10 C 21/2026

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 12 453 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se co do smluvního úroku ve výši 2 800 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 2 800 Kč od 7. 7. 2024 do zaplacení, zastavuje.

III. Žaloba se zamítá co do smluvní pokuty ve výši 2 653 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 7 000 Kč od 7. 7. 2024 do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 320 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 1. 2026 domáhala po žalované zaplacení částky 9 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 9 800 Kč od 7. 7. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 2 653 Kč. Tvrdila, že žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 10. 6. 2025 se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , která ji dříve nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 2. 6. 2025 se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaná vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, dále uvedla heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalované se smluvní dokumentací, žalovaná dokončila registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření uvedených údajů byla žalovaná povinna poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti. K ověření úvěruschopnosti žalovaná poskytla právnímu předchůdci žalobkyně výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy a současně byla lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně úvěruschopnosti žalované a byla jí schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena dne 6. 3. 2024 Smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši 7 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny, úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná byla povinna splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 5. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru. V poslední upomínce ze dne 6. 7. 2024 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru k datu upomínky a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 7. 7. 2024. Žalobkyně se domáhá zaplacení pohledávky v celkové výši 9 800 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 7 000 Kč a nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny pouze za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 2 800 Kč nejpozději splatných dne 6.7. 2024, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p.d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaná se do prodlení dostala následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal 6. 7. 2024. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p.d., od data prodlení 7. 7. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 20.7. 2025, kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí 2 653 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že v případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla dlužná částka převedena. Do dne podání žaloby žalovaná ničeho ani na základě předžalobní výzvy ničeho neuhradila.

2. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 10. 6. 2025 se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , která ji dříve nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 2. 6. 2025 se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , čímž prokázala aktivní legitimaci ve sporu. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 7. 2025.

3. Podáním doručeným soudu dne 15. 4. 2026 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět. S ohledem na částečně zpětvzetí žaloby soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a řízení co do smluvního úroku ve výši 2 800 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 2 800 Kč od 7. 7. 2024 do zaplacení podle § 96 odst. 1, 2 a 4 občanského soudního řádu (o. s. ř.) částečně zastavil. Nadále se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení pohledávky ve výši 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 7. 7. 2024 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 2 653 Kč.

4. Usnesením č.j. 10 C 21/2026-34 ze dne 24. 4. 2026 soud žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované včetně žaloby doručeno do její datové schránky dne 24. 4. 2026.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila ani neprokázala, že by dlužnou částku uhradila. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, a žalovaná se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřila (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

6. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 6. 3. 2024 měl soud prokázáno, že společnost , právnická osoba, . poskytla žalované úvěr do výše 30 000 Kč, který žalovaná čerpala dne 6. 3. 2024 ve výši 7 000 Kč, což bylo prokázáno výpisem z účtu žalované. Způsob splácení byl sjednán tak, že žalovaná měla každý měsíc splácet vždy nejpozději k 5.dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu úvěru mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % p.m. Žalovaná však v souladu se smlouvou úvěr nesplácela, ač jí byly právním předchůdcem žalobkyně jednotlivé splátky vyúčtovány. Předchůdce žalobkyně oznámil žalované dne 6. 7. 2024 zesplatnění úvěru z důvodu opakovaného porušování podmínek vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a zároveň vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 20 357,45 Kč do tří dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, jak vyplývá z dopisu ze dne 20. 7. 2025.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1As 30/2015-39). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

12. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.), na základě níž žalovaná čerpala úvěr ve výši 7 000 Kč, který se s úrokem zavázala splácet. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o. z.), kde právní předchůdce žalobkyně vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o. z.), a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila. Pokud byla uzavřena smlouva o úvěru a žalovaná ničeho neuhradila, potom posouzení schopnosti žalované splácet úvěr právním předchůdcem žalobkyně zjevně nebylo provedeno v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Žalobkyně soudu předložila pouze žádost žalované o spotřebitelský úvěr a občanský průkaz žalované, žádné příjmy ani žalované ke zkoumání úvěruschopností žalované však předloženy nebyly.

13. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu bylo poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobkyně žalované ve výši 7 000 Kč, přichází pouze nárok žalobkyně na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 7 000 Kč, neboť žalovaná na svůj dluh ničeho nezaplatila. Žalované tak bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč, ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. S ohledem na skutečnost, že smlouva o spotřebitelském úvěru z důvodu porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je neplatná (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.) a soudu zároveň nejsou známy možnosti spotřebitele vrátit dluh (žalovaná zůstala v řízení pasivní), stanovil soud žalované lhůtu ke splnění povinnosti vrátit žalobkyni poskytnuté prostředky podle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy do tří dnů. Prodlení žalované jako spotřebitele se splněním dluhu tak nenastane před uplynutím takto stanovené lhůty.

14. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když každý z účastníků měl ve věci pouze částečný úspěch (žalobkyně co do 56,21 % a žalovaná co do 43,79 %). Po odečtení úspěchu a neúspěchu ve věci tak má žalobkyně nárok na přiznání nákladů řízení co do 12,42 %. Náklady žalobkyně byly v plné výši představovány soudním poplatkem v částce 1 000 Kč, odměnou advokáta za 2,5 úkonů právní pomoci po 400 Kč za převzetí věci, jednoduchou předžalobní výzvu a podání návrhu (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 x 100 Kč paušál (§ 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH. Celkem byly náklady žalobkyně představovány částkou 2 573 Kč, ze které jí byla jako náklady řízení přiznána částka 320 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta žalobkyně (platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř).

15. S návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Jelikož elektronický platební rozkaz nebyl vydán, byla žalobkyni v souladu s položkou 2 bod 2. a položkou 1 bod 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků uložena povinnost doplatit ještě 200 Kč.

16. Lhůty k plnění povinností v obou výrocích rozsudku byly stanoveny jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.