10 C 270/2025

Plný text

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 12 153 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se částečně co do smluvního úroku ve výši částka zastavuje.

III. Co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna doplatit na účet ČR – Okresního soudu v adresa-625561/0710, VS: var. symbol, soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala žalobou doručenou soudu dne datum zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba, IČ IČO) dne datum Smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“), na základě které poskytl žalovanému úvěr v celkové výši částka, a to dne datum bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl právním předchůdcem žalobkyně opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V upomínce ze dne datum byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzván k okamžité úhradě. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne datum. Dlužná částka ve výši částka se skládá z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši částka a smluvního úroku částka nejpozději splatných dne datum, spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po datu splatnosti úvěru z nesplacené jistiny. Právní předchůdce žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.kimbi.cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy, čímž si na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně vytvořil zákaznický účet. Žalovaný byl seznámen s podmínkami, právy, povinnostmi a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření Smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní Smlouvy vůči právnímu předchůdci žalobkyně. Následně byl žalovanému právním předchůdcem žalobkyně odeslán na jeho telefonní číslo tel. číslo SMS kód nezbytný k podpisu Smlouvy. Zadáním kódu do příslušného pole v zákaznickém účtu vyjádřil žalovaný souhlas s návrhem Smlouvy. Dle obchodních podmínek dostupných na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně byl žalovaný informován v odst. 8.5., že na základě ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, že může věřitel coby poskytovatel spotřebitelského úvěru nahlížet do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, pokud je to nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný souhlasil, že za účelem ochrany svých majetkových práv a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy může využívat informace z dlužnických registrů, konkrétně z registrů SOLUS, z.s.p.o., CNCB – Czech Non-Banking právnická osoba, z.s.p.o. a právnická osoba. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů právnická osoba a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu právním předchůdcem žalobkyně a následně i žalobkyní, výzva k plnění byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne datum.

2. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, jako původním věřitelem a postupitelem a společností Jméno žalobkyně. (žalobkyně), jako postupníkem a novým věřitelem, čímž prokázal aktivní legitimaci ve sporu. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum.

3. Podáním doručeným soudu dne datum vzala žalobkyně žalobu částečně co do částky částka představující požadované příslušenství (smluvní úrok) zpět, když dále požadovala pouze zaplacení dlužné jistiny ve výši částka a běžícího zákonného úrok z prodlení z této jistiny od datum do zaplacení. S ohledem na částečně zpětvzetí žaloby soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a řízení podle § 96 odst. 1, 2 a 4 občanského soudního řádu (o. s. ř.) částečně co do částky částka zastavil.

4. Usnesením č.j. spisová značka ze dne datum soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ho poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému včetně žaloby doručeno dne datum, přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalovanému za doručené v souladu s ust. § 46b a § 49 o. s. ř., neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalovaného evidovanou v informačním systému evidence obyvatel.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, a žalovaný se k výzvě soudu dle ust. § 115a o. s. ř. nevyjádřil (soud má za to, že souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání), rozhodl soud bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

6. Smlouvou o revolvingovém úvěru KIMBI č. hodnota ze dne datum, Obchodními podmínkami, a platebními informacemi měl soud prokázáno, že společnost právnická osoba poskytla žalovanému revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce částka, a to na účet vedený na jméno žalovaného dne datum. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách, jejichž výši měl předchůdce žalobkyně žalovanému sdělit nejméně 5 dnů před datem splatnosti dané splátky. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 150 % ročně. Žalovaný však v souladu se Smlouvou úvěr nesplácel, ač mu byly právním předchůdcem žalobkyně jednotlivé splátky vyúčtovány. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, jak vyplývá z dopisu ze dne datum. Z platebních informací bylo zjištěno, že k datum (zesplanění) činil dluh na jistině částku částka, na smluvním úroku částka, na smluvní pokutě částka a na poplatku za upomínku částka, celkem tedy částka.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

12. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.), na základě níž žalovaný čerpal úvěr v celkové výši částka, který se s úrokem zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o. z.), kde právní předchůdce žalobkyně vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o. z.), a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil. Pokud byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a již první splátku nebyl žalovaný schopen uhradit, potom posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr právním předchůdcem žalobkyně zjevně nebylo provedeno v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Žalobkyně k otázce posuzování úvěruschopnosti neposkytla žádná další tvrzení ani důkazy, neboť s příslušnou dokumentací týkající se zkoumání úvěruschopností žalovaného nedisponuje.

13. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu bylo poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobkyně žalovanému ve výši částka, přichází pouze nárok žalobkyně na vydání bezdůvodné obohacení ve výši částka, neboť žalovaný na svůj dluh uhradil dle sdělení žalobkyně částku částka. Žalovanému tak bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku částka (částka minus částka, které žalovaný zaplatil), ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. S ohledem na skutečnost, že smlouva o spotřebitelském úvěru z důvodu porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je neplatná (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.) a soudu zároveň nejsou známy možnosti spotřebitele vrátit dluh (žalovaný zůstal v řízení pasivní), stanovil soud žalovanému lhůtu ke splnění povinnosti vrátit žalobkyni poskytnuté prostředky podle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy do tří dnů. Prodlení žalovaného jako spotřebitele se splněním dluhu tak nenastane před uplynutím takto stanovené lhůty.

14. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když každý z účastníků měl ve věci pouze částečný úspěch (žalobkyně co do 32,68 % a žalovaný co do 67,32 %). Žalovaný byl v řízení úspěšnější a má tedy právo na náhradu nákladů řízení. Z obsahu spisu však bylo zjištěno, že žalovanému dosud žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

15. S návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně uhradila soudní poplatek ve výši částka. Jelikož elektronický platební rozkaz nebyl vydán, byla žalobkyni v souladu s položkou 2 bod 2. a položkou 1 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků uložena povinnost doplatit ještě částka.

16. Lhůty k plnění povinností byly stanoveny jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Pokud nebude soudní poplatek uhrazen do 30 dnů po marném uplynutí lhůty jeho splatnosti, předá soud pohledávku k vymáhání místně příslušnému celnímu úřadu.