10 C 199/2019

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvalý pobyt anonymizováno číslo , anonymizováno , země o zaplacení 1 565,99 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 516 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky 1 516 Kč od 30. 8. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. V části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení nákladů vymáhání ve výši 49,99 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 089 Kč k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1 Žalobce se domáhal žalobou doručenou soudu dne 27. 9. 2019 po žalovaném zaplacení částky 1 565,99 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný cestoval dne 29. 8. 2018 veřejným dopravním prostředkem [číslo] v [obec], jehož provozovatelem je [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], který žalobci předmětnou pohledávku postoupil. Žalovaný se na výzvu orgánu přepravní kontroly nevykázal platnou jízdenkou, na místě nezaplatil dlužné jízdné ani přirážku. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani na základě písemné výzvy. 2 Při posuzování otázky pravomoci a příslušnosti postupoval soud podle Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Zejména pak s ohledem na článek 7 bod 1 písm. a/ tohoto nařízení dovodil, že k rozhodnutí o uplatněném nároku vyplývajícího ze smluvního vztahu ze smlouvy o přepravě osob, kdy žalovaný, který je občanem Slovenska, cestoval městskou hromadnou dopravou v [obec] bez jízdního dokladu, je dána pravomoc českých soudů a příslušnost Okresního soudu v Pardubicích. 3 Usnesením č.j. 10 C 199/2019-24 ze dne 4. 3. 2020 soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ho poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému společně se žalobou doručeno dne 30. 11. 2020. 4 Žalovaný se k žalobě nevyjádřil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. S ohledem na skutečnost, že žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu dle ust. § 115a občanského soudního řádu (o. s. ř.) nevyjádřil (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 5 Předloženými listinami, a to zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo prokázáno, že žalovaný cestoval dne 29. 8. 2018 na lince [číslo] městské hromadné dopravy provozované [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], bez platné jízdenky; dlužné jízdné ani přirážku žalovaný na místě neuhradil. Žalobce oznámil žalovanému postoupení předmětné pohledávky a současně ho vyzval k úhradě dluhu. Postoupení mimo jiné vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek účinné od 15. 5. 2019. Žalobce tedy v řízení prokázal, že v souladu s § 1895 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nabyl předmětnou pohledávku za žalovaným, vzniklou v souvislosti se shora citovanými přepravní kontrolami. 6 Žalobce rovněž prokázal smluvními přepravními podmínkami [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno], že v době porušení přepravních podmínek žalovaným byla výše přirážky stanovena částkou 1 500 Kč, jízdné činilo 16 Kč. <i>7 Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> <i>8 Dle zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění platném ke dni skutku, § 18a) odst. 2 písm. c), je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Dle odst. 3 téhož ustanovení zákona, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč (Obdobně též § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění platném ke dni skutku a odst. 6 téhož ustanovení zákona).</i> 9 Soud po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je co do částky 1 516 Kč důvodná a dle shora citovaných zákonných ustanovení žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci přirážku 1 500 Kč a jízdné 16 Kč včetně požadovaných úroků z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť bylo prokázáno, že žalovaný cestoval dne 29. 8. 2018 dopravním prostředkem předchůdce žalobce bez platného jízdního dokladu a jízdné ani přirážku neuhradil. 10 Ohledně nákladů vymáhání ve výši 49,99 Kč, které žalobce požadoval po žalovaném uhradit, dospěl soud k závěru, že tyto náklady, jejich výši žalobce opíral o vlastní ceník, za účelné mít nelze. Výzvy k úhradě byly totiž zpracovány a odeslány až poté, co předžalobní výzvu k úhradě odeslal zvolený zástupce žalobce z řad advokátů a jeho úkonům tak již z podstatné části nebylo možno předejít (byly učiněny dva úkony dle advokátního tarifu – převzetí zastoupení a předžalobní výzva k úhradě) a dosáhnout snížení nákladů řízení. Navíc tyto listiny byly odesílány ve velmi krátkých časových úsecích (9 dní po předžalobní výzvě a 5 dní po prvé z předmětných upomínek) na adresu, z níž žalovaný zjevně nekomunikoval. Tento postup žalobce nikterak nemohl zabránit dalšímu sporu. Na základě uvedených skutečností nezbylo, než žalobu v této části příslušenství pohledávky (§ 513 o. z.) zamítnout. 11 O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. a zavázal žalovaného k povinnosti nahradit žalobci, který měl procesní neúspěch pouze co do nepatrné části vzhledem k celku. Soud přiznal žalobci právo na náhradu nákladů představovaných zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) § vyhl. č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění, za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a výzvu k plnění, náhradou jeho hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění, 21% daní z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad. Náhradu nákladů řízení celkem ve výši 2 089 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobce (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř). 12 Lhůta k plnění byla stanovena jako zákonná třídenní dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.