10 C 255/2023

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci navrhovatele: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený obecným zmocněncem Anonymizováno Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a opatrovníka: Mgr. Jméno zainteresované osoby 1/0 , advokát Adresa zainteresované osoby 1/1 opatrovník domnělého zemřelého otce Ing. Karla Pietsche Datum narození zainteresované osoby 1/0 , zemřelého dne Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno posledně Adresa zainteresované osoby 1/0 - Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno o určení otcovství k zemřelému domnělému otci

I. Určuje se, že , tituly před jménem, , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , zemřelý dne , datum, (syn , jméno FO, , rozené Lelkové, a , jméno FO, ), je otcem , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, z matky , jméno FO, , rozené Schleifové, narozené dne , datum, , zemřelé dne , datum, .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem doručeným soudu dne , datum, se navrhovatel domáhal určení, že , tituly před jménem, , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , je jeho biologickým otcem. Navrhovatel tvrdil, že se narodil v Praze dne , Datum narození zainteresované osoby 0/0, matce Věře , jméno FO, , rozené Scheifové, nar. , datum, , zemřelé dne , datum, . Matka v době početí udržovala dlouhodobý vztah s domnělým otcem, kdy společně žili od roku 1958 do roku 1969. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy matka s domnělým otcem společně odcestovala do Švýcarska, těhotná se posléze přibližně v polovině roku 1969 vrátila zpátky do ČSSR. Domnělý otec zůstal natrvalo ve Švýcarsku. Matka navrhovatele před cestou do Švýcarska zanechala v ČSSR u své matky svoji starší dceru z předchozího vztahu , jméno FO, . Po návratu matky s dcerou opět spolu žily a následně se narodil navrhovatel. Přibližně v roce 1976 či 1977 se rodina navrhovatele přestěhovala do , adresa, . Domnělý otec žil v době narození navrhovatele ve Švýcarsku a do ČSSR se již nevrátil. Obvodním soudem pro , adresa, byl odsouzen za trestný čin opuštění republiky (sp. zn. , spisová značka, ). O narození navrhovatele domnělý otec věděl, později byl připraven otcovství k navrhovateli uznat na dálku před úřady ČSSR, a to na základě prohlášení s ověřeným podpisem z Basileje ze dne , datum, , které zaslal matce navrhovatele. Formální kroky k uznání otcovství však byly ztíženy až nemožné z důvodu, že domnělý otec opustil území ČSSR v rozporu s tehdy platnými zákony a byl následně v nepřítomnosti odsouzen. Navrhovatel se jako nezletilý spolu s matkou setkal s otcem opakovaně na dovolených v Maďarsku a Rumunsku, a to přibližně ve věku 4 a 5 let (léta 1973 a 1974). Poté se již nikdy osobně nesetkali. V roce 1977 a následně navrhovatel vystupoval jako syn domnělého otce a vnuk jeho matky , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelé dne , datum, v Praze, v dědickém řízení po babičce - , jméno FO, (informace zjistil ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, ). Zůstavitelka (babička navrhovatele) sepsala závěť, na základě které navrhovatele ustanovila dědicem svého majetku, domnělý otec později se závětí plně nesouhlasil, proto se navrhovatel stal vlastníkem pozůstalosti po babičce v poměru ¼ a domnělý otec žijící ve Švýcarsku v poměru ¾. Navrhovatel je v písemnostech domnělého otec často jmenován s příjmením , jméno FO, , totéž příjmení bývá obsaženo i v dědickém spise. V rodném listě matka navrhovatele nechala zapsat příjmení , jméno FO, , s domnělým otcem patrně nebyli dohodnuti. Domnělý otec měl zájem otcovství k navrhovateli uznat, matka taktéž, legálně k tomu však nedošlo. Navrhovatel se o smrti otce dozvěděl od přátel v roce 2022, s otcem nebyl ve styku. Informace o smrti otce je potvrzena od místních úřadů v Binningenu a následně od notáře projednávajícího dědictví, který sdělil datum úmrtí , datum, . Navrhovateli není cokoli známo o tom, jak a případně s kým otec žil, blízké příbuzné otce nezná. Navrhovatel je spolu se svým zesnulým domnělým otcem mimo jiné spoluvlastníkem rodinného domu na , adresa, , otcův v dědictví dosud nevypořádaný podíl neumožňuje navrhovateli s touto nemovitostí nakládat, rozhodnutí o určení otcovství rovněž navrhovatel potřebuje za účelem jednání s notářským úřadem ve Švýcarsku ve věci pozůstalosti otce.

2. Usnesením Okresního soudu v , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, byl domnělému zemřelému otci jmenován pro řízení o určení otcovství ke zletilému dítěti , jméno FO, opatrovník. Opatrovník ponechal rozhodnutí na úvaze soudu, kdy po provedeném dokazování soud posoudí, zda navrhovatel dostatečným způsobem prokázal svá tvrzení a svou biologickou vazbu k zemřelému domnělému otci. Opatrovník však dal soudu ke zvážení, zda by navrhovatel neměl celou záležitost stavět téměř najisto (např. posudkem z odvětví genetiky za využití genetického materiálu žijících příbuzných domnělého otce), a to zejména v okamžiku, kdy domnělý otec je již po smrti a k věci se nemůže sám na svoji obranu adekvátně vyjádřit.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

4. Z rodného listu navrhovatele bylo zjištěno, že v rodném listě je jako matka navrhovatele zapsána , jméno FO, , rozená Schleifová, narozená dne , datum, . Otec navrhovatele není v rodném listě uveden.

5. Zprávou Matričního úřadu Arlesheim, Švýcarsko, bylo zjištěno, že domnělý otec pan , jméno FO, dne , datum, zemřel.

6. Z listiny označené jako „Prohlášení“ datované dne , datum, bylo zjištěno, že v této listině psané ručním písmem je uvedeno: Já, ing. , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , trvale bytem , adresa, , A. Ždanova 59, uznávám tímto otcovství k dítěti , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, z matky , jméno FO, , bytem , adresa, , Kalininova 7 a navrhuji, aby dítě neslo jméno po otci. V Baselu dne , datum, .“ Podpis , jméno FO, byl úředně ověřen (Staatskanzlei – Basel Stadt).

7. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že dne , datum, byl u Okresního soudu v , adresa, sepsán protokol, z jehož obsahu vyplývá, že se bez předvolání dostavila , jméno FO, , nar. , datum, , která předložila rodný list nezletilého , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, . Uvedla, že otcovství k nezletilému bylo uznáváno u Obvodního soudu pro , adresa, nebo 2, dosud jí však nebylo od příslušného soudu odpovězeno. Otcovství k nezletilému synovi uznával tehdy , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , aby si k výše uvedeným skutečnostem vyžádal spisy, u kterých mělo docházet k uznání otcovství u obvodního soudu v Praze. Ze záznamu ze dne , datum, bylo zjištěno, že pracovnicí ONV OPD v , adresa, byl předložen opatrovnický spis Obvodního soudu pro , adresa, , sp. zn. , spisová značka, , ze kterého bylo zjištěno, že matka nezletilého , jméno FO, , nar. , datum, , předložila u obvodního soudu ověřené prohlášení Státního notářství Basel-Stad, Švýcarsko, dle kterého , tituly před jménem, , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , t.č. Švýcarsko, uznává otcovství k nezletilému , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , oba rodiče souhlasí s tím, aby nezl. nadále nesl příjmení , jméno FO, . Dne , datum, za účelem zápisu do knihy narození bylo toto shora uvedené sdělení zasláno matrice Obvodního národního výboru pro , adresa, s tím, aby v knize narození svazek IV/12.roč.1969, str. 113, č.ř. 759, byl shora jmenovaný zapsán jako otec. Rodiče otce se jmenují , jméno FO, , matka , jméno FO, , roz. Lelková. Dopisem Obvodního národního výboru v , adresa, , odbor vnitřních věcí – matrika narození, ze dne , datum, bylo zjištěno, že v matrice narození , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , není otec uveden. Záznam o určení otcovství nebyl dosud doručen.

8. Korespondencí předloženou navrhovatelem bylo zjištěno, že mezi domnělým zemřelým otcem a navrhovatelem probíhal písemný kontakt, tak jak uváděl navrhovatel i svědkyně.

9. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp.zn. , spisová značka, (D 663/84) ve věci dědictví po , jméno FO, , zemřelé dne , datum, , bylo zjištěno, že zůstavitelka v rámci závěti ze dne , datum, ustanovila dědicem veškerého majetku svého vnuka , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, . Z obsahu dopisu ze dne , datum, vyplývá, že domnělý otec – , tituly před jménem, , jméno FO, , syn zůstavitelky, označuje dědice ze závěti jako svého syna. Rozhodnutím Státního notářství v , adresa, č.j. D 471/77-150 ze dne , datum, nabyl po zůstavitelce ¼ jejího majetku závětní dědic nezletilý , jméno FO, , vnuk zůstavitelky, Datum narození zainteresované osoby 0/0, , zbývající ¾ majetku zůstavitelky nabyl její syn , tituly před jménem, , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, dne , datum, bylo zjištěno, že v rámci dodatečného projednání dědictví po zůstavitelce , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelé dne , datum, , jmění nově najevo vyšlé nabyl na základě dědické dohody nezl. vnuk , jméno FO, (, jméno FO, ), Datum narození zainteresované osoby 0/0, .

10. V rámci účastnické výpovědi navrhovatel uvedl, že informace, které o otci má, jsou buď od matky, nebo sestry. Sestra mu říkala, že v jejích 3 letech matka začala žít s otcem, v roce 1968 po vstupu sovětských vojsk matka s otcem vycestovali do Švýcarska, které tehdy umožňovalo českým emigrantům legální pobyt. Matka ve Švýcarsku otěhotněla, krátce před porodem se vrátila do Čech, neboť zde měla dceru, tj. polorodou sestru navrhovatele, a také své rodiče. Navrhovatel se narodil v Čechách. Matka nechtěla, aby byl domnělý otec hned zapsán v rodném listě, bála se, aby z důvodu jeho emigrace nebyly problémy. V roce 1969 už se matka do Švýcarska vrátit nemohla, ale také tady měla své rodiče, dceru, navrhovatele, a kromě svých rodičů se starala také o babičku navrhovatele, tj. matku biologického otce. Jediné setkání s otcem bylo na dvou rodinných dovolených cca v jeho 4 a 5 letech, jedna dovolená byla v zimě v Maďarsku v Budapešti a druhá v Rumunsku u moře, setkání s otcem mu připomínají fotografie, z těchto setkání má pouze „střípky vzpomínek“. To bylo naposledy, kdy otce fyzicky viděl. Asi v 7 letech navrhovatele s nimi začal žít jiný muž, kterého bral za svého otce, staral se o něj, matka se s tímto mužem sezdala až v pozdějším věku v době jeho nemoci, to už byl navrhovatel zletilý. Když s nimi tento muž začal žít, chtěl, aby matka ukončila kontakt s biologickým otcem, kontakt se tak omezil pouze na korespondenci, která byla cca 1x ročně. Tento kontakt udržoval navrhovatel i v dospělosti, někdy otci poslal balíček, on také, nebo si napsali, ale bylo to minimálně, telefonický kontakt nebyl. Ani po listopadové revoluci ho otec do Švýcarska nepozval a ani neví, jestli byl v Čechách. Otci psal o sobě, o svém soukromí, ale otec o sobě nikdy nenapsal, navrhovatel neví, jestli byl ženatý, jestli měl nějaké další děti. Ještě v době, kdy žili v Praze, tak občas proběhl telefonický kontakt, následně se přestěhovali do , adresa, . Matku biologického otce navštěvovali, navrhovatel k ní měl vztah jako k babičce, a i ona ho brala jako vnuka, o tom také svědčí dědický spis, kdy navrhovatele označila za svého závětního dědice. Otec biologického otce byl ze 7 dětí, ale nikoho z nich nezná, neví, jestli má nějaké příbuzné. Poslední kontakt byl asi v roce 2020, kdy otci poslal balíček, na to otec odepsal, že děkuje, že je po nějakém lékařském zákroku a že je to dobré. Známí od tchána navrhovatele žijí ve Švýcarsku, chtěli biologického otce navštívit, ale když přijeli na adresu, tak zjistili, že asi zemřel. Navrhovatel kontaktoval švýcarské úřady a dostal informaci, že otec skutečně dne , datum, zemřel.

11. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že navrhovatel je její polorodý bratr, mají společnou maminku. Maminka se kvůli domnělému otci rozvedla s otcem svědkyně, s domnělým otcem žili ve společné domácnosti od jejích 2 let, tj. od roku 1956. Nevěděla přesně, kdy došlo k emigraci, jestli to bylo po vstupu vojsk v roce 1968 nebo až v roce 1969, tehdy se maminka s domnělým otcem rozhodli, že budou emigrovat, svědkyně zatím zůstala u babičky a dědy a za mamkou měla přijet později, babička s dědou ji však samotnou nepustili. Na jaře 1969 se maminka vrátila ze Švýcarska sama, protože tady měla svědkyni (svoji dceru) a své rodiče, v srpnu se narodil bratr (navrhovatel), mamka se bála do rodného listu domnělého otce zapsat, protože byl emigrant a měla obavy z toho, aby neměl bratr problémy, svědkyni bylo tehdy 14,5 let. V té době byl návrat do Švýcarska téměř nemožný. Společně s mamkou a prarodiči bydleli na Žižkově, domnělý otec posílal balíčky, převážně to bylo všechno pro bratra, jednalo se i o hračky, které v té době u nás nebyly k sehnání. Pamatovala si, že v ten den, kdy se bratr narodil, z pošty telefonovala domnělému otci do Švýcarska, bydlel v té době v Basileji, bylo to tak domluvené, neboť se chtěl dozvědět, jestli se mu narodil syn nebo dcera. Informovala ho o tom, že má syna, kolik měří a váží. Když byly bratrovi 3 roky, tak se bratr s mamkou setkali s domnělým otcem, jezdili po cizině, a to asi měsíc nebo dva, mamka se s bratrem pak vrátila domů. Svědkyně se v 19 letech vdala a přestěhovala do , adresa, , potom ji následovala s přestěhováním do , adresa, i mamka s bratrem. Od emigrace domnělého otce již neviděla, nikdy nepřijel, a to ani po revoluci. Ještě než domnělý otec emigroval, přepsal na mamku svoji chatu, kterou ona pak prodala, říkala, že je to vyrovnání za výživné. Pamatovala si také, že chodili za matkou domnělého otce. Kromě balíčků určených především bratrovi, posílal domnělý otec i přání, např. k Vánocům či pozdravy.Po celou dobu, co žili ve společné domácnosti, jej oslovovala „strejdo“. Náhledem na fotografie, které předložil navrhovatel, svědkyně uvedla, že na těchto fotografiích poznává bratra i „, jméno FO, “, tj. domnělého otce, dále uvedla, že auto na fotografii si „, jméno FO, “ kupoval ještě v Čechách před emigrací. Maminka pojmenovala bratra křestním jménem po domnělém otci, tj. , jméno FO, .

12. Podle ust. § 783 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) nedojde-li k určení otcovství podle § 776, 777 nebo 778, ani podle § 779, může matka, dítě i muž, který tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud. Podle odst. 2 se má za to, že otcem je muž, který s matkou dítěte souložil v době, od které neprošlo do narození dítěte méně než sto šedesát a více než tři sta dní, ledaže jeho otcovství vylučují závažné okolnosti. Podle odst. 3 není-li domnělý otec naživu, podává se návrh proti opatrovníkovi, kterého k tomu jmenuje soud.

13. K určení otcovství soudem může dojít jedině tehdy, pokud otcovství nebylo určeno podle § 776 (otcovství manžela matky), § 777 [souhlasné prohlášení matky, manžela (příp. bývalého manžela) a dalšího muže], § 778 (otcovství muže, který dal souhlas k umělému oplodnění matky) ani podle § 779 (souhlasné prohlášení matky a muže). K určení otcovství soudem podle § 783 může dojít dále tehdy, pokud otec určený podle některého z výše cit. ustanovení své otcovství úspěšně popřel. K podání žaloby jsou aktivně legitimováni matka, muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, i dítě.

14. Určení otcovství soudem je možné i tehdy, není-li domnělý otec na živu. V takovém případě se návrh na určení otcovství soudem podává proti opatrovníkovi zvlášť k tomu jmenovanému soudem; návrh směřuje přímo proti tomuto opatrovníku, nikoliv proti zemřelému domnělému otci, který by byl opatrovníkem zastoupen. Je tomu tak proto, že smrtí zaniká právní osobnost člověka, takže není vůbec možno uvažovat o tom, že by zemřelý mohl být zastoupen. Nejde o zastoupení, ale o vytvoření procesního subjektu, zcela odlišného od muže, o jehož otcovství se má jednat.

15. Po provedeném dokazování má soud za to, že návrh navrhovatele na určení, že , tituly před jménem, , jméno FO, je jeho otcem, je důvodný. Ze svědecké výpovědi polorodé sestry navrhovatele paní , jméno FO, bylo prokázáno, že domnělý otec žil s jejich matkou od útlého věku svědkyně (tj. cca od roku 1956), a to ve společné domácnosti, matka s domnělým otcem po invazi sovětských vojsk v roce 1968 odešla do Švýcarska, na jaře 1969 se vrátila zpět do Prahy, neboť zde měla dceru (svědkyni) a své rodiče. V srpnu 1969 se narodil navrhovatel a sama svědkyně o jeho narození telefonicky informovala domnělého otce. Navrhovatel také nese křestní jméno po domnělém otci. Na fotografiích svědkyně popsala, že je zde zachycen její bratr – navrhovatel a „, jméno FO, “, tj. domnělý otec. Komunikace s domnělým otcem byla minimální, občas telefonicky, balíčky s dárky pro navrhovatele a písemná korespondence. Během dětství také navštěvovali matku domnělého otce, která navrhovatele považovala za svého vnuka a chovala se k němu jako babička. O tom také svědčí dědické řízení po matce domnělého otce, kdy tato navrhovatele označila v dědickém řízení jako svého vnuka a v rámci sepsané závěti za dědice jejího veškerého majetku. I sám navrhovatel uvedl, že matku domnělého otce považoval za svoji babičku. Všechny tyto skutečnosti jsou navíc podpořeny prohlášením domnělého otce ze dne , datum, , na základě kterého uznal své otcovství k navrhovateli a jeho podpis byl tamními úřady ověřen. Matka navrhovatele usilovala o zapsání domnělého otce do rodného listu navrhovatele, to se však vzhledem k panující politické situaci v ČSSR nepodařilo (domnělý otec byl odsouzen z důvodu nezákonného opuštění republiky). Soud má tedy za to, že nelze vnést žádné pochybnosti o tom, že by , tituly před jménem, , jméno FO, , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , zemřelý dne , datum, , nebyl biologickým otcem navrhovatele. Proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a určil, že , tituly před jménem, , jméno FO, je otcem navrhovatele.

16. Výrok o nákladech řízení účastníků je odůvodněn ustanovením § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních.

17. S ohledem na skutečnost, že úspěšný navrhovatel je od placení soudního poplatku osvobozen a řízení je vedeno vůči opatrovníkovi zemřelého domnělého otce, nelze poplatkovou povinnost přenášet na opatrovníka.