posuzována. Aplikováno bylo právo České republiky. Soud má na základě provedených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne 30. 11. 2019 před Městským úřadem Přelouč (oddací list); manželé shodně prohlásili, že se děti za trvání manželství nenarodily. Ze shodných účastnických výpovědí bylo zjištěno, že manželství přestalo fungovat krátce po svatbě, manželé si přestali rozumět, měli odlišné názory na společné soužití a vedení společné domácnosti, což vedlo k následnému citovému odcizení. Ani jeden z manželů nemá zájem na zachování manželství a domnívají se, že jejich manželství obnovit nelze. <b><i>Dle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.</b></i> <b><i>Dle § 756 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.</b></i> Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro rozvod manželství jsou v daném případě splněny, neboť manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. V řízení z účastnických výpovědí manželů bylo prokázáno, že k ukončení společného a intimního soužití došlo před 4 měsíci, přičemž manželství nefungovalo již od jeho počátku, kdy příčinu rozvratu manželství lze spatřovat v tom, že si manželé přestali rozumět, měli odlišné názory na společné soužití, vedení domácnosti, což vedlo i k následným problémům v komunikaci a citovému odcizení. S ohledem na výše uvedené soud návrhu manželky vyhověl a podle ust. § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství účastníků rozvedl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.