10 C 206/2020

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem trvale obec a číslo , PSČ obec o zaplacení částka s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. V části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ve výši 8,5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 23,72 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1 Žalobou doručenou soudu dne [datum] požadoval žalobce po žalované zaplacení celkové částky [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] a ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a ve výši [částka], úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svůj návrh na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Při uzavření Smlouvy si žalovaná ve Smlouvě dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze částku [částka], z toho na jistinu [částka], na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy [částka], na poplatek za administrativní činnost [částka], na poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka] a na poplatek za životní pojištění [částka] Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednané v čl. 1 Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum], postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku [částka], skládající se z dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši [částka], příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka], sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužných úhrad ve výši [částka], žalobce dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím odůvodnil tím, že mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze částku [částka], z toho na jistinu [částka], na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy [částka], na poplatek za administrativní činnost [částka], na poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka] Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni [datum] řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] ode dne [datum] až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum], postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku [částka], skládající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka], sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužných úhrad ve výši [částka], dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Do dne podání žaloby žalovaná ničeho ani přes písemnou upomínku žalobci neuhradila. 2 Žalobce dále uvedl, že jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, před uzavřením Smluv posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, v jejímž čl. 7 je uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že [příjmení] [jméno] s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet Spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o zápůjčku a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 Smlouvy žalovaná dále prohlásila, že věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že je plně svéprávná pro uzavření Smlouvy a je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná Smlouva. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka. Žalobce zdůraznil, že žalovaná by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Žalovaná v kartě zákazníka při uzavírání Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uvedla, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako operátor výroby ve [právnická osoba] [anonymizováno], [obec], její měsíční příjem činí [částka], žije v nájmu, a při uzavírání Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uvedla v kartě zákazníka, že je zaměstnána na hlavní pracovní poměr jako operátor výroby ve [právnická osoba], její měsíční příjem činí [částka], žije v nájmu. Žalobce dále upozornil, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. [datum]) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy (srov. ust. § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). 3 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávek na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum]. 4 Usnesením č.j. 10 C 206/2020-43 ze dne 4. 11. 2020 soud žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované včetně žaloby doručeno dne [datum], přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalované za doručené v souladu s ust. § 46b a § 49 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalované evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. 5 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. S ohledem na skutečnost, že žalovaná se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřila a žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobě, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. <i>6 Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7 Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>8 Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>9 Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>10 Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>11 Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>12 Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 13 Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] zahrnující smluvní podmínky, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], SE a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši [částka], který žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 58 pravidelných týdenních splátkách po [částka], první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy a každou další nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, tedy celkem částku [částka], která je tvořena úvěrem ve výši [částka], úrokem ve výši [částka], poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaná v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácela. 14 Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že bydlení žalované je nájemní, pracuje jako operátor výroby na hlavní pracovní poměr s měsíčním příjmem [částka], má jedno nezaopatřené dítě, náklady na bydlení činí [částka] měsíčně, osobní výdaje [částka] měsíčně, splátky úvěrů [částka] měsíčně, další výdaje [částka] měsíčně. Žalovaná měla předložit pracovní smlouvu, výplatní pásky a rozhodnutí o přiznání výživného. Použitelný příjem byl vypočten na částku [částka], když bylo počítáno s dalším příjmem žalované [částka]. 15 Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] zahrnující smluvní podmínky, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou spolu s podacím lístkem bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], SE a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši [částka], který žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 58 pravidelných týdenních splátkách po [částka], první splátka byla splatná do 7. kalendářního dne od data uzavření smlouvy a každou další nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, tedy celkem částku [částka], která je tvořena úvěrem ve výši [částka], úrokem ve výši [částka], poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaná v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácela. 16 Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že bydlení žalované je nájemní, pracuje jako operátor výroby na hlavní pracovní poměr s měsíčním příjmem [částka], nemá nezaopatřené dítě, náklady na bydlení činí [částka] měsíčně, osobní výdaje [částka] měsíčně, splátky úvěrů [částka] měsíčně, další výdaje [částka] měsíčně. Žalovaná měla předložit pracovní smlouvu, výplatní pásky. Použitelný příjem byl vypočten na částku [částka], když bylo počítáno s dalším příjmem žalované [částka]. 17 Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu: 18 V posuzované věci je zřejmé, že smlouvy o úvěru byly právním předchůdcem žalobce uzavřeny jako podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti a ze strany žalované jako spotřebitelkou, když z této smlouvy neplyne, že by byla uzavřena pro účel, který by se týkal profesionální nebo podnikatelské činnosti žalované. Právní vztah mezi účastníky smlouvy se řídí nejen obecnou právní úpravou smlouvy o úvěru, ale také zvláštní právní úpravou ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany, a to ve znění účinném ke dni, kdy mělo dojít k uzavření smlouvy, tj. zejména právní úpravou § 419, § 420, § [číslo], § 2395 a § 2991 odst. 1 a 2 o. z., a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. Pro žalobce (jeho právního předchůdce) proto v souladu s § 433 o. z. platí, že jako podnikatel vystupující vůči žalované v hospodářském styku nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle výslovné právní úpravy citovaného zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právního předchůdce žalobce (§ 86 a § 87) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitelky na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitelky, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitelky nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, plyne z již ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek sp. zn. 33 Cdo 201/2018) i Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), nedávno jej pak výslovně zdůraznil Ústavní soud ČR ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne [datum], kdy uvedl, že„ poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková‘‘. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Je sice skutečností, že všechna výše uvedená rozhodnutí se v zásadě týkala posouzení úvěruschopnosti dle režimu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do 30. 11. 2016 (viz § 9 odst. 1 citovaného zákona), nicméně nutno zdůraznit, že důvod ke změně náhledu, pokud jde o důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele v podobě absolutní neplatnosti smlouvy, zde zjevně není ani při posouzení dané otázky dle zákona č. 257/2016 Sb. O tom jednoznačně svědčí rozsudek SDEU (druhého senátu) z [datum] ve věci C [číslo], z něhož plyne, že„ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 [číslo] ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady [číslo] musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnout jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době‘‘. Vycházeje ze shora citovaných hledisek je třeba trvat na tom, že poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, v případě nezbytnosti též z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení. 19 V daném případě právní předchůdce při posuzování úvěruschopnosti žalované pracoval s příjmem žalované ve výši cca 17 – [částka] měsíčně a s výdaji, které mu byly žalovanou sděleny a nebyly ověřeny, navíc bylo počítáno s dalším příjmem v rozpětí 15 – [částka] měsíčně, aniž by bylo specifikováno, o jaký další příjem se jedná. Právní předchůdce žalobce neměl k dispozici žádné údaje k osobním a dalším poměrům a potřebám žalované (tyto konkrétně netvrdila), stejně tak neměl tvrzeny ani osvědčeny běžné životní výdaje žalované. Absence objasnění skutečných poměrů, potřeb a s tím spojených životních výdajů žalované neumožňuje zjistit poměr mezi příjmy a výdaji žalované, tedy posoudit to, zda jí zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Nutno tak konstatovat, že právní předchůdce žalobce se úvěruschopností žalované zabýval jen zcela povrchně, očividně ve snaze učinit formálně zadost textu zákona. To samo o sobě diskvalifikuje posouzení úvěruschopnosti žalované. Soud nepřehlíží, že ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru předpokládá vznesení námitky dlužníka, že posouzení úvěruschopnosti nebylo provedeno řádně, nicméně v intencích shora podaného výkladu nutno vidět, že důsledky nedostatečně provedeného posouzení úvěruschopnosti dlužníka ze strany věřitele jsou zásadní, a to nejenom pro dlužníky, nýbrž pro společnost jako celek, a tudíž neprovedení úvěruschopnosti věřitelem v řádné podobě má důsledky v neplatnosti takového právního jednání (úvěrové smlouvy), nikoliv v podobě relativní, nýbrž absolutní. 20 Žalobce, resp. právní předchůdce žalobce, poskytl žalované na základě shora uvedeného částku [částka], na kterou žalovaná do současné doby dle sdělení žalobce uhradila celkem [částka], k úhradě tedy zbývá [částka] a dále předchůdce žalobce poskytl žalované částku [částka], na kterou žalovaná do současné doby uhradila dle sdělení žalobce [částka] (k úhradě tedy nezbývá nic), proto soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] představující rozdíl mezi částku [částka], která byla žalované vyplacena dne [datum] a částkou [částka], která byla žalovanou na poskytnutou platbu uhrazena, a to s úrokem z prodlení ve výši stanovené nař. vl. [číslo] Sb. ode dne následující po stanovení poslední splátky zápůjčky (výrok I.). 21 Ve zbývající části s odkazem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). 22 O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobce byl ve věci úspěšný jen částečně. Předmětem sporu byla částka [částka] s příslušenstvím, úspěch měl žalobce jen co do částky [částka], tj. jen 26,9 %, proto soud za situace, kdy úspěšnější žalované žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 23 Lhůtu splatnosti soud určil jako zákonnou třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.